Učebnice (SKULOVÁ, Soňa a kol. Správní právo procesní. 4. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020
Soudní řád správní §§ 88 až 110
Učebnice (SKULOVÁ, Soňa a kol. Správní právo procesní. 4. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020
Soudní řád správní §§ 88 až 110
Otázky
1. Jaké
další opravné prostředky, kromě kasační stížnosti, ve správním soudnictví
znáte?
2. Kdo je
aktivně legitimovaný k podání kasační stížnosti?
3. Z jakých
důvodů lze podat kasační stížnost? Každý z nich blíže charakterizujete.
4. Co je to
nepřípustnost kasační stížnosti?
5. Co je to
nepřijatelnost kasační stížnosti?
6. Jaký je
rozdíl mezi nepřípustností a nepřijatelností kasační stížnosti?
7. Má
kasační stížnost odkladný účinek?
8. Co je
podstatou obnovy řízení podle soudního řádu správního?
9. Ve
kterých případech se lze setkat s obnovou řízení ve správním soudnictví?
10.
Může podat kasační stížnost i žalovaný správní orgán?
Příklad I.
Ve
středu 1. 10. 2014 bylo do datové schránky Úřadu městské části Praha 10 dodáno
(doručeno) podání – žádost o zahájení správního řízení. Žadatelem je Jiří Ch.,
který učinil podání ze své datové schránky. Do datové schránky správního orgánu
se přihlásila úřednice Miluše K. v pátek 21. 11. 2014. Ta následně
žadateli odpověděla, že evidují jeho žádost a vyzvala jej, aby doložil některé
další podklady. K tomu dodala, že vlivem technických problémů a nedostatečného
personálního obsazení se na úřadě k datové schránce dostali až v polovině
listopadu 2014, pročež považují řízení za zahájené dnem 21. 11. 2014. Jiří Ch.
se v pondělí 1. 12. 2014 osobně dostavil na správní orgán, a to společně se
svým podpůrcem. Zde učinil za přítomnosti podpůrce podání do protokolu. V něm
uvedl, že „začátkem října jsem podal žádost, na kterou se celej
zkorumpovanej úřad vykálel. Teď jste mi napsali, že mám doložit nějaký
podklady. Až teď! Za takovej postup byste měli všichni viset! Odmítám vám proto
dál poskytovat součinnost a s váma se už dále nebudu bavit, všiváci lenivý.
Zesilte si dole stráže, vyzývám vás - do roka a do dne…“. Pracovníci
správního orgánu toto podání vyhodnotili jako pořádkový delikt podle § 62 odst.
2 správního řádu. Jiřímu Ch. rozhodnutím, které mu bylo doručeno dne 2. 1.
2015, uložili povinnost zaplatit pokutu ve výši 25 000 Kč a náklady řízení, a
to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Zodpovězte
následující otázky:
a)
Kdy bylo v dané věci skutečně zahájeno správní řízení, a proč?
b)
Jak by také mohl správní orgán posuzovat (podle obsahu) expresivní podání
Jiřího Ch., než je hodnotit jako pořádkový delikt? (odpověď musí vycházet ze
správního řádu)
c)
Bylo by možné, aby byla Jiřímu Ch. doručena předmětná výzva a vysvětlení
správního orgánu ze dne 21. 11. 2014 prostřednictvím provozovatele poštovní
licence? Mohl by Jiří Ch. účinně požadovat, aby mu bylo doručováno
prostřednictvím provozovatele poštovní licence?
d)
Jaký by měl být další postup v případě, pokud by žádost podal Jiří Ch. dne 1.
10. 2014 prostřednictvím svého mailu bez uznávaného elektronického podpisu?
e)
Formulujte poučení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kterým byla
Jiřímu Ch. uložena pokuta.
f)
Od kdy počíná běžet lhůta pro podání odvolání a kdy tato lhůta končí
(požadujeme přesná data)? Od kdy obecně běží lhůta pro vydání rozhodnutí o
odvolání?
g)
Co byste poradili Jiřímu Ch., který kvůli tomu, že byl od 29. 12. 2014 do 25.
1. 2015 hospitalizován v psychiatrické léčebně, propásl lhůtu pro podání
odvolání. Změnila by se nějak situace, kdyby se v dotčenou dobu Jiří Ch.
zcela záměrně vytratil s tím, aby byl nekontaktní a nedohledatelný?