Adobe Systems MP719Z Správní právo II 1 Právní záruky ve veřejné správě, jejich struktura a systém Právo na informace ve veřejné správě. MP719Z Správní právo II – 30. 10. 2023 JUDr. David Hejč, Ph.D. Adobe Systems MP719Z Správní právo II 2 Právní záruky ve VS ̶Nebo také „záruky zákonnosti ve VS“ ̶= právní prostředky či „mechanismy“ k zajištění zákonnosti VS ̶vztahují se jak na vlastní činnost veřejné správy, tak na chování subjektů, které jsou adresáty práv a povinnosti správně právního charakteru =) směřují jako dovnitř veřejné správy, tak i navenek. ̶tvoří určitý vzájemně provázaný systém, kde dominantní postavení kontroly ̶ ̶Systém záruk zákonnosti vymezován různě, např.: ̶kontrola ( směřuje dovnitř i navenek, má vlastní systém, viz dále…) ̶právo na informace (směřuje jen dovnitř) ̶rušení, změna a sistace (směřuje jen dovnitř - různé prostředky, presumpce platnosti, sistace u NSA) ̶uplatňování odpovědnosti (směřuje dovnitř i navenek, správněprávní odpovědnost + odpovědnost za škodu) ̶přímé donucení ke splnění právní povinnosti (směruje dovnitř i navenek typicky správní exekuce) Adobe Systems MP719Z Správní právo II 3 Právní záruky ve VS ̶Zásada zákonnosti (legality) ve VS, rozměry zejména: ̶obecný požadavek na dodržování plnění obsahu právních norem subjekty správního práva ̶respektování zákonných práv a svobod občanů v rámci VS + poskytování ochrany těmto právům (svobodám) ̶ ̶vyjádřena v § 2 odst. 1 správního řádu: Ørespektování právních předpisů + mezinárodních smluv Øale také rozhodnutí, rozhodovací praxe či soudní judikatury § 2(1) Správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen "právní předpisy"). Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. ̶ ̶předpoklad zákonnosti, v praxi ne vždy naplňováno… Adobe Systems MP719Z Správní právo II 4 Kontrola VS – charakteristika ̶Kontrola VS ̶= cílená činnost usilující o zjištění souladu mezi požadovaným stavem a skutečností ̶nakolik odpovídá reálný stav tomu, co být má, přičemž se zjišťují i příčiny nesplnění povinností a vyvozují se závěry a stanoví příslušná opatření. ̶Smyslem kontroly je umožnit zjištění a odstranění nedostatků a rovněž stanovit i budoucí cíle. ̶dvě obecné roviny - zahrnuje kontrolu (sama vykonává kontrolu), ale rovněž je sama předmětem kontroly ze strany jiných subjektů: 1/ VS kontrolu provádí (tzv. správní kontrola) 2/ ale také je jejím objektem (= kontrola VS) ̶Funkce kontroly: ̶poznání a zjišťovací (činnost kontrolovaného, okolnosti apod.) ̶porovnávací či hodnotící ̶nápravná (přijetí opatření k nápravě) ̶(dále např. výchovná či motivační) Adobe Systems MP719Z Správní právo II 5 Kontrola VS – charakteristika ̶Možná členění kontroly ̶z pohledu „fází“ kontroly (časově) Øpreventivní Øprůběžná Ønásledná ̶z pohledu kontrolovaných hledisek Økontrola zákonnosti (v širším smyslu, tzn. „právnosti“) Økontrola účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti (principy 3E) Øpřípadně jiná hlediska (transparentnost, rychlost, demokratičnost VS apod.) či kombinace… ̶ Adobe Systems MP719Z Správní právo II 6 Kontrola VS – charakteristika ̶Obecně ale kontrola mnohovýznamový pojem ̶což souvisí s určitou terminologickou nejasností, kdy podobný význam přikládán: Ødohled Ødozor Øinspekce… ̶Odlišnosti kontroly a dozoru, zpravidla… ̶…u kontroly nelze (přímo, bezprostředně) zjednat nápravu ̶…u kontroly širší hlediska ̶ Adobe Systems Kontrola - systém ̶Také kontrola tvoří určitý systém ̶základní možné dělení = pokud VS kontroluje x VS je kontrolována 1) správní kontrola veřejné správy – vykonávají orgány veřejné správy) 1A) správní kontrola vnitřní (v rámci hierarchie nadřízenosti a podřízení kontroluje sama sebe) 1B) správní kontrola vnější (kontroluje vně postavené subjekty) 2) vnější kontrola veřejné správy (je předmětem kontroly ze strany jiných orgánů) Adobe Systems Kontrola - systém 1) správní kontrola veřejné správy – vykonávají orgány veřejné správy) 1A) správní kontrola vnitřní (v rámci hierarchie nadřízenosti a podřízení kontroluje sama sebe) Pokud VS kontrolována, dělení v závislosti na tom „kým“ ̶různé formy: ̶obecně služební dozor Øřídící pravomoci a působnosti ve VS na hierarchické bázi Økontrola v rámci vztahu nadřízenosti a podřízenosti mezi orgány VS ̶specificky pak instanční kontrola Øv rámci správních postupů (zejména rozhodování VS) Ønapř. při odvolání proti správnímu rozhodnutí ̶ale také jiné formy Øaudity, dozor podle obecního a krajského zřízení,… Adobe Systems Kontrola - systém 1) správní kontrola veřejné správy – vykonávají orgány veřejné správy) 1B) správní kontrola vnější (kontroluje vně postavené subjekty) ̶kontrola subjektů mimo VS (adresátů VS) ̶autoritativní vystupování orgánů VS (kontrolní pravomoc) ̶procesní postup = kontrolní řád ̶„běžné“ ale i specializované orgány = různé inspekce (SZPI, ČOI, SEI, ČIŽP,…) ̶ ̶někdy také označení administrativní dozor Adobe Systems Kontrola - systém 2) vnější kontrola veřejné správy - je předmětem kontroly ze strany jiných orgánů) = kontrola orgány či subjekty stojícími mimo VS ̶zastupitelskými orgány ̶soudy ̶Nejvyšším kontrolním úřadem ̶občany ̶Veřejným ochráncem práv ̶ Adobe Systems MP719Z Správní právo II 11 Kontrola VS zastupitelskými orgány ̶Parlamentní kontrola ̶vychází z dělby moci ̶realizuje vrcholný zastupitelský sbor zejména směrem k vládě (vrcholný orán moci výkonné) ̶do znační míry oblast politické odpovědnosti ̶ale také právní nástroje Øschvalování rozpočtu a kontrola čerpání Øpravomoc zřizovat vyšetřovací komise či jiné kontrolní orgány Øinterpelační právo Øprávo vyslovit nedůvěru vládě Ø ̶obdobně ÚSC – zejména kontrola rady/starosty zastupitelstvem (byť zde již nikoli „dělba moci“) ̶ ̶podrobnosti viz samostatná přednáška ̶ Adobe Systems MP719Z Správní právo II 12 Majetková a účetní kontrola VS (NKÚ) ̶Orgán typu „účetního dvora“ ̶= nezávislý orgán, zaměření na tzv. veřejný majetek, zejména na „rozpočtovou sféru“ ̶hlediska užívaná při kontrole: Øzákonnosti Øhospodárnosti Øúčelnosti Ø(případně také efektivnosti v širším smyslu) Ø ̶V ČR Nejvyšší kontrolní úřad ̶zakotven v čl. 97 Ústavy + zákon o NKÚ (č. 166/1993 Sb.) ̶nezávislost na vládě (vrcholný orgán „kontrolní moci“ = proto vnější kontrola VS) ̶kontrola hospodaření s majetkem státu + st. rozpočet (zvažována ale i kontrola ÚSC) ̶podrobnosti viz samostatná přednáška ̶ Adobe Systems MP719Z Správní právo II 13 Majetková a účetní kontrola VS (NKÚ) ̶Nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/15 postavení členů Nejvyššího kontrolního úřadu je významné, ale přesto je nelze srovnávat s postavením soudců ̶ čl. 97 odst. 1 Ústavy garantuje institucionální nezávislost NKÚ ve vztahu k ostatním mocenským složkám, podobně jako to činí čl. 81 Ústavy ve vztahu k soudům. Nejde však o garanci osobní nezávislosti členů NKÚ, která by byla podobná garanci osobní nezávislosti soudců podle čl. 82 odst. 1 Ústavy. Adobe Systems MP719Z Správní právo II 14 Kontrola VS veřejným ochráncem práv ̶Ombudsmanská instituce = specifický státní orgán ̶ochrana jednotlivců před úřady, byrokracií… ̶nezávislost ̶neformálnost, rychlost, „lidskost“,… ̶jen určité vyšetřovací pravomoci (nerozhoduje, nenařizuje…) ̶tedy předpoklad vysoké neformální autority představitele instituce ̶vhodně doplňuje soustavu záruk zákonnosti – jednoduché, rychlé, finančně méně náročné pro dotčené osoby Z důvodové zprávy k zákonu o veřejném ochránci práv ̶„Ombudsman by měl sloužit průměrnému, obyčejnému občanovi, bohatstvím neoplývajícímu a právnicky "nedotčenému" individuu, ztracenému v houšti arogantní byrokracie, jako jednoduchá, nenáročná, a přitom relativně účinná forma domáhání se ochrany. Pomoc přitom může spočívat i "jen" v poskytnutí relevantní informace (právního charakteru). Vedlejším pozitivním efektem pak může být posílení důvěry ve veřejnou správu, pokud se stížnost ukáže lichou. Adobe Systems MP719Z Správní právo II 15 Kontrola VS veřejným ochráncem práv ̶VOP ̶není upraven v Ústavě, pouze zákon o VOP, č. 349/1999 Sb. ̶parlamentní ombudsman (= orgán moci zákonodárné, nezávislý na moci výkonné) Ønávaznost na Poslaneckou sněmovnu: ustavení do funkce, pravidelné informování, odpovědnost… ̶monokratický (ale shodně volený zástupce s vlastní svěřenou působností – ombudsman může zástupci svěřit část své působnosti.) ̶hlediska kontroly Øsoulad s právem (základní práva), ale také s principy dobré správy (charakteristické pro VOP) ̶ ̶„hlavní“ působnost VOP = šetření pochybení státních orgánů (ne všech) + také „vedlejší“ působnost ̶ ̶podrobnosti viz samostatná přednáška ̶ Adobe Systems Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 16 Působnost VOP ̶Koho kontroluje? - § 1 (2) Působnost ochránce podle odstavce 1 se vztahuje na ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, správní úřady jim podléhající, Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, orgány územních samosprávných celků při výkonu státní správy, a není-li dále stanoveno jinak na Policii České republiky, Armádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službu České republiky, dále na zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny (dále jen "úřad"). ̶Koho kontroluje? – negativní vymezení § 1 odst. 9 Působnost ochránce se nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby České republiky, na orgány činné v trestním řízení, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů správy státního zastupitelství a státní správy soudů. ̶ Adobe Systems MP719Z Správní právo II 17 Zvláštní působnost VOP ̶ podávat Ústavnímu soudu návrhy na zrušení podzákonných právních předpisů (§ 64 odst. 2 písm. f) zákona o Ústavním soudu) ̶oprávněn podávat žalobu k ochraně veřejného zájmu (§ 66 odst. 3 s. ř. s.), má také nejvyšší státní zástupce (specifická záruka zákonnosti) ̶ Adobe Systems MP719Z Správní právo II 18 Soudní kontrola VS ̶Obecně ̶plyne z dělby moci, kontrola VS prováděná soudy ̶ ̶určitý provázaný systém s více prvky ̶správní soudnictví (zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) ̶civilní soudnictví (zákon č . 99/1963 Sb., občanský soudní řád - část V.) ̶ústavní soudnictví (zákon č. 182/1993 Sb., zákon o ústavním soudu) ̶ ̶či na mezinárodní úrovni případně také ESLP či SDEU ̶ Adobe Systems MP719Z Správní právo II 19 Soudní kontrola VS ̶Správní soudnictví ̶Ochrana veřejných subjektivních práv ̶„Soustava“ = NSS a specializované senáty či samosoudci na KS (tzv. smíšený model) ̶plná jurisdikce – přezkoumává po právní i skutkové stránce ̶kasační princip (některé výjimky – týká se také práva na přístup k informacím) ̶subsidiarita ̶ ̶Základní řízení (žalobní typy): Øřízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. SŘS) – zejména na správní rozhodnutí Øochrana proti nečinnosti správního orgánu – tzv. nečinnostní žaloba (§ 79 a násl. SŘS) – na nečinnost v podobě porušení lhůty při vydání rozhodnutí ve věci či osvědčení Øřízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu – tzv. zásahová žaloba (§ 82 SŘS) – na faktické úkony a některé formalizované úkony nižšího významu než rozhodnutí Øřízení o návrhu na zrušení OOP či jeho části (§ 101a a násl. SŘS) Ø ̶Ale také další řízení: volební věci a místní a krajská referenda, ve věcech politických stran + kompetenční spory mezi správními orgány (pozitivní/negativní) Adobe Systems MP719Z Správní právo II 20 Soudní kontrola VS ̶Civilní soudnictví ̶Ochrana civilními soudy poskytována v případech, kdy správní orgány rozhodují o soukromých subjektivních právech ̶ „režim“ přezkumu tedy v závislosti na povaze subjektivního práva (v případě sporu zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb.) ̶Úprava obsažena v části V. občanského soudního řádu ̶ (= řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem) Adobe Systems MP719Z Správní právo II 21 Soudní kontrola VS ̶Ústavní soudnictví ̶obecně Ústavní soud orgánem ochrany ústavnosti = hledisko ústavnosti při kontrole ̶ochrana základních práv, ale zpravidla nekontroluje přímo VS, nýbrž přezkoumává předcházející rozhodnutí soudů ̶ ̶v rovině kontroly VS nicméně přezkum právních předpisů (včetně podzákonných předpisů VS) – zde i jen hledisko nezákonnosti těchto předpisů ̶tato kontrola sice mohla být svěřena NSS (čl. 87 odst. 3 písm. a) Ústavy ČR), zákon (SŘS) však tak neučinil ̶ ̶podrobnosti viz samostatná přednáška ̶ Adobe Systems MP719Z Správní právo II 22 Právo na informace ve veřejné správě ̶Jednou z právních záruk (zákonnosti) ve VS ̶řazena mezi kontrolu ve VS ale i samostatně jako jedna ze záruk ̶ ̶Ústavně zaručené politické právo - čl. 17 LZPS, zejm.: ̶(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. ̶(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. ̶Obdobně právo na informace o stavu ŽP - čl. 35 LZPS ̶(2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Adobe Systems MP719Z Správní právo II 23 Právo na informace ve veřejné správě ̶Realizace uvedených základních práv upravena v ̶zákon č. 106/1999 Sb. = obecná právní úprava poskytování informací ̶zákon č. 123/1998 Sb. = informace o životním prostředí ̶ ̶Současně ale také určité limity práva na informace ̶Např. čl. 10 LZPS: (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. ̶ ̶Možná kolize práva na informace a jiných práv (typicky práva na soukromí či jiných práv nebo ústavních statků, např. bezpečnost státu apod.): Princip transparentnosti X princip diskrétnosti Řešení = proporcionalita (zachování nejvyšší míry obou) ̶ Adobe Systems MP719Z Správní právo II 24 Právo na informace ve veřejné správě Základní charakteristika „režimu“ zákona č. 106/1999 Sb.: Koho se můžeme ptát? – informace poskytují tzv. povinné subjekty § 2 Povinnost poskytovat informace (1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. (2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. + § 2a obsahující definici veřejného podniku Adobe Systems MP719Z Správní právo II 25 Právo na informace ve veřejné správě Základní charakteristika „režimu“ zákona č. 106/1999 Sb.: Kdo, jak a na co se může ptát? ̶žádost o poskytnutí informace – kdokoli (princip otevřenosti VS) ̶písemně i ústně (tomu odpovídá způsob vyřízení) ̶povinnost poskytnout informaci (v případě zveřejněné informace možnost na ni odkázat) ̶současně ale také výjimky - omezení (utajované informace, ochrana soukromí, obchodní tajemství, v některých případech mlčenlivost apod.) ̶obecné pravidlo = oddělení informace, kterou nelze poskytnout ̶podrobně upravena pravidla pro vyřizování písemné „infožádosti“ (viz dále) Adobe Systems Žádost o informaci podle 106/1999 § 14 ̶ Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace (1) Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt. (2) Ze žádosti musí být zřejmé, 1) kterému povinnému subjektu je určena, a 2) že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti 3) jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. (3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu. (4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona. Adobe Systems MP719Z Správní právo II 27 Právo na informace ve veřejné správě ̶Základní charakteristika „režimu“ zákona č. 106/1999 Sb.: Vyřízení infožádosti ̶lhůta 7 dní pro doplnění žádosti, je-li třeba ̶pokud infožádost není odložena, poskytnutí do 15 dnů (lze prodloužit nejvýše o 10 dnů) ̶pokud infožádosti není vyhověno (zcela či zčásti) vydáno rozhodnutí ̶možnost odvolání do 15 dnů (+ zvláštní soudní ochrana) ̶dále možnost obrany prostřednictvím stížnosti do 30 dnů (zejména proti nedodržení lhůty pro poskytnutí informace či proti požadované náhradě) ̶přezkumné řízení (proti rozhodnutím nadřízených SO – ÚOOÚ § 16b) ̶informace poskytování zásadně bezplatně, ale také lze požadovat hrazení nákladů spojených s vyhledáváním a poskytováním informací ̶vyhodnocování poskytování informací prostřednictvím výroční zprávy, která je každoročně zpracována a zveřejňována povinnými subjekty Adobe Systems 28 Zdroj: METODICKÉ DOPORUČENÍ K POSTUPU POVINNÝCH SUBJEKTŮ PODLE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM – Ministerstv vnitra- ODBOR VEŘEJNÉ SPRÁVY, DOZORU A KONTROLY, dostupné zde: https://www.mvcr.cz/odk2/soubor/metodicke-doporuceni-k-postupu-povinnych-subjektu-podle-zakona-106 -1999-sb-o-svobodnem-pristupu-k-informacim.aspx Adobe Systems 29 Zdroj: METODICKÉ DOPORUČENÍ K POSTUPU POVINNÝCH SUBJEKTŮ PODLE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM – Ministerstv vnitra- ODBOR VEŘEJNÉ SPRÁVY, DOZORU A KONTROLY, dostupné zde: https://www.mvcr.cz/odk2/soubor/metodicke-doporuceni-k-postupu-povinnych-subjektu-podle-zakona-106 -1999-sb-o-svobodnem-pristupu-k-informacim.aspx Adobe Systems § 8b Příjemci veřejných prostředků (1) Povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území. (3) Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. OTÁZKA: je povinný subjekt povinen poskytnout informaci i o platech „zaměstnanců veřejné správy“ vždy, anebo zda v některých případech, a případně v jakých, musí či může její poskytnutí odmítnout pro neproporcionalitu takového zásahu do soukromí zaměstnance? Vývoj v judikatuře Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu: NSS – č. j. 8 As 55/2012 – 62, sp. zn. IV. ÚS 1378/16, sp. zn. 2 As 88/2019. Adobe Systems 31 Shrnutí závěrů judikatorního vývoje NSS sp. zn. 8 As 55/2012 ̶poměřování mezi právem na informace a právem na ochranu soukromí a osobních údajů provedl již zákonodárce ̶neposkytnutí informace o platech pouze ve zcela výjimečných případech (např. pokud by se jednalo o určité ryze technické či pomocné zaměstnance bez jakéhokoli myslitelného vlivu na rozhodování či výkon jiných významných činností povinného subjektu) ÚS sp. zn. IV. ÚS 1378/16 ̶test proporcionality je nutné učinit při vyřizování každé žádosti o informace o konkrétní výši platů ̶musí být splněny všechny tyto podmínky: a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu; b) informace samotná se týká veřejného zájmu; c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. společenského hlídacího psa; d) informace existuje a je dostupná. NSS sp. zn. 2 As 88/2019 a další ̶rozvedení závěrů ÚS ̶čím větší kompetence osoba má, tím přirozenější a zjevnější je bez konkrétního zdůvodnění veřejný zájem na její kontrole Adobe Systems 32 Od 2023 nové legislativní řešení § 8c Informování o příjmech fyzických osob (1) Povinný subjekt poskytne informaci o výši příjmu (…) a) (…) 1. veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů, 2. poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo 3. členovi svého statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu, anebo b) pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informace. Z důvodové zprávy: „Podmínky, které judikatura pro poskytování takových informací vymezila (…) natolik komplikované (…) účelem usnadnění aplikace informačního zákona (…)“ Adobe Systems 33 Výsledek ̶"snadnější" zpřístupňování informací o čelních představitelích povinných subjektů a "přísnější" posuzování podmínek zpřístupnění u osob stojících na nižších organizačních stupních u povinného subjektu. ̶1) v souladu s judikaturou vymezení určitých obecních kategorií, u nichž se informace o platu (odměně apod.) poskytne tzv. bez dalšího - osoby v čelných funkcích s vysokou mírou kompetence (jak vyplývá z judikatury NSS) 2) a případů ostatních, u nichž se poskytne jen na základě přísně provedeného testu proporcionality - ostatní osoby u nichž se má postupovat v souladu s „informačním“ nálezem ÚS Adobe Systems MP719Z Správní právo II 34 Právo na informace ve veřejné správě ̶Základní charakteristika „režimu“ zákona č. 123/1998 Sb. ̶mimo obecného práva na informace také realizace práva na informace o ŽP ̶jde-li to tyto informace, uplatní se úprava v zák. č. 123/1998 Sb. (nerozhoduje označení infožádosti) ̶obdobný princip právní úpravy, současně ale některé významné „řežimové odlišnosti“: ̶informace se poskytují ve lhůtě 30 dnů (lze prodloužit) ̶po žadateli nelze požadovat náhradu nákladů (s výjimkou nákladů spojených s pořízením kopií, technických nosičů dat a odesláním) ̶neupravuje institut stížnosti ̶namísto toho fikce jestliže povinný subjekt ve stanovené lhůtě neposkytl informace či nevydal rozhodnutí, má se za to, že rozhodl informace odepřít = fikce negativního rozhodnutí Adobe Systems MP719Z Správní právo II 35 Děkuji za pozornost