Soudcovská etika



1. Je to etika s funkcí regulační (soubor pravidel i diskreční prostor) a aspirační („ideály“),
nikoli „výchovná“ (obsahuje přesně vymezené pokyny).


2. Mnohost pramenů regulace – čl. 81, 82 Ústavy, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, jednací
řády soudů, obecná ustanovení občanského zákoníku (etické aspekty)atd.


3. Ustanovení s aspirační funkcí – čl. 4 Ústavy, tj. základní práva a svobody pod ochranou soudní
moci, § 1, 6 občanského soudního řádu – spravedlivá, rychlá a účinná ochrana soukromých práv, § 2
trestního řádu – základní zásady trestního řízení (!).

4. Rozpaky nad profesní etikou – EXEMPLA!, pojmové nejasnosti, průniky s běžnými zákony, s
metodologií – bude odstraněno snad v budoucnu? (nástup umělé inteligence, algoritmů).


5. Etický kodex soudce – potřeba ukotvení soudcovské identity? [Etické zásady chování soudce,
SU-pilíře; zahraničí – RE, Charta postavení soudce,Bangalorské principy, USA- ABA-standardy].


6. Soudcovská etika především jako etika komunikace (nejen) – navenek, s médii, mezi soudci, při
jednání – ale i „v rámci“ vlastního vědomí a svědomí („soudíme sebe“).


7. Komunikace navenek (s advokáty, veřejné participace mimo soudcovskouz profesi …).



8. Speciální vztah – s médii; aneb – stačí tiskový/á mluvčí? Deformace  v obsahu mediálních zpráv a
informací.


9. Komunikace v rámci případu = situační etika.



10. V jednací síni (flexibilita poučení, ukládání pokut) i s účastníky řízení a jejich zástupci
mimo ni (postulát zdrženlivosti…).


11. Etika v soudcovském přístupu (myšlení).
Příkladmo podle o. s. ř. – otázka soudcova přesvědčení při hodnocení důkazů - § 132; co je soudcovo
svědomí, případně právní cítění - intuice, preference („dokázat žít s rozhodnutím“); problém
prostoru pro soudcovskou diskreci, např. aplikace § 136 při určování výše škody, zejména
imateriální.

12. Liberální přístup.
„… i moudrému soudci skýtají zásady řádného procesu dostatečně široký prostor k benevolentnímu
výkladu, je-li to v zájmu spravaedlnosti“. (D. Uhlíř in Soudce č. 7-8/2019, s. 3).

13. Soudci mezi sebou – „tvrdý“ trend?
(nález IV. ÚS 3011/20 k „přepřahání“ soudců, resp. senátů podle o. s. ř. i tr. ř., jen jako ultimum
refugium, postulát transparentnosti).

14. Kultura (etika) veřejného ospravedlnění  - public justification, viz též veřejná kontrola,
veřejný zájem atd., viz právní filosofie (aplikačně rozhodnutí NSS k protiepidemickým opatřením,
nález Pl. ÚS 106/20).

15. Ale – je třeba říci všechno? (soudcovský minimalismus, mentorování … ).
Nález IV. ÚS 950/19 k trestání mladistvých, v reakci na nález II. ÚS 2027/17 (trest domácího vězení
namísto nepodmíněného trestu odnětí svobody).

Doporučená literatura – výběr
Hapla, M.,Friedel, T. a kol. Profesní etika právníků. Brino: Nugis Finem, 2022
Sobek, T. a kol. Právní etika. Praha: Leges, 2019
Friedel, T. Když se řekne „profesní etika právníků“. Poznámka k nejasnému pojmu. Jurisprúdence č.
2/2021, s. 37-43
Kovářová, D., Sokol, T. Etický kodex advokáta. Praha: Wolters Kluwer, 2019. (Poznámka – regulační
kodex!)
Barak, A. The Judge in Democracy; slovenský překlad Sudca v demokracii, Kaligram.