Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí Východiska a základní pojmy, účast na rozhodování a přístup k soudní ochraně JUDr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M. Právo životního prostředí II, 30. 11. 2022 F:\vojtech\Pictures\Obrázky\logo katedry\logoCZE.gif Pojetí práva: „The fish cannot go to court“ • • Možná řešení: •Subjektivizace chráněných zájmů • (Pacha Mama, Great Ape Project atd.) •Právo na příznivé životní prostředí s širokou působností •Prozeleňování (greening) stávajícího lidskoprávního rejstříku •Zvolnění tradičních odpovědnostních konceptů (prokazování příčinné souvislosti) •Přiznání hmotných práv ekologickým spolkům a dalším subjektům (obec, zástupce veřejnosti) •Procesní práva (základní nebo i specifická – actio popularis, hromadné žaloby apod.) Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí – proč? • • Je to nutné? Klady •Environmentální demokracie – odpovědnost, transparentnost •Znalost poměrů a blízkost ke zdroji •Pomocná ruka •Veřejná podpora rozhodnutí •Rozvoj environmentální výchovy a vzdělání • Zápory •Pouze procesní práva, široký rozsah, bezplatné nebo takřka bezplatné, ne nutně ochrana životního prostředí – osobní zájmy… •Platonická láska • Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí – proč? • • Obejdeme se bez veřejnosti? •Preventivní průřezové procesy •Povinnosti správních orgánů příslušných k vedení různých procesů a řízení ex offo •Činnost dotčených orgánů (stanoviska a závazná stanoviska – odborné hledisko) •Přezkumné řízení, obnova řízení a další mimořádné opravné prostředky •Povinnosti orgánů činných v trestním řízení •Aktivní legitimace Veřejného ochránce práv a Nejvyššího státního zástupce Ale když se věci nevyvíjí podle zákona? • Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí – proč? • • Nastavení systému účasti veřejnosti: •Definice veřejnosti •Rozsah práv •Procesní možnosti •Dostupnost, rozsah, účinnost soudní ochrany (actio popularis, hromadné žaloby) •Právní pomoc, moderace nákladů řízení… Ale i komplexní nástroje: •Vyjednávání •Jednotné povolovací řízení •Přehledná pravidla • Účast veřejnosti na ochraně životního prostředí – proč? • • Nedostatky českého systému •Fragmentace podmínek účasti veřejnosti a časté novelizace (soudy řeší mrtvé právo) •Neschopnost celkového nastavení a propojení povolovacích řízení •Minimalistický přístup k harmonizačním požadavkům a dílčí rozpory s unijním/mezinárodním právem •Vnímání účasti veřejnosti jako nežádoucí •Nepropojení s náhradou újmy „Smyslem a účelem jejich účasti ve stavebních řízení není blokace, zdržování a protahování realizace stavebního záměru procesními obstrukcemi, nýbrž to, aby kvalifikovaně, tj. odbornými argumenty z oblasti ochrany životního prostředí, urbanismu apod., hájila dotčené (veřejné) zájmy ochrany přírody a krajiny v konkurenci jiných veřejných zájmů a zájmů soukromých.“ (rozsudek NSS ze dne 4. 5. 2011, č. j. 7 As 2/2011 – 52) Pojem účasti veřejnosti V širším smyslu výkon politických práv, zejména práva sdružovacího, shromažďovacího, petičního, uskutečňování práva podílet se na správě věcí veřejných, a to buď přímo nebo prostřednictvím volených zástupců (aktivní i pasivní volební právo do zastupitelských a samosprávných orgánů všech stupňů, účast v referendu), uskutečňování práva na informace, podávání podnětů a stížností, účast v řízeních, která nejsou správními řízeními, a ve správních řízeních, účast v občanskoprávních řízeních, účast institucializované povahy (výkon funkce veřejných stráží), výkon vlastnického práva a uzavírání dohod a ostatní formy spolupráce s orgány veřejné správy. V užším smyslu jako účast ve správních řízeních a procesech, které s životním prostředím souvisejí. Ta může nabývat různé intenzity v závislosti na procesním postavení konkrétního subjektu, od slabších forem (konzultativní účast) podání připomínek bez větší možnosti ovlivnit finální rozhodnutí až po silnou formu (plnoprávná účast) postavení účastníka řízení, jemuž svědčí možnost podávání námitek i obrany proti vydanému rozhodnutí. • • Pojem veřejnosti a dotčené veřejnosti Pojem veřejnost je užíván ve smyslu „každý“, zejména v rámci úpravy práva na přístup k environmentálním informacím, které musí být přístupné všem osobám bez jakékoliv povinnosti prokazovat zájem. Objevuje se ale též v úpravě účasti na rozhodovacích procesech jako například v čl. 6 odst. 7 Aarhuské úmluvy, který přiznává právo předkládat připomínky, informace, rozbory nebo stanoviska v rámci řízení o specifických činnostech všem příslušníkům veřejnosti. Pojem dotčená veřejnost zahrnuje dotčené osoby, což jsou v českém pojetí zejména dotčení vlastníci a také ekologické spolky. Jedná se o pojem typický pro plnohodnotnou úpravu účasti na rozhodovacích procesech a možnost domáhat se soudní ochrany. Dotčená veřejnost nemusí být definována vnitrostátní úpravou, ale musí dotčené veřejnosti v pojetí Aarhuské úmluvy, mezi kterou budou vždy patřit i ekologické spolky, umožnit širokou účast na rozhodování a přístup k soudní ochraně. Pro všechny procesy obecně platí, že jednotlivcům v nich bývá zásadně přiznána pouze účast konzultativní, pokud jim nesvědčí výhodnější pozice například z titulu dotčení vlastnických práv. • • Způsoby účasti veřejnosti Různé přímé/nepřímé, formální/neformální způsoby •Petiční právo •Shromažďovací právo •Sdružovací právo •Referendum •Informace •Účast veřejnosti na rozhodování, na tvorbě plánů, programů, politik a na přípravě právních předpisů •Soudní ochrana • • Výkon práva petičního •čl. 18 Listiny a zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. •Podle § 5 zákona o právu petičním musí být petice písemná a musí pod ní být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává. V praxi se stále častěji lze setkat i s různými elektronickými peticemi. •Zákon stanoví, že petice musí obsahovat: • požadavek (žádost, návrh, stížnost s označením „text petice“), • petiční archy, • informace o tom, kdo petici sestavil (petiční výbor, jednotlivec, nevládní organizace). •Petice se může týkat v zásadě jakéhokoliv tématu s výjimkou zasahování do nezávislosti soudu, vyzývání k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k podněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti. • • • Výkon práva petičního •Správní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout, a pokud obsah petice patří do jeho působnosti, je povinen jej posoudit a do 30 odpovědět tomu, kdo petici podal, anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. •V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Požadavek petice není bez ohledu na velikost jeho podpory závazný a neexistuje právní nárok na to, aby mu správní orgán vyhověl. • „Soud souhlasí se závěrem orgánu ochrany přírody, že při umístění sochařského díla do otevřené krajiny měl být zkoumán názor veřejnosti. Uvedený požadavek se opírá o základní východiska Evropské úmluvy o krajině vyhlášené pod č. 13/2005 Sb. m. s., podle jejíž preambule je krajina důležitou součástí kvality života lidí, proto by lidé měli hrát aktivní úlohu při jejím rozvoji. “ (rozsudek KS v Brně ze dne 11. 12. 2018, č. j. 29 A 119/2016-78) • • Evropská občanská iniciativa • • Výkon práva shromažďovacího •čl. 19 Listiny a zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím •Výkon práva shromažďovacího vychází z oznamovacího principu (minimálně 5 dnů předem a maximálně 6 měsíců před konáním shromáždění). •Shromáždění je možné ze zákonných důvodů omezit, a to v případě shromáždění na veřejných místech a za podmínky, že je to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. • •Výkon práva sdružovacího •čl. 20 Listiny a zejm. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. •V oblasti ochrany životního prostředí se uplatňují vedle ekologických spolků i různá specifická sdružení, například honební společenstva zakládaná na základě zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. • • Místní a krajská referenda •Zákony č. 22/2004 Sb., o místním referendu, a č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů. •Místní referendum vyhlašuje zastupitelstvo obce z vlastní iniciativy, nebo na základě návrhu, který mu předloží tzv. přípravný výbor. •Aby zastupitelstvo mohlo na základě návrhu vyhlásit místní referendum, musí podpisové listiny podepsat zákonem stanovený počet osob zapsaných v seznamu oprávněných osob: • u obcí do 3 000 obyvatel 30 % oprávněných osob, • u obcí do 20 000 obyvatel 20 % oprávněných osob, • u obcí do 200 000 obyvatel 10 % oprávněných osob, • u obcí nad 200 000 obyvatel 6 % oprávněných osob. • • Místní a krajská referenda •K platnosti výsledku referenda je zapotřebí, aby se jej zúčastnilo alespoň 35 % oprávněných občanů. V referendu zvítězí varianta, pro kterou hlasovala nadpoloviční většina oprávněných občanů, kteří se referenda zúčastnili, a alespoň 25 % všech oprávněných občanů. •V místním referendu se rozhoduje toliko o věcech, které patří do samostatné působnosti obce. Proto je potřeba vždy rozlišovat, zda řešená otázka spadá do samostatné či přenesené působnosti, přičemž východiskem je zejména § 35 zákona o obcích. •Pro oblast ochrany životního prostředí je důležité také vymezení působnosti v § 6 odst. 5 StavZ, podle kterého zastupitelstvo obce v samostatné působnosti zejména rozhoduje o pořízení územního plánu a regulačního plánu, vydává územní plán a regulační plán. • Krajské referendum: podobné podmínky - usnesení zastupitelstva kraje nebo návrh přípravného výboru podpořený podpisem alespoň 6 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž má být referendum konáno. • • Příklady referend vyhlášených spolu s volbami do Poslanecké sněmovny: Velké Meziříčí (projektová příprava obnovy historického centra): platné, nezávazné Chropyně (plán na těžbu štěrkopísku): jasné a závazné ne Dobřejovice (výstavba betonárky): jasné a závazné ne Jilemnice (přestavba koupaliště): závazné ne (43/81) Zastupitelstvu nezbývá než projekt zastavit, řekla starostka Jilemnice Jana Čechová. Mimoň (stavba silničního průtahu): závazné ne Vědomice (trasa obchvatu sousední Roudnice): závazné ne Velké Přílepy (trasa obchvatu v rámci zkapacitnění D8 a D7): závazné ne Výsledek obec předá kraji, který stavbu propojky dálnic D7 a D8 chystá. Cerhenice (odkoupení Sokolovny): nezávazné ano Městys chce proto o koupi pouze jednat a podle starosty Marka Semeráda (ČSSD) to ještě neznamená, že budovu koupí. "Chtěli jsme hlavně vědět, co si o tom lidé myslí.“ Zubří („Jste pro krytý bazén v městě Zubří?“) 17 Procesní garance: Právní prameny Evropská úmluva o lidských právech Právo na spravedlivý proces Svoboda projevu Svoboda shromažďování a sdružování Právo na účinný opravný prostředek Charta EU Svoboda projevu a informací Svoboda shromažďování a sdružování Právo pracovníků na informace a konzultace v rámci podniku Ochrana životního prostředí Právo volit Právo na řádnou správu Právo na přístup k dokumentům Právo na účinný opravný prostředek a spravedlivý proces Mezinárodní právo Právo EU Ústava + Listina České právo Přímý účinek unijního práva 18 Procesní garance: Právní prameny Evropská úmluva o lidských právech Právo na spravedlivý proces Svoboda projevu Svoboda shromažďování a sdružování Právo na účinný opravný prostředek Charta EU Svoboda projevu a informací Svoboda shromažďování a sdružování Právo pracovníků na informace a konzultace v rámci podniku Ochrana životního prostředí Právo volit Právo na řádnou správu Právo na přístup k dokumentům Právo na účinný opravný prostředek a spravedlivý proces Mezinárodní právo Právo EU Ústava + Listina České právo Přímý účinek unijního práva Aarhuská úmluva Přístup k informacím Účast na rozhodování Přístup ke spravedlnosti Zvláštní směrnice (EIA, IED - IPPC, přístup k informacím) Zvláštní zákony (EIA, IED - IPPC, přístup k informacím) http://www.iisd.ca/crs/aarhus/mop4/images/generic/unece_convention.jpg Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (Aarhuská úmluva). •Přijata na 4. ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN v dánském městě Aarhus 25. 6. 1998. •Účinnosti nabyla 30. 10. 2001. •Česká republika smlouvu ratifikovala 6. 7. 2004 a v následujícím roce ji ratifikovalo i tehdejší Společenství. •Žádný zvláštní soud – Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy vydává doporučení a závěry Aarhuská úmluva - obsah Článek 1 Cíl Článek 2 Definice Článek 3 Všeobecná ustanovení Článek 4 Přístup k environmentálním informacím Článek 5 Sbírání a rozšiřování informací o životním prostředí Článek 6 Účast veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech Článek 7 Účast veřejnosti při tvorbě plánů, programů a politik týkajících se životního prostředí Článek 8 Účast veřejnosti na přípravě prováděcích předpisů a obecně použitelných právně závazných normativních nástrojů Článek 9 Přístup k právní ochraně Článek 10 Zasedání stran Článek 11 Hlasovací právo Článek 12 Sekretariát Článek 13 Přílohy Článek 14 16 Změny a doplňky Článek 15 Kontrola plnění Článek 16 Urovnávání sporů Článek 17 Podepsání Článek 18 Depozitář Článek 19 Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení Článek 20 Nabytí účinnosti Článek 21 Odstoupení Článek 22 Autentická znění Příloha I Seznam činností uvedených v článku 6, odstavec 1 (a) Příloha II Rozhodčí řízení Aarhuská úmluva - obsah Článek 2 Definice - veřejnost, dotčená veřejnost Článek 6 Účast veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech -Účast na rozhodování o činnostech v příloze I (podobné EIA a IPPC) -Také další činnosti s možným významným vlivem (uvážení – NATURA 2000) Článek 7 Účast veřejnosti při tvorbě plánů, programů a politik týkajících se životního prostředí Článek 8 Účast veřejnosti na přípravě prováděcích předpisů a obecně použitelných právně závazných normativních nástrojů Článek 9 Přístup k právní ochraně a)Při odepření poskytnutí informací b)Rozhodnutí nebo nečinnost podle čl. 6 c)Jiná porušení vnitrostátní úpravy ochrany životního prostředí (členové veřejnosti, kteří splňují kritéria, pokud jsou nějaká stanovena ve vnitrostátním právu) - Třípilířová struktura Aarhuské úmluvy • • Přístup k informacím Účast na rozhodování Přístup k soudní ochraně üveřejnost üpasivní üaktivní üdotčená veřejnost ürozhodování o činnostech v příloze I a dalších činnostech s významným vlivem üpříprava koncepcí üpříprava právních předpisů ü ü üdotčená veřejnost üodmítnuté informace ürozhodnutí z pilíře II üPorušení (dalších) vnitrostátních pravidel ochrany životního prostředí Aarhuská úmluva Unijní právo Vnitrostátní právo Požadavky na přiznání práv v rozsahu tří pilířů, není přímo aplikovatelná, jen povinnost souladného výkladu 1)Směrnice o přístupu k informacím o ŽP 2003/4/ES 2)EIA (výslovně) +IPPC (výslovně) + Natura 2000 3)EIA (výslovně) + IPPC (výslovně) + přímý účinek dalších směrnic 4) Závaznost? Přímý účinek? •Úmluva je závazná pro jednotlivé státy i pro Evropskou unii s přednostními účinky mezinárodního práva, nicméně není přímo aplikovatelná v českém právním řádu ani v unijním právu, protože nepřiznává veřejnosti vymahatelná práva, nýbrž zavazuje smluvní strany k úpravě a zajištění těchto práv. •Dotčení jednotlivci nebo ekologické spolky se proto nemohou domáhat účasti na rozhodování nebo přístupu k soudní ochraně na základě Aarhuské úmluvy (zavazuje jen stát). •Evropská unie i členské státy však musí vykládat svoji úpravu podle Úmluvy. Je-li tedy možné interpretovat vnitrostátní či unijní normy vícero možnými způsoby, měl by mít přednost ten výklad, který naplňuje požadavky Aarhuské úmluvy. Viz např. C-240/09 (Lesoochranárske zoskupenie VLK) •Právo EU, které provádí Aarhuskou úmluvu, však již může být (a podle SDEU často je) přímo aplikovatelné (podle kritérií pro přímý účinek). To platí i tehdy, pokud neprovádí Úmluvu výslovně. • http://www.lhnet.org/assets/Carnivores/Brown-bear/brown-bear-photo-Michael-Buholzer.jpg Příklad: Rozhoduje se o odběru vod pro zasněžování sjezdovky. Rámcová směrnice o ochraně vod neupravuje účast veřejnosti. Z práva EU nelze dovodit právo na účast na rozhodování (leda by záměr vyžadoval EIA/naturové hodnocení a/nebo IPPC – potom by účast na rozhodování bylo možné dovodit z těchto směrnic). Účast na rozhodování nevyžaduje ani Aarhuská úmluva (druhý pilíř je úzký – EIA/natura/IPPC). = pokud český zákonodárce nepustí do řízení ekologické spolky a dotčené jednotlivce, z pohledu Aarhuské úmluvy a práva EU se nic neděje. Přístup k soudní ochraně je ale nutné přiznat podle mezinárodního (Aarhuská úmluva) i unijního práva (čl. 47 Listiny EU) – i pokud směrnice nic neupravuje. Zároveň SDEU říká, že rámcová směrnice o ochraně vod je přímo aplikovatelná, takže se mohou dotčení jednotlivci domáhat přístupu k soudní ochraně (a to nejen dotčená veřejnost ve smyslu Úmluvy, ale všichni ve smyslu dotčenosti možným porušením práva EU – tedy i např. obce). = pokud český zákonodárce nepustí ekologické spolky a dotčené jednotlivce k soudu, mohou se dovolávat přímého účinku práva EU (a soud překážku bránící soudní ochraně nepoužije pro rozpor s právem EU). • 28 Přímý účinek nevýslovné úpravy: zejm. ovzduší a voda Janecek (C-237/07), ClientEarth (C-404/13, posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší): Dotčené osoby musí mít možnost požadovat přijetí akčních plánů týkajících se znečištění ovzduší. Folk (C-529/15, směrnice o odpovědnosti za životní prostředí): Osoby s licencí k rybolovu musí mít možnost zahájit přezkumné řízení u soudu nebo jiného příslušného orgánu veřejné moci v souladu s články 12 a 13 směrnice Protect Natur-, Arten- und Landschaftschutz Umweltorganisation (C-664/15, rámcová vodní směrnice): Nevládní organizace musí mít možnost napadnout povolení k projektu odběru vody z řeky za účelem výroby sněhu pro lyžařské středisko podle práva EU. Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko (C-535/18, EIA, rámcová vodní směrnice): Členové veřejnosti, jichž se záměr týká, musí mít možnost uplatnit u příslušného vnitrostátního soudu námitku, že došlo k porušení požadavků na zabránění zhoršování stavu vodních útvarů; právo EU umožňuje členským státům stanovit, že pokud procesní vada zatěžující rozhodnutí o schválení záměru nemění význam tohoto rozhodnutí, je žaloba na zrušení tohoto rozhodnutí přípustná pouze tehdy, pokud dotčená vada odepřela žalobci jeho právo účastnit se procesu rozhodování o životním prostředí. Wasserleitungsverband Nördliches Burgenland a další (C-197/18, nitrátová směrnice): Dotčené fyzické a právnické osoby, jako jsou žalobci v původním řízení (vč. obce a vodárenského sdružení), by měly mít možnost požadovat, aby příslušné vnitrostátní orgány změnily stávající akční program nebo přijaly dodatečná opatření či posílily opatření. pokud ne... přímý účinek Přístup k informacím o životním prostředí (viz předchozí přednáška) Účast na rozhodování a přístup k soudní ochraně • • Přístup k informacím Účast na rozhodování Přístup k soudní ochraně üveřejnost üpasivní üaktivní üdotčená veřejnost ürozhodování o činnostech v příloze I a dalších činnostech s významným vlivem üpříprava koncepcí üpříprava právních předpisů ü ü ü(dotčená) veřejnost üodmítnuté informace ürozhodnutí z pilíře II üPorušení (dalších) vnitrostátních pravidel ochrany životního prostředí Článek 6 Účast veřejnosti na rozhodování o specifických činnostech -Účast na rozhodování o činnostech v příloze I (podobné EIA a IPPC) -Také další činnosti s možným významným vlivem (uvážení – NATURA 2000) - Článek 7 Účast veřejnosti při tvorbě plánů, programů a politik týkajících se životního prostředí – konzultativní účast Článek 8 Účast veřejnosti na přípravě prováděcích předpisů a obecně použitelných právně závazných normativních nástrojů - konzultativní účast Článek 9 Přístup k právní ochraně 1)Při neposkytnutí informací 2)Strany v rámci své vnitrostátní legislativy zajistí, aby členové zainteresované veřejnosti (a) mající dostatečný důvod, nebo alternativně, (b) u nichž trvá omezování či porušování práva v případech, kdy to správní řád strany požaduje jako předběžnou podmínku, měli možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým nebo nestranným orgánem zřízeným ze zákona, napadat věcně a procedurálně zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, aktů nebo opomenutí podle ustanovení článku 6, a v případech, kdy je tak stanoveno vnitrostátním právem a aniž by tím byl dotčen odstavec 3 článku 9 i dalších relevantních ustanovení této úmluvy. 3) Navíc… měli přístup ke správním nebo soudním řízením, aby mohli vznášet námitky proti jednání, aktům nebo opomenutí ze strany soukromých osob nebo státních orgánů, jež jsou v rozporu s ustanoveními jejich vnitrostátního práva týkajícího se životního prostředí. Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy: Česko porušuje čl. 9, EU rovněž - Ustanovení práva EU, která se týkají účasti veřejnosti a přístupu k soudní ochraně • • 1) Směrnice, které výslovně provádí Aarhuskou úmluvu (účast na rozhodování + soudní ochrana) •Směrnice EIA – posuzování vlivu záměrů na životní prostředí (stavební a další činnosti) •Směrnice IED (o průmyslových emisích) – integrované povolení (IPPC) pro průmyslové činnosti •Směrnice Seveso III – prevence závažných havárií (jen účast na rozhodování) 2) Směrnice provádějící Arhuskou úmluvu podle SDEU (účast na rozhodování + soudní ochrana) •Směrnice o stanovištích (ochrana soustavy Natura 2000) – posuzování záměrů podle čl. 6 odst. 3 3) Směrnice, které upravují přijímání různých plánů Směrnice SEA, rámcová směrnice o vodách, rámcová směrnice o ochraně ovzduší, směrnice o odpadech, směrnice o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí 4) Přímý účinek účast na rozhodování Směrnice dle bodů 1) a 2) + pokud je přístup k soudní ochraně podmíněn účastí na rozhodování (C-664/15) 5) Přímý účinek přístup k soudní ochraně Směrnice dle bodů 1) a 2) + všemožné další směrnice na úseku ochrany životního prostředí, i když neupravují přístup k soudní ochraně a nepřiznávají žádná práva (rámcová směrnice o ochraně ovzduší, rámcová směrnice o ochraně vod, směrnice o ekologické újmě…) Příklad: čl. 6 směrnice EIA (2011/92/EU) 4. Dotčená veřejnost musí dostat včasné a účinné možnosti účastnit se rozhodovacích řízení ve věcech životního prostředí podle čl. 2 odst. 2 a musí mít za tím účelem právo vyjádřit své připomínky a stanoviska příslušnému orgánu nebo orgánům v době, kdy jsou všechny možnosti ještě otevřené, tedy před učiněním rozhodnutí o žádosti o povolení. 5. Podrobné podmínky informování veřejnosti (například formou vývěsek v určité oblasti nebo oznámeními v místním tisku) a projednání s dotčenou veřejností (například písemným vyjádřením nebo veřejnou anketou) stanoví členské státy. Členské státy přijmou na vhodné správní úrovni nezbytná opatření s cílem zajistit, aby příslušné informace byly veřejnosti přístupné v elektronické podobě, a to alespoň prostřednictvím ústředního portálu nebo snadno dostupných přístupových míst. 6. Pro jednotlivé fáze se stanoví přiměřené lhůty poskytující dostatek času, aby a) bylo možné informovat orgány uvedené v odstavci 1 a veřejnost a b) orgány uvedené v odstavci 1 a dotčená veřejnost měly dost času na přípravu a účinnou účast na rozhodování ve věcech životního prostředí podle ustanovení tohoto článku. 7. Lhůty pro jednání s dotčenou veřejností o dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí uvedené v čl. 5 odst. 1 nesmí být kratší než 30 dnů. • Příklad: čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích Jakýkoli plán nebo projekt, který s určitou lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný, avšak bude mít pravděpodobně na tuto lokalitu významný vliv, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými plány nebo projekty, podléhá odpovídajícímu posouzení jeho důsledků pro lokalitu z hlediska cílů její ochrany. S přihlédnutím k výsledkům uvedeného hodnocení důsledků pro lokalitu a s výhradou odstavce 4 schválí příslušné orgány příslušného státu tento plán nebo projekt teprve poté, co se ujistí, že nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality, a co si v případě potřeby opatří stanovisko široké veřejnosti. Přímý účinek: C-243/15 (Lesoochranárske zoskupenie II, para. 45 - 48) Příklad: čl. 11 směrnice EIA (2011/92/EU) 1. Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušnými předpisy vnitrostátního práva příslušníci dotčené veřejnosti, kteří: a) mají dostatečný zájem; nebo b) namítají porušování práva v případech, kdy to správní řád členského státu požaduje jako podmínku, měli možnost dosáhnout přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným zákonem a mohli tak napadat hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti podléhajících ustanovením o účasti veřejnosti obsaženým v této směrnici. 2. Členské státy stanoví, v jaké fázi mohou být rozhodnutí, akty nebo nečinnost napadeny. 3. Co představuje dostatečný zájem a porušování práva, určí členské státy v souladu s cílem poskytnout zúčastněné veřejnosti široký přístup k právní ochraně. Za tímto účelem je zájem jakékoli nevládní organizace, která splňuje požadavky uvedené v čl. 1 odst. 2, pokládán pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku za dostatečný. Pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku se předpokládá, že tyto organizace mají práva, která mohou být porušována. 4. Ustanovení tohoto článku nevylučují možnost předběžného přezkoumání správním orgánem a neovlivní požadavek, aby tam, kde to vyžaduje vnitrostátní právo, byly před předáním věci k soudnímu přezkumu vyčerpány postupy správního přezkumu. Každé takové řízení musí být spravedlivé, nestranné a včasné a nesmí být nepřiměřeně nákladné. 5. K dalšímu zlepšení účinnosti ustanovení tohoto článku členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty praktické informace o přístupu k postupům správního a soudního přezkumu. Možnosti omezení účasti veřejnosti Rozsudek SDEU ve věci C-263/08 (Djurgården-Lilla Värtans Miljöskyddsförening): Směrnice EIA „ponechává na vnitrostátním zákonodárci, aby určil podmínky, „které mohou být požadovány“, k tomu, aby nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí jakožto sdružení mohla mít právo dosáhnout přezkum za výše uvedených podmínek, musí vnitrostátní pravidla takto stanovená jednak zajistit „široký přístup k právní ochraně“, a jednak zajistit ustanovením směrnice 85/337 týkajícím se práva dosáhnout přezkoumání soudem jejich užitečný účinek. Nesmí tedy hrozit, že tyto vnitrostátní pravidla zbaví plné účinnosti ustanovení práva Společenství, která stanoví, že ti, kdo mají dostatečný zájem napadnout záměr, a ti, do jejichž práva je zasaženo, mezi něž patří sdružení na ochranu životního prostředí, musí mít možnost aktivní legitimace v řízeních před příslušnými soudy.“ Omezení: Podmínky doby existence, počtu členů, správních a soudních poplatků, rozsah soudního přezkumu,… •Členské státy tak mohou dle svého uvážení upravit konkrétní podmínky (např. délku procesních lhůt), ovšem ty nemohou ve výsledku omezovat širokou účast veřejnosti v působnosti unijního práva. •Nesmí porušovat ani zásady nediskriminace. •Členským státům nic nebrání rozšířit účast veřejnosti na rozhodování i nad rámec unijní úpravy. • • 38 Jaká úprava se použije? Algoritmus (zjednodušený) • • § 9c zákona EIA § 70 ZOPK § 7 zákona č. 76/2002 Sb. (IPPC) – integrované povolení nebo podstatná změna § 115 vodního zákona § 8 zákona o předcházení ekologické újmě Kácení dřevin samostatné řízení (pro účely výstavby pouze závazné stanovisko) Účastníci? Řízení upraveno v § 8 zákona č. 114/1992 Sb. Úprava účastníků chybí, obecně ale zákon stanoví, že se do řízení podle tohoto zákona může zapojit také spolek a obec (§ 70, § 71). = neúplná úprava (zbytek účastníků podle správního řádu) Ekologický spolek? Ano, pokud splní podmínky v § 70 Dotčený soused? Pokud by šlo o kácení pro účely výstavby, vydává se JES – a spolek se podle § 70 ZOPK dostane i do řízení o povolení záměru. Soused se účastní, ale pouze pokud mu svědčí věcná práva k sousední nemovitosti. Co nájemce? Co právo na příznivé životní prostředí? Podat žalobu proti rozhodnutí může i osoba, která nebyla účastníkem. Aktivní legitimace je totiž založena především na dotčenosti na právech (viz dále a § 65 odst. 1 SŘS) Výstavba závodu na výrobu papíru (kapacita 15 tun denně) •Příloha č. 1/bod 72/kat. II zákona o posuzování vlivů: nad 10 t/den zjišťovací řízení, nad 200 t/den EIA •EIA neproběhne (konec ve zjišťovacím řízení) •pod limitem IPPC (6.1. Průmyslová výroba papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně), •zemědělská půda, •vlastní odběr povrchové vody, •nakládání s odpady. Image result for papírna Povolení záměru Řízení o zkušebním provozu Kolaudační řízení Odnětí půdy ze ZPF Odběr povrchových vod Nakládání s odpady řízení řízení řízení řízení řízení Ekologický spolek? Dotčený soused? závazné stanovisko V zásadě není důvod nezařadit mezi účastníky i ekologické spolky podle správního řádu. V praxi se to však neděje - účastníky řízení se tak stávají, jen pokud to umožňuje zvláštní úprava. JES Image result for papírna Povolení záměru Řízení o zkušebním provozu Kolaudační řízení Odnětí půdy ze ZPF Odběr povrchových vod Nakládání s odpady řízení řízení řízení řízení řízení Ekologický spolek? Dotčený soused? závazné stanovisko JES Kácení dřevin Image result for papírna Povolení záměru Řízení o zkušebním provozu Kolaudační řízení Odnětí půdy ze ZPF řízení řízení Ekologický spolek? Dotčený soused? závazné stanovisko JES Kácení dřevin EIA – může být součástí JES, pokud o to stavebník požádá závazné stanovisko navazující řízení navazující řízení IPPC Co když nějaké řízení není navazující, ale podle práva EU by navazující být mělo? Např. řízení podle atomového zákona nebo řízení o provedení pozemkových úprav? Dotčená veřejnost se může domáhat přímého účinku směrnice EIA. Správní soudnictví Relevantní čtyři druhy řízení: • řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, • ochrana proti nečinnosti správního orgánu, • řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, • řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Žaloba proti rozhodnutí: § 65 Žalobní legitimace (1) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. (2) Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. § 66 Zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu (2) Žalobu je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem. (3) Žalobu je oprávněn podat veřejný ochránce práv, jestliže k jejímu podání prokáže závažný veřejný zájem. Správní soudnictví Správní soudnictví Podmínkou aktivní legitimace je dotčenost práv, především z titulu účastníka (omezení žalobních námitek), ale není to nutnou podmínkou! Možná účast i přímo podle zvláštního zákona (EIA), anebo na základě přímého účinku unijního práva. Zvláštní aktivní legitimace veřejného ochránce práv a nejvyššího státního zástupce k ochraně veřejného zájmu České soudy dlouhé roky zastávaly názor, že ekologickým spolkům nesvědčí žádné právo na příznivé životní prostředí, takže mohou namítat pouze dotčení svých procesních práv (tzv. zájemci) Tento názor překlenul až Ústavní soud nálezem ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, když přiznal ekologickým spolkům aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Podle Ústavního osudu i navazující judikatury tak spolky mohou namítat i své dotčení způsobené nezákonným posouzením hmotněprávních otázek. Ovšem dovozují se další podmínky, zejména vztah k dotčené lokalitě (k předmětné věci). U spolků s celostátní působností se předpokládá. Správní soudnictví Dopady nálezu I. ÚS 59/14: •Ekologické spolky patrně přestávají být pouhými zájemníky, ale mohou být dotčeny na svých právech •Jedná se o právo na příznivé životní prostředí? Patrně nikoliv, soudy dovozují práva spolků ze zastupování členů •Upřesnění podmínek aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení OOP (viz např. rozsudky NSS ze dne 16. 5. 2016, č. j. 2 Aos 2/2013 - 120, ze dne 24. 5. 2016, č. j. 4 As 217/2015 - 197, nebo ze dne 26. 4. 2017, č. j. 3 As 126/2016 – 38). •Dovození, že podmínky zavedenosti a vztahu k řešené věci se použijí i v řízení o žalobě proti rozhodnutí (např. v rozsudku NSS ze dne 25. 6. 2015, č. j. 1 As 13/2015 – 295, nebo ze dne 15. 7. 2015, č. j. 2 As 30/2015 – 38) • Podstatnou roli hraje i možnost nařídit předběžné opatření nebo přiznat odkladný účinek žalobě či kasační stížnosti Je-li žalobou napadeno rozhodnutí vydané v navazujícím řízení podle zákona EIA, uplatní se zvláštní úprava v § 9d odst. 2 zákona EIA, podle které soud i bez návrhu rozhodne o přiznání odkladného účinku žalobě nebo o předběžném opatření podle soudního řádu správního. Soud přizná žalobě odkladný účinek nebo nařídí předběžné opatření, hrozí-li nebezpečí, že realizací záměru může dojít k závažným škodám na životním prostředí. • Správní soudnictví – 2 As 250/2018 „Citovaný nález podstatně změnil dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016, č. j. 3 As 13/2015 – 200, či ze dne 16. 1. 2018, č. j. 2 As 328/2016 - 96, blíže viz též VOMÁČKA, V., ŽIDEK, D. Omezení účastenství ekologických spolků: Pyrrhovo vítězství stavební lobby. České právo životního prostředí, 2017, roč. 45, č. 3, s. 36 a násl.). Spolek je tak oprávněn svou aktivní legitimaci odvozovat z § 65 odst. 1 s. ř. s., pokud tvrdí, že existují jemu náležející subjektivní práva, která jsou daným zásahem dotčena. Nemusí přitom jít pouze o vlastnické právo nebo jiná věcná práva člena spolku, připouští se i dotčení práva členů spolku na příznivé životní prostředí (aniž by bylo odvozováno z existujícího věcného práva v regulovaném území), jestliže tvrzený zásah má důsledky pro dosahování cílů, na něž se spolek zaměřuje (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2017, č. j. 3 As 126/2016 - 38, ve znění opravného usnesení ze dne 1. 6. 2017, č. j. 3 As 126/2016 - 48). Nemusí se tedy vždy jednat pouze o spolky „ekologické“, ale lze si představit i jiné, které mohou být konkrétním záměrem dotčeny, například spolky zahrádkářské apod. (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14 nebo např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2015, č. j. 2 As 49/2013 - 109). Pod vlivem výše uvedeného nálezu a pozdější judikatury Nejvyššího správního soudu je dnes na spolky pohlíženo jako na rovnocenné subjekty práva bránící společné zájmy občanů, kterým „nelze upírat právo na společnou účast při rozhodování o jejich životním prostředí jen proto, že založili právnickou osobu, na kterou delegovali svá práva přímé účasti na ochraně přírody a krajiny“ (viz zmiňovaný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 59/14). Záměr související s životním prostředím tak může, vyjma osob fyzických, zasáhnout i do právní sféry právnických osob a dotknout se tak jejich subjektivních práv (kromě vlastnických práv zejména práva na příznivé životní prostředí). Ačkoliv výše uvedený nález pojednával o aktivní legitimaci spolku v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, judikatura Nejvyššího správního soudu závěry v něm obsažené následně aplikovala i na posuzování aktivní legitimace ekologických spolků při podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, č. j. 1 As 13/2015 – 295).“ F:\DATA\grafika\spodek.gif Civilní soudnictví Náhrada majetkové a nemajetkové újmy Nově stanovena náhrada nemajetkové újmy se týká sekundárních obětí (§ 2971), kterými mohou být i osoby dotčené poškozením životního prostředí. Škoda způsobená nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Sousedské spory – možnost domáhat se zastavení obtěžujících imisí, ovšem jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen (§ 1013). Prevenční žaloba Pokud všechny okolnosti nasvědčují tomu, že dojde ke vzniku nadměrných imisí, případně hrozí jiné vážné ohrožení majetku, zdraví, ale i životního prostředí. Není nutné, aby hrozilo nebezpečí bezprostředního vzniku škody. Žaloba z rušené držby Zvláštním případem ochrany držby je situace, kdy na sousedním pozemku dochází k rušivé výstavbě nebo k odstraňování stavby (§ 1004 a 1005 o. z.). Žaloba na ochranu osobnosti K ochraně životního prostředí je možné využít rovněž žalobu na ochranu osobnosti, neboť podle § 81 o. z. má každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména „života a důstojnosti člověka, zdraví a práva žít v zdravém životním prostředí, vážnosti, cti, soukromí a jeho projevů osobní povahy.“ Mezinárodní prvek Čl. 7 nařízení Řím II – možná volba rozhodného práva Děkuji za pozornost! vomacka@mail.muni.cz