Vítejte také zde, chcete-li více vysvětlit, jak na latinskou gramatiku, jak se časem neučit zbytečně moc slovíček, ale spíš je odvozovat. Jak občas propojit něco, co znáte z dalšího jazyka...

Co čekat od latiny…

Latina má poměrně chudou slovní zásobu … (no jo, ze začátku se to ale nezdá)

Způsob tvoření slov má jako čeština: předpony, základ, přípony…(ano, bude to chtít kombinovat, ale ušetříš spoustu šprtání „nových“ slovíček)

Latina je rozcestníkem pro indoevropské jazyky: V románských jazycích je většina slov latinských, v právnické angličtině je kolem 80%

Čeština si přebrala mezi 15-25% latinských slov

Latina nemá krkolomnou výslovnost (aktivně stačí používat 2 a půl pravidla, zbytek naposloucháš)

Slova z latiny jsou spojujícím článkem pro lidi nejen na univerzitě, ale pomohou v nejrůznějších oborech, na různých místech: v bankách, ve státních úřadech a také při procházkách v neznámých městech, občas i v hospodě.

Latina jako jazyk vzdělanců se „vpálila“ do odborné literatury mnoha oborů a stále vznikají nová latinská slova, i když je latina prý dávno mrtvá… hodně ti latina pomůže při louskání skript, odborných článků i při psaní diplomky.

Co minimálně používat z odkazů na začátku Hlavní Interaktivní osnovy (HIO)

1/ LEXIS_MINOR_PrF_ze_skript_2018__L_1_13.xlsx  = Hlavní zdroj pro slovní zásobu. Z počátku souhrn slovní zásoby ze skript, postupně jsou vypouštěny nefrekventované pojmy, okazionalismy. Slovesa jsou zde uvedena na rozdíl od skript ve 4 tvarech, kdy zvlášť poslední tvar je ti často aspoň povědomý z dalších jazyků.

2/ Aktivace učebnice Latinské lexikum pro právníky v Drilu = program pro procvičování jednotlivých slovíček. Pro rychlé studenty poněkud zdlouhavý.

3/ Aktivace učebnice Štěky v Drilu = různé tvary jednotlivých slov. Doporučuji použít po 2. lekci skript (na procvičení I. a II. deklinace) a pak po 4. a 5. lekci (III. deklinace). Část A je pro základní pojmy, část B je výzva pro vás, je náročnější.

Dvě poslední v seznamu/: Aktivace učebnice Minifundus v Drilu = výběr nejfrekventovanějších slov ze skript pro rychlé zopakování třeba více lekcí

Minifundus – lekce pro AnkiDroid = totéž jako mobilní aplikace pro Android třeba do brněnské MHD.

K písmu

Protože čeština přebrala latinské písmo – latinku, nečeká nás téměř žádná novinka. Snad jen upozornění: q se vždy vyskytne s u, tedy qu a vysloví se kv (ano, jde o čistý zvuk českých slepic) quaestio tedy kvéstyjó.
Latina zpočátku neměla písmeno g, ale vyslovovala, ovšem se zápisem C. Zůstalo u iniciál prvních jmen: Gaius (v celých slovech se písmeno G ujalo) píšeme dodnes zkratkou C.
Zápis pomocí i v latinských textech vyslovíme dvěma způsoby: jako i, nebo jako j (mladší způsob): iustitia i justitia (a vyslovíme justycyja).
Pokud se setkáme s písmeny  y, z, máme přes sebou řecká slova. Latina tyto hlásky neměla.
Ve dvou případech nesedí počet písmen s vyslovením: jako v češtině ch vyslovíme jednohláskově, x v latině vyslovíme stejně jako v češtině ks.

Stručněji k výslovnosti*

V České republice a některých dalších státech se používá tzv. středověká výslovnost narozdíl od značné části světa s výslovností tzv. restituovanou/novověkou. Mluvčí různých mateřských jazyků vnáší do latiny často způsoby výslovnosti rodného jazyka, např. Italové vysloví jméno Cicerona jako Čičerone, Francouzi a nejen Španělé budou c vyslovovat jako s.

Samohlásky se vyslovují stejně jako v češtině, jen pozor na dvojhlásky ae a oe: obě se vysloví jako české dlouhé e. (Pokud nenajdeš nad druhým písmenem e zvláštní znak: vypadá jako dvojtečka pootočená o 90°, tedy ë. To signalizuje samostatnost hlásky e a vyslovuje se zvlášť: Chloë vyslov dvoslabičně Chlo_é).
Písmeno i na začátku slova a mezi dvěma dalšími samohláskami vyslovíme odlišně: jako j. (iustus vyslov justus; maior vyslov majjor).

Souhlásky
Písmeno C se čte stejně, jen když následuje i  nebo e: Cicero, César (pozor: jde o výslovnost, proto též před dvojhláskami ae, oe).
Všude  jinde vyslovíme k: amica jako amika (protože nenásleduje výslovnostní e nebo i), ale množné číslo je amicae, není zde „vodorovná dvojtečka nad e, proto vyslovujeme ae jako é, a tedy se vysloví: amícé.

Skupinu ti vyslovíme jako ci jen když následuje jakákoli samohláska. V ostatních případech (a jedná-li se o celou skupinu sti, tti, xti) se vyslovuje ty. Neměkčí se jako v češtině (stejně di jako dy, ni jako ny).

Skupinu su vyslovíme jako sv(persuadeo jako persvádeó).

 * Protože nejste přímo lingvisté, nejsou zde použity specifické fonetické znaky.

O délkách slabik

Existuje délka přirozená: u dlouhých samohlásek. Značí se** vodorovnou čarou nad samohláskou ā, ē, ī… Přirozeně dlouhé jsou dvojhlásky. Zde se délka neoznačuje.
Jiný typ délky je dle pozice: tzv. poziční délka: Následuje-li za krátkou samohláskou souhlásková skupina (abse nt ia), chápeme v tomto příkladu e jako dlouhé. Využití v poezii.

** Značení délek najdeme jen v učebnicích a skriptech, ne v originálních textech.

Přízvuk

Přízvučná je předposlední slabika, je-li dlouhá (přirozeně i pozicí). Je-li předposlední slabika krátká, přízvuk se posune o jednu slabiku k začátku slova (dominus).
Různí uživatelé ne vždy dokážou přizpůsobit svoje přízvukování osvojené v mateřštině náležitému latinskému přízvuku. 

Co se hodí i nelatinářům:

Odpovědi na otázky Z_0_1: