Vlastní náplň činnosti Unie Oblasti integrace PRÁVO EVROPSKÉ UNIE Ekonomická integrace: Jednotný vnitřní trh Masarykova univerzita 2023 Právo EU jako integrační nástroj Ekonomická integrace: Společný trh Jednotný vnitřní trh Sbližování (harmonizace) práva v EU Společný trh •Založen na 4 základních svobodách: •volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu –budován v 50. a 60. letech, funguje až do 1993, kdy se mění na jednotný vnitřní trh §Ekonomika: původně zcela převažující smysl evropské integrace (EHS) §prosazeno s h o r a (ekonomické zajmy velkých hospodářských subjektů) – nutnost velkého trhu k zajištění odbytu stále rostoucího množství produktů §prospěšné i pro spotřebitele (obyvatelstvo) §společné politiky: tradiční – zeměd-dopr-obch Období stagnace 70.-80. léta •sílil tlak na –zrušení dosavadních překážek volného pohybu, –odbourání hraničních kontrol a jiných důvodů fragmentace trhu •1985: „Bílá kniha pro dokončení vnitřního trhu.“ •odstranit přetrvávající překážky – 3 typy: –tzv. materiální překážky - odstranění kontrol zboží i osob na vnitřních hranicích, –technické překážky, týkající se rozdílných národních předpisů upravujících, jak technické parametry výrobků, tak existující procedury k ověřování technických parametrů zboží, –fiskální překážky (cla, daňová diskriminace) •Právní vyjádření: Jednotný evropský akt 1986/1987 (revize Smlouvy o založení EHS - program budování jednotného vnitřního trhu) Společný trh x jednotný vnitřní trh •přechod od společného trhu k jednotnému vnitřnímu trhu (vyšší stupeň): cca 1993 •právní nástroje: Bílá kniha - Jednotný evropský akt 1986/87, Maastrichtská smlouva 1992/93 •ql a qt rozšíření 4 základních svobod •Maastricht: zavedení nových společných politik, perspektiva jednotné měny • Pojem jednotného vnitřního trhu - 1 •První složka: •4 základní svobody – volný pohyb –zboží, –osob, –služeb, –kapitálu Pojem jednotného vnitřního trhu - 2 •Druhá složka: •společné politiky (oblasti integrace) –základní (původní - již ve společném trhu) – zemědělská, dopravní, společná obchodní, sociální, (soutěžní) –novější (Maastricht – až v jednotném vnitřním trhu) – •vízová, azylová a přistěhovalecká, •hospodářská a měnová, •fiskální (daně) •ochrana spotřebitele, •hospodářská a sociální soudržnost, •ochrana životního prostředí, •rozvojová spolupráce aj. Definice vnitřního trhu •Článek 26 SFEU •1. Unie přijímá opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv (= pravomoc Unie). •2. Vnitřní trh zahrnuje –prostor bez vnitřních hranic, –v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu –v souladu s ustanoveními Smluv. • Volný pohyb zboží (uvnitř Unie) •Co je „volný“ pohyb zboží (obchod): zcela volný obchod mezi členskými státy bez překážek. •Překážky obchodu k odstranění: • -fiskální -(1) zákaz cel a podobných dávek, (2) daňové diskriminace •odstraněno bez výjimek •- jiné (administrativní) •(3) zákaz množstevních omezení, zákazů a jiných omezení dovozu a vývozu •odstraněno z větší části – možné výjimky -další •např. státní monopoly obchodní povahy – obchod regulován státem - zákaz omezování dovozu • Co je zboží ? •Definice pojmu zboží jen v judikatuře SDEU - a to v rozsudku Komise vs. Itálie 7/68: „produkt ocenitelný v penězích, který je způsobilý být předmětem obchodní transakce.“ •Následná bohatá judikatura: zboží znamená také např. –zemědělské výrobky, –umělecké předměty (včetně mincí se sběratelskou hodnotou), –předměty duševního vlastnictví, –zboží dovezené a určené k osobní spotřebě jednotlivce (léky či výrobky běžné spotřeby), –odpady ať už recyklovatelné či nerecyklovatelné –energie. –Není zbožím res extra commercium, tedy např. zbraně, lidské orgány, drogy Administrativní překážky. Kvantitativní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem 1 •Čl. 34: Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána. •Samo množstevní omezení (kvóty a zákazy) jasné. •Chybí definice opatření s rovnocenným účinkem (vymezení) = specifikováno v judikatuře SDEU – stovky rozsudků •podobné pravidlo pro vývoz •- původce opatření: stát (nikoli soukromý subjekt) •- příklady opatření: právní předpis, správní rozhodnutí, nečinnost státního orgánu • Administrativní překážky. Kvantitativní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem 1a • první definice: • •Dassonville (8/74): jakékoli opatření státu, které znamená –přímé nebo nepřímé –skutečné nebo potencionální –omezení pohybu zboží Směrnice Komise č. 70/50 ze dne 22. prosince 1969 založená na čl. 33 odst. 7 o zrušení opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu, na která se nevztahují jiné předpisy přijaté na základě Smlouvy o EHS •směrnice Komise pro přechodné období (do 31.12.1969) •účel: odstranit zatím existující opatření s rovnocenným účinkem •proto nutnost jejich vymezení (omezují dovoz zvýhodňováním domácího zboží): –diskriminační (odlišný režim) –nediskriminační (stejný režim – vadí jen při zneužití) •judikát Rau 261/81 – margarín v Belgii povinně v kostkách (balení výrobku) •uvedení země původu zboží – nežádoucí (předsudky) (označování výrobku) •demonstrativní výčet opatření •převzato a někdy překonáno judikaturou – někdy přísnější (Dassonville) •ale dodnes se na ni Soudní dvůr odvolává • Kvantitativní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem 2 •Neadekvátní šíře „dassonvillské“ definice •Cassis de Dijon (120/78): další odůvodněná omezení: –kategorické požadavky (vitální zájmy) státu uznávané komunitárním (unijním) právem –proporcionalita a nezbytnost jejich uplatnění –nesmí být diskriminační Kvantitativní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem 3 • •další narušení „dassonvillské“ definice •Keck a Mithouard (C-267,268/91): •nediskriminační marketingové metody přípustné • •faktická opatření členského státu, nečinnost (jahody) Kvantitativní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem: dovolené výjimky (čl. 36) •ochrana veřejné mravnosti •ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti •ochrana života a zdraví •ochrana kulturního bohatství •ochrana práv k duševnímu vlastnictví •obecná podmínka: není svévolná diskriminace ani skryté omezování obchodu • Podmínky pro pohyb zboží Jak se řeší různé (konfliktní) požadavky na zboží (vč. dováženého) • •Různé požadavky na zboží uváděné na trh se řeší: –harmonizací (sjednocením) podmínek (norem) –vzájemným uznáváním podmínek Sbližování (harmonizace) práva Základní postupy při harmonizaci - 1 Základní postupy při harmonizaci – 2 (zmírnění důsledků kvalifikované většiny) Základní postupy při harmonizaci – 3 (zmírnění důsledků kvalifikované většiny) • •Rozhodování Komise o žádosti: •Čl. 114/6: Komise ... dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu. • • Shrnutí: Výjimky z účinnosti směrnice může povolit Komise (zpravidla dočasně) • • Odstraňování rozdílů bez harmonizace: princip vzájemného uznávání •Cassis de Dijon: Šlo tehdy o spor, zdali může Německo (nebo jakákoli jiná země) bránit v dovozu francouzského likéru Cassis de Dijon (nebo jakéhokoli jiného výrobku) jen proto, že neodpovídal německým nebo jiným předpisům pro tento druh nápojů nebo jiného výrobku. Nemůže, ale zde byl závěr zvrácen uplatněním kategorických požadavků. •Od té doby platí ve vzájemném obchodě zásada, že výrobek legálně vyrobený a uvedený na trh v jednom členském státě musí mít volný přístup i na trhy všech ostatních členů EU, bez ohledu na to, zda odpovídá předpisům těchto členských států. Soud vycházel z toho, že všechny členské státy ochraňují na srovnatelné úrovni zdraví, bezpečnost a životní prostředí svých občanů a že mezi nimi neexistují zásadní rozdíly. •Vzájemné uznávání výrobků se stalo vůdčí zásadou pro uvolnění vzájemného obchodu členských zemí. Podle odhadu kolem poloviny tohoto obchodu probíhá dnes podle těchto zásad. •Původně nepsaná zásada prosazovaná Soudním dvorem, od r. 2019 nařízení přijaté podle čl. 114 SFEU (viz hned dále). Princip vzájemného uznávání (nařízení 2019/515)