Pravomoci EU (rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy) Posílená spolupráce NVS - 2023 Článek 10a Ústavy ČR •(1) Mezinárodní smlouvou mohou být •některé pravomoci orgánů České republiky •přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. • •(competences – EU x čl-státy) (svrchované pravomoci) •powers = jednotlivé orgány EU (mezi sebou) • •co to je některé pravomoci ? (= ne všechny) •(2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu. •(v Parlamentu = kvalifikovaná většina) Přenos pravomocí nebo jejich výkonu? Příklad: Ústava Francie •Čl. 88-1 •„Francouzská republika je členem Evropské unie, kterou tvoří státy, jež se svobodně rozhodly společné vykonávat určité pravomoci, za podmínek stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, ...“ •Všechny dokumenty EU i české právo používají „přenos pravomocí“, ne „přenos jejich výkonu“. Podstata přenosu pravomocí: Costa v. ENEL 6/64 •Založením Společenství na neomezenou dobu, které má –… skutečné pravomoci vyplývající z omezení svrchovaných pravomocí nebo jejich přenosu ze států na Společenství, –tyto státy omezily, byť jen v omezených oblastech, svá suverénní práva, a vytvořily tak soubor práva použitelného na své státní příslušníky i na sebe samotné. •Přenos práv a povinností odpovídajících ustanovením Smlouvy, učiněný státy z jejich vnitrostátního právního řádu do právního řádu Společenství, způsobuje konečné omezení jejich suverénních práv, nad nímž nemůže převážit pozdější jednostranný akt neslučitelný s pojmem Společenství. •Nejde o přenos suverenity! EU nemá státní moc, proto nemůže mít suverenitu (neomezenost státní moci). • • Princip fungování EU •transfer některých pravomocí orgánů členských států v určitém rozsahu na EU •jsou to pravomoci např. –legislativní – tvorba a vynucování práva, pravomoci v oblasti měny (centrální banka) aj. •není to přenos státní moci, tedy suverenity •výkon pravomocí = výkon státní moci, která jako taková zůstává členskému státu Zásada svěřených pravomocí Typy pravomocí EU •Vše mimo oblast pravomoci výlučné a podpůrné (tj. mimo čl. 3 a 6 SFEU) • •ZEJMÉNA V OBLASTECH: •(TOTO NENÍ PŘESNÝ VÝČET SDÍLENÝCH PRAVOMOCÍ) •vnitřní trh (včetně duševního vlastnictví, ochrany zdraví (?) apod.)- ? •sociální politika •zemědělství •životní prostředí, ochrana spotřebitele •doprava, transevropské sítě, energetika •prostor svobody, bezpečnosti a práva •společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví •činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, aj. 2. Sdílené pravomoci - podstata •Čl. 2 odst. 2 SFEU: •Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. •ALE: členské státy vykonávají svou pravomoc jen v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala nebo přestala vykonávat. Ale: o tomto rozsahu rozhoduje Unie. •tj. v důsledcích není podstatný rozdíl oproti pravomoci výlučné • Oblast sdílené pravomoci EU – sdílená pravomoc vykonávaná členskými státy, sdílená pravomoc vykonávaná EU (v konkrétním případě buď jedna nebo druhá, o výkonu rozhoduje EU) • Principy subsidiarity a proporcionality Principy subsidiarity a proporcionality • •Zásada subsidiarity stanovuje (teoreticky) nejvhodnější míru intervence v oblastech pravomocí sdílených mezi EU a členskými státy. Ve všech případech smí EU zasáhnout jen tehdy, když je schopná jednat účinněji než členské státy. •Odpovídáme na otázky: •má činnost nadnárodní aspekty, které členské státy nemohou uspokojivě vyřešit? •byla by činnost nebo nečinnost členského státu v rozporu s cíli Smlouvy? •přináší činnost na evropské úrovni zjevné výhody? • Principy subsidiarity a proporcionality •ochrana a zlepšování lidského zdraví (zdravotnictví) •průmysl, cestovní ruch •kultura •všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání (školství), mládež a sport •civilní ochrana •správní spolupráce •(jen v rozsahu stanoveném Smlouvami) „Flexibilita“ – rozšíření pravomoci EU •Článek 352 SFEU •Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů stanovených Smlouvami je nezbytná určitá činnost Unie v rámci politik (tj. oblastí integrace) vymezených Smlouvami, které však k této činnosti neposkytují nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu vhodná ustanovení. •Problém: Takto se rozšiřují pravomoci Unie „krátkou cestou“, tedy bez souhlasu národních parlamentů „Flexibilita – 2“ •V minulosti mnohokrát využito –volný pohyb studentů –ochranná známka EU –ochrana životního prostředí –(dnes již existují výslovné pravomoci) •Ústavní soud ČR v nálezu Lisabon II: Je to v pořádku, zneužití brání omezení na politiky (= oblasti integrace EU) a jednomyslnost členských států (jejich vlád) (?) Příklad konkrétní pravomoci – oblasti pravomoci sdílené a podpůrné • •Článek 83 •1. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem stanovit formou směrnic minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat ji na společném základě. • •Článek 84 •Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem přijmout pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států. • Příklad konkrétní pravomoci v oblasti pravomoci sdílené •Článek 153 •1. Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 151 Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech: •a) zlepšování především pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků, •b) pracovní podmínky, •c) sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků, •d) ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru,…. ... • •Za tímto účelem mohou Evropský parlament a Rada směrnicemi stanovit v oblastech uvedených v odst. 1 písm. a) až i) minimální požadavky, které se uplatní postupně s přihlédnutím ke stávajícím podmínkám a technickým předpisům jednotlivých členských států. •Evropský parlament a Rada rozhodují řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů. • • Příklad konkrétní pravomoci – sdílená pravomoc •OCHRANA SPOTŘEBITELE •Článek 169 •1. K podpoře zájmů spotřebitelů a k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispívá Unie k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, …. •2. Unie přispívá k dosažení cílů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím: •a) opatření přijatých podle článku 114 v souvislosti s vytvářením vnitřního trhu; •b) opatření, která podporují, doplňují a slaďují politiku členských států. • •SBLIŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ •Článek 114 •Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímají opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu. •= VELMI NEURČITÉ VYMEZENÍ • •opatření = legislativní opatření • • Neurčité vymezení pravomoci EU •Čl. 194 SFEU •1. V rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl: •a) zajistit fungování trhu s energií •b) zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; •c) podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a •d) podporovat propojení energetických sítí. •2. Aniž je dotčeno použití jiných ustanovení Smluv, přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření nezbytná pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Ukázka sporu o pravomoc EU: Němečtí studenti v Rakousku (jen pro inf.) •V případu C-147/03 žalovala Komise Rakousko pro nesplnění povinnosti tím, že nepřijalo opatření zajišťující přístup k rakouskému vyššímu a univerzitnímu vzdělávání i pro držitele středoškolských diplomů z jiných členských států. Podstatou bylo to, že Rakousko chtělo zabránit přílišnému přílivu zahraničních studentů z jiných členských států, zejména z Německa, na rakouské vysoké školy. Z tohoto důvodu přijalo Rakousko zákon, který stanovil takovou povinnost pro studenty, jejichž maturitní vysvědčení bylo vydáno v jiném členském státu, že tito studenti musí prokázat, že splňují požadavky k přijetí ke studiu ve svém domovském státu. •ESD rozhodl, že přístup k vyššímu a univerzitnímu vzdělávání jakožto odbornému vzdělávání náleží do působnosti SES. • Shledal, že dotčený rakouský zákon znevýhodňuje držitele „cizích" maturitních vysvědčení, přičemž toto rozdílné zacházení s uchazeči o studium z jiných členských států se nezakládá na objektivních hlediscích. ESD argumenty Rakouska odůvodňující rozdílné zacházení neuznal a zákonné omezení přístupu příslušníků jiných členských států k rakouskému vysokoškolskému vzdělávání označil za diskriminační. •Rozsudek C-147/03 vyvolal kritickou reakci tehdejšího rakouského kancléře W. Schiissela, který dokonce požadoval přezkoumat pravomoci ESD, protože dle jeho názoru neměl ESD pravomoc posuzovat daný případ z důvodu, že oblast vzdělání vůbec nespadá do pravomocí ES. I tento případ tedy naráží na problematické místo, kterým je skutečnost, že o rozsahu pravomocí svěřených E U členskými státy rozhoduje SDEU. •Zajímavá je rakouská reakce na rozsudek, kdy Rakousko modifikovalo dotčený zákon, ale takovým způsobem, který zachovává jeho diskriminační charakter – stanovuje minimální kvótu, již musí tvořit studenti, kteří získali maturitní vysvědčení v Rakousku. •Komise sice vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti nových rakouských pravidel s právem ES a zaslala Rakousku upomínku, přesto žalobu proti němu nepodala. Důvodem byla ostrá reakce Rakouska a jeho hrozba požadavku připojení zvláštního protokolu k Lisabonské smlouvě, kterým by byla garantována autonomie Rakouska při stanovování kvót pro univerzitní studenty z jiných členských států. Aby se dojednávání a projednávání Lisabonské smlouvy více nekomplikovalo, Komise řízení ukončila. Celkové zhodnocení pravidel o svěření pravomoci •funkcionální metoda vymezení pravomocí (kritérium: kde je cílem integrace) •chybí přesný katalog přenesených pravomocí •spory o pravomoc řeší Soudní dvůr (čl. 19 SEU) – extenzivní výklad –tzv. implicitní pravomoci (22/70 AETR) –zásahy do ryze vnitrostátních situací (Tanja Kreil – C-285/98) –jiné řešení (C-376/98 – tabáková reklama) •nejen, že EU pravomoci získává, ale zároveň je členské státy ztrácejí • •diferenciace členské základny - čím dále větší - jak ji zvládnout? •dnes: HNP/obyv. je v EU mezi 45 a 129 (koef. EU = 100) •nutnost diferenciace •2 řešení (čekat až na posledního nebo umožnit skupině iniciativnějších zájemců postup vpřed) •důvody: 1. chybí vůle, 2. chybí způsobilost, 3. nepřijatelné podmínky •výhody a nevýhody • Diferenciace •Diferenciace různými cestami před zavedením posílené spolupráce nebo jiným způsobem: • •- primární právo •Schengen: GB, IE, (DK) •Maastricht: měnová unie, justice a vnitro (GB, DK), sociální politika (GB) •Amsterodam: justiční prostor (GB, IE, DK) •Listina základních práv: GB, PL, (CZ) •měnová unie (zcela odmítly GB a DK) •rozpočtová smlouva („fiskální kompakt“) (odmítly GB a CZ) •- sekundární právo: četné výjimky (přímo ve směrnicích - DPH, výjimky udělené Komisí) • •Posílená spolupráce – Amsterodam – představy v době zavedení: •1. vícerychlostní Evropa (všichni souhlasí, ale někteří přijmou později) •2. proměnné uspořádání (někteří zcela odmítají) •3. diferenciace výběrem podle vlastní vůle (à la carte) (každý jinak) (?) Podstata • •Skupina členských států, která si přeje přijmout další integrační opatření (např. přijetí nařízení) nevyhovující všem členům, •může toto učinit v rámci mechanismu EU v oblasti nevýlučné pravomoci, včetně společné zahraniční politiky, •a to na svoje náklady, nestanoví-li Rada jinak. •Takto přijaté opatření je závazné jen pro skupinu rozšířené spolupráce a není součástí acquis. • • Současná úprava • •Podmínky: • ultima ratio • výsledku nelze dosáhnout v přiměřené době • nejméně 9 členů • • Důvody a podmínky • •nevhodnost použití přehlasování v rámci kvalifikované většiny •překonání nedosažitelné jednomyslnosti •je to poslední a jediná možnost jak opatření přijmout, nelze-li dále čekat •nezúčastnění: –jejich pravomoci a práva musí být zachována –nesmějí bránit zúčastněným –lze se dodatečně připojit •