Účetnictví představuje prostředek ke sledování majetku, závazků, toků a ekonomické aktivity určitého – většinou podnikatelského – subjektu vedoucího účetnictví, tedy účetní jednotky.

Podstatu této kapitoly lze vhodně prezentovat na úvodním příkladu:

Nově založená akciová společnost tak má k dispozici 500 tis. Kč. Tato částka tak představuje základní kapitál jako jedna z položek zdrojů, jimiž je korporace financována. Tyto zdroje financování (pasiva) jsou děleny do dvou základních skupin, vlastní zdroje (vlastní kapitál) a cizí zdroje (cizí kapitál). Základní kapitál je součástí širší množiny vlastních zdrojů. Částka 500 tis. Kč je poté uložena na bankovním účtu společnosti jako její majetek, který využije k podnikání (aktiva). Podoba těchto aktiv se ale bude v průběhu podnikání měnit. Představme si, že si za 200 tis. Kč vybavíme kancelář, za dalších 200 tis. Kč si koupíme materiál, který budeme v rámci našeho podnikání zpracovávat a zbývajících 100 tis. Kč si vybereme z bankovního účtu a uložíme je na pokladnu naší korporace. Jaká bude výše aktiv? Pořád 500 tis. Kč, jen jejich skladba bude jiná. Výše aktiv a pasiv se rovná, v tomto případě jsou ve výši 500 tis. Kč. Následně společnosti půjčí banka 200 tis. Kč. Aktiva vzrostou na 700 tis. Kč. Kde se výše této půjčky odrazí mezi pasivy? Půjčka od banky představuje cizí zdroj (závazek), proto i pasiva vzrostou na 700 tis. Kč. Pojmy, které jsme použili v uvedeném modelovém příkladu, se vztahují k účetnímu výkazu zvanému rozvaha (bilance); rozvaha poskytuje informace o jednotlivých formách majetku účetní jednotky (aktiva) a o zdrojích, z nichž byl tento majetek pořízený (pasiva).

Nyní se podívejme na základní pojmy týkající se účetního výkazu zvaného výkaz zisku a ztráty, který nabízí informaci o hospodaření účetní jednotky za dané období. Ve výkazu zisku a ztráty jsou uváděny výnosy (výsledek činnosti účetní jednotky, např. vytvoření výrobků, poskytnutí služby apod.) a náklady (spotřeba zdrojů vynaložených na dosažení výnosů). To lze prezentovat na příkladu, kdy korporace dále vyrábí papírové kalendáře. Náklady na výrobu sto ks kalendářů dosahují částky 5 tis. Kč. Podařilo-li se těchto sto ks kalendářů prodat za 8 tis. Kč, pak tato částka představuje výnos. Rozdíl mezi náklady a výnosy je hospodářský výsledek, který může mít podobu zisku, je-li kladný, či ztráty, je-li záporný. Rozlišujeme ještě mezi ziskem před zdaněním a po zdanění. Pamatujme si ještě, že výnosem pro nás bude prodej uvedených sto ks kalendářů i pokud za ně nedostaneme v určitém účetním období zaplaceno, např. proto, že jsme poslali odběrateli fakturu splatnou až v dalším účetním období.

Rozvaha je spolu s výkazem zisku a ztrát a některými přílohami (např. přehled o peněžních tocích) účetní závěrkou (soubor takových finančních výkazů, které účetní jednotka sestavuje za účetní období k rozvahovému dni).

Správnost účetní závěrky (respektive účetních záznamů) může být v některých případech následně ověřena auditorem. Typicky tak stanoví zákon (zákonný audit), případně se tak muže stát i dobrovolně.

Literatura:

BLAŽEK, Jiří, Michal JANOVEC, Ivana PAŘÍZKOVÁ, Johan SCHWEIGL a Eva TOMÁŠKOVÁ. Ekonomické základy práva. 1 vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2020. 188 s. ISBN 978-80-7598-699-3; kapitola 3.

Přednáška JUDr. Johana Schweigla, Ph.D

Ověření znalostí

Zvládnutí materie tohoto tématu lze ověřit v následujícím odpovědníku.