MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÁ INTEGRACE Jiří Blažek MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÁ INTEGRACE •Má podobu: 1.Internacionalizace mezinárodních vztahů mezinárodní smlouvy 2. 2.Vzniku mezinárodních integračních seskupení 3. 3.Vzniku nadnárodních firem s celosvětovou působností TYPY MEZINÁRODNÍ INTEGRACE •Politická (EU, OAS, RVHP, Liga arabských států) •Vojenská (Varšavská smlouva, NATO) •Ekonomická (OPEC, Evropské sdružení uhlí a oceli, NAFTA) •Obchodní (WTO, ESVO, Andský svaz) •Měnová (Skandinávská měnová unie, Evropský měnový systém, MMF) • MEI – EVROPSKÁ UNIE • •Mezinárodní ekonomická integrace – definice: • •Jde o spojování (sjednocování) ekonomických jednotek1) do kvalitativně vyšších celků v mezinárodním měřítku. • • • •1) Ekonomické jednotky: firmy, odvětví, národní ekonomiky. MEI – FORMY INTEGRACE 1. 1.Územní (regionální): například Evropská unie, Andský svaz, Caricom, NAFTA aj. 2.Odvětvová (sektorová): například Euratom, Evropské sdružení uhlí a oceli, OPEC aj. • •Způsob integrace: 1.Mezinárodní 2.Nadnárodní ZPŮSOB INTEGRACE - MEZINÁRODNÍ 1. •Představuje volné sdružení subjektů (zemí, regionů, odvětví, firem) do integračního celku. •Sdružené subjekty mají značnou autonomii. •Nevytvářejí se nadnárodní instituce a orgány, které jsou nadřazeny členským subjektům (odpadá složitá byrokracie). •Dochází pouze ke koordinaci společného postupu v konkrétní oblasti hospodářské politiky. •Příkladem je NAFTA, OPEC, Světová obchodní organizace, Organizace pro hospodářskou spolupráci atd. ZPŮSOB INTEGRACE - NADNÁRODNÍ •Představuje sdružení subjektů (zemí, regionů) s vysoce sofistikovanou organizační strukturou. •Tento typ integrace vytváří nadnárodní orgány a instituce, kterou jsou nadřazeny orgánům členským zemí. •Často to vede k přebujelé byrokracii a komplikovanému řízení integračních procesů. •Dochází tím ke snižování výsledného efektu integrace. •Příkladem je EU. MEI – STUPNĚ INTEGRACE •Obecně můžeme stupeň ekonomické integrace chápat jako míru zapojení subjektu integrace (zemí, regionů, odvětví, firem) do mezinárodní dělby práce. • •V ekonomické literatuře najdeme rozdílné přístupy k vymezení jednotlivých stupňů integrace, zpravidla velmi podrobné. • •V reálné ekonomické praxi se nejčastěji integrace dělí na pět základních stupňů. MEI – STUPNĚ INTEGRACE 1.Zóna volného obchodu 2.Celní unie 3.Společný trh 4.Hospodářská a měnová unie 5.Úplná politická integrace STUPNĚ EKONOMICKÉ INTEGRACE – ZÓNA VOLNÉHO OBCHODU (ZVO) •Země sdružené do ZVO odstraňují všechny překážky volného pohybu zboží (dovozní a vývozní cla, množstevní kvóty přirážky atd.) mezi členy ZVO. • •Každá členská země sdružená do ZVO si vůči třetím, nečlenským zemím, stanovuje vlastní celní politiku. • •Cla mají v ZVO fiskální a ochranářský význam. STUPNĚ EKONOMICKÉ INTEGRACE – CELNÍ UNIE (CU) •Jedná se o pokročilejší stupeň integrace. • •Členské země sdružení do CU odstraňují všechny překážky vzájemného pohybu zboží mezi sebou (cla, kvóty, přirážky). • •Členské země sdružení do CU vůči třetím, nečlenským zemím, uplatňují jednotnou, koordinovanou celní politiku. • STUPNĚ EKONOMICKÉ INTEGRACE – SPOLEČNÝ TRH (ST) •Společný vnitřní trh představuje takový stupeň integrace, kdy země spojené do ST umožňují volný pohyb nejen zboží, služeb, ale i pracovní síly a kapitálu v rámci ST. • •Tento volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly má své výhody, ale i velká rizika (pracovní síla se přesouvá za většími výdělky, u kapitálu dochází k nečekaným přílivům a odlivům kapitálu). STUPEŇ EKONOMICKÉ INTEGRACE – HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE (HMU) •Nejdůležitější je vytvoření společné měny. •Vytvoření společné centrální banky (ECB) a jednotné měnové politiky. •Koordinace daňové politiky. •Koordinace fiskální politiky. •Přísná kritéria pro přijetí do měnové unie (viz tzv. maastrichtská kritéria). •Rizika měnové unie. STUPNĚ EKONOMICKÉ INTEGRACE – ÚPLNÁ POLITICKÁ INTEGRACE (UPI) •Nejvyšší stupeň integrace zahrnuje sjednocení nejen ekonomických, ale i neekonomických oblastí (např. bezpečnostní a zahraniční politika, sociální problematika atd.). • •Vyšší stupně integrace vyžadují přenést většinu rozhodovacích pravomocí z národní na nadnárodní úroveň. MEI – MECHANISMUS INTEGRACE •Předpokladem pro integraci vyššího stupně je splnění podmínek nižšího stupně. • •Podmínkou pro fungování integrace je vyrovnání (sladění) ekonomických parametrů (cen, mezd atd.). • •Podmínkou pro fungování integrace je výhodnost (prospěch) pro všechny zúčastněné subjekty integrace. EVROPSKÁ INTEGRACE •Historie: •1462 – Jiří z Poděbrad (návrh evropské konfederace proti Turkům) •1638 – vévoda z Fully (návrh Evropského senátu na řešení sporů mezi státy) •1693 – Viliam Penn (návrh Evropského parlamentu na řešení sporů) •1814 – hrabě Henri de Saint-Simon (návrh vytvoření unie Spojených států evropských) •1897 – lord Salisbury (návrh na vytvoření Evropské federace) •1921 – vytvoření Belgicko-lucemburské ekonomické unie (společná centrální banka) EVROPSKÁ INTEGRACE - POKRAČOVÁNÍ • •1923 – R. hrabě Ceudenhove – Kalergi vydal knihu Pan-Evropa s návrhem na Panevropskou politickou unii. • •1930 – Aristide Briand (navrhl založení Evropské unie) • •1940 – W. Churchill a J. Monnet (návrh na Britsko-francouzskou unii) • •1944 – BeNeLux – dohoda o vytvoření celní unie • MOTIVY VEDOUCÍ K EVROPSKÉ INTEGRACI PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE -Snaha zachovat mír a bezpečnost v Evropě -Snaha překonat síly nacionalismu vedoucí ke konfliktům -Ochrana před sovětskou rozpínavostí -Snaha o pacifikaci Německa -Snaha překonat tradiční nepřátelství Německa a Francie -Snaha čelit ekonomické, vojenské a kulturní převaze USA -Snaha o dosažení ekonomické a politické stability a prosperity - ETAPY INTEGRACE PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE •1951 – vznik Evropského společenství uhlí a oceli (Pařížská smlouva z 18. 4. 1951) • •1955 – konference v Mesině – vytvoření dvou organizací: pro společný trh a pro atomovou energii. • •1957 – vznik Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) (Římské smlouvy z 27. 3. 1957). • ETAPY INTEGRACE PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE V EVROPĚ - POKRAČOVÁNÍ •1979 – vznik Evropského měnového systému (ECU). •1985 – vznik jednotného evropského trhu – Schengenská dohoda ze 14. 6. 1985. •1992 – Smlouva o Evropské unii – Maastrichtská smlouva ze 7. 2. 1992. •2001 – Smlouva z Nice (26. 2. 2001). •2002 – Zavedení EURA v hotovostní podobě. •2010 – Lisabonská smlouva – Smlouva o Evropské unii • • ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE 1. 1.Evropský parlament (EP) 2.Evropská rada (ER) 3.Rada evropské unie (REU) 4.Evropská komise (EK) 5.Ostatní orgány a instituce EP • • 1. 1. ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE – EVROPSKÝ PARLAMENT •Sídlo: Strasbourg (Francie) •Počet poslanců: kolísá kolem 750 (nejvíce poslanců má Německo – 99, nejméně Malta – 6, ČR – 22). •Jde o přímo volený orgán občanů členských zemí EU. •Funkce EP: přímá reprezentace občanů EU, legislativní, rozpočtová, konzultační, politické kontroly a volební. •O úloze a funkci EP hovoří Lisabonská smlouva. vstup do budovy louise weissové, sídlo evropského parlamentu ve štrasburku, francie. - evropský parlament - stock snímky, obrázky a fotky ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE – EVROPSKÁ RADA (ER) •ER tvoří: •Hlavy členských států (prezidenti nebo předsedové vlád), předseda ER, předseda EK. • •Hlavní úkol ER je dávat podněty pro rozvoj EU, vymezovat obecné politické směry a priority, ER nemá legislativní funkci. • Justus Lipsius, budova Evropské rady ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE – RADA EVROPSKÉ UNIE (REU) •REU (dříve Rada ministrů) se skládá: z jednoho zástupce každé členské země na úrovni ministra. •REU vykonává legislativní a rozpočtovou funkci (je hlavním rozhodovacím orgánem Unie). •REU tyto funkce vykonává v těsné součinnosti s EP. •V současné době je deset různých formací REU (pro obecné záležitosti, zahraniční věci, hospodářské a finanční věci, spravedlnost, zaměstnanost a sociální politiku, konkurenceschopnost, dopravu a energetiku, zemědělství a rybolov, životní prostředí, vzdělávání a sport). ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE – EVROPSKÁ KOMISE (EK) •EK tvoří: předseda EK, 27 členů komise - komisařů (po jednom zástupci z každé členské země). •Úkolem EK je hájit zájmy EU jako celku. •EK nesmí přijímat pokyny od žádné vlády členského státu. •EK představuje politicky nezávislou nadnárodní instituci. •Funkční období členů komise je pětileté. •Členové EK jsou navrhováni členskými zeměmi a schvalováni EP. Berlyamont - budova Evropské komise ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE – EVROPSKÁ KOMISE (EK)- POKRAČOVÁNÍ •Každý člen EK má svou agendu, za kterou zodpovídá. •EK má úkoly: ØPodpora zájmů EU ØZajišťování plnění smluv v EU ØDohled nad dodržováním práva EU ØKoordinace unijních programů ØŘídicí funkce ØPřidělování dotačních titulů. ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE – OSTATNÍ ORGÁNY A INSTITUCE EU •Soudní dvůr EU •Evropský účetní dvůr •Evropská centrální banka •Evropská investiční banka •Hospodářský a sociální výbor •Výbor regionů •Evropský policejní úřad (Europol) •Evropská agentura pro leteckou bezpečnost •atd. (další desítky institucí) LEGISLATIVA EVROPSKÉ UNIE •Specifika unijní legislativy: • •Nadřazenost práva EU nad právem členských zemí. • •Právo dovolání (práva EU) se mohou jednotlivci ze zemí EU domoci před národní soudy. PRAMENY PRÁVA EU •Prameny práva EU se skládají: • •z primární legislativy • •Ze sekundární legislativy LEGISLATIVA EU – PRIMÁRNÍ LEGISLATIVA •Primární legislativa se skládá: • •Ze zakládacích smluv • •Z přístupových smluv • •Z ostatních smluv • LEGISLATIVA EU - PRIMÁRNÍ LEGISLATIVA •Zakládající smlouvy: 1.Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (z 18. 4. 1951) 2.Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (z 25. 3. 1957) 3.Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (z 25. 3. 1957) 4.Smlouva o Evropské unii (ze 7. 2. 1992) LEGISLATIVA EU – PRIMÁRNÍ LEGISLATIVA •Přístupové smlouvy: 1.Smlouva o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k EHS (z 22. 1. 1972) a k Euratomu. 2.Smlouva o přistoupení Řecké republiky k EHS a k Euratomu (z 8. 5. 1979). 3.Smlouva o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k EHS a Euratomu (z 12. 6. 1985). 4.Smlouva o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii (z 24. 6. 1994) 5. LEGISLATIVA EU – PRIMÁRNÍ LEGISLATIVA 5.Smlouva o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (z 16. 4. 2003). 6.Smlouva o přistoupení Bulharské republiky a Rumunské republiky k Evropské unii (z 21. 6. 2005). •Ostatní smlouvy a protokoly: -Jednotný Evropský pakt (28. 2. 1986) -Amsterdamská smlouva (2. 10. 1997) -Smlouva z Nice (26. 2. 2001) -Lisabonská smlouva (13. 12. 2007) a další smlouvy - - • • LEGISLATIVA EU – SEKUNDÁRNÍ LEGISLATIVA •Jaký je vztah mezi primárním a sekundárním právem EU? • •Primární právo definuje podmínky, za jakých může vznikat sekundární právo a působnost a činnost institucí při tvorbě sekundárního práva. LEGISLATIVA EU – SEKUNDÁRNÍ LEGISLATIVA •Nástroje sekundárního práva 1.Nařízení: je to právní nástroj použitelný všemi subjekty EU (fyzické a právnické osoby, státy atd.). Nařízení má postavení zákona. 2.Směrnice: je specifický právní nástroj, ponechává na členských zemích, jak stanoveného cíle dosáhnout. Je stanovena závazná, tzv. implementační lhůta (viz kauza „pomazánková máslo“). 3.Rozhodnutí: jsou závazná, ale pouze pro okruh subjektů, jimž jsou adresována (viz např. udělení pokuty firmě Microsoft). 4.Stanoviska: jsou právně nezávazná, mohou sloužit jako prostředek pro interpretaci práva EU. 5.Doporučení: jsou rovněž právně nezávazná. LEGISLATIVA EU – SEKUNDÁRNÍ LEGISLATIVA •Postup při prosazování práva EU: •Evropská unie má právo uplatňovat sankce v jednotlivých členských zemích (od peněžitých pokut až po vyloučení z EU). •Základním problémem je vztah národní a evropské legislativy (evropská legislativa má přednost před národní úpravou). •Druhým problémem je určení, které oblasti patří do evropské právní úpravy a které do národní (řešení je dáno principem subsidiarity – upraveno v Maastrichtské smlouvě, právní řešení je přeneseno na nejnižší možnou úroveň). Například kosmický výzkum řeší evropská úroveň, vzdělání řeší národní, resp. regionální úroveň. • ROZPOČET EU •Příjmy EU • Příspěvky členských zemí (% v HDP) 43,1 % DPH 35,9 % Cla 13,5 % Ostatní 5,0 % Zemědělské dávky 2,5 % ROZPOČET EU •Výdaje EU • Zemědělství 47,3 % Strukturální operace 36,4 % Administrativa 4,9 % Vnější vztahy 5,7 % Výzkum 3,1 % Splátky a další 2,6 % EVROPSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM (EMS) •Rozhodnutí o vytvoření EMS bylo přijato v roce 1978 (jednání H. Schmidt a V. G. d. Estaing). •1979 – založena Evropská měnová unie (EMU). •Zároveň zavedena evropská měnová jednotka ECU (jednalo se o účetní zúčtovací jednotku), byla váženým průměrem měn členských zemí EMU. •Zřízen Evropský měnový institut (spravoval rezervy členů EMU a poskytoval jim úvěry). •Mechanismus směnných kurzů umožňoval fluktuaci v rozsahu ± 2,25 %, později až ± 15 % bilaterální parity. •Cílem bylo zamezit velkým kurzovým výkyvům měn členů EMU. • • EVROPSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM •Přijetím Maastrichtské smlouvy v roce 1992 položeny základy společného měnového systému eura. •V roce 1998 (1. června) založena Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu n/M. •1. 1. 1999 zavedeno bezhotovostní euro v 11 zemích EU. •1. 1. 2002 uvedeny do praxe bankovky a mince eurozóny. •Zároveň stanoven mechanismus vstupu do eurozóny (tzv. konvergenční maastrichtská kritéria). EVROPSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM •Konvergenční kritéria měnové unie: 1.Inflace nesmí přesahovat průměr inflace tří zemí s nejnižší inflací v rámci EU o více než 1,5 %. 2.Rozpočtový deficit nesmí přesahovat 3 % HDP v tržních cenách. 3.Státní dluh nesmí přesahovat 60 % z HDP v tržních cenách. 4.Úrok z dlouhodobých státních obligací nesmí přesahovat průměr úrokových sazeb tří členských zemí EU s nejnižší mírou inflace o více než 2 %. EVROPSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM • •5. Měnové kurzy členských zemí by měly být minimálně po dobu 2 let stabilní (resp. nemělo by dojít ke stanovení nového kurzu či nadměrným intervenčním zásahům). -V současné době je členem eurozóny (v těch zemích používají měnovou jednotku euro)20 členských zemí z 27 zemí EU (Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. • • EVROPSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM •Státy EU, které dosud euro nezavedly: Bulharsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko. • •Země s trvalou výjimkou ohledně zavedení eura: Dánsko. • •Státy a území, které používají euro jako svou měnu: Andorra, Černá Hora, Kosovo. • •Státy a území, které nejsou členy EU a používají euro jako svou měnu: Monako, San Marino, Vatikán. • • • • DŮVODY PRO ROZVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE V SOUČASNOSTI •Zajištění společné obrany •Ochrana proti mezinárodnímu terorismu •Ochrana proti nežádoucí migraci •Ekonomické důvody •Ochrana životního prostředí •Ochrana proti tlakům globalizace •Geopolitické faktory - RIZIKA EVROPSKÉ INTEGRACE •Forma integrace (zejména její nadnárodní forma) •Jednotná evropská měna (neexistence institutu vyloučení z eurozóny) •Rozpočtová politika (zadlužení členských zemí) •Dotační politika EU (umožňuje korupci a deformuje konkurenční prostředí) •Tzv. demokratický deficit (členové EK nejsou voleni) •Dominantní vliv velkých států (Německa, Francie) na úkor malých států •Složitá a těžkopádná forma fungování EU jako celku •Neexistující vize dalšího směřování EU a další • • - - -