Právní kultura Velké právní systémy Miloš Večeřa Právní nauka I Právní kulturu lze chápat: - v nejširším smyslu - součást duchovní kultury lidské společnosti - v úžším smyslu – právní kultura té které společnosti, státu - velmi úzce – právní principy a hodnoty Vystihuje v širokém pojetí univerzální základ práva, projev spontánní normativní síly skutečnosti Právní komparatistika = srovnávací právní věda Makrokomparatistika, mikrokomparatistika Znaky právní kultury - Kultura právního myšlení - Prameny práva a jejich závaznost - Právní instituty - Právní pojmy - Struktura právních odvětví. - Pravidla určující tvorba práva a aplikaci práva - Pojetí zákonnosti a právního státu Základní typy právních kultur – velké právní systémy Role globalizace, právní pluralismus. - kontinentální - angloamerický - náboženské právní systémy - tradiční právní systémy Další členění na okruhy a národní právní kultury. Kontinentální právní systém - Civil Law Na základě recepce římského práva, vliv kanonického práva, přirozenoprávní teorie v 17. a 18. st. a osvícenství Velké kodifikace (Code civil=Code Napoleon, ABGB). Role parlamentu – suverenita lidu, suverenita zákona, obecnost zákona – právo psané, mezinárodní smlouvy, růst významu soudcovského práva, Soudní dvůr EU, ESLP, ÚS. Pojetí zákonnosti a koncept právního státu, právo veřejné a soukromé. Základní subsystémy (okruhy): - románsko-germánský - skandinávský - východoevropský - okruh bývalých kolonií - evropské právo Angloamerický právní systém -Common Law Vznikl v Anglii od 11 st., cestou kolonizace do celé britské říše. Systém common law, královské soudy, později doplněn podle ekvity, kancléřské soudy, od 1875 jednotný systém soudnictví. Soudcovská tvorba práva – precedent hlavním pramenem práva – cíl spravedlnost bez osoby krále. Zásada stare decisis. Soudcovská tvorba práva. Ratio decidendi, obiter dictum, votum separatum – disent. Kazuistické právo, abstrakce, generalizace, postupy analogie. Neměnnost precedentu - výjimka od 1966 Sněmovna lordů + princip hledání rozdílů (distinctions). Pramenem také zákon, parlamentarismus od 1215, královské zákony, král s parlamentem od 14. st. Prameny dále: Obyčejové právo, právní literatura do 18. st. - William Blackstone, ratio, právní principy, ekvita. Právní systém USA - Ztratilo význam členění soudcovského práva na common law a equity - Podíl a význam zákonného práva je v tomto právním okruhu větší - Právo se tvoří na dvou úrovních (federální, států) - Odlišnosti se projevují také v organizaci soudnictví a v právním myšlení - Existují vedle sebe právní řád federace a právní řády 50 států - Rozdělení pravomocí mezi státy a federací řeší Ústava USA - Psané právo – významnější je jeho podíl i význam - Přednost federálního práva před státním - Ústava USA - 1787 - je nejstarší platnou ústavou na světě, rigidní, 27 dodatků, ústavy jednotlivých států - Precedent platí pouze ve státě, ve kterém vznikl. Náboženské právní systémy - Islámský právní systém - Hindské (hinduistické) právo - Systém židovského náboženského práva a další náboženské právní systémy. Islámský právní systém Náboženské, právní a morální normy tvoří jednotu. Bůh Allah prostřednictvím proroka Muhammada (622 šel z Mekky do Medíny, začátek islámu a letopočtu) Základem je islámské boží právo Šaría („cesta“) jako soubor Bohem zjevených pravidel vykládaných islámskou právní vědou Fikh = soustava pravidel vypracovaná právní vědou – ulamy = isláms. učenci. Islámské právo je ve svém jádru neměnné a nezměnitelné (zásada taklíd od 10. století) Princip personality - vztahuje se na všechny muslimy. Není právem státu, ale nábož. společenství. Právo sunnitské x šíitské (Irák+Irán-heterodoxní). Prameny islámského práva Korán = svaté písmo muslimů, 114 kapitol (súr) a 6236 veršů, pouze necelá desetina k právu. Sunna (stezka)-soubor Prorokových výroků a skutků Idžmá – konsenzus islámského společenství a učenců na obsahu práva, je to právní vědomí, přesvědčení, na němž se shodnou učenci. Kijás – analogie zaplňující mezeru podobným případem v Koránu nebo sunně. Čtyři sunnitské školy od 8. století - ucelené systémy: - škola málikovců – v severní a západní Africe, - škola hanafijců - nejrozšířenější, Turecko, Indie, Pakistán, 1/3, - škola šáfijovců - Sýrie a další země, - škola hanbalovců - pouze Saudská Arábie. Neměnnost (taklíd) islámského práva Přizpůsobování změnou interpretace práva a použitím právních oklik a fikcí, zejména - Disimulace - prováděním určitého úkonu (na oko), - Přejímání právních prvků jiné ortodoxní školy, - Procedurální oklika - státní orgány modifikují hmotné právo. Mufti – místní znalec islámského práva poskytne výklad ke konkrétního problému. Politický vývoj 19. a 20. st. – určitá sekularizace islámského práva, oddělování státu a práva od náboženství (Turecko, postsovět. republiky (např. Kazachstán, Uzbekistán), Albánie). V posledních 30 letech oživování přísného islámu, islamizace. Hindské právo - Indie Právo náboženského společenství hinduistů (82%). Obyčejové právo ze svatých knih bez bohů. Bráhma –vesmírná duše, nejvyšší bytí, z ní pochází i bohové, princip všeho. Dharma – náboženská, etická a právní pravidla oblékání, hygieny, stravování, chování a soužití lidí. Jejich naplňování je důležité pro vyšší reinkarnaci. Átma – individuální duše jedince, podléhá zákonu karmy – vliv skutků duše na její nové vyšší nebo nižší zrození. Kastovní systém – hierarchický, kasty a podkasty. Nejvýše brahmáni (kněží) x nejnižší pariové (nedotýkatelní). Tradiční systémy práva Jsou založeny na právu kmenovém, jde o oblasti zvykového práva. Zejména právo v některých afrických zemích. Společné znaky: - zachovat mezilidské vztahy ve stavu převzatém od předků - je tvořeno a realizováno ústní (orální) formou - je právem skupinovým, právo jedince se odvozuje od práva skupiny Děkuji za pozornost