BEP301Zk Evropské právo

8. Fungování vnitřního trhu, volný pohyb zboží v EU - 14.11.2024

A. Před přednáškou

Cíle a náplň přednášky


Cílem této přednášky je: 

  • připomenout a vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými formami (stupni) ekonomické integrace mezi státy obecně 
  • porozumět vývoji ekonomické integrace v ES/EU, jejím souvislostem a důsledkům
  • seznámit se se základními východisky právní úpravy přeshraničního obchodu se zbožím mezi členskými státy, jak je upraven ve Smlouvě o fungování EU a rozveden judikaturou Soudního dvora 
  • porozumět podmínkám a limitům, které (ne)umožňují členským státům ve výjimečných případech omezit dovoz či vývoz zboží na/ze svého území 

Přednášející

Tuto přednášku výjimečně povede JUDr. Bc. Radovan Malachta, PhD.  Budete-li mít zájem jej kontaktovat,  potřebné informace najdete zde. 

Klíčová slova

společný trh, (jednotný) vnitřní trh, celní unie, zóna volného obchodu, měnová unie, fiskální unie, zboží, původ zboží, zboží původem z členského státu, zboží ve volném oběhu, cla a poplatky s rovnocenným účinkem, množstevní omezení (kvóty), opatření s rovnocenným účinkem jako množstevní omezení, opatření členského státu, nečinnost státu, kategorické požadavky veřejného zájmu, diskriminační / nediskriminační opatření, přiměřenost (proporcionalita), harmonizace, neharmonizovaná oblast, modality prodeje, národní (asimilační) režim, vzájemné uznávání 

B. Na přednášce 

se bude hodit prezentace



C. Po přednášce

Stručné shrnutí: 

Jedním z cílů ES/ EU je vytvoření a zajištění fungování jednotného vnitřního trhu (dříve společného trhu) bez vnitřních hranic, ve kterém je mj. umožněn volný pohyb zboží. Za tím účelem bylo nutné zrušit veškerá cla, která dopadala na obchod mezi členskými státy, a zavést jednotný celní sazebník vůči státům třetím. Zákaz cel by nebyl sám o sobě dostačující. Volný pohyb zboží mohou, někdy i účinněji, narušit nejrůznější kvantitativní omezení dovozu a vývozu, nejčastěji v podobě kvót. Invence jednotlivých států je bezbřehá a jejich protekcionistické snahy přetrvávají. Proto byl zákaz cel doplněn o zákaz veškerých dávek s obdobným účinkem, aby byly pokryty jakékoliv poplatky uvalené na zboží jen proto, že překračuje vnitřní hranice, bez ohledu na označení těchto poplatků (mnohdy se státy snažily "skrýt" takové poplatky pod pojmem "daně"; z tohoto důvodu je potřeba rozlišovat povahu a účel takového poplatku, nikoli se spokojit s tím, jak je určen svým označením). 

Stejným způsobem byla i ke kvantitativním omezení dovozu a vývozu (kvótám) doplněna zbytková kategorie opatření s obdobným účinkem (viz znění dnešního čl. 34 SFEU). Opatření s obdobným účinkem byla Soudním dvorem vnímána již od počátku velmi extenzivně a dopadala i na opatření mající pouhý potenciál omezit obchod mezi členskými státy. Postupem času, cestou interpretační činnosti SDEU,  jejich chápání vykrystalizovalo do dnešní podoby. Soudní dvůr tak uznal, že existují určité všeobecné zájmy, které hodnotově převažují nad svobodou pohybu zboží. Odraz nalezla tato koncepce v rozhodnutí v 1. principu Cassis. Zároveň ale Soudní dvůr doplnil, že je nutné trvat na uznávání výrobků legálně prodávaných v jiném členském státě (2. princip Cassis). Působnost čl. 34 SFEU byla omezena rozhodnutím Keck a Mithouard, které dopadá na tzv. modality prodeje. Jsou-li splněny předpoklady v tomto rozsudku uvedené, k aplikaci čl. 34 SFEU nedojde a dané opatření členského státu je považováno za přípustné. Na rozdíl od zákazu cel, který je bezvýjimečný, zná SFEU výjimky z jinak obecného zákazu kvantitativních omezení a opatření s obdobným účinkem. Tyto výjimky jsou výslovně uvedeny v čl. 36 SFEU, který představuje konečný výčet důvodů a také podmínky, za nichž může členský stát uplatnit protekcionistické opatření, a obchod se zbožím ve vztahu ke svému území tak omezit. 

Literatura (základní)


TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 7. přepracované a aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2017. ISBN 9788075022431.

  • kapitola IX - pouze podkapitoly 1 a 2
  • s. 168 až 186

Volný pohyb zboží - studijní text
Přejít
K zamyšlení

Případ "margarín v kostkách" 

V Belgii platil na počátku osmdesátých let předpis, který požadoval, aby byl margarín prodáván výhradně zabalený v podobě krychlí. Tento požadavek měl spotřebiteli mimo jiné umožnit snadnější odlišení tohoto tuku rostlinného původu od tradičního másla.

Jak byste hodnotili tento belgický požadavek? Je s ohledem na unijní právo v pořádku? 

Řešení: 

Tento případ je ukázkou opatření s rovnocenným účinkem množstevnímu omezení, které nelze ospravedlnit na základě principů formulovaných v případu Cassis de Dijon. 

Proč tomu tak je: Belgická úprava stanoví požadavek na obal výrobku, který formálně dopadá stejně jak na zboží dovážené, tak i tuzemské. Fakticky však takovýto předpis může vážné omezit dovozy margarínu do Belgie, neboť klade na výrobce břemeno balit zboží pro trh v Belgii odlišně, než pro trhy jiných členských států. Dovozcům tak mohou vzniknout dodatečné náklady na nákup nových strojů, které umí margarín zabalit požadovaným způsobem. To vše za situace, kdy se takto jinak (tj. ne v krychlích) zabalený margarín běžně prodává v jiných členských státech EU. Argumentace ochranou spotřebitele zde neuspěla. Spotřebitel je natolik soudný, aby poznal z jiných indicií (nápis na balení "margarín", případně dnes jsou používané symboly pro označení ryze rostlinných výrobků, apod.), že se nejedná o máslo. Jinými slovy prostředek, který zvolila Belgie (tj. požadavek balení margarínu ve tvaru krychlí), byl shledán zjevně nepřiměřeným ve vztahu ke svému cíli (tím byla ochrana spotřebitele - před záměnou másla a margarínu na pultech obchodů).

K uvedené situaci by nemohlo dojít, pokud by úprava balení másla a margarínu byla harmonizována komunitárním právem. 

Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše