Hospodářské politiky EU

Společná zemědělská politika EU


V této části kurzu se mimo jiné dozvíte:

  • Jaký je právní základ Společné zemědělské politiky Evropské unie.
  • Jaké jsou cíle Společné zemědělské politiky Evropské unie.
  • Jaký byl vývoj a nejdůležitější milníky ve vývoji Společné zemědělské politiky Evropské unie.
  • Co označuje výraz decoupling, SAPS, cross compliance a greening.
  • Co je to politika rozvoje venkova a program rozvoje venkova.


Důležité pojmy:

Evropský model zemědělství
- evropskému modelu zemědělství odpovídá zemědělství, které je multifunkční, konkurenceschopné a šetrné k životnímu prostředí
- produkuje komoditní i nekomoditní výstupy
- zemědělství založené na malém a středním podnikání rodinného typu
- provázané s rozvojem venkova
- produkující kvalitní bezpečné potraviny

Faktory a vypracovávání politiky

Faktory ovlivňující politiku
Politicko-ekonomické
- Přebytky produkce a tržní nerovnováha
Socio-politické
- Ochrana domácí výroby, lobbystické skupiny
Socio-ekonomické
- Pokles počtu zemědělců a vylidňování venkova
- Zvýšení cen zemědělských produktů pro spotřebitele

Při vypracovávání společné zemědělské politiky a zvláštních metod, které může zahrnovat, se má přihlížet:
  • ke zvláštní povaze zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury v zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými oblastmi;
  • k nutnosti provádět vhodné úpravy postupně;
  • ke skutečnosti, že v členských státech zemědělství představuje odvětví, které je těsně spjato s celým hospodářstvím;
  • zohledňovány jsou také požadavky environmentální politiky EU.
Právní základ
Hlava III (čl. 38 - 44) Smlouvy o fungování EU
Sdílená pravomoc EU a členských států
Vnitřní trh se zemědělskými produkty

Čl. 38 SFEU: Evropská unie vymezuje a provádí společnou zemědělskou politiku a společnou rybářskou politiku.
Vnitřní trh zahrnuje rovněž zemědělství, rybolov a obchod zemědělskými produkty.
Zemědělskými produkty se rozumějí produkty rostlinné a živočišné výroby a rybolovu, jakož i výrobky po prvotním zpracování, které mají s těmito produkty přímou souvislost.
Odkazy na společnou zemědělskou politiku nebo na zemědělství a užívání výrazu „zemědělský“ se rovněž vztahují na rybolov, s ohledem na zvláštní rysy tohoto odvětví.
Fungování a rozvoj vnitřního trhu se zemědělskými produkty musí být doprovázeny zavedením společné zemědělské politiky.

Společná zemědělská politiky (SZP)

  • SZP je tvořena souborem právních předpisů, které EU přijala s cílem zajistit v zemích EU jednotnou politiku v oblasti zemědělství. 
  • Poprvé byla vytvořena v roce 1962, a jedná se tak o nejdéle fungující politiku EU.
  • SZP je dynamická politika, která byla sérií reforem postupně přizpůsobována novým výzvám, s nimiž se evropské zemědělství setkává.
  • Mezi tyto výzvy patří:
    • potravinové zabezpečení pro všechny evropské občany;
    • reakce na výkyvy na globálních trzích a volatilitu cen;
    • udržení prosperity venkovských oblastí v celé EU;
    • udržitelnější využívání přírodních zdrojů;
    • příspěvek ke zmírňování změny klimatu.
Cíle společné zemědělské politiky

Jsou stanoveny zejména v čl. 39 SFEU (dále jsou rozvedeny v judikatuře SDEU), který jako cíle SZP uvádí:

  • zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly;
  • zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství;
  • stabilizovat trhy;
  • zajistit plynulé zásobování; a
  • zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.
Vývoj společné zemědělské politiky

Společná zemědělská politika od roku 1962
Východiska
- Nízká úroveň samozásobení
- Množství malých rodinných farem
- Nerozvinutá dopravní infrastruktura
- Absence záchranné sociální sítě
- Ekonomická nemožnost přímé finanční podpory
- Hlavní nástroj politiky -společné cenové systémy a finanční režim

Důsledky
- Růst přebytků, zahlcení intervenčních skladů, rostoucí finanční náklady
- Intenzifikace zemědělství, nekonkurenceschopnost, nízká výkonnost
- Nespravedlivá a nerovnoměrná distribuce finanční podpory mezi zemědělce a členské státy

Reformy společné zemědělské politiky
60. – 80. léta 20. století „Oběť vlastního úspěchu“
- Krize nadvýroby „hory másla, jezera vína“
- Dumping na světových trzích, pokles světových cen, mezinárodní tlak

Mansholtův plán (1968)
- Návrh podpory vzdání se zemědělské výroby, snížení cenové hladiny

Reformy 80. let
- Produkční kvóty a limity cenového systému

MacSharryho reforma (1992)
- Od podpory trhu k podpoře producentů
- Snižování intervenčních cen, uvádění půdy do klidu a využívání zemědělské půdy pro jiné účely
- Kompenzační platby
- Od plošně vyplácených podpor k přímým platbám

Agenda 2000
Od strukturální k regionální politice
Posun od podpory produkčního k podpoře multifunkčního modelu zemědělství
Hlavní prvky reformy
- Snižování intervenčních cen u významných komodit
- Kompenzace vyššími přímými platbami
- Podpora tržního chování zemědělců
- Bezpečnost potravin a animal welfare
- Agroenvironmentální otázky a problematika venkova

Mid-term Review 2003 (Fischlerova reforma)
- Decoupling = oddělení plateb od produkce
- Jednotná platba na farmu (SPS)
- Jednotná platba na plochu (SAPS) (pro nové členské státy)
- Cross compliance – pravidla podmíněnosti
Závislost výplaty plateb na plnění environmentálních požadavků
- Modulace
Zvyšování objemu finančních prostředků na rozvoj venkova
Snižování přímých plateb velkým farmám
Set aside opatření
Ukládání půdy do klidu

Fischlerova reforma
- Rozvoj venkova
- Poradenský systém pro zemědělce (audity farem)
- Rozdělení Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) na
  - Evropský zemědělský záruční fond (EAGRD - pro přímé platby)
  - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)
- Flexibilita
- Jednotná společná organizace zemědělských trhů
Snížení intervenčních cen, příp. zrušení intervenčních nákupů

Health Check 2008 (kontrola funkčnosti)
Úprava stávajících mechanismů
- Zvýšení povinné modulace - Vazba na výzvy
- Pokračování v oddělování plateb od produkce
- Změny v systému mléčných kvót
- Zrušení povinného vyjímání části půdy z produkce (set-aside opatření)
- Zrušení hektarové podpory pěstování energetických plodin
Nové výzvy v rámci programu rozvoje venkova
- Řízení rizik, Změny klimatu, Biopaliva, Voda, Biologická rozmanitost

Společná zemědělská politika v letech 2014 - 2020
Nové problémy, výzvy a cíle (čl. 110 odst. 1 nařízení č. 1306/2013)
Hospodářské
  - Dostatek kvalitních potravin, zemědělská produktivita
  - Stabilní ceny
Environmentální
  - Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji
  - Adaptace na změny klimatu
Územní/pozemkové
  - Rozvoj venkova
  - Vyvážený rozvoj území
Konkurenceschopnost, udržitelnost a efektivita
Legislativa

Aktuální Společná zemědělská politika 

  • Aktuální SZP je stanovena pro období 2021-2027.
  • Na SZP na toto období je vyčleněno 387 miliard eur
  • Zaměřuje se na 10 specifických cílů. Zejména je vhodné zmínit: 
    • Strategické plány:  jednotlivých států Každá země EU si sestavila vlastní vnitrostátní strategický plán SZP, v němž kombinuje financování podpory příjmu, rozvoje venkova a tržních opatření.
    • Důraz na výkonnost a výsledky: Právní předpisy, které společně tvoří SZP, stanoví společný soubor ukazatelů jako součást nového rámce pro výkonnost, monitorování a hodnocení. Ukazatele budou monitorovány prostřednictvím výročních zpráv o výkonnosti.¨
    • Zelenější SZP: zejména zahrnuje:
      • vyšší ambice v ochraně životního prostředí (plány SZP jsou sladěny s právními předpisy v oblasti životního prostředí a klimatu. Každá země EU si musí ve svém strategickém plánu SZP stanovit vyšší cíle v oblasti životního prostředí a klimatu než v předchozím programovém období.);
      • nejméně 35 % finančních prostředků je určeno na opatření na podporu klimatu, biologické rozmanitosti, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat;
      • nejméně 25 % rozpočtu na přímé platby je určeno na ekoschémata, v jejichž rámci jsou většími pobídkami podporováni zemědělci, kteří používají zemědělské metody a postupy šetrné ke klimatu a životnímu prostředí;
      • 40 % výdajů rozpočtu na SZP musí souviset s klimatem a důrazně podporovat obecný závazek věnovat do konce období víceletého finančního rámce (VFR) 10 % rozpočtu EU na cíle v oblasti biologické rozmanitosti.
    • Spravedlivější SZP: aby podpory byly přidělovány zejména těm osobám, který je nejvíce potřebují. A to zejména následujícími nástroji:
      • Přerozdělení podpory příjmu: země EU musejí vyčlenit nejméně 10 % svých přímých plateb na nástroj redistributivní podpory příjmu, což umožní lépe řešit příjmové potřeby menších a středních zemědělských podniků.
      • Aktivní zemědělec: nové právní předpisy obsahují povinnou, avšak flexibilní definici aktivního zemědělce. Stanoví si ji samy země EU, včetně úrovně prováděných činností. Některé podpory EU mohou získat pouze aktivní zemědělci.
      • Podpora pro mladé zemědělce: země EU musí vyčlenit nejméně 3 % svého rozpočtu na přímé platby mladým zemědělcům, a to ve formě podpory příjmů nebo investic, případně podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců.
      • Zlepšení genderové vyváženosti: rovnost rozdělení mezi muže a ženy.
    • Zvyšování konkurenceschopnosti:  posílení postavení zemědělců v dodavatelském řetězci a zvýší konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví.
Financování, řízení a sledování SZP 
Fondy pro financování zemědělských výdajů
- Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)
  Opatření pro regulaci nebo podporu zemědělských trhů
  Přímé platby zemědělcům
  Další výdaje
  Rozpočtový strop a rozpočtová kázeň - rezerva pro případ krizí v odvětví zemědělství
- Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)
  Sdílené financování
  Platby pro programy rozvoje venkova

Platební agentury
- Subjekty členských států pověřené řízením a kontrolou výdajů – nutnost akreditace
- Výdaje mohou být financovány Unií, pouze pokud je uskutečnily akreditované platební agentury.

Zemědělský poradenský systém
Poskytování poradenství zemědělcům v oblasti podmínek obhospodařování půdy a řízení zemědělských podniků

Kontrolní systémy
Integrovaný administrativní a kontrolní systém

Přímé platby
Vícesložkový/multifunkční systém, jež se skládá z následujících zdrojů:

  • Přímá platba (až 70 %) - základní platba a jednotná platba na plochu (do roku 2020)
  • Zelená“ platba, tzv. Greening (30 %) - platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí: diverzifikace plodin, zachování stávajících trvalých travních porostů, vyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu v rámci zemědělských ploch.
  • Platba pro mladé zemědělce
Politika rozvoje venkova

II. pilíř společné zemědělské politiky

Podpora multifunkčního zemědělství a produkce veřejných statků
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova - od 1. 1. 2014 součást Evropských strukturálních a investičních fondů

Obecné cíle
  • Přispění ke konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů, k opatřením v oblasti klimatu a k vyváženému územnímu rozvoji venkovských oblastí
Priority
  • Podpora předávání znalostí a inovací
  • Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech  druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů
  • Podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství
  • Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů
  • Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku
  • Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech

Program rozvoje venkova
  • Programy rozvoje venkova jsou vypracovávány na úrovni členských států
  • Obsahují kombinace nástrojů k dosažení obecných cílů na základě priorit
  • Sestavování spočívá ve zjištění potřeb – stanovení cílů – a volbě opatření k dosažení cílů
  • Je stanovený rámcový obsah
  • Programy podléhají schválení Komisí
  • Uplatňují se také tématické podprogramy
  • Programy umožňují zohlednit zvláštní potřeby členských států

Zopakujte si:

  • Jaký je právní základ Společné zemědělské politiky Evropské unie?
  • Jaké jsou cíle Společné zemědělské politiky Evropské unie?
  • Jaký byl vývoj a nejdůležitější milníky ve vývoji Společné zemědělské politiky Evropské unie?
  • Popište aktuální plán Společné zemědělské politiky EU.
  • Co označuje výraz decoupling, SAPS, cross compliance a greening?
  • Co je to politika rozvoje venkova a program rozvoje venkova?