- seznámíte se s transakcí, která typicky doprovází přeshraniční nákup zboží, a to s mezinárodní přepravou zboží
- představeny budou tyto typy přeprav: silniční, železniční, námořní a říční, letecká
- pozornost bude věnována přepravním dokumentům, které potvrzují skutečnost, že přepravce zboží převzal k přepravě, včetně toho, zda daný dokument může být cenným papírem
- představení základních práv a povinností a určení jejich právního režimu
Kapitoly 6 a 7: Mezinárodní přeprava
Povinná literatura:
Rozehnalová, N., Valdhans, J., Kyselovská, T. Právo mezinárodního obchodu. Včetně problematiky mezinárodního rozhodčího řízení. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2021, s. 367-376.
Doporučená literatura:
Poláček, B. Kapitoly z mezinárodního dopravního práva I (A. Říční právo, B. Letecké právo). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016.
Poláček, B. Kapitoly z mezinárodního dopravního práva II (C. Železniční právo, D. Námořní právo). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017.
Poláček, B. Kapitoly z mezinárodního dopravního práva III (E. Silniční právo, F. Multimodální právo). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018.
Poláček, B., Novák R. Mezinárodní přepravní doklady. Praha: Wolters Kluwer ČR. 2020
- Úmluva o mezinárodní silniční nákladní přepravě (CMR), vyhl. MZV č. 11/1975 Sb.
- Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhl. MZV č. 8/1985 Sb. společně s Přípojkem B: Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM)
- Úmluva Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží (Hamburská pravidla o konosamentech), sdělení MZV č. 193/1996 Sb.
- Budapešťská úmluva o sml. o přepravě zboží po vodních cestách, sdělení MZV č. 32/2006 Sb.m.s
- Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealská úmluva), sdělení MZV č. 123/2003 Sb.m.s.
- Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě (Varšavská úmluva), č. 15/1935 Sb.
Klíčová slova
doprava, dopravce, přeprava, přepravce, unimodální přeprava, multimodální přeprava, náložný list, konosament, přímá metoda, kolizní metoda, silniční přeprava, železniční přeprava, námořní přeprava, říční přeprava, letecká přeprava
doprava, dopravce, přeprava, přepravce, unimodální přeprava, multimodální přeprava, náložný list, konosament, přímá metoda, kolizní metoda, silniční přeprava, železniční přeprava, námořní přeprava, říční přeprava, letecká přeprava
Úvod
Přeprava zboží je nedílně spojena s transakcí koupě-prodej tam, kde ani prodávající, ani kupující nedisponuje přepravním prostředkem umožňujícím dodání zboží od prodávajícího ke kupujícímu. Vzhledem k tomu, že transakce koupě-prodej je nejčastěji uzavíraným smluvním typem, je z toho zřejmá také vysoká frekvence uzavírání přepravních smluv.
Velikost, hmotnost či charakter zboží, vzdálenost odesílatele a příjemce jsou natolik variabilní aspekty, že zcela popírají představu jednoho druhu přepravy - naopak, existuje jich celá řada: silniční, železniční, lodní námořní a lodní říční, letecká. Jednotlivé druhy lze kombinovat (unimodální vs. multimodální přeprava).
Právní úprava
Přeprava je vedle transakce koupě-prodej další transakcí, která je regulována za pomocí přímé metody řešení soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem. Pro jednotlivé druhy přepravy byly sjednány mezinárodní úmluvy obsahující hmotněprávní regulaci stěžejních práv a povinností - neexistuje tedy jedna sjednocující úprava (mezinárodní úmluva) pro všechny druhy přepravy zboží, ale každý druh je regulován odděleně. Jak však ukážeme dále, obsah úmluv si v řadě aspektů odpovídá, jejich systematika a obsah jsou do značné míry podobné.
POZOR: Přesto, že všechny tyto mezinárodní úmluvy jsou primárně koncipovány jako hmotněprávní regulace příslušného druhu přepravy, obsahují mezinárodní úmluvy také normy mezinárodního práva procesního. Všechny zmíněné úmluvy upravují mezinárodní pravomoc/příslušnost pro spory z přepravních smluv a některé (CMR, COTIF) obsahují také pravidla pro uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí ze sporů spadajících do rozsahu těchto úmluv. Hamburská pravidla a Montrealská úmluva navíc ještě obsahují pravidla pro některé aspekty rozhodčího řízení.
Praktická drobnost: všechny úmluvy obsahují pravidlo pro promlčení nároků z porušení přepravní smlouvy, přičemž promlčecí lhůta je na české poměry krátká, což v případě neznalosti může vyvolat nepříjemný problém. Jedná se o jeden rok (od okamžiku, kdy zboží bylo nebo mělo být doručeno) v případě CMR, COTIF, Budapešťské úmluvy a dva roky v případě Hamburských pravidel a Montrealské úmluvy.
Pro větší přehlednost je další text rozdělen na položky odpovídající jednotlivým mezinárodním úmluvám.
Stručný studijní text vyučujícího shrnující nejdůležitější poznatky
Úmluva o mezinárodní silniční nákladní přepravě (CMR)
Česká republika je jednak typickou tranzitní zemí pro silniční nákladní přepravu, jednak vzhledem k jejímu vnitrozemskému umístnění a ne zcela kvalitní (rychlé) železniční síti je zde v největší míře využívána právě silniční nákladní přeprava.
Přímou úpravu smlouvy využívající přepravu po silnici představuje Úmluva CMR. My ji v rámci výkladu využijeme také jako úmluvu vzorovou, u ostatních úmluv tam, kde tyto jsou koncipovány obdobně, budeme na tuto úmluvu pouze odkazovat.
Úmluva má kogentní povahu (čl. 41), odchylná ustanovení v přepravní smlouvě se považují za neplatná.
Úmluva se použije na smlouvy o:
- přepravě zásilek
- za úplatu
- silničním vozidlem
- jestliže místo převzetí zásilky a místo dodání leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je státem smluvním.
Stranami smlouvy jsou odesílatel a dopravce. Dopravce vystavuje nákladní list, který je důkazem o uzavření smlouvy a převzetí zásilky. V případě využití papírové verze se vyhotovuje ve třech vyhotoveních, kdy jeden dostává odesílatel, jeden zůstává se zásilkou a jeden si ponechává přepravce.
Elektronizace samozřejmě postoupila i v případě vystavování nákladních listů. Dodatkový protokol týkající se elektronického nákladního listu je platný v těchto státech: Bělorusko, Bulharsko, Dánsko, Německo, Estonsko, Finsko, Francie, Írán, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Moldavsko, Nizozemsko, Norsko, Omán, Polsko, Portugalsko, Rumunsko , Ruská federace, Švédsko, Švýcarsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Tádžikistán, Česká republika, Turecko, Ukrajina, Uzbekistán, Spojené království. Elektronický nákladní list odpovídající protokolu má stejné účinky.
Odpovědnost
Dopravce odpovídá za úplné nebo částečné poškození nebo ztrátu zásilky od převzetí do jejího vydání (čl. 17 odst. 1). Zprostit odpovědnosti se může (prokazuje dopravce), pokud poškození nebo ztráta byla zaviněna oprávněným nebo okolnostmi, které dopravce nemohl odvrátit a následky odstranit (tj. vis major). Další skutečnosti jsou uvedeny v čl. 17 odst. 4.
Ve všech úmluvách je limitována výše náhrady škody, kterou dopravce hradí odesílateli. V případě úmluvy CMR je to 8,33 zúčtovacích jednotek (ZJ) na 1kg zásilky. ZJ je SDR (Special Drawing Rights) Mezinárodního měnového fondu. Hodnota SDR je určována denně, přičemž SDR je tvořeno košem pěti hlavních měn – EUR, GBP, JPY, USD a čínským RMB, který byl do koše zařazen s účinností od 1. 10. 2016. Složení tohoto měnového koše je každých pět let přezkoumáno, aby byla zajištěna reprezentativní úroveň vah jednotlivých měn v měnovém koši. Z náhrady škody lze požadovat úrok ve výši 5% p.a.
Za poplatek lze uvést v nákladním listě cenu zásilky převyšující výše uvedenou limitaci. Limit neplatí v případě úmyslného poškození zásilky dopravcem.
Z české judikatury viz např. NS 23 Cdo 2477/2019.
Úmluva o mezinárodní silniční nákladní přepravě (CMR)
Česká republika je jednak typickou tranzitní zemí pro silniční nákladní přepravu, jednak vzhledem k jejímu vnitrozemskému umístnění a ne zcela kvalitní (rychlé) železniční síti je zde v největší míře využívána právě silniční nákladní přeprava.
Přímou úpravu smlouvy využívající přepravu po silnici představuje Úmluva CMR. My ji v rámci výkladu využijeme také jako úmluvu vzorovou, u ostatních úmluv tam, kde tyto jsou koncipovány obdobně, budeme na tuto úmluvu pouze odkazovat.
Úmluva má kogentní povahu (čl. 41), odchylná ustanovení v přepravní smlouvě se považují za neplatná.
Úmluva se použije na smlouvy o:
- přepravě zásilek
- za úplatu
- silničním vozidlem
- jestliže místo převzetí zásilky a místo dodání leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je státem smluvním.
Stranami smlouvy jsou odesílatel a dopravce. Dopravce vystavuje nákladní list, který je důkazem o uzavření smlouvy a převzetí zásilky. V případě využití papírové verze se vyhotovuje ve třech vyhotoveních, kdy jeden dostává odesílatel, jeden zůstává se zásilkou a jeden si ponechává přepravce.
Elektronizace samozřejmě postoupila i v případě vystavování nákladních listů. Dodatkový protokol týkající se elektronického nákladního listu je platný v těchto státech: Bělorusko, Bulharsko, Dánsko, Německo, Estonsko, Finsko, Francie, Írán, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Moldavsko, Nizozemsko, Norsko, Omán, Polsko, Portugalsko, Rumunsko , Ruská federace, Švédsko, Švýcarsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Tádžikistán, Česká republika, Turecko, Ukrajina, Uzbekistán, Spojené království. Elektronický nákladní list odpovídající protokolu má stejné účinky.
Odpovědnost
Dopravce odpovídá za úplné nebo částečné poškození nebo ztrátu zásilky od převzetí do jejího vydání (čl. 17 odst. 1). Zprostit odpovědnosti se může (prokazuje dopravce), pokud poškození nebo ztráta byla zaviněna oprávněným nebo okolnostmi, které dopravce nemohl odvrátit a následky odstranit (tj. vis major). Další skutečnosti jsou uvedeny v čl. 17 odst. 4.
Ve všech úmluvách je limitována výše náhrady škody, kterou dopravce hradí odesílateli. V případě úmluvy CMR je to 8,33 zúčtovacích jednotek (ZJ) na 1kg zásilky. ZJ je SDR (Special Drawing Rights) Mezinárodního měnového fondu. Hodnota SDR je určována denně, přičemž SDR je tvořeno košem pěti hlavních měn – EUR, GBP, JPY, USD a čínským RMB, který byl do koše zařazen s účinností od 1. 10. 2016. Složení tohoto měnového koše je každých pět let přezkoumáno, aby byla zajištěna reprezentativní úroveň vah jednotlivých měn v měnovém koši. Z náhrady škody lze požadovat úrok ve výši 5% p.a.
Za poplatek lze uvést v nákladním listě cenu zásilky převyšující výše uvedenou limitaci. Limit neplatí v případě úmyslného poškození zásilky dopravcem.
Z české judikatury viz např. NS 23 Cdo 2477/2019.
Stručný studijní text vyučujícího shrnující nejdůležitější poznatky
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) a Přípojek B k Úmluvě Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží
Železniční přeprava je regulována sérií mezinárodních úmluv. Podrobněji si představíme úpravu COTIF, jejímiž smluvními státy jsou státy Západní Evropy, Střední a Východní Evropy a některé asijské státy. Oblasti bývalého SSSR a dalších asijských států jsou vázány společně se státy bývalého východního bloku vázány Úmluvou o mezinárodní železniční přepravě zboží (SMGS).
žluté státy: COTIF pouze
červené státy: COTIF i SMGS
zelené státy: SMGS pouze
Úmluva COTIF slouží primárně k ustavení mezinárodní organizace OTIF (Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu). Obsahuje proto ustanovení zřizující tuto mezinárodní organizaci, upravující její strukturu (Valné shromáždění, Generální sekretář, Správní výbor a různé komise), financování nebo řešení sporů mezi smluvními státy, případně smluvním státem a touto organizací (rozhodčí řízení). Je zde také upraveno řešení mezer (při neexistenci přímé úpravy), kdy má být použito rozhodné právo určené dle kolizních norem práva fóra.
Problematiky přepravní smlouvy, tj. vztahu mezi objednatelem a dopravcem je věnováno pouze několik ustanovení, která upravují Zúčtovací jednotku (SDR Mezinárodního měnového fondu) a dále uznání a výkon soudních rozhodnutí. Přímá úprava přepravní smlouvy je obsažena ve třech Přípojcích k Úmluvě, a to:
- Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě osob - CIV (Přípojek A)
- Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM (Přípojek B)
- Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí - RID (Přípojek C)
Další čtyři Přípojky upravují vztahy mezi železničními dopravními podniky nebo mají technický charakter (Jednotné právní předpisy pro smlouvy o užívání vozů v mezinárodní železniční přepravě - CUV nebo Jednotné právní předpisy pro smlouvy o užívání infrastruktury v mezinárodní železniční přepravě - CIV).
Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM (Přípojek B)
CIM mají být použity, když místo převzetí a místo dodávky leží ve dvou různých členských státech OTIF, případně pouze jeden z těchto států je státem členským a strany smlouvy se dohodnou na aplikaci CIM. Ustanovení CIM mají kogentní povahu.
Důkazem o uzavření přepravní smlouvy a převzetí zboží je nákladní list, který lze vydat i elektronicky.
Dopravce nese odpovědnost za úplnou nebo částečnou ztrátu či poškození zboží. Možnosti zproštění odpovědnosti jsou obdobné jako u Úmluvy CMR, naplnění těchto skutečností prokazuje dopravce. Výše náhrady škody hrazené dopravcem je limitována na 17 zúčtovacích jednotek za 1kg zboží. Toto omezení se neaplikuje v případě úmyslného poškození zboží přepravcem, resp. při poškození nedbalostním s vědomím, že ke škodě může dojít (vědomá nedbalost).
Obdobně jako u Úmluvy CMR obsahuje CIM pravidla pro mezinárodní pravomoc/příslušnost pro řešení sporů (pravidla pro uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí jsou obsažena přímo v Úmluvě COTIF).
S vystavování nákladního listu souvisí otázka nového podeje v případě, kdy je zboží překládáno z důvodu využití železnice s jiným rozchodem kolejí.
Za standardní rozchod je považován tzv. Stephensonův rozhod 1435 mm (využíván i v ČR a SR), zatímco např. státy bývalého SSSR využívají širší rozchod 1520 mm.
Aby např. při přepravě z ČR na Ukrajinu nebo do Ruska nemuselo dojít na slovensko-ukrajinských hranicích k novému podeji a přepisu z nákladního listu CIM do nákladního listu SMGS (viz výše), byl vytvořen Společný nákladní list CIM/SMGS, který snižuje náklady na nový podej, zrychluje přepravu a navíc zabraňuje možnosti vzniku chyb při přepisu.
Doplnění: výše jsme zmínili Úmluvu SMGS. Ta je spravována (obdobně jako COTIF a CIM) mezinárodní organizací OSJD (Organizace pro spolupráci železnic). ČR je vzhledem ke své poloze a historické přináležitosti k bývalému východnímu bloku členem obou těchto mezinárodních organizací.
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) a Přípojek B k Úmluvě Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží
Železniční přeprava je regulována sérií mezinárodních úmluv. Podrobněji si představíme úpravu COTIF, jejímiž smluvními státy jsou státy Západní Evropy, Střední a Východní Evropy a některé asijské státy. Oblasti bývalého SSSR a dalších asijských států jsou vázány společně se státy bývalého východního bloku vázány Úmluvou o mezinárodní železniční přepravě zboží (SMGS).
žluté státy: COTIF pouze
červené státy: COTIF i SMGS
zelené státy: SMGS pouze
Úmluva COTIF slouží primárně k ustavení mezinárodní organizace OTIF (Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu). Obsahuje proto ustanovení zřizující tuto mezinárodní organizaci, upravující její strukturu (Valné shromáždění, Generální sekretář, Správní výbor a různé komise), financování nebo řešení sporů mezi smluvními státy, případně smluvním státem a touto organizací (rozhodčí řízení). Je zde také upraveno řešení mezer (při neexistenci přímé úpravy), kdy má být použito rozhodné právo určené dle kolizních norem práva fóra.
Problematiky přepravní smlouvy, tj. vztahu mezi objednatelem a dopravcem je věnováno pouze několik ustanovení, která upravují Zúčtovací jednotku (SDR Mezinárodního měnového fondu) a dále uznání a výkon soudních rozhodnutí. Přímá úprava přepravní smlouvy je obsažena ve třech Přípojcích k Úmluvě, a to:
- Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě osob - CIV (Přípojek A)
- Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM (Přípojek B)
- Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí - RID (Přípojek C)
Další čtyři Přípojky upravují vztahy mezi železničními dopravními podniky nebo mají technický charakter (Jednotné právní předpisy pro smlouvy o užívání vozů v mezinárodní železniční přepravě - CUV nebo Jednotné právní předpisy pro smlouvy o užívání infrastruktury v mezinárodní železniční přepravě - CIV).
Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM (Přípojek B)
CIM mají být použity, když místo převzetí a místo dodávky leží ve dvou různých členských státech OTIF, případně pouze jeden z těchto států je státem členským a strany smlouvy se dohodnou na aplikaci CIM. Ustanovení CIM mají kogentní povahu.
Důkazem o uzavření přepravní smlouvy a převzetí zboží je nákladní list, který lze vydat i elektronicky.
Dopravce nese odpovědnost za úplnou nebo částečnou ztrátu či poškození zboží. Možnosti zproštění odpovědnosti jsou obdobné jako u Úmluvy CMR, naplnění těchto skutečností prokazuje dopravce. Výše náhrady škody hrazené dopravcem je limitována na 17 zúčtovacích jednotek za 1kg zboží. Toto omezení se neaplikuje v případě úmyslného poškození zboží přepravcem, resp. při poškození nedbalostním s vědomím, že ke škodě může dojít (vědomá nedbalost).
Obdobně jako u Úmluvy CMR obsahuje CIM pravidla pro mezinárodní pravomoc/příslušnost pro řešení sporů (pravidla pro uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí jsou obsažena přímo v Úmluvě COTIF).
S vystavování nákladního listu souvisí otázka nového podeje v případě, kdy je zboží překládáno z důvodu využití železnice s jiným rozchodem kolejí.
Za standardní rozchod je považován tzv. Stephensonův rozhod 1435 mm (využíván i v ČR a SR), zatímco např. státy bývalého SSSR využívají širší rozchod 1520 mm.
Aby např. při přepravě z ČR na Ukrajinu nebo do Ruska nemuselo dojít na slovensko-ukrajinských hranicích k novému podeji a přepisu z nákladního listu CIM do nákladního listu SMGS (viz výše), byl vytvořen Společný nákladní list CIM/SMGS, který snižuje náklady na nový podej, zrychluje přepravu a navíc zabraňuje možnosti vzniku chyb při přepisu.
Doplnění: výše jsme zmínili Úmluvu SMGS. Ta je spravována (obdobně jako COTIF a CIM) mezinárodní organizací OSJD (Organizace pro spolupráci železnic). ČR je vzhledem ke své poloze a historické přináležitosti k bývalému východnímu bloku členem obou těchto mezinárodních organizací.
Stručný studijní text vyučujícího shrnující nejdůležitější poznatky
V tomto bloku představíme lodní dopravu, a to jak námořní, tak říční.
Úmluva Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží (Hamburská pravidla o konosamentech)
Tato přímá úprava má široce nastavenou působnost, kdy postačuje, je-li přístav nakládky nebo vykládky na území smluvního státu nebo konosament nebo jiný dokument prokazujícím uzavření přepravní smlouvy byl vydán ve smluvním státě nebo stanoví, že se smlouva řídí Hamburskými pravidly nebo právem smluvního státu.
Pravidla pro odpovědnost přepravce jsou nastavena obdobně jako u Úmluv CMR a CIM. Limitace náhrady škody je stanovena na 835 ZJ za kus resp. 2,5 ZJ za 1kg zboží dle toho, která hodnota je vyšší (aplikována je vyšší). Limitace se neaplikuje v případě úmyslu a vědomé nedbalosti dopravce.
Námořní přeprava zboží je specifická jedním aspektem, a tím je povaha nákladního listu, kterým může být konosament (B/L, Bill of Lading). Konosament je cenný papír, který:
- dokládá existence přepravní smlouvy
- potvrzuje množství a kvalitu zboží a jeho naložení (pokud konosament neobsahuje informaci o stavu převzatého zboží, potvrzuje zjevně dobrý stav zboží)
- usnadňuje převod vlastnického práva ke zboží, které je převáděno převodem konosamentu.
Konosament může být vystaven:
- na jméno (named/straight B/L)
- na řad (order B/L) - nejčastější
- na doručitele (bearer B/L) - výjimečné
Budapešťská úmluva o smlouvě o přepravě zboží po vodních cestách
Úmluva je aplikována, pokud místem nakládky a dodání jsou dva různé státy, z nichž alespoň jeden je státem smluvním. Použije se i na kombinaci vnitrozemské a námořní přepravy, pokud je vnitrozemská delší a pokud není vystaven konosament.
Potvrzením o přepravě je přepravní listina, která může mít podobu náložného listu (pokud se tak strany domluví nebo o to požádá odesílatel). Náložný list je cenným papírem, který může být vydán na jméno, na řad nebo na doručitele.
Odpovědnost přepravce je koncipována opět obdobně jako u předcházejících úprav. Výše náhrady škody se rovná hodnotě zboží v den dodání, která je určena jako hodnota na komoditní burze nebo jako tržní cena. Opět je uplatňována limitace náhrady škody ve výši 666,67 ZJ za balení zboží, resp. 2 ZJ za 1kg podle toho, co je vyšší.
V tomto bloku představíme lodní dopravu, a to jak námořní, tak říční.
Úmluva Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží (Hamburská pravidla o konosamentech)
Tato přímá úprava má široce nastavenou působnost, kdy postačuje, je-li přístav nakládky nebo vykládky na území smluvního státu nebo konosament nebo jiný dokument prokazujícím uzavření přepravní smlouvy byl vydán ve smluvním státě nebo stanoví, že se smlouva řídí Hamburskými pravidly nebo právem smluvního státu.
Pravidla pro odpovědnost přepravce jsou nastavena obdobně jako u Úmluv CMR a CIM. Limitace náhrady škody je stanovena na 835 ZJ za kus resp. 2,5 ZJ za 1kg zboží dle toho, která hodnota je vyšší (aplikována je vyšší). Limitace se neaplikuje v případě úmyslu a vědomé nedbalosti dopravce.
Námořní přeprava zboží je specifická jedním aspektem, a tím je povaha nákladního listu, kterým může být konosament (B/L, Bill of Lading). Konosament je cenný papír, který:
- dokládá existence přepravní smlouvy
- potvrzuje množství a kvalitu zboží a jeho naložení (pokud konosament neobsahuje informaci o stavu převzatého zboží, potvrzuje zjevně dobrý stav zboží)
- usnadňuje převod vlastnického práva ke zboží, které je převáděno převodem konosamentu.
Konosament může být vystaven:
- na jméno (named/straight B/L)
- na řad (order B/L) - nejčastější
- na doručitele (bearer B/L) - výjimečné
Budapešťská úmluva o smlouvě o přepravě zboží po vodních cestách
Úmluva je aplikována, pokud místem nakládky a dodání jsou dva různé státy, z nichž alespoň jeden je státem smluvním. Použije se i na kombinaci vnitrozemské a námořní přepravy, pokud je vnitrozemská delší a pokud není vystaven konosament.
Potvrzením o přepravě je přepravní listina, která může mít podobu náložného listu (pokud se tak strany domluví nebo o to požádá odesílatel). Náložný list je cenným papírem, který může být vydán na jméno, na řad nebo na doručitele.
Odpovědnost přepravce je koncipována opět obdobně jako u předcházejících úprav. Výše náhrady škody se rovná hodnotě zboží v den dodání, která je určena jako hodnota na komoditní burze nebo jako tržní cena. Opět je uplatňována limitace náhrady škody ve výši 666,67 ZJ za balení zboží, resp. 2 ZJ za 1kg podle toho, co je vyšší.
Stručný studijní text vyučujícího shrnující nejdůležitější poznatky
Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealská úmluva)
Potvrzením o uzavření smlouvy a převzetí zásilky je nákladní list, který není cenným papírem.
Odpovědnost dopravce je koncipována opět obdobně, výše náhrady škody je limitována na 22 ZJ SDR na 1kg zásilky. Za příplatek lze uvést vyšší cenu zásilky a náhrada škody je poté hrazena v dané výši.
Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (Montrealská úmluva)
Potvrzením o uzavření smlouvy a převzetí zásilky je nákladní list, který není cenným papírem.
Odpovědnost dopravce je koncipována opět obdobně, výše náhrady škody je limitována na 22 ZJ SDR na 1kg zásilky. Za příplatek lze uvést vyšší cenu zásilky a náhrada škody je poté hrazena v dané výši.
PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ
Otázka
Otázka
TEORETICKÉ KONTROLNÍ OTÁZKY
- V jakých aspektech vidíš propojení mezi transakcí koupě-prodej a přepravní smlouvou?
- Jaké druhy přepravy znáš?
- V čem spočívá rozdíl mezi unimodální a multimodální přepravou?
- V čem spočívá specifikum transakce založené přepravní smlouvou a transakce koupě-prodej ve srovnání s ostatním transakcemi (vše s mezinárodním prvkem)?
- Jak se určí právní režim přepravní smlouvy?
- Jaké mezinárodní úmluvy upravují přepravní smlouvy a jaký je charakter těchto mezinárodních úmluv?
- Upravují tyto mezinárodní úmluvy pouze hmotněprávně vzájemná práva a povinnosti přepravní smlouvy s mezinárodním prvkem, nebo upravují i některé další otázky mezinárodního práva soukromého (jaké)?
- Jak se označují dokumenty potvrzující to, že dopravce převzal zboží k přepravě?
- Má některý z těchto dokumentů povahu cenného papíru?
- Jaké dopady má to, kdy nákladní list má zároveň povahu cenného papíru?
- Jaké druhy konosamentů znáš?
- Jak dlouhé jsou promlčecí lhůty pro nároky z přepravních smluv?
ODPOVĚDNÍK
Další otázky si můžete vyzkoušet v odpovědníku. Odpovědník doporučujeme zkusit. Obsahuje celkem ....... Odpovědník není časově omezen, lze se k němu opakovaně vracet či si prohlížet správné odpovědi.
MÁTE DOTAZY?
Není Vám cokoliv jasného? Je potřeba něco dovysvětlit? Připravte si otázky na druhou konzultaci, případně kontaktujte vyučujícího. Lze využít i diskusní fórum (odkaz níže), které může sloužit k řešení otázek mezi studenty navzájem.