Pro druhé téma si prosím:
- projděte své poznámky z minulého semestru týkající se ADR a rozhodčího řízení
- shlédněte zajímavá videa
- odpovězte na kontrolní opakovací otázky
- vyřešte si zadané příklady
- doplňte cizojazyčný slovníček pojmů
V předmětu Řešení sporů v mezinárodním obchodě I - Mezinárodní arbirtráž jste se naučili, že pro řešení obchodněprávních sporů s mezinárodním prvkem rozlišujeme tři metody:
V tomto předmětu se budeme zabývat řízením před obecnými soudy ve sporech s mezinárodním prvkem. Ve výkladu a při řešení příkladů se ovšem můžeme setkat s některými aspekty rozhodčího řízení nebo mimosoudních (alternativních) řešení sporů, zejména v podobě analýzy těchto doložek. Z tohoto důvodu je vhodné, abyste si zopakovali základy ADR a rozhodčího řízení.
Pro druhé téma si prosím:
Na výuku mějte prosím připravený, kromě procesních nařízení uvedených v dalších částech osnovy, zákon o rozhodčím řízení (ZRŘ) zákon o mezinárodním právu soukromém (ZMPS).
K zopakování základů rozhodčího řízení si prosím projděte své zápisky z výuky z minulého semestru a kapitoly 2 a 4 učebnice mezinárodní soudnictví, které byste měli znát z minulého semestru. Pro doplnění znalostí nevšední formou si můžete prohlédnout dvě zajímaví videa týkající se rozhodčího řízení.
K prohloubení Vašich znalostí rozhodčího řízení Vám mohou posloužit také učebnice napsané kolektivem autorů z oddělení mezinárodního práva soukromého.
Jako základní studijní literaturu využijte prosím učebnici:
Pro rozšíření Vašich znalostí můžete využít učebnici pro naše magisterské studenty:
Jaké znáte alternativní způsoby řešení sporů?
Jaké podmínky musí být splněny, abychom mohli řešit spor
před rozhodci?
Vyjmenujte alespoň tři výhody a nevýhody rozhodčího řízení.
Vymezte prameny právní úpravy rozhodčího řízení z pohledu českého soudu.
Jaký je rozdíl mezi rozhodčím řízením před stálým soudem a ad hoc rozhodčím řízením?
Co to je objektivní a subjektivní arbitrabilita? Jaké podmínky musí být dle českého práva splněny, aby byl
spor objektivně arbitrabilní?
V tomto předmětu se při řešení příkladů můžeme setkat s rozhodčími nebo
smírčími doložkami. Praktické příklady jsou proto zaměřeny na
tuto problematiku.
Posuďte platnost doložek z pohledu českého práva:
česky | anglicky | německy | španělsky | polsky |
rozhodčí řízení | ||||
rozhodce | ||||
rozhodčí soud | ||||
rozhodčí nález | ||||
mediace | ||||
konciliace (řízení před zprostředkovatelem) | conciliation |
Schlichtung |
conciliación |
Nejen v právu, ale i v běžném životě platí, že "kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem". V tomto studijním programu jste získali znalosti odborné angličtiny. Tento jazyk, velmi oblíbený u našich magisterských studentů, není pro naše právní prostředí nejvhodnější. Skutečně "právním" jazykem v naší oblasti je němčina. Z tohoto důvodu si v tomto předmětu rozšíříme slovní zásobu nejen v němčině, ale i dalších užitečných jazycích.
Jako perličku mohu uvést následující situaci. Během letních prázdnin se na mě obrátila studentka kurzu Právní minimum pro překladatele a tlumočníky, ve kterém přednáším základy mezinárodního práva soukromého. Potřebovala pomoci s překladem slovíčka "Schlichtung" a "Schlichtungsverfahren" v kontextu kolektivního vyjednávání. Studentku napadly možnosti "smírčí řízení", "dohodovací řízení" či "mimosoudní řešení sporů", ale žádnou z nich nepovažovala za zcela přesnou dle české právní terminologie. Slovo se také vyskytuje v jiných formách či složeninách, například: "Schlichter", "Schlichtungsverhandlung", "Schlichtungsstelle", "Schlichtungskomission" apod. Také z hlediska koherence bylo proto důležité najít jeden vhodný překlad pro slovo "Schlichtung".
Při hledání vhodného překladu jsem došla k těmto možnostem...
Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání používá v § 11 pojmy
"řízení před zprostředkovatelem" a "zprostředkovatel". Jedná se o typ
mimosoudního řešení sporů, jehož výsledkem je dohoda, nikoliv exekuční
titul (tato dohoda není sama o sobě vykonatelná soudem, pro její
vykonatelnost musíte nejdříve podat žalobu a teprve na základě soudního
rozhodnutí je možné něco vykonat). Pokud se strany nedohodnou, mohou
podat žalobu k rozhodci. Rozhodčí řízení je již formalizované a jeho
výsledkem je rozhodnutí (rozhodčí nález), který je exekučním titulem,
tedy je přímo soudně vykonatelný (není nutné podávat samostatnou žalobu
ve věci).
Možným překladem by tedy mohl být zprostředkovatel a řízení před
zprostředkovatelem. Uvedený zákon je z roku 1991, a proto používá
terminologii zavedenou v té době.
Nahlédnutím do anglického a španělského slovníku jsem došla k dalšímu
možnému překladu, a to konciliace, conciliation, conciliación. To by
mohlo také odpovídat, neboť konciliátor je, stejně jako zprostředkovatel
v zákoně o kolektivním vyjednávání, pouze třetí nezávislou osobou, která
má strany dovést k jednacímu stolu a vést k dosažení smírného řešení, a
není oprávněn vydat pravomocné rozhodnutí. Dalším ("moderním") překladem tohoto slova by tedy mohla být "konciliace",
"konciliátor", "konciliační řízení". Tato terminologie k nám přišla ze
západu, zejména ze zemí common law, tudíž nemáme jednoznačné překlady.
Jak píše prof. Rozehnalová v učebnici, mezi autory není shoda v
postavení těchto "smírčích" osob a jejich povaze.
Na tomto příkladu je možné ukázat, jak obtížné je někdy nalézt vhodný překlad, zejména pokud překládáme mimo náš kulturně právní prostor.
Jako další zajímavý zdroj můžete využít videa dostupná na YouTube, která
vytvořili kolegové z našeho oddělení a katedry pod vedením dr.
Malachty.