V rámci tohoto bloku přípravy si prosím:
- začněte podtrhávat text Nařízení Brusel Ibis
- projděte studijní text, powerpointovou prezentaci a základní literaturu
- odpovězte na kontrolní otázky
- vyřešte zadané příklady
- doplňte cizojazyčný slovníček pojmů
V předcházející části jste se naučili ověřit působnosti Nařízení Brusel Ibis. V následujících blocích se budeme věnovat jednotlivým pravidlům pro určení soudní příslušnosti. V tomto bloku se budeme zabývat obecnou příslušností (článek 4 Nařízení Brusel Ibis) a alternativní příslušností (článek 7 odst. 1 a 2 Nařízení Brusel Ibis).
V rámci tohoto bloku přípravy si prosím:
Také v rámci tohoto bloku budeme pracovat pouze s textem Nařízení Brusel Ibis, který byste měli mít k dispozici již z minula.
Nařízení Brusel Ibis upravuje pravidla pro určení mezinárodní příslušnosti soudů a uznání a výkon rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních s mezinárodním prvkem. Je označováno jako páteř mezinárodního práva soukromého EU, neboť společně se svými předchůdci a interpretační judikaturou Soudního dvora EU vytváří definiční základ pro pojmy a instituty používané v této oblasti.
Dle článku 4 odst. 1 Nařízení Brusel Ibis, není-li stanoveno jinak, může být osoba s bydlištěm na území některého členského státu žalovaná u soudů tohoto členského státu, a to bez ohledu na státní příslušnost. Jedná se o ukotvení procesní zásady actor sequintur forum rei. Nařízení Brusel Ibis neobsahuje autonomní definici tohoto pojmu pro fyzické osoby, článek 62 odkazuje na právo fóra. Autonomní definice bydliště právnické osoby je upravena v článku 63 Nařízení Brusel Ibis.
Článek 7 Nařízení Brusel Ibis je v českém překladu nařízení označen jako „speciální“ příslušnost. Ve výkladu budeme používat zavedené označení „alternativní“ příslušnost, která lépe odpovídá pozici tohoto ustanovení a jeho vztahu k obecné příslušnosti v článku 4 Nařízení Brusel Ibis. Výběr mezi obecnou a alternativní příslušností je dán žalobci.
Alternativní příslušnost soudů ve sporech vyplývajících ze smluvních závazkových vztahů je upravena v článku 7 odst. 1 Nařízení Brusel Ibis (z pohledu kolizního řešeno v Nařízení Řím I). Toto ustanovení se vztahuje na smlouvu nebo nároky ze smlouvy. Jedná se o dobrovolně přejaté závazky jedné smluvní strany vůči druhé. Při aplikaci článku 7 odst. 1 Nařízení Brusel Ibis je nutné dodržet jeho systematiku. Písmeno b) tohoto odstavce je lex specialis k písmenu a). Toto ustanovení se vztahuje na dva smluvní typy, a to kupní smlouvu (první odrážka) a smlouvu o poskytování služeb (druhá odrážka). Před aplikací konkrétního ustanovení je nutné provést autonomní kvalifikaci a podřadit příslušnou smlouvu pod některý z uvedených smluvních typů. V případě kupní smlouvy se příslušný soud určí dle místa, kde zboží bylo nebo mělo být dodáno, v případě smlouvy o poskytování služby se příslušný soud určí dle místa, ve kterém služby byly nebo měly být poskytnuty. Pokud smluvní vztah nelze podřadit pod písmeno b), je nutné aplikovat písmeno a), které tvoří jakousi zbytkovou kategorii. Příslušný soud se dle tohoto ustanovení určí podle místa, kde závazek byl nebo měl být splněn. Kritérium místa plnění nepodléhá autonomnímu výkladu a určí se na základě rozhodného hmotného práva nalezeného dle kolizních norem mezinárodního práva soukromého EU. Toto má velký význam pro praxi, neboť při výkladu pojmu místa plnění nelze vycházet z interpretační judikatury Soudního dvora EU, ale je nutné vyjít z výkladu v národních předpisech.
Článek 7 odst. 2 Nařízení Brusel Ibis upravuje pravidlo alternativní příslušnosti, podle kterého „osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události“. Toto ustanovení se vztahuje na delikty a kvazidelikty ( z pohledu kolizního řešeno v Nařízení Řím II). Jedná se o výjimku z procesní zásady actor sequintur forum rei upravené v článku 4 Nařízení Brusel Ibis. Z tohoto důvodu by toto ustanovení mělo být vykládáno spíše restriktivně a tak, aby žalobce mohl snadno určit, ve kterých státech může podat žalobu, a aby žalovaný mohl přiměřeně předvídat, před soudy kterých členských států může být žalován. Žalobce si může vybrat, zda bude žalovat podle obecné příslušnosti dle článku 4, nebo alternativní příslušnost.
Dle judikatury Soudního dvora EU může být místem škodné události místo, kde došlo k protiprávnímu jednání (místo příčinné události, locus/forum delicti commissi), nebo místo, kde se projevily škodlivé následky tohoto jednání (místo škodlivých následků, locus/forum damni infecti). Místo fóra v rámci této alternativní příslušnosti je dáno na výběr žalobci. Pro porušení osobnostních práv a pomluvu na internetu Soudní dvůr EU vytvořil třetí kritérium spočívající v místě centra zájmů poškozeného.
Jako základní studijní literaturu můžete využít:
Své znalosti si můžete rozšířit prostřednictvím učebnice pro naše magisterské studenty:
Poznámka: Pro řešení příkladů předpokládejte, že je splněná časová působnost Nařízení Brusel Ibis.
Společnost A má sídlo, ústředí i hlavní provozovnu v ČR? Kterým soudům náleží obecná příslušnost dle článku 4 Nařízení Brusel Ibis?
Rakouský žalobce žaluje českého občana, který má však své bydliště na Ukrajině. Kterým soudů náleží obecná příslušnost dle článku 4 Nařízení Brusel Ibis?
Mezi slovenským podnikatelem (kupující) a českým podnikatelem (prodávající) byla uzavřena kupní smlouva. Předmětem smlouvy bylo 10 kusů barevných tiskáren. Místo dodání bylo dohodnuto v Brně. Slovenská strana zboží převzala, avšak nezaplatila a česká strana chce žalovat kupujícího o zaplacení kupní ceny. Kde bude moci česká strana podat žalobu?
Společnost ABC se sídlem v Rakousku a společnost XYZ sídlem v ČR uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka lyží. Součástí smlouvy byla i doložka, že místem dodání zboží je sklad kupujícího v Břeclavi. Kterým soudům náleží příslušnost podle článku 7 odst. 1 Nařízení Brusel Ibis?
Společnost ABC se sídlem v Rakousku a společnost XYZ sídlem v ČR uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka lyží. Součástí smlouvy byla i doložka EXW Haupstrasse 15, Innsbruck INCOTERMS 2000. Kterým soudům náleží příslušnost podle článku 7 odst. 1 Nařízení Brusel Ibis?
Společnost ABC se sídlem v Rakousku (Innsbruck) a společnost XYZ sídlem v ČR (Břeclav) uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka lyží. Přepravu si zajišťoval kupující. K naložení zboží došlo u prodávajícího. Kterým soudům náleží příslušnost podle článku 7 odst. 1 Nařízení Brusel Ibis?
Společnost ABC se sídlem v Rakousku (Innsbruck) a společnost XYZ sídlem v ČR (Břeclav) uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka lyží. Přepravu zajišťoval prodávající. Kupující si zboží převzal v Břeclavi. Kterým soudům náleží příslušnost podle článku 7 odst. 1 Nařízení Brusel Ibis?
Společnost ABC se sídlem v Rakousku a společnost XYZ sídlem v ČR uzavřely smlouvu o obchodním zastoupení. Podle smlouvy měl obchodní zástupce realizovat činnost výlučně v ČR. Kterým soudům náleží příslušnost podle článku 7 odst. 1 Nařízení Brusel Ibis?
Společnost ABC (prodávající) se sídlem v ČR a společnost XYZ se sídlem v Rakousku uzavřely kupní smlouvu. Podle smlouvy mělo být zboží dodáváno do skladu kupujícího ve Švýcarsku. Kupující neuhradil část kupní ceny. Kde je možné proti němu podle nařízení Brusel Ibis podat žalobu?
Společnost ABC (prodávající) se sídlem v ČR a společnost XYZ se sídlem ve Švýcarsku uzavřely kupní smlouvu. Podle smlouvy mělo být zboží dodáváno do skladu kupujícího v Rakousku. Kupující neuhradil část kupní ceny. Kde je možné proti němu podle nařízení Brusel Ibis podat žalobu?
Cukrárna Pečeme s
láskou, s.r.o. (sídlo, ústředí a hlavní provozovna v Brně) a Salzburger
Konditorei GmbH (sídlo, ústředí a hlavní provozovna v Salzburgu, Rakousko)
uzavřely v listopadu 2021 smlouvu, na základě které měla rakouská cukrárna
v roce 2022 dodat čtyři dodávky balení tradičních pralinek. Každá dodávka
měla obsahova 200 balení pralinek. Strany se dohodly, že místem dodání bude
sídlo společnosti Pečeme s láskou v Brně. Dle smlouvy mělo bý placeno
převodem na účet prodávajícího vedený u UniCredit Bank Austria, Alpenstrasse
61, Salzburg nejpozději do 10 dnů od dodání příslušné dodávky.
První dodávka obsahovala jiné druhy pralinek, než
si kupující objednal. V případě, kdy by chtěl kupující soudně uplatnit
nároky z vadného plnění, kde by mohl podat žalob?
Kde by naopak mohl podat žalobu prodávající, kdyby kupující nezaplatil za první dodávku?
Společnost Vinařík, s.r.o. se sídlem, ústředím a hlavní provozovnou v Mikulově je pro území České republiky výhradním obchodním zástupcem francouzského výrobce vína, společnosti Le Vigneron, s. a. r. l. (sídlo, ústředí a hlavní provozovna v Beaune, Francie). Smlouva mezi společnostmi byla uzavřena na konci roku 2019 na 3 roky počínaje 1.1. 2020. Strany si ve smlouvě mimo jiné ujednaly, že dohodnutá provize bude placena na účet společnosti Vinařík vedený u Komerční banky, pobočka Mikulov. Smlouva rovněž obsahovala smluvní pokutu pro případ porušení povinností obou stran plynoucích z výhradního zastoupení.
Společnost Le Vigneron
neuhradila část provize za rok 2020. Kde by mohla společnost Vinařík podat
žalobu?
V roce 2021 se společnost
Le Vigneron dozvěděla, že společnost Vinařík v České republice zastupuje i
společnost Pichler z Rakouska. Společnost Le Vigneron chce podat žalobu na
zaplacení smluvní pokuty? Kde ji může podat?
Jak by se změnila odpoveď na předchozí otázku v situaci,
kdy by společnost Vinařík byla obchodním zástupcem pro území České republiky,
Slovenska a Polska?
Společnost
ZOOM, a.s., (sídlo a místo podnikání v Plzni) je výrobcem mikroskopů. V prosinci
2020 uzavřela smlouvu na dodávku 2 laboratorních mikroskopů se společností KERN,
S.A., (sídlo a místo podnikání v Gentu, Belgie), která chtěla rozšířit
vybavení své laboratoře.
Součástí smlouvy byla mimo jiné tato ujednání: Strany vylučují použití Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. Smlouva se řídí švýcarským právem. Mikroskopy vč. dokumentace budou dodány 15.2.2021. Místem dodání zboží je sídlo společnosti ZOOM, místem dodání dokumentace ke zboží je sídlo společnosti KERN.
ZAZ je slavná francouzská zpěvačka, ve Francii má také bydliště. V červenci 2020 byla na své dovolené v Itálii vyfotografována italskými paparazzi a byla zachycena na fotografii zcela nahá na hotelovém balkónu. Novináři otiskli fotografii následující den na přední stranu novin ItalianBlesk a přidali pod foto nevhodný popisek, který navíc nebyl pravdivý. Ačkoliv vydavatel těchto novin má sídlo v Itálii, noviny vychází kromě Itálie i v dalších státech Středozemí, jmenovitě ve Francii, Španělsku a Chorvatsku. ZAZ tvrdí, že zveřejněním nevhodné fotografie utrpěla nemajetkovou újmu, neboť byla zasažena její osobnostní práva.
1. Určete sudiště pro případ, že ZAZ bude žalovat vydavatele tisku ItalianBlesk z důvodu porušení osobnostních práv. U této otázky vymezte všechny možnosti a zamyslete se, zda nebude pro ZAZ nejvýhodnější žalovat pouze v Itálii.
2. Změnila by se odpověď na otázku ad 1), pokud by fotografie nebyly otištěny v novinách, ale italský vydavatel by je zveřejnil na svých webových stránkách a během několika minut by byla fotografie viděna z desítek různých států, jak členských států EU, tak států třetích? Otázku řešte podle nařízení Brusel I bis
česky | anglicky | německy | španělsky | polsky |
obecná příslušnost | General jurisdiction | die Allgemeine Zuständigkeit | Jurisdicción general | Ogólna jurysdykcja |
obvyklé bydliště | Habitual residence | Gewöhnlicher der Aufenthalt | Residencia habitual | Zwykłe miejsce pobytu |
místo plnění | Place of performance | der Erfüllungsort | Lugar de cumplimiento | Miejsce spełnienia |
místo škodné události | Place of the harmful event | Ort des schädlichen Ereignisses | Lugar del hecho dañino | Miejsce zdarzenia szkodowego |
místo dodání | Place of delivery | der Lieferort | Lugar de entrega | Miejsce dostawy |
V tomto kurzu nemáte povinně předepsanou judikaturu Soudního dvora EU týkající se interpretace pojmů v "našich" nařízeních. Toto je součástí v magisterských předmětech či Vašich povinně volitelných nástavbových kurzů. Zájemcům samozřejmě mohu poskytnout cokoliv navíc, co si budou přát. Stejně tak Vás nezatěžuji judikaturou českých soudů, ostatně není jí mnoho. Článek 7 odst. 2 Nařízení Brusel Ibis, který je předmětem tohoto tématu, se v tomto roce dostal až před Ústavní soud. Případ se dokonce týká českého "božského Karla", a proto si na něj dovoluji níže odkázat. Vaší pozornosti doporučuji zejména odst. 14 a 15.