Pro téma 1 si prosím:
- přečtěte studijní text
- projděte opakovací prezentace
- odpovězte na opakovací otázky
- vyřešte si zadané příklady
- doplňte cizojazyčný slovníček pojmů
Ve výuce se nebudeme zabývat výkladem k obecnému mezinárodnímu právu
soukromému (odvětví, prameny právní úpravy, metody, kolizní normy apod.).
V rámci Vašeho samostudia si
prosím projděte studijní text, rozšiřující powerpointové prezentace a
výuková videa. Na prvním bloku konzultací si společně zodpovíme Vaše případné otázky.
Pro téma 1 si prosím:
Na výuku mějte prosím připravena, kromě procesních nařízení uvedených v dalších částech osnovy, dvě základní kolizní nařízení (Nařízení Řím I a Nařízení Řím II) a zákon o mezinárodním právu soukromém (ZMPS).
Nezapomínejte, že před aplikací
jakéhokoliv předpisu v mezinárodním právu soukromém je nutné ověřit jeho působnosti. Jedná se o působnost:
Všechny tyto působnosti musí být splněny kumulativně, aby bylo možné vybraný právní předpis použít. Pokud některá působnost splněna není, je nutné použít jiný předpis.
Působnost Nařízení Řím I
Nařízení Řím I se vztahuje na smluvní závazkové vztahy ve věcech občanských a obchodních. Nařízení je platné a účinné na území všech členských států s výjimkou Dánska (územní působnost). Z hlediska osobní působnosti má nařízení Řím I univerzální použitelnost. Dle čl. 2 se jej musí před soudem členského státu (vyjma Dánska) použít bez ohledu na to, zda právo rozhodné určené na jeho základě je právem některého ze členských států EU. Stejně jako v případě nařízení Řím II je rozhodující sudiště (forum). Bude-li řízení zahájeno před soudem některého členského státu a budou-li splněny podmínky jeho působnosti, soud je nařízením Řím I vázán a musí jej použít. Z hlediska časové působnosti se nařízení Řím I dle čl. 29 vztahuje na smlouvy, které byly uzavřeny po 17. prosinci 2009.
Působnost Nařízení Řím II
Nařízení Řím II se vztahuje na mimosmluvní závazkové vztahy. Věcná působnost nařízení je negativně vymezena v čl. 1 odst. 2. Nařízení Řím II se aplikuje před soudy na území všech členských států EU kromě Dánska (územní působnost). Vztahuje se také na Irsko. Z hlediska osobní působnosti je použití nařízení Řím II univerzální. Dle čl. 3 nařízení Řím II se právo určené na jeho základě použije bez ohledu na to, zda je právem některého členského státu EU. Při úvaze o možné aplikaci nařízení Řím II je proto nutné si nejdříve uvědomit, ve které zemi se bude nacházet potenciální sudiště (forum). Pokud se bude sudiště nacházet na území členského státu EU (vyjma Dánska) a budou splněny všechny působnosti nařízení Řím II, soud tohoto členského státu musí nařízení aplikovat. Z hlediska časové působnosti se nařízení Řím II vztahuje dle čl. 31 na skutečnosti, jež vedou ke vzniku škody, ke kterým došlo po 11. lednu 2009.
Ve studijním textu naleznete
základní výklad k obecnému mezinárodnímu práva soukromému a procesnímu (povaha, prameny, normy, způsob řešení případů).
Jako další studijní podklad si prosím pojděte powerpointové prezentace se shrnutím látky mezinárodního práva soukromého.
Pro zopakování mezinárodního práva soukromého můžete využít dvě studijní videa. Tato videa byla vytvořena pro výuku v celoživotním studijním programu LL.M. v právu informačních a komunikačních technologií, ale jsou použitelná i pro naše účely v tomto předmětu.
K rozšíření Vašich znalostí mezinárodního práva soukromého můžete
využít učebnice napsané kolektivem autorů oddělení mezinárodního práva
soukromého:
V tomto předmětu se při řešení příkladů můžeme setkat s doložkami o volbě práva, inkorporace obchodních podmínek nebo prostředků nestátního původu, typicky INCOTERMS. Z tohoto důvodu jsou kontrolní otázky zaměřeny právě na tyto doložky.
V následujících otázkách posuďte, zda se jedná o platnou volbu rozhodného práva. Předpokládejte, že příslušná doložka je sjednána ve smlouvě uzavřené v roce 2023 mezi českým a německým obchodníkem.
Veškeré spory z této smlouvy budou řešeny před soudem v Brně.
Vztahy vyplývající z této smlouvy, včetně otázek její platnost a vztahů se smlouvou související, se řídí rakouským právem.
Tato smlouva se řídí právem Středozemě.
Tato smlouva se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Tato smlouva se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
Pro zopakování kolizního řešení případů si projděte několik opakovacích příkladů. Na tyto skutkové stavy budeme v tomto předmětu navazovat určením příslušného soudu a přesunem vydaného soudního rozhodnutí mimo stát jeho původu.
Posuďte situaci: Dva obchodníci z ČR si pro svou smlouvu zvolí právo německé. Je taková doložka možná?
česky | anglicky | německy | španělsky | polsky |
mezinárodní právo soukromé | ||||
nařízení | ||||
volba práva | ||||
náhradní hraniční určovatel | ||||
kolizní norma |
Jako další zajímavý zdroj můžete využít videa dostupná na YouTube, která vytvořili kolegové z našeho oddělení a katedry pod vedením dr. Malachty.