Tímto tématem dokončíme studium pravidel příslušností obsažených v Nařízení Brusel Ibis. Budeme se zabývat příslušností výlučnou a tzv. prorogací, resp. tichou prorogací (podřízení se zahájenému řízení).
V rámci tohoto bloku přípravy si prosím:
doplňte cizojazyčný slovníček pojmů
Ve výuce pokračujeme v práci s Nařízením Brusel Ibis, které prosím mějte k dispozici i k tomuto tématu. Kromě toho zmíníme jednu zajímavou mezinárodní úmluvu, která upravuje dohody o volbě soudu (prorogace) a která byla uzavřena primárně z důvodu úpravy vazeb k nečlenským státům EU (zejména USA).
Výlučná příslušnost
Pravidla pro určení výlučné příslušnosti založené nařízením jsou stanovena v článku 24. Výlučná příslušnost znamená, že v případech stanovených v článku 24 může rozhodovat výlučně soud tam určený. Tuto příslušnost nemůže mít žádný jiný soud. Článek 24 představuje již zmiňovanou výjimku, kdy pro určení výlučné příslušnosti není důležité bydliště stran (žalovaného či žalujícího). Výlučná příslušnost tak nevychází z personálního prvku jako základního kritéria pro určení příslušného soudu. Rozhodující jsou pro ni prvky věcné. Takové prvky mohou spočívat v poloze nemovitosti, sídle společnosti, místě vedení registru nebo také v místě výkonu rozhodnutí.
Z charakteru této příslušnosti vyplývá i její vztah k ostatním
pravidlům. Výlučná příslušnost má totiž před všemi ostatními pravidly pro
určení příslušnosti přednost. Pokud tedy nastane situace, která spadá pod
článek 24, příslušný k projednání této věci bude pouze soud státu určený
tímto ustanovením. S tím také souvisí pravidlo dle článku 27 - je
povinností každého soudu, před který se dostane věc spadající pod ustanovení
článku 24, podle kterého však není příslušný, prohlásit se za nepříslušný, a to
i bez návrhu.
Důležitost pravidla potvrzuje dále i fakt, že
nerespektování ustanovení o výlučné příslušnosti je sankcionováno neuznáním
rozhodnutí, a to na základě článku 45 odst. 1 nařízení Brusel Ibis. Je nutno
podotknout, že bez takovéto sankce by ustanovení o výlučné příslušnosti
ztrácelo na významu.
Určení výlučné příslušnosti je vázáno na konkrétní věcné prvky. Článek 24 jich upravuje několik a v návaznosti na ně můžeme stanovit oblasti, kde je výlučná příslušnost stanovena. Jde o: věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, platnost nebo neplatnost vzniku nebo zrušení právnických osob a usnesení jejich orgánů, platnost zápisu do veřejných rejstříků, zápis nebo platnost patentů, ochranných známek a průmyslových vzorů nebo jiných podobných práv, výkon rozhodnutí.
... dále viz učebnice Mezinárodní soudnictví...
Dohoda o příslušnosti (prorogace)
Výlučná příslušnost založená dohodou stran je další možností, jak lze podle nařízení určit mezinárodní příslušnost soudů. Cílem a účelem tohoto ustanovení je dát stranám možnost zvolit si soud k projednání jejich sporu. Tento cíl naplňuje v nařízení článek 25, na druhé straně však možnost zvolit si soud i určitým způsobem reguluje. Podstatou těchto dohod může být na jedné straně volba konkrétního soudu nebo soudů státu, které budou daný spor rozhodovat. V takovém případě jde o prorogaci soudu a doložka, kterou k volbě soudu dochází, se jmenuje prorogační doložka. Na straně druhé může jít také o vyloučení pravomoci soudů některého států. Potom se jedná o derogaci pravomoci a činí se tak derogační doložkou. Prorogační doložky jsou výrazem smluvní svobody stran a mají řadu výhod. Strany si mohou vybrat prostředí, které je pro ně procesně příznivé. To znamená, že mohou dopředu zvážit výhody a nevýhody vyplývající ze soudního řízení v konkrétní zemi. Pokud si strany dopředu určí sudiště, vyhnou se tak možné následné změně soudu. Jak jsme si již výše vysvětlili, nařízení nabízí více kritérií pro určení příslušného soudu. Tato kritéria jsou však závislá na okolnostech, které se mohou časem měnit.
Článek 25 nařízení nepožaduje, aby strany prorogační
dohody měly svá bydliště v členském státě EU.
Podle tohoto článku se bude posuzovat i dohoda, kterou
uzavřou osoby, které mají své bydliště mimo EU a zvolily soud členského státu. Prorogační
dohoda se může týkat sporů již vzniklých, nebo také sporů, které
v budoucnu teprve vzniknou. Může se týkat všech sporů, které z daného
právního vztahu mohou vzniknout. Její rozsah se však může omezit pouze na
některé nároky.
Součástí úpravy dohod o volbě soudů v nařízení
Brusel Ibis je nezanedbatelná problematika týkající se platnosti těchto dohod.
Poměrně rozsáhle je zde upravena formální platnost neboli podmínky pro formu
těchto smluv. Na druhé straně, otázku materiální platnosti článek 25 přímo
neupravuje. Uvádí, že materiální platnost se posoudí podle práva státu soudu,
který byl zvolen. Článek 25 umožňuje
čtyři způsoby, kterými dohoda o volbě soudu může být uzavřena: písemně, ústně s písemným
potvrzením, ve formě odpovídající praxi
mezi stranami, ve formě odpovídající
mezinárodním obchodním zvyklostem.
... dále viz učebnice Mezinárodní soudnictví...
Tzv. tichá prorogace (podřízení se zahájenému řízení
Založení příslušnosti
podřízením se zahájenému řízení dle článku 26 je poslední možností, jak lze založit
mezinárodní příslušnost soudu podle nařízení Brusel I. V podstatě jde o
situaci, kdy byla podána žaloba u soudu, který sice není ve věci dle předchozích
pravidel příslušný, avšak žalovaný se k soudu dostaví a nenamítá
nepříslušnost soudu. Jeho příslušnost je tak založená jakousi „tichou“ dohodou
mezi stranami. Pojem dostavení se k soudu neznamená, že se žalovaný musí
k soudu fyzicky dostavit. Stačí, když nějakým způsobem vyjádří zájem se
řízení účastnit, například tím, že se vyjádří k žalobě. Pokud by však
vyjádření žalovaného spočívalo pouze v tom, že žalovaný bude namítat
nepříslušnost daného soudu, k podřízení se příslušnosti nedojde.
Příslušnost podle článku 26 nelze však založit tam, kde je stanovena výlučná
příslušnost dle článku 24.
... dále viz učebnice Mezinárodní soudnictví...
Jako základní studijní literaturu můžete využít:
Své znalosti si můžete rozšířit prostřednictvím učebnice pro naše magisterské studenty:
... vzpomeňte prosím na mezinárodní obchodní transakce a účinky odstoupení od smlouvy dle č. 81 odst. 1 CISG: Odstoupení od smlouvy způsobuje zánik povinností stran podle smlouvy s výjimkou vzniklého nároku na náhradu škody. Odstoupení se nedotýká ustanovení smlouvy ohledně řešení sporů nebo jiných ustanovení smlouvy upravujících práva a povinnosti stran při odstoupení od smlouvy.
V příkladech níže prosím posuďte platnost doložek dle článku 25 Nařízení Brusel Ibis:
Veškeré spory vyplývající z této smlouvy budou řešeny před českými soudy.
Pro veškeré spory vyplývající z této smlouvy se odnímá pravomoc českých soudů.
Veškeré spory vzniklé z této smlouvy budou řešeny před soudem v Brně.
Veškeré spory vzniklé z této smlouvy budou řešeny před Krajským soudem v Brně.
Veškeré spory vyplývající z této smlouvy budou řešeny u mexických soudů.
Veškeré spory vyplývající z této smlouvy budou řešeny u obecného soudu kupujícího.
Patrik, český státní příslušník s bydlištěm v Brně, se rozhodl strávit se svou manželkou několik týdnů v létě 2019 v Itálii. První část jeho cesty byla naplánována na poznávání Říma a okolí (poslední týden v červenci), druhá část cesty na dlouhodobý odpočinek u moře na italském ostrovu Ischia (celý srpen).
| česky | anglicky | německy | španělsky | polsky |
| Výlučná příslušnost | exclusive jurisdiction | |||
| Prorogace | Vereinbarung über die Zuständigkeit | |||
| Podřízení se zahájenému řízení | ||||
| Platnost | la validez | |||
| Mezinárodní úmluva | konwencja |
V našich kurzech mezinárodního práva soukromého pracujeme zpravidla s nařízeními EU jakožto sekundárním právním předpisem závazným pro členské státy a jejich občany. U těchto právních předpisů je nutné znát členské státy EU. Některé naše magisterské studenty umí u zkoušky zmást otázka, je je např. Norsko, Island nebo Švédsko členským státem EU...
V některých případech pracujeme s mezinárodními smlouvami. U těchto právních pramenů je nutné znát jejich smluvní státy. Pokud je smluvním státem ČR a tuto smlouvu jste si našli např. v ASPI, její součástí může být seznam smluvních států. Ale pozor, tento seznam je obvykle platný k okamžiku, kdy se mezinárodní smlouva stala právně závaznou pro Českou republiku. Z tohoto důvodu je nutné vždy ověřit aktuální stav smluvních států, nejlépe u depozitáře (uschovatele) takové mezinárodní smlouvy. V tomto tématu jsme se zabývali Haagskou úmluvou o dohodách o volbě soudu. Pro ověření seznamu smluvních států se můžeme podívat na stránky Haagské konference mezinárodního práva soukromého.