1. Vymezte věcnou, časovou, územní a osobní působnost Nařízení o drobných nárocích, Nařízení o EET a Nařízení o EPR.
2. Určete, která z Nařízení o drobných nárocích/ Nařízení o EET/ Nařízení o EPR upravují jednotné evropské řízení.
3. V čem spočívají výhody těchto tří nařízení?

4. Co je to nesporný nárok ve smyslu nařízení o EET pro nesporné nároky? Tj. jaké jsou obecné kvalifikační znaky nesporného nároku a jaké české exekuční tituly tyto znaky naplňují?

Společnost A (sídlo, ústředí, hlavní provozovna v ČR) dluží společnosti B (sídlo, ústředí, hlavní provozovna v Německu) část kupní ceny za dodávku zboží. Společnost B je schopna prokázat:

• existenci kupní smlouvy (má emaily s komunikací stran a explicitním souhlasem společnosti B s navrženou smlouvou),
• dodání zboží (má dodací list s potvrzením, že společnost A zboží převzala od dopravce – dle smlouvy byla společnost B povinna zboží dodat do provozovny společnosti A v Brně),
• výzvy k zaplacení, které zasílala společnosti A na email stanovený v kupní smlouvě pro vzájemnou komunikaci stran,
• výzvu k zaplacení, kterou společnosti A zaslal právní zástupce společnosti B.

Společnost B chce nedoplatek kupní ceny vymáhat soudně. Zvaž možnosti jak pro místo vedení soudního řízení, tak zároveň s ohledem na následný výkon soudního rozhodnutí, jestliže by česká společnost povinnost ze soudního rozhodnutí nesplnila dobrovolně:

1. nedoplatek je ve výši 12.500 € (a kupní smlouva obsahuje ustanovení, že kupní cena měla být placena na účet vedený u německé banky, pobočka Hamburk)
   
2. nedoplatek je ve výši 4.500 € (a kupní smlouva obsahuje ustanovení, že kupní cena měla být placena na účet vedený u německé banky, pobočka Hamburk)
   
3. nedoplatek ve výši 12.500 € (kupní smlouva neobsahuje žádné ustanovení týkající se místa placení kupní ceny, pouze ustanovení o lhůtě splatnosti)
   
4. nedoplatek ve výši 4.500 € (kupní smlouva neobsahuje žádné ustanovení týkající se místa placení kupní ceny, pouze ustanovení o lhůtě splatnosti)
   

Společnost A z příkladu 1 převzala zboží a zaplatila kupní cenu. Převzaté zboží (místo dodání bylo v ČR) zakomponovala do vlastního finálního produktu, který dále prodávala v ČR a na Slovensku. Vzhledem k vadám finálního produktu byla nucena část produkce stáhnout (cca 3-4 měsíce po zahájení prodejů finálního produktu). S tvrzením, že důvodem vad finálního produktu jsou nedostatky dodaného zboží od společnosti B, nárokuje po ní způsobenou škodu. Zároveň při obchodní komunikaci se svými obchodními partnery, aby minimalizovala dopad na svoji dobrou pověst, viní z vad finálního produktu jako subdodavatele právě německou společnost B. Ta s tvrzeními společnosti A nesouhlasí a hodlá se proti pomluvám bránit soudně. Informace potenciálně poškozující společnost B se šíří v Česku, na Slovensku, v Německu a Rakousku.

1. Urči nástroj (opět s ohledem na následný výkon rozhodnutí) a sudiště pro žalobu společnosti A vůči společnosti B na náhradu škody ve výši 10.000 € za nutnost stažení části produkce.
   
2. Urči nástroj (opět s ohledem na následný výkon rozhodnutí) a sudiště pro žalobu společnosti B vůči společnosti A na náhradu škody za poškození dobrého jména ve výši 20.000 € v případě, kdy společnost A hanlivé informace šíří prostřednictvím cílené emailové komunikace vůči vybraným obchodním partnerům v ČR, SR, Německu a Rakousku.
3. Urči nástroj (opět s ohledem na následný výkon rozhodnutí) a sudiště pro žalobu společnosti B vůči společnosti A na náhradu škody za poškození dobrého jména ve výši 20.000 € v případě, kdy společnost A hanlivé informace šíří prostřednictvím svého FB profilu, na kterém informace uveřejňuje jak v češtině, tak angličtině