Pro rozbor jednotlivé hlavy/SPTČ je třeba vždy nejprve obecně sdělit, co tato hlava chrání, v čem je specifická, jaké trestné činy případně obsahuje.

Poté si student zvolí některý trestný čin a rozebere jej dle SPTČ. Tedy např. ukázka, když se vytáhne otázka Trestné činy proti životu:

Hlavní prioritou demokratického trestního práva je ochrana života a zdraví jednotlivce.  Život a zdraví člověka patří k základním hodnotám chráněným trestním právem. Trestní právo poskytuje ochranu proti úmyslným útokům proti životu a zdraví, stejně jako proti nedbalostním jednáním ohrožujícím nebo porušujícím život nebo zdraví. Ochranu života nalezneme i v LZPS v čl. 6: „Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.“ Trestné činy proti životu a zdraví jsou obsaženy v hlavě I zvláštní části trestního zákona, avšak jejich ochranu nalezneme prakticky ve všech ostatních hlavách zvláštní části TZk, kde je obvykle ohrožení nebo porušení života nebo zdraví okolností podmiňující vyšší trestní sazbu daného trestného činu. Hlava první se dále dělí do dílů....

 Mezi trestné činy proti životu uvedené v dílu prvním řadíme jednak trestný čin vraždy, dále pak trestný čin zabití, vražda novorozeného dítěte matkou, účast na sebevraždě a usmrcení z nedbalosti, který je jako jediný trestný čin tohoto dílu nedbalostní.

Vybral/a jsem si k rozboru trestný čin vraždy.

 Objektem tohoto trestného činu je lidský život, který je chráněn i v případě, kdy není člověk dalšího života schopen. Předmětem útoku je pouze živý člověk, kterým je dítě, které přestalo být lidským plodem, poté dospělý člověk až do okamžiku smrti. V našem právním řádu doposud nedošlo k zakotvení tzv. euthanasie, kterou je možné označit za milosrdnou smrt a jejíž otázka byla v souvislosti s návrhem skutkové podstaty usmrcení na žádost velmi diskutována. Objektivní stránka trestného činu vraždy spočívá v usmrcení člověka. Trestný čin vraždy patří mezi nepravé omisivní delikty, neboť lze jej spáchat jak jednáním, tak opomenutím. 

V okamžiku, kdy je ovšem toto jednání pachatele uskutečněno s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, dojde ke zpřísnění právní kvalifikace, neboť se jedná o tzv. premeditovanou vraždu . Tato má rysy kvalifikované skutkové podstaty, byť je atypicky formulovaná. Proto se můžeme setkat s názorem  že se jedná v tomto odstavci o základní i kvalifikovanou skutkovou podstatu. 

Nicméně v odstavci třetím již není pochyb o tom, že se jedná o tzv. kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu vraždy, neboť pachatel musí naplnit další znaky. Těmito je spáchání trestného činu vraždy a) na dvou nebo více osobách, b) na těhotné ženě, c) na dítěti mladším čtrnácti let, d) na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci, e) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, g) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo pro to, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, h) opětovně, i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo j) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin, anebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky. 

Subjektem trestného činu vraždy může být kdokoli, jedná se tedy o obecný subjekt. 

Z hlediska subjektivní stránky se vyžaduje alespoň eventuální úmysl, který směřuje k usmrcení člověka. 

Příprava k tomuto trestnému činu je trestná.  

Trestný čin vraždy má pak dvě privilegované skutkové podstaty, a to trestný čin zabití a trestný čin vražda novorozeného dítěte matkou.