6. Přenos mezinárodního práva do vnitrostátního práva a praxe
V této části kurzu se dozvíte:
- Jakým způsobem dochází k přenosu mezinárodního práva do práva vnitrostátního
- Co znamená platnost a účinnost mezinárodní smlouvy a kdy nastává.
- Jaký je rozdíl mezi subjektivní a objektivní platností mezinárodní smlouvy.
- Co je to prozatímní platnost mezinárodní smlouvy.
Doporučený studijní text:
Nastudujte si v učebnici Úvod do mezinárodního a evropského práva stranu XXX.
Dále je doporučováno nastudovat si v učebnici Malenovský, J. Mezinárodní právo veřejné - Obecná část a poměr k jiným právním systémům. 7. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2020.
Důležité pojmy:
Vstup smlouvy v platnost
Vstup
smlouvy v platnost (rozumí se podle mezinárodního práva) je podmíněn vyjádřením
definitivního souhlasu smluvních států se smlouvou. Nejde však o dvě stránky
téhož jevu. Tento souhlas státu je totiž často pouze jednou z podmínek platnosti smlouvy pro daný stát, byť zcela
nezbytnou. Mezi úkonem vyjadřujícím definitivní souhlas státu se smlouvou a
jejím vstupem v platnost zpravidla uběhne určité časové období. Vzácností
nejsou případy, kdy smlouva nevstoupí v platnost nikdy.
Smlouva vstupuje v platnost způsobem
a dnem určeným v jejích ustanoveních nebo dohodou států účastnících se jednání.
Nejběžnější způsoby vstupu v platnost jsou tyto:
a)
Smlouva vstupuje v platnost ihned - přímo úkonem vyjadřujícím konečný souhlas
státu, tedy podpisem nebo ratifikací.
V konečném důsledku to znamená, že v takovém případě ratifikace nebo jiná forma definitivního souhlasu státu se smlouvou nemá bezprostředně za následek vstup smlouvy pro daný stát v platnost, pokud smlouva dosud nenabyla platnosti objektivní.
d) U
smluv jiných než otevřených nastává vstup v platnost pro nový stát až poté, co
je o tom rozhodnuto (nejčastěji přijetím do mezinárodní organizace).
Na tomto místě je vhodné
připomenout, že vnitrostátní schválení smlouvy (ústavními orgány státu) samo o
sobě zásadně nemá mezinárodně právní účinky a vstup v platnost smlouvy na ně
nemůže být vázán. Schválení smlouvy Parlamentem, vládou nebo příslušným
ministrem není vyjádřením
definitivního souhlasu státu být smlouvou vázán, které by mělo za následek
vstup smlouvy v platnost. Nemá totiž mezinárodní účinky, s výjimkou případu,
kdy by tak smlouva sama stanovila. Takové případy se vyskytují jen velmi
vzácně, neboť jsou důsledkem chybného postupu: vázat vstup smlouvy v platnost
na vnitrostátní akt schválení je
neobyčejně nepraktické, neboť datum tohoto aktu, které je pro vstup v platnost
rozhodující, nemůže být druhé straně známo, ježto nejde o akt směrovaný
navenek. Příkladem takové problematické smlouvy je Smlouva mezi ČR a SR o úpravě režimu a o spolupráci na společných
státních hranicích (sdělení č. 234/1993 Sb.).
Vstup smlouvy v platnost lze naproti
tomu velmi dobře vázat na vzájemnou notifikaci tohoto vnitrostátního
schválení mezi oběma smluvními stranami, neboť tato notifikace již je (oproti
schválení samotnému) mezinárodním aktem. Použití tohoto způsobu vyjádření
definitivního souhlasu se smlouvou je v československé a české smluvní praxi
velmi časté, a to u smluv vládních.
U dvoustranných smluv musí být
samozřejmě notifikace vzájemná a jako taková uvedená ve smlouvě. Hrubou chybou
je vázat vstup smlouvy v platnost na notifikaci pouze jedné strany, a to i v
případě, kdy druhá strana notifikaci provedla již při podpisu smlouvy. Tento
trapný faux pas se stal při sjednávání Rámcové
dohody o finanční spolupráci mezi ČR a Evropskou investiční bankou ze dne
18. února 1993 (sdělení č. 250/1994 Sb.).
Platnost a účinnost mezinárodní smlouvy
Platnou je obecně právní norma, při jejíž
tvorbě byly splněny všechny předepsané náležitosti, a která se stává součástí
právního systému, v němž vzniká. To platí i o mezinárodních smlouvách. Účinnost
naproti tomu znamená časovou působnost normy, tedy dobu, po kterou má
být platná norma používána.
Dohoda
smluvních stran o prozatímním
(předběžném) provádění smlouvy je zpravidla
obsažena v závěrečných ustanoveních smlouvy samé, avšak nic nebrání tomu, aby
se o něm strany dohodly i jinak.
V posledních dvaceti letech se tento institut stal zcela běžným a je velmi oblíben i českou smluvní praxí, zejména v relaci se Slovenskou republikou.
Zopakujte si:
- Co je to vstup smlouvy v platnost? Jaký je rozdíl mezi subjektivní a objektivní platností mezinárodní smlouvy? Jaké jsou varianty vstupu smlouvy v platnost? Na čem závisí?
- Jaké charakteristiky splňuje platná mezinárodní smlouva?
- Jaké charakteristiky splňuje účinná mezinárodní smlouva?
- Jaký je rozdíl mezi platnou a účinnou mezinárodní smlouvou?