1. Cíl lekce

Lekce si klade za cíl seznámit studující s právy a povinnostmi mladých lidí při práci, zejm. s jejich právy a povinnostmi při výkonu odborné stáže / odborné praxe. Bude vysvětleno, že je důležité, za jakých podmínek konkrétní stáž probíhá, jelikož až následně po řádné identifikaci a rozklíčování právního poměru lze určit, jaká práva a povinnosti skutečně mají. 

Dále budou vysvětlena specifika pro zaměstnávání osob mladších 18 let, též specifika vztahů založených dohodou o provedení práce i dohodou o pracovní činnosti (které jsou často uzavírány k "brigádám" a které s ohledem na aktuální novelizaci zákoníku práce hýbou i laickým tiskem) i pravidla pro činnost osob mladších 15 let.

2. Bližší představení tématu

A) Vysokoškolské stáže

Obecně se o stáži dá uvést, že slouží zejm. k přiblížení studovaného oboru studujícímu prostřednictvím nahlédnutí do reálného pracovního prostředí.  Může se jednat např. o přítomnost u práce profesionálního lékaře v nemocnici, psaní článků v nakladatelství, hospitaci na základní škole při výuce učitele, koukání do mikroskopu pod vedením mentora apod. Podle toho, jakou činnost na praxi děláte, např. zda jen koukáte, jak pracují ostatní, či zda skutečně sami pracujete lze dospět k závěru v jakém právním poměru se nacházíte a jaká máte práva a povinnosti. Hodina uvedeného tématu představí i možné nástroje obrany, resp. bude vysvětleno, co dělat, pokud vám někdo po vašich právech tzv. šlape.

B) Mladiství zaměstnanci (15 - 18 let)

U osob mladších 18 let a starších 15 let panuje potřeba je více chránit, než jiné "standardní" zaměstnance. Např. podle ustanovení § 88 mladistvému zaměstnanci musí být přestávka na jídlo a oddech poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Zde dochází k odchýlení se od obecného pravidla, kdy je stanoveno, že „obyčejně chráněný zaměstnanec“ má právo na přestávku na jídlo a oddech až po 6 hodinách). Dále např. podle § 92 nesmí nepřetržitý odpočinek v týdnu činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin („obyčejně chráněný zaměstnanec“ má právo na nepřetržitý odpočinek v týdnu o minimální délce 35 hodin). Ustanovení § 245 normuje limity pro práci mladistvých v noci. Pravidel je však celá řada. 

Dále lze vedle zmíněných ustanovení upozornit i na ustanovení § 243, 246, 247, 252 a 255 zákoníku práce.  Mladiství mohou konat pouze práce přiměřené, čímž se rozumí přiměřená fyzická náročnost, namáhavost práce, neměli by konat práce, které jednostranně zatěžují organismus výkonem opakovaných monotónních činností, které vážou jejich dlouhodobou pozornost, kde konají velké množství pracovních úloh, musí konat práci v krátkých lhůtách a neměli by konat ani práce, jež jsou rozumově nepřiměřeně náročné, tj. které spočívají v  složitější organizaci práce, nutí je k samostatnému rozhodování, odpovědnosti za výsledek. A práce by měly být přiměřené i kvalifikaci mladistvých - neměla by být očekávána nepřiměřená praxe, zkušenosti - a lze hovořit i o přiměřenosti časové. Zde mám na mysli úpravy pracovní doby vč. délky jedné směny (viz § 79a zákoníku práce. Z požadavků na přiměřenost pak vyplývají omezení pro vysílání na pracovní cesty. Dále je zaměstnavatel je povinen zadávat práci v souladu s lékařským posudkem vydaným v rámci povinného vyšetření poskytovatelem pracovně lékařských služeb na své náklady. 

Z obsahu Listiny základních práv a svobod lze upozornit zejména na čl. 28 a 29 Listiny. Čl. 28 i mladistvým zaměstnancům zaručuje právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky a čl. 29 pak výslovně k mladistvým uvádí, že mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky a že mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. Platí tak, že při oceňování zaměstnanců by nemělo docházet ke vzniku nedůvodných rozdílů.

C) Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Výkon závislé práce lze realizovat podle zákoníku práce v jednom ze tří základních pracovněprávních vztahů.  Těmi jsou vedle pracovního poměru (dva) právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, konkrétně založené buď dohodou o provedení práce (DPP), nebo dohodou o pracovní činnosti (DPČ). Tyto vztahy se vykazují zejména snížením ochrany zaměstnanců, kteří na základě těchto dohod v základních pracovněprávních vztazích pracují, a tím pádem i větší volností zaměstnavatele při řízení takto zaměstnaných zaměstnanců. Z uvedeného důvodu mluvíme o právních vztazích založených dohodami jako o prekérních zaměstnáních. (Pokud však má dohodu podepsala osoba mladší 18 let, uplatní se v tomto vztahu pravidla tyto osoby chránící - viz výše).

Ideálně by měly sloužit právní vztahy založené dohodami jako vztahy doplňkové, v praxi se však lze setkat i situacemi, kdy např. protiprávně je pracovní poměr zastírán (simulován) podepsáním dvou dohod o pracovní činnosti s jedním zaměstnancem.

Smyslem a účelem obou doplňkových vztahů je umožnit zaměstnavateli zaměstnávat zaměstnance s menší ochranou poskytovanou pracovním právem. Specifika těchto vztahů reflektuje i veřejné právo (viz níže).

Stěžejní úpravu dohod nalezneme v ustanovení § 74 až 77 zákoníku práce a § 138 zákoníku práce.

Podle ustanovení § 77 odst. 2 zákoníku práce se pracovněprávní vztahy založené dohodami řídí pravidly platnými pro pracovní poměr, kromě oblastí uvedených v písm. a) až i). 

V pracovněprávních vztazích založených dohodami se neuplatní především obecná právní úprava skončení pracovního poměru a odměňování. Odchylná pravidla odměňování v pracovněprávních vztazích založených dohodami reflektuje i terminologie používaná zákoníkem práce, když je pro peněžité plnění, na které vzniká právo zaměstnancům pracujícím na základě dohod, užíváno zvláštního pojmu odměna z dohody. Výše odměny má být podle ustanovení § 138 zákoníku práce sjednána v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. 

Zde lze závěrem upozornit, že nic jako hlavní a vedlejší pracovní poměr pracovní právo nezná, byť se v praxi lze s těmito termíny často setkat. Stejně tak pracovní právo nikde a nikdy neoperuje s pojmem „brigáda“.

D) Výkon kulturní, umělecké, reklamní nebo sportovní činnosti dítěte

Nejvíc chráněny jsou osoby mladší patnácti let s neukončenou povinnou školní docházkou. Tyto osoby dle zákonných pravidel ani pracovat nemohou. Mohou konat pouze jakousi nenáročnou činnost, neohrožující jejich fyzický a psychický vývoj. Pravidla pro činnost dětí jsou obsažena v § 124 a § 124 zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti (zakonyprolidi.cz). Jak nadpis napovídá, např. dvouleté dítě může natočit reklamu na plenky, či desetileté odehrát divadelní představení či sportovní zápas. Zákonní zástupci musí pro povolení činnosti dítěte žádat Úřad práce (povoleni_p (mpsv.cz).

3. Literatura ke studiu před přednáškou

4. Podnět k zamyšlení před přednáškou

1) Už Jste sami někde pracovali? Jakou smlouvu jste podepsali?
2) Jakou činnost byste nechali dělat děti mladší 15 let s neukončenou povinnou školní docházkou? A jakou práci jim dovolí vykonávat právní úprava?

5. Přednáška a přednášející

Přednášející:  dr. Blažek

Prezentace: 

6. Procvičení tématu

Po absolvování přednášky a přečtení literatury by studující měl být připraven odpovědět na následující otázky. Odpovědi na otázky si lze doplnit k poznámkám z přednášky.

1) Máte na praxi právo na přestávku na oběd či na minimální mzdu? 
2) Čím se liší dohoda o provedení práce od dohody o pracovní činnosti?
3) A čím se právní vztah založený dohodou liší od pracovního poměru?
4) Jaká speciální práva mají osoby mladší 18 let při výkonu práce?
5) Jaká pravidla znesnadňují rodičům, aby jejich dítě konalo uměleckou činnost?