Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/law/podzim2024/LICT103K/um/videa/Harasta_2.mp4
Základním studijním pramenem pro tuto část modulu je monografie Polčák, R., Púry, F., Harašta, J. a kol. Elektronické důkazy v trestním řízení. Brno: Masarykova univerzita, 2015. (dostupné na MUNISpace)
Zejména věnujte pozornost kapitolám IV (Dokazování mailem, s. 117-138), V (Dokazovanie osobným profilom a webovou prezentáciou, s. 139-164), VII (Dokazování odposlechem, s. 181-196) a VIII (Dokazování daty z mobilních komunikačních zařízení, s. 197-220).
Publikaci není zapotřebí nastudovávat, využijte ji jako příručku (a mějte na paměti její relativní stáří).
K získání základního přehledu o elektronických důkazech (zejména v trestním řízení) slouží níže přiložená prezentace, která je studijním materiálem (a nikoli materiálem pro kontaktní výuku).
Důkazní prostředky v trestním řízení jsou demonstrativně vymezené v trestním řádu. Je možné je dělit na standardní důkazní prostředky (výpověď obviněného, výpověď svědka, posudek znalce, věci a listiny důležité pro trestní řízení), zvláštní důkazní prostředky a postupy (odposlech a záznam telekomunikačního provozu, zjištění údajů o telekomunikačním provozu, úřední záznam o podaném vysvětlení, prohlídka osobní, domovní, jiných prostor a pozemků, zadržení a otevření zásilek, vydání a odnětí věci, zvukové, obrazové a jiné záznamy získané při použití operativně pátracích prostředků, konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce, prověrka na místě atp.) a operativní prostředky podle zákona policii a jiných předpisů. Tato poslední kategorie slouží zejména k opatření důkazních prostředků a zpravidla je nelze použít k dokazování.
Aktuálně platný a účinný trestní řád je, i přes desítky novelizací, předpisem z roku 1961. V praxi je tento fakt často zmiňován negativně práva v návaznosti na moderní technologie (a navázané důkazní prostředky). Řada otázek je pak řešena v rámci rozhodovací praxe, což je někdy také vnímáno spíše negativně.
MAREŠOVÁ, Eliška. Problematika získávání informací z mobilních telefonů v rámci trestního řízení. Trestněprávní revue, 2021, č. 3, s. 146 a násl. (dostupné z Beck-online)
STUPKA, Václav, Jan PROVAZNÍK a Jakub VOSTOUPAL. Elektronické důkazy jako výzva pro trestní proces. Právník, 2022, č. 4, s. 332-349. (dostupné na stránkách časopisu)
Jakkoli jsou mezery v zákoně a nedostatky v rozhodovací praxi často předmětem kritiky, rozhodovací praxe vztažená k elektronickým důkazům se často vyznačuje značnou dávkou pragmatismu.
Nejvyšší soud například v minulosti uzavřel, že jako důkazu lze použít i zvukový záznam telefonického rozhovoru pořízený soukromou osobu bez vědomí a souhlasu osoby, jejíž hlas byl zaznamenán. Na opatření tohoto důkazu se nevztahuje ustanovení §88 TŘ (a to ani analogicky), je však nutné respektovat právo na soukromí (čl. 7 odst. 1 a čl. 10 LZPS, čl. 8 EÚLP). Podobně Nejvyšší soud konstatoval, že použitelným důkazem je obrazový záznam z kamerového systému, který poškozená osoba instalovala před svůj dům k identifikaci toho, kdo poškozoval její majetek – překážkou pak není fakt, že instalace kamerového systému nebyla oznámena ÚOOÚ (což bylo dle tehdy platné právní úpravy nutné). Opět je však nutné respektovat právo na soukromí.
S ohledem na ustanovení § 89 odst. 2 tr. ř. zásadně nelze vyloučit možnost, aby byl k důkazu použit i zvukový záznam, který byl pořízen soukromou osobou bez souhlasu osob, jejichž hlas je takto zaznamenán. Ustanovení § 88 tr. ř. se zde neuplatní, a to ani analogicky. Přípustnost takového důkazu je však nezbytné vždy posuzovat též s ohledem na respektování práva na soukromí zakotveného v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
(právní věta usnesení NS ze dne 3. 5. 2007, sp. zn. 5 Tdo 459/2007, publikováno jako č. 7/2008)
S ohledem na ustanovení § 89 odst. 2 tr. ř. lze za důkaz použitelný v trestním řízení pokládat též obsah obrazového záznamu z kamerového systému, který poškozený nainstaloval za účelem zjištění identity osoby poškozující jeho majetek (např. jeho obydlí, jeho automobil). V takovém případě zpravidla nepředstavuje jednání poškozeného nepřípustný zásah do soukromí zaznamenané osoby, který by znamenal neúčinnost takového důkazu, i když instalaci záznamového zařízení a jeho provoz neoznámil Úřadu pro ochranu osobních údajů podle § 16 odst. 1 odst. 2 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Přípustnost takového důkazu je však nezbytné vždy posuzovat i s přihlédnutím k právu na soukromí zakotvenému v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí ve smyslu čl. 7 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
(právní věta usnesení NS ze dne 3. 6. 2009, sp. zn. 3 Tdo 593/2009, publikováno jako č. 22/2010)
V praxi se postupem času ustálila řada mechanismů, která na první pohled nemá oporu v zákoně, ale jejich využitím dochází právě k šetření práv (zejména práva na soukromí) osob. Příkladem může být zajišťování nepřečtených mailových zpráv postupem dle §88 TŘ (s odůvodněním, že dochází k zásahu do komunikace, která nebyla dovršena konzumací adresátem).
Stanovisko Nejvyššího státního zástupce č. 1/2015, ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů k problematice zjišťování obsahu mobilních telefonů a jiných datových nosičů, včetně obsahu e-mailových schránek (dostupné na stránkách NSZ)
Prezentace použitá ve výuce