Otázky

Vůči které z následujících forem činnosti veřejné správy se lze domáhat poskytnutí ochrany ve správním soudnictví? Současně uveďte název, resp. možnost ochrany a kde je upravena.

normativní správní akt

správní rozhodnutí

tzv. jiný úkon

veřejnoprávní smlouva

opatření obecné povahy

faktické úkony

1.       Jaký právní předpis upravuje správní soudnictví a řízení před správními soudy? Jaký je jeho vztah k obecným právním předpisům o soudech a soudcích a k občanskému soudnímu řádu?

2.       Jaké soudy působí (jednají a rozhodují) ve správním soudnictví?

3.       Čím se obecně zahajuje řízení před správními soudy a kdy je takové řízení zahájeno?

4.       Na jakých zásadách je vystavěno správní soudnictví? Uveďte a charakterizujte alespoň 3 z nich.

5.       Jaká jsou pravidla pro určení věcné příslušnosti?

6.       Který soud je obecně věcně příslušný k řízení ve správním soudnictví?

7.       Kdo všechno může být účastníkem řízení ve správním soudnictví?

8.       Co je podstatou odmítnutí návrhu? Jakou procesní formou se návrh odmítá?

9.       Jakými způsoby soudy ve správním soudnictví rozhodují?

10.   Co je podstatou tzv. odlišného stanoviska? Kdy jej lze uplatnit a k čemu slouží?

11.   Co je podstatou tzv. uspokojení navrhovatele?

12.   Je možné v rámci nahlížení do soudního spisu v řízení před správním soudem nahlédnout i do správního spisu?

13.   Jaké jsou podmínky pro ustanovení zástupce účastníkovi řízení před správním soudem?

14.   Je možné podat žádost o ustanovení zástupce ještě před tím, než je věci podána kupř. žaloba?

15.   S jakými soudními poplatky se lze ve správním soudnictví setkat? Kde nalezneme jejich právní úpravu?

16.   V jakém pořadí soudy ve správním soudnictví projednávají a rozhodují

17.   věci, které jim tzv. napadly?

18.   Jaký je vztah správního řádu a soudního řádu správního?

Výroky rozhodnutí

A.    Uveďte, jak konkrétně bude znít výrok rozhodnutí soudu v případě uplatnění tzv. moderačního práva soudu, jestliže žaloba napadala rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 19. 1. 2018, č. j. JÚMK/OSS/18/HY-25/Kr, kterým byla (v rámci změny rozhodnutí prvního stupně) uložena pokuta ve výši 25 000 Kč?

B.      Uveďte, jak konkrétně bude znít výrok rozhodnutí soudu v případě vyslovení nicotnosti žalobou napadeného rozhodnutí?

C.     Uveďte, jak konkrétně bude znít výrok rozhodnutí soudu v případě, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu není důvodná?

D.     Uveďte, jak konkrétně bude znít výrok rozhodnutí soudu, jestliže je žaloba důvodná a směřuje proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 19. 1. 2018, č. j. JÚMK/OSS/18/HY-25/Kr?

Příklad I.

V pondělí 14. 5. 2018 podal student právnické fakulty Jiří Zvídavý žalobu proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 2. 3. 2018, č. j. KUZL/PŘ/NOV/2017/35. Tímto rozhodnutím krajský úřad podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zamítl odvolání Jiřího Zvídavého a současně potvrdil napadené rozhodnutí Městského úřadu Uherský Brod ze dne 16. 11. 2017, č. j. MUUB/SPR/NV/3-21/Dř. Uvedené rozhodnutí krajského úřadu bylo Jiřímu Zvídavému doručeno do datové schránky v sobotu 10. 3. 2018. Toto rozhodnutí posléze nabylo právní moci v pátek 23. 3. 2018.

a) Od jakého okamžiku a od kdy počala běžet lhůta pro podání žaloby a kolik tato lhůta činí? Kdy by měla lhůta pro podání žaloby uplynout/skončit?

b) Který soud je věcně a místně příslušný k podání takové žaloby?

c) Bylo by možné podat žalobu prostřednictvím (u) správního orgánu s účinky zachování lhůty pro podání žaloby?

d) Objasněte, kdo a z jakého důvodu je v dané věci žalovaným?

V případě podání žaloby Jiřím Zvídavým, který je nespokojen s postupem a posouzením správních orgánů obou stupňů.

e) Nastanou účinky rozhodnutí, pokud bude podána žaloba? Proč? Mohl by případně takové účinky nějak zvrátit žalobce Jiří Zvídavý? Čím?

f) Jak obecně zní výrok rozhodnutí správního soudu (a v jaké formě) v případě, kdy soud žalobu posoudí po věcné stránce, neshledá ji důvodnou a naopak se ztotožní s názorem a hodnocením správních orgánů? Formulujte zcela konkrétní výrok.

g) Jak by soud (a v jaké formě) mohl rozhodnout v případě uvedené žaloby podané Jiřím Zvídavým?

Proti rozhodnutí krajského úřadu podal žalobu David Hus, spolužák a guru Jiřího Zvídavého, kterému se nelíbilo, že by měl Jiří dostat a platit pokutu. David Hus tak učinil a podal žalobu dne 16. 4. 2018.

h) Jak by o této žalobě (a v jaké formě) rozhodl soud, a proč?

Příklad II.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl o rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže tak, že napadené rozhodnutí úřadu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. S tímto zrušovacím rozhodnutím je však hrubě nespokojen účastník řízení.

a) Může účastník správního řízení napadenou žalobou uvedené rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o rozkladu?

b) Kdo bude v tomto případě žalovaným?

c) Který soud bude věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí takové žaloby?

Otázky

1. Definujte, kdo všechno může podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu? Za jakých podmínek je tak možné učinit?

2. Jak se liší aktivní žalobní legitimace podle § 65 odst. 1 a 2 soudního řádu správního?

3. Co je podstatou nepřípustnosti žaloby? Jaký je důsledek podání žaloby, která je nepřípustná?

4. Kdo všechno je účastníkem řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu?

5. Jaká je role tzv. osoby zúčastněné na řízení v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu?

6. Jaké jsou náležitosti žaloby?

7. Co jsou to kompetenční výluky a jaký je jejich procesní důsledek?

8. V jakých lhůtách je možné podat žalobu?

9. Co je podstatou odkladného účinku žaloby?

10. Za jakých podmínek lze přiznat žalobě odkladný účinek?

11. Z jakého skutkového a právního stavu vychází soud při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí?

12. K jakým vadám je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (tj. z úřední povinnosti)?

Příklad III.

Zastupitelstvo Ústeckého kraje usnesením ze dne 10. 5. 2018, č. 7Z/15, schválilo zásady územního rozvoje, které se ovšem nelíbí jimi dotčené obci Břehoryje.

a) Jaký akt z hlediska správního řádu představují zásady územního rozvoje?

b) Může se obec Břehoryje domáhat soudní ochrany proti zásadám územního rozvoje?

c) Jaký typ návrhu by měla obec Břehoryje uplatnit?

d) Musí obec Břehoryje před podáním návrhu vyčerpat prostředky ochrany ve veřejné správě? Prostudujte usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 1 Ao 2/2010.

e) V jaké lhůtě je třeba podat takový návrh soudu?

Příklad IV.

Ministerstvo vnitra obdrželo od společnosti Autobusová doprava ČR, a. s. návrh na zahájení sporného řízení z rámcové smlouvy o závazku veřejné služby ve veřejné linkové dopravě k zajištění dopravní obslužnosti části území Plzeňského kraje na vymezených linkách uzavřené s Plzeňským krajem. Ministerstvo vnitra usnesením ze dne 15. 8. 2018, č. j. MV-219963-8/ODK-2018, postoupilo uvedený návrh pro svou nepříslušnost k vyřízení Ministerstvu dopravy podle § 12 správního řádu. Ministerstvo dopravy však usnesením ze dne 27. 8. 2018, č. j. 88/2018-80-STSP/4, podle téhož ustanovení vrátilo věc Ministerstvu vnitra k rozhodnutí.

a) O jaký spor se jedná?

b) Jakým způsobem a u kterého orgánu se může Ministerstvo vnitra domáhat autoritativního vyřešení tohoto sporu?

c) Může se kromě Ministerstva vnitra domáhat vyřešení sporu někdo jiný? Pokud ano, o koho se jedná?

Příklad V.

Pan David Hus podal k Městskému úřadu Zbýšov, (dále jen „stavební úřad“) okres Brno-venkov, žádost o vydání stavebního povolení. Stavební úřad na žádost nikterak nereagoval ani po šesti měsících. Pan Hus zvažuje další postup.

a) Může pan Hus v tomto okamžiku úspěšně uplatnit žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu? Pokud ne, co tomu brání?

b) Pokud pan Hus žalobu v tomto okamžiku podá, jak soud rozhodne?

c) Pokud podání žaloby nebudou bránit žádné překážky, jak by měl vypadat petit žaloby? Koho by měl pan Hus označit jako žalovaného? A který soud je věcně a místně příslušný k projednání žaloby?

Příklad VI.

Slovenský umělec Ján Furón podal dne 5. 1. 2015 žádost adresovanou stavebnímu úřadu ve Staré Boleslavi; ta byla doručena dne 7. 1. 2015. V ní se domáhal povolení stavby pomníku sv. Václava, a to v místě, kde měl být tento světec 28. 9. 935 zavražděn. Stavební úřad žádost nad rámec zákona konzultoval se zastupitelstvem města Stará Boleslav. Usnesením zastupitelstva ze dne 5. 3. 2015, č. 145/2015, vydaném v samostatné působnosti, bylo konstatováno, že žádosti o vydání stavebního povolení se nevyhovuje, a to jednak z důvodu nadbytečnosti, neboť pomníků světce je již ve městě dost, dále z důvodu navrhovaného provedení, neboť by socha mohla vyvolávat nevhodné asociace, a zejména s ohledem na možnou finanční náročnost celého stavebního záměru. Předmětné usnesení bylo z podnětu starosty města doručeno Jánu Furónovi do vlastních rukou dne 27. 3. 2015. Stavební úřad posléze již ve věci ničeho neučinil. V návaznosti na to dne 30. 3. 2015 uplatnil Ján Furón u krajského úřadu Středočeského kraje, se sídlem v Praze, žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Krajský úřad však konstatoval, že o nečinnost nejde, neboť ve věci již bylo rozhodnuto, a to shora uvedeným usnesením zastupitelstva. To podle názoru krajského úřadu plní roli závazného stanoviska, které je meritorním rozhodnutím ve věci vydání stavebního povolení.

a) Kdy a čím bylo zahájeno správní řízení ve věci povolení stavby pomníku?

b) Byl správný postup stavebního úřadu, pokud (který) v řízení vedeném v přenesené působnosti předložil věc k posouzení zastupitelstvu města a dále ve věci již ničeho nekonal?

c) Co je povinností správního orgánu vůči účastníkovi řízení ve vztahu k podkladům pro vydání rozhodnutí před vydáním rozhodnutí?

d) Za jakých podmínek správní orgán v řízení z moci úřední není povinen v odůvodnění svého rozhodnutí uvádět podklady pro jeho vydání?