Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
1
Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu
Správní právo II – 16. 12. 2024
Tomáš Svoboda

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
2
Osnova přednášky
̶1/ Problematika zneužití práva ze strany adresátů veřejné správy.
̶2/ Obstrukční jednání.
̶3/ Problematika ochrany veřejného zájmu.
̶
̶
̶Poznámka: Citace soudní judikatury v prezentaci slouží pouze pro ilustraci aplikace právní úpravy
a není potřeba je znát. Judikatura však může odrážet některé významné závěry v prezentaci jinak
obsažené.
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
3
1/ Zneužití práva – východiska
̶Zneužití práva ze strany adresátů veřejné správy
̶Zneužití
̶= Obecně užití k jinému než předvídanému účelu
̶(Subjektivního) práva
̶= Právní možnost chovat se určitým způsobem
̶(Zneužít lze ale i výkon povinnosti – platí obdobné)
̶Adresátem VS
̶= „Příjemcem“ výkonu VS (FO, PO)
̶(„Zneužívat“ ale mohou i subjekty VS/správní orgány – viz později)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
4
1/ Zneužití práva – východiska
̶Proč řešit?
̶Zneužití lze bránit „konstrukcí“ subjektivního práva, ale ne vše lze předvídat
̶= Praktická potřeba obecného korektivu neudržitelného výkonu subjektivních práv    (=
formálně-právně v pořádku, ale materiálně nespravedlivé či jinak nepřijatelné)
̶Zásada zákazu zneužití práva
̶(Pozor, nikoli „zásada zneužití práva“)
̶Obecná právní zásada (/princip), původ v civilním právu (zde také výslovně vyjádřena)
̶Reakce na zneužívání (+ interpretační význam obdobně u ZZČSO - § 2 až 8 SŘ)
̶Podstata = vyvažování mezi
Ø1/ výkonem subjektivního práva (hmotněprávní i procesní)
Ø2/ nežádoucími důsledky výkonu práva
̶A v některých situacích preference/prevence druhého

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
5
1/ Zneužití práva – východiska
̶Zneužití práva v civilním právu
̶Jedním z korektivů soukromého práva
Ø„Korekce“ neudržitelného výkonu práv v soukromoprávních vztazích
ØDalší korektivy zejm. dobré mravy či poctivost
̶Tradiční zásada civilního práva
̶
̶Výslovně obecně vyjádřeno (§ 8 OZ)
ØZjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
̶Koncept zneužití i v jiných ustanoveních OZ, např.
ØNeplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti,
rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož
majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. (§ 1796 OZ)
̶
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
6
1/ Zneužití práva – východiska
̶Zneužití práva ve správním (veřejném) právu
̶Nemá obecný (pozitivně-právní) základ, ovšem dovozena soudní judikaturou, např.:
̶Zákaz zneužití práva je pravidlo českého vnitrostátního práva, včetně práva veřejného, které
vyplývá z povahy České republiky jako materiálního právního státu založeného na určitých vůdčích
hodnotách, k nimž vedle úcty ke svobodě jednotlivce a ochraně lidské důstojnosti patří mimo jiné
i úcta k harmonickému sociálnímu řádu tvořenému právem a odepření ochrany jednání, které práva
vědomě a záměrně využívá v rozporu s jeho smyslem a účelem. Nejvyšší správní soud podotýká, že
zákaz zneužití práva je v jistém smyslu ultima ratio, a proto musí být uplatňován nanejvýš
restriktivně a za pečlivého poměření s jinými obdobně důležitými principy vlastními právnímu řádu,
zejména principem právní jistoty, s nímž se − zcela logicky − nejvíce střetává. RS NSS 1 As
70/2008-74

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
7
1/ Zneužití práva – východiska
̶Zneužití práva ve správním (veřejném) právu
̶Absence obecné a (zpravidla) také zvláštní zákonné úpravy, dle ÚS však není problém:
̶Institut zneužití práva povýtce nenachází v českém právním systému své explicitní vyjádření;
výjimku lze nalézt v § 7 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění do 29. 2. 2004,
přičemž občanský zákoník v § 3 odst. 1 hovoří (pouze) o zákazu výkonu práva v rozporu s dobrými
mravy. To však neznamená, že by v těch oblastech práva, jež se nepřiklonily k jeho explicitnímu
vyjádření, nebyly jeho ideje použitelné; jinými slovy, to, že konkrétní norma (zde kupř. zákon o
daních z příjmů či daňový řád, jako předpisy veřejného práva) pojem zneužití práva neužívá
(nepracuje s ním), neznamená, že by v této oblasti ke zneužívání práva či jeho obcházení docházet
nemohlo, resp. že by chování, jež vykazuje znaky zneužití práva, nemohlo být za takové označeno, a
vyvozovány odtud i adekvátní právní důsledky. III. ÚS 374/06

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
8
1/ Zneužití práva – specifika
̶Zneužití práva ve správním (veřejném) právu
̶Specifika…
̶1/ Jiný „složitější“ kontext (veřejnoprávní vztahy, veřejný zájem, obrana „silnějšího“)
̶2/ „Zneužívaná“ práva mají veřejnoprávní základ (včetně ústavního, srov. čl. 11/3 LZPS)
̶3/ Požadavky na výkon veřejné moci (např. ochrana legitimního očekávání)
̶(4/ Zneužití správním orgánem – samostatně dále)
̶
̶= Složitější prostor pro aplikaci zákazu zneužití práva
̶
̶Argumenty pro zdrženlivost ale platí i „naopak“ – výkon veřejné správy také požívá (zesílené)
ochrany
̶V praxi určité vyvažování (střet)…

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
9
1/ Zneužití práva – specifika
̶Zneužití práva ve správním (veřejném) právu
̶Principiální problém = vyvažování/střet…
̶
̶Zákaz zneužití jako praktická potřeba zajištění „funkčnosti VS“ (obecná efektivnost rozhodování či
jiných činností, ochrana veřejného zájmu či práv jiných osob atd.)
ØTato efektivnost výkonu veřejné moci (VS) je ústavně relevantním statkem (v judikatuře např.
přezkum tzv. pandemického zákona Ústavním soudem – Pl. ÚS 20/21)
Ø
̶X
̶
̶Omezování subjektivních práv (vč. ústavních) + zejm. prolamování právní jistoty (jako základního
atributu/principu právního státu)
̶Případně riziko nepřiměřené/účelové aplikace (až zneužití zásady zákazu zneužití práva)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
10
1/ Zneužití práva – specifika
̶Proto spíše zdrženlivá aplikace…
̶Viz již dříve:
̶Zákaz zneužití práva je pravidlo českého vnitrostátního práva, včetně práva veřejného, které
vyplývá z povahy České republiky jako materiálního právního státu založeného na určitých vůdčích
hodnotách, k nimž vedle úcty ke svobodě jednotlivce a ochraně lidské důstojnosti patří mimo jiné
i úcta k harmonickému sociálnímu řádu tvořenému právem a odepření ochrany jednání, které práva
vědomě a záměrně využívá v rozporu s jeho smyslem a účelem. Nejvyšší správní soud podotýká, že
zákaz zneužití práva je v jistém smyslu ultima ratio, a proto musí být uplatňován nanejvýš
restriktivně a za pečlivého poměření s jinými obdobně důležitými principy vlastními právnímu řádu,
zejména principem právní jistoty, s nímž se − zcela logicky − nejvíce střetává.   RS NSS 1 As
70/2008-74

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
11
1/ Zneužití práva – specifika
̶Proto spíše zdrženlivá aplikace…
̶[61] Jakkoliv není zákaz zneužití práva výslovně v tuzemských právních předpisech zakotven, jde o
právní princip, který plní funkci „záchranné brzdy“ pro případ, že konkrétní pravidla by při svém
„doslovném“ uplatnění vedla k rozporu s materiální spravedlností, neboť jsou využívána v rozporu s
podstatou daného práva (jeho smyslem a účelem). Obdobnými principy jsou např. zákaz jednat v
rozporu s dobrými mravy, ochrana dobré víry, ochrana poctivého obchodního styku, zákaz obcházení
zákona.
̶[62] Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 6. 8. 2008, sp. zn. II. ÚS 2714/07, uvedl, že
„[a]čkoliv finanční právo (zde konkrétně zákon o daních z příjmů a zákon o správě daní a poplatků)
institut zneužití práva explicitně nevymezuje, neznamená to, že by v této oblasti ke zneužívání
práva či jeho obcházení docházet nemohlo, resp. že by chování, jež vykazuje znaky zneužití práva,
nemohlo být za takové označeno, a z toho vyvozovány adekvátní právní důsledky. V tomto duchu k
problému také soudní praxe přistupuje“. NSS 9 Afs 57/2015-120

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
12
1/ Zneužití práva – specifika
̶Proto spíše zdrženlivá aplikace…
̶1) Objektivní analýza zákazu zneužití práva musí být v rovnováze se zásadami právní jistoty a
ochranou legitimního očekávání (tyto principy jsou v českém právu na ústavní rovině zakotveny v čl.
1 odst. 1 Ústavy, neboť jsou imanentní pojmu materiálního právního státu, nepřímo pak vyplývají i z
čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), proto daňový subjekt má právo dopředu vědět, jaká
bude jeho daňová situace, a z tohoto důvodu musí mít právo se spolehnout na prostý smysl slov
právních předpisů o DPH.
̶2) Daňové subjekty mají právo uspořádat si svoje podnikání tak, aby si snížily svoji daňovou
povinnost. Volba daňového subjektu mezi osvobozenými a zdanitelnými plněními může tedy být založena
na řadě faktorů, včetně daňového hlediska ve vztahu k systému DPH. Neexistuje žádná povinnost
podnikat takovým způsobem, aby se zvýšil daňový příjem státu. Základní zásadou je vybrat si co
nejméně zdanitelný způsob provozování podnikání, aby se minimalizovaly náklady. Na druhé straně
taková svoboda existuje pouze v rozsahu legálních možností stanovených režimem DPH. Normativní cíl
zákazu zneužití v rámci systému DPH je přesně tím, který definuje oblast volby, již společná
pravidla DPH nabízejí plátcům daně. Taková definice musí ovšem brát v úvahu zásadu právní jistoty a
ochrany legitimního očekávání daňových subjektů. 7 Afs 55/2006–122

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
13
1/ Zneužití práva – specifika
̶Zneužití jako „ultima ratio“
̶Odtud lze dovozovat pouze subsidiární povahu – pokud lze jiné řešení, tak to…
̶Měla by být zásada zákazu zneužití práva ve správním právu kodifikována, anebo (raději) ne?
ØKdyž kodifikujeme, nemůže být návodné, resp. rizikové („zneužití zákazu zneužití“)?
ØKdyž kodifikujeme, vylučujeme (lex specialis) obecnou právní zásahu?
ØKdyž kodifikujeme, půjde stále o ultima ratio?
̶Zvláštní úpravy se (byť spíše ojediněle) vyskytují, zejména:
ØČl. 11 odst. 3 LZPS: Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu
se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní
prostředí nad míru stanovenou zákonem.
̶Někdy výslovně nepracují s konceptem zneužití práva, obsahově mu však odpovídají
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
14
1/ Zneužití práva – specifika
̶Příklady zvláštní zákonné úpravy
̶SŘS (z. č. 150/2002 Sb.) – doplnění novelizacemi:
̶§ 44 Pořádková pokuta
(1) Tomu, kdo neuposlechne výzvy soudu nebo učiní urážlivé podání či přednes, nebo učiní podání,
které sleduje zjevné zneužití práva, může být usnesením uložena jako pořádkové opatření pořádková
pokuta do výše 50 000 Kč, která je příjmem státního rozpočtu. Pokuta může být uložena i opakovaně a
může být na odůvodněnou žádost podanou do právní moci rozhodnutí, jímž se řízení končí, usnesením
zčásti nebo zcela prominuta.
̶§ 68 Nepřípustnost žaloby
Žaloba je nepřípustná také tehdy,
a) nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je
zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému
prostředku jiného,
(…)
f) sleduje-li zjevné zneužití práva.
̶
̶(Inspirace slovenským SŘS, kde byl zákaz zneužití práva upraven již dříve)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
15
1/ Zneužití práva – specifika
̶Příklady zvláštní zákonné úpravy
̶§ 8 odst. 3 z. č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
ØDále je možno odepřít zpřístupnění informace, pokud
b) žádost je formulována zjevně provokativně nebo obstrukčně
̶§ 11a odst. 1 z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
ØPovinný subjekt může odmítnout žádost nebo její část do sedmi dnů ode dne jejího přijetí, pokud
lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit
a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a
odst. 2, nebo
b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektu; za způsobení nepřiměřené zátěže se považuje také podávání
žádostí o informace u většího počtu povinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných
informací,
a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s
fyzickou osobou uvedenou v písmenu a).

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
16
1/ Zneužití práva – aplikace
̶Vnější teorie
̶Zneužití plyne mimo obsah subjektivního práva
̶Důsledek = předmětné (zneužívané) právo existuje, avšak „sankce“ za zneužití vylučující jeho
realizaci (nelze vykonat)
̶Vnitřní teorie
̶Obsahové omezení práva zneužitím
̶Důsledek = „zneužívané“ právo není subjektivním právem, pouze zdánlivý výkon
̶Ve správním právu?
̶Teoreticky nejasné (vliv absence obecné úpravy), spíše judikatura = pragmatismus

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
17
1/ Zneužití práva – aplikace
̶Kdy a jak aplikovat?
̶Judikatura vyžaduje objektivní a subjektivní prvek zneužití (základ v právu EU – SDEU)   = určitý
„test“ zneužití práva
̶
̶Objektivní = hodnocení právní úpravy
Ø= Účel práva (zda dochází z výkonu subjektivního práva v rozporu se svým účelem)
̶Subjektivní = hodnocení počínání adresáta VS
Ø= Motivace adresáta VS, zpravidla vyžadován úmysl zneužívat
̶Obecně motivace ke zneužití – základní situace
Ø1/ Způsobení újmy (šikana SO či někoho jiného)
Ø2/ Dosažení prospěchu (výhody sobě či někomu jinému)
̶Objektivizace (dokazování), vnitřní motivaci znát nemusíme (stejně neprokazatelná…)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
18
1/ Zneužití práva – aplikace
̶Judikatura: Test zneužití
̶[33] Pozdější judikatura Nejvyššího správního soudu pak vychází (a inspiruje se) i východisky
judikatury Soudního dvora EU, který zavedl dvoustupňový test pro posouzení existence zneužití
(komunitárního) práva; tento se poprvé objevil v rozsudku Soudního dvora ze dne 14. 12.
2000, Emsland-Stärke, C-110/99, Sb. rozh., s. I-11569, a následně byl blíže rozveden ve známém
rozsudku Soudního dvora ze dne 21. 2. 2006, Halifax, C-255/02, Sb. rozh., s. I-1609. Uvedený test
spočívá v hodnocení splnění objektivního i subjektivního prvku zneužití práva. Objektivní prvek
spočívá v tom, že navzdory formálnímu splnění podmínek daných komunitárním právem nebyl naplněn
účel dané právní úpravy; subjektivní prvek se hodnotí jako záměr získat výhodu umělým vytvořením
podmínek pro její dosažení. Závěry Soudního dvora týkající se nepřímých daní byly následně
rozšířeny i na daně přímé. Jedná se např. o rozsudky velkého senátu ze dne 12. 9. 2006, Cadburry
Schweppes, C-196/04, Sb. rozh., s. I-7995 či ze dne 12. 3. 2007, Thin Cap Group, C-524/04, Sb.
rozh., s. I-2107. NSS 6 Afs 376/2018-46

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
19
1/ Zneužití práva – aplikace
̶Zneužití by mělo být prokázáno
̶Nikoli libovůle při aplikaci (viz zmíněné riziko zneužití zákazu zneužití…)
̶
̶Mělo by být zjevné (vyžaduje § 8 OZ ale také judikatura NSS, např. 2 As 60/2013-26)
̶Obsah = zneužití, o kterém nejsou pochybnosti (nikoli nutně zneužití vysoké intenzity)
̶+ Zásada in dubio pro libertate (viz soudní judikatura k tomuto pravidlu)
̶DZ k OZ zřejmě přiléhavě i pro správní právo:
Vzhledem k tomu, že i zákaz zneužití může být zneužit, klade se důraz na zákaz činů, kterým je
právo zjevně zneužito, protože o naplnění skutkové podstaty nesmí být při právním posouzení
pochybnost. Jde tedy o takové zneužití, které lze prokázat. Jsou-li pochybnosti, musí být chráněn
ten, kdo subjektivní právo má a dovolává se jej. Sankcí za zneužití práva je odmítnutí právní
ochrany zdánlivého výkonu práva.
̶
̶+ Aplikaci zásady je třeba odůvodnit (ochrana výkonu práva, přezkum aplikace)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
20
1/ Zneužití práva – aplikace
̶Následek aplikace
̶Víme, že zneužití práva je odporující právu (jinak by bylo možné vykonat), ale co dál…
ØJe důvodem pro nevyhovění výkonu subjektivního práva (ve SP zejména po procesní stránce), anebo
jakoby k výkonu práva vůbec nedošlo?
Ø
̶Dle judikatury nepožívá právní ochrany, resp. se k výkonu práva (podání apod.) nepřihlíží
ØTakovéto podání je v těchto výjimečných případech zneužitím práva, nepožívá právní ochrany
a nevyvolá samo o sobě žádné procesní důsledky. Správní orgán na ně nemusí nijak procesně reagovat.
(RS 4 As 113/2018-39)
Ø
̶V některých případech však také vede k negativnímu procesnímu úkonu, nikoli ignorování podání,
např.
ØOdmítnutí nepřípustné žaloby správním soudem (obdobně NSS odmítá zneužívající kasační stížnosti)
ØOdmítnutí infožádosti

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
21
1/ Zneužití práva – aplikace
̶Obrana proti aplikaci
̶Je možná – aplikace zásady není podřízeno libovůli
̶Žádný zvláštní prostředek ochrany, jen „další“ podoba vadnosti postupu SO
̶
̶= Obecné prostředky, konkrétněji v závislosti na povaze „výstupu“…
ØAplikace může vést k nečinnosti SO – pak ochrana proti nečinnosti
ØPřípadně vede k nějakému úkonu SO – pak obrana proti němu
Ø
̶Pokud ale naplněny požadavky pro aplikaci, je právně v pořádku (např. právem dovolená nečinnost –
nelze vynutit)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
22
1/ Zneužití práva – aplikace
̶Co není zneužití práva
̶(V pravém smyslu, ale blíží se…)
̶Omezení rozsahu práva jeho účelem
ØTeleologický výklad (teleologická redukce)
Ø
̶Obcházení zákona
ØJednání in fraudem legis (není contra legem, ale ani praeter legem)
ØOpět problém účelu, ale spíše objektivního práva – zejména snaha o neaplikaci objektivního práva
(avoidance)
Ø(Někdy jako zneužití v širším smyslu, někdy směšováno)
Ø
̶Vadné podání (realizace práva)
ØTypicky absence subjektivního prvku zneužití (úmyslu zneužívat, viz dříve) – předstírané či
zastřené podání (úkon) ale mohou mít i tento charakter
ØProblém hodnocení podání (obecně ve VS rozhodující obsah - § 37/1 věta druhá SŘ)
ØVčetně odstraňování vad a následků vad

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
23
1/ Zneužití práva – zneužití pravomoci
̶Podstatou blízké, ale současně odlišnosti od zneužití práva
̶Nikoli výkon subjektivního práva, nýbrž pravomoci (či působnosti)
̶Limitováno zejména zásadou legality
̶Svým významem nejde o výkon práva, který nepožívá právní ochrany, ale o protiprávní výkon veřejné
moci (= závažnější v svých důsledcích)
̶
̶Výslovný zákaz (§ 2 odst. 2 SŘ)
̶Správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě
zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.
̶
̶Spojitost se zneužitím správního uvážení (zde ale obecně širší prostor pro správní orgán, než
pokud jde o výkon pravomoci neumožňující správní uvážení)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
24
1/ Zneužití práva – příklady
̶Judikatura: Kauza „Potápěči“
̶„Zneužitím práva je situace, kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho
jiného nebo společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom
zdánlivě dovolené. O chování toliko zdánlivě dovolené jde z toho důvodu, že objektivní právo nezná
chování zároveň dovolené a zároveň nedovolené; vzhledem k tomu, že ze zásady lex specialis derogat
legi generali vyplývá, že zákaz zneužití práva je silnější, než dovolení dané právem, není takové
chování výkonem práva, ale protiprávním jednáním (viz. Knapp, V.: Teorie práva. C. H. Beck, Praha,
1995, s. 184-185). Výkonu práva, který je vlastně jeho zneužitím, proto soud neposkytne ochranu.
Právo je jedním ze společenských normativních systémů; je tedy nerozlučně spjato s existencí
společnosti, kterou svým regulativním působením významně ovlivňuje. Úkolem práva jako společenského
normativního systému je zabezpečit reprodukci společnosti a tedy i vůbec její řádné fungování. Aby
společnost nebyla pouhým souhrnem autonomních individuí, sledujících výlučně své vlastní zájmy,
potřeby a toliko svůj prospěch, a nerespektujících zájmy, potřeby a prospěch ostatních, resp.
celku, musí ve společnosti existovat i určitá shoda ohledně základních hodnot a pravidel vzájemného
soužití. Z tohoto pohledu je evidentní, že právní řád nemůže být hodnotově neutrální, ale musí
obsahovat, chránit a prosazovat alespoň hodnoty, které umožňují bezporuchové soužití jednoho
člověka s lidmi dalšími, tedy život člověka jako člena společnosti.“ NSS 1 Afs 107/2004-48
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
25
1/ Zneužití práva – příklady
̶Judikatura: Kauza „Potápěči“
̶„V tomto svém regulativním působení musí právo předkládat svým adresátům racionální vzorce
chování, tedy takové vzorce, které slouží k rozumnému uspořádání společenských vztahů. To je příkaz
nejen pro zákonodárce, ale i pro adresáty právních norem a orgány, které tyto právní normy
autoritativně interpretují a aplikují; smyslu práva jako takového odpovídá pouze takový výklad
textu právního předpisu, který takové uspořádání vztahů ve společnosti respektuje. Výklad, který by
– při existenci několika různých interpretačních alternativ – racionalitu uspořádání společnosti
pomíjel, nelze považovat za správný a závěr, k němuž dospívá, potom důsledně vzato nelze považovat
ani za existující právo, a to z toho důvodu, že se příčí základnímu smyslu práva. Ostatně odedávna
platí, že znát zákony neznamená znát jenom jejich text, ale především pochopit jejich smysl a
působení; obdobné platí o právu samém. Při existenci několika interpretačních alternativ tedy
takové chování, které není v souladu s požadavkem rozumného uspořádání společenských vztahů, je
chováním protiprávním; takové chování může mít zároveň povahu zneužití subjektivního práva. Tak je
tomu i v daném případě, v němž jde o zneužití subjektivního veřejného práva na odečtení hodnoty
daru od základu daně ve smyslu § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů.“ (pokračování)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
26
1/ Zneužití práva – příklady
̶Judikatura: Šikanózní infožádosti (InfZ)
̶Nejprve je vhodné zdůraznit, že krajskému soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce vede s
různými veřejnými institucemi množství sporů týkajících se poskytování informací podle InfZ, které
pak v některých případech pokračují jako spory soudní. Tyto spory přitom nejsou takového
charakteru, aby měly vztah k podstatným okolnostem žalobcovy životní sféry. Netýkají se, a to ani
nepřímo, žalobcova majetku, životních podmínek či jiných podobných záležitostí. Jde naopak o spory
vyvolané žalobcovým zájmem o veřejné záležitosti a o fungování veřejných institucí. Nadto žalobce v
těchto sporech postupuje způsobem, který nasvědčuje tomu, že mu ve skutečnosti nejde o rychlé a
efektivní meritorní vyřešení věci (poskytnutí informace), ale právě a jen o samotné vedení
předmětného řízení (zatížení, resp. šikanu povinného subjektu), popř. o „dohled“ nad činností
orgánů veřejné moci (žalobce totiž sám sebe pasoval do role strážce zákonnosti), které v jeho
věcech rozhodují. Podání žalobce jsou převážně velmi rozsáhlá a komplikovaná (jen návrh žalobce,
jímž bylo zahájeno řízení v této věci, čítá 16 stran) a reakce povinných subjektů na ně žalobce
málokdy uspokojí (žalobce je zpravidla se způsobem vyřízení jeho žádostí ze strany povinných
subjektů nespokojen, ačkoliv je zřejmé, že tyto vyvinuly značné úsilí, aby žalobci
vyhověly).                                  KS v HK – pobočka PA, 52 A 76/2014-97

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
27
1/ Zneužití práva – příklady
̶Judikatura: Zneužití informace o platech (InfZ)
̶[91] Pokud by se v jednotlivých případech ukázalo, že žádosti o informace o platech poskytovaných
z veřejných prostředků, jimž by jinak bylo důvodu vyhovět, mají za cíl poškodit legitimní zájmy
těch, o jejichž platech má být informováno (např. je šikanovat, vydírat, vyprovokovat vůči nim
nenávist apod.), lze právo na informace za striktně vymezených podmínek odepřít na základě principu
zákazu zneužití práva.   NSS 8 As 55/2012-75
̶Poznámka: Později rozhodnutí v obecné rovině překonává IV. ÚS 1378/16.
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
28
1/ Zneužití práva – příklady
̶Judikatura: Velké množství soudních řízení
̶[10] Stěžovatel obecně zneužívá práva na soudní ochranu, jak bylo zmíněno výše, je veden snahou
vést spor pro spor, nikoliv zájmem o řešení reálně existujících sporů. Podstatná je pak skutečnost,
že takové zneužití lze dovodit i v nyní posuzované věci – a toto rozhodnutí tedy nevede k budoucímu
paušálnímu odmítnutí jakéhokoliv podání, jímž by se stěžovatel obracel na soud. Shora předestřený
postup představuje pouze materiální korektiv formálního pojímání práva na soudní ochranu v souladu
s principem ekvity (spravedlnosti) a bude vyhrazen zcela výjimečným případům, u nichž se běžný
procesní postup bude jevit jako úplně neefektivní, a současně bude zcela zjevné, že kasační
stížnost nemůže být úspěšná. V tomto ohledu tedy bude třeba dbát zvýšené opatrnosti a pečlivě se
seznámit se skutkovými i právními okolnostmi případu stejně jako v ostatních věcech. NSS 8 As
78/2014-12

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
29
1/ Zneužití práva – příklady
̶Judikatura: Velké množství soudních řízení
̶[7] Soudy, včetně Nejvyššího správního soudu, jsou Ústavou povolané k ochraně práv; nemohou však
opakovaně akceptovat procesní aktivity stěžovatele jen proto, aby formálním naplněním litery zákona
vydávaly zbytečná rozhodnutí. Nejvyšší správní soud si je vědom znění čl. 36 Listiny základních
práv a svobod, který zaručuje právo na soudní ochranu. Okolnosti, za nichž stěžovatel uplatňuje svá
práva (a to zejména právo na soudní ochranu), však nelze považovat za výkon subjektivního práva v
souladu s právním řádem. Úkony stěžovatele vůči soudu naplňují znaky zneužití práva, které Nejvyšší
správní soud vymezil např. v rozsudku ze dne 10. 11. 2005, čj. 1 Afs 107/2004 - 48, č. 869/2006 Sb.
NSS.
̶[8] V tomto řízení projednávaná kasační stížnost neumožňuje z výše uvedených důvodů věcný přezkum
napadeného rozhodnutí krajského soudu, je projevem zneužití institutu kasační stížnosti; jde tudíž
o návrh nepřípustný. Stěžovatel je opětovně veden snahou vést „spor pro spor“, nikoliv snahou o
ochranu svých subjektivních veřejných práv. Nejvyšší správní soud zdůraňuje výjimečnost nynějšího
postupu, který je však opodstatněn naprosto výjimečnými okolnostmi, za kterých stěžovatel již po
léta přistupuje k soudnímu řízení správnímu. NSS 10 As 226/2014-16

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
30
1/ Zneužití práva – příklady
̶Typické oblasti zneužití v kontextu veřejné správy v judikatuře
̶1/ Finanční právo (zde širší původ judikatury ke zneužití ve veřejném právu)
̶2/ Právo na informace
̶3/ Zneužití procesích norem (nejpočetnější)
̶
̶Což souvisí s problémem procesních obstrukcí…

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
31
2/ Obstrukce ve správním řízení
̶Pojem „procesní obstrukce“
̶= Snaha ztížit či zmařit postup SO / účel správního řízení
̶„Pravé“ (skutečné obstrukční praktiky – úmysl obstruovat) i „nepravé“ (ztěžování postupu správního
orgánu – např. v důsledku korektního uplatňování práv)
̶V případě pravých obstrukcí mnohdy jako řešení právě zákaz zneužití práva
̶
̶Oblasti výskytu zejména
̶Hmotněprávně – (dopravní) přestupky
̶Procesněprávně – doručování, zastoupení,…
̶
̶Často v souvislosti s „pojišťovnami na pokuty“ (viz dále)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
32
2/ Obstrukce ve správním řízení
̶Prekluze přestupku (z. č. 200/1990 Sb., ve znění do 30. 9. 2015)
̶§ 20 Zánik odpovědnosti za přestupek
̶(1) Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat,
popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.
̶(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo
trestní řízení podle zvláštního právního předpisu.3c
̶
̶Prekluze přestupku (z. č. 250/2016 Sb.)
̶§ 30 Délka promlčecí doby
̶Promlčecí doba činí
̶a) 1 rok, nebo
̶b) 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň
100000 Kč.
̶§ 32 Stavení a přerušení promlčecí doby
̶(2) Promlčecí doba se přerušuje
̶a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
̶…
̶(3) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho
spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň
100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
33
2/ Obstrukce – doručování
̶Judikatura: „Pošta z Libanonu“
̶Ze všech okolností případu je i zde zřejmá snaha stěžovatele, respektive jeho zmocněnce, o
obstrukční jednání před správními orgány. Zmocněnec stěžovatele mohl již své podání ze dne 1. 11.
2013 opatřit uznávaným elektronickým podpisem, což by pro něj bylo mnohem jednodušším a logičtějším
řešením. To však neučinil s odkazem na vnitřní důvody. Ty příkladmo vyjmenovává („např. nový
zaměstnanec bez přístupu do datové schránky, dovolená jediné osoby s přístupy, komplikace s
internetovým připojením v důsledku stěhování, apod.“), aniž by však přímo uvedl, který z nich mu
znemožnil podání uznávaným elektronickým podpisem opatřit, což podle Nejvyššího správního soudu
podstatně ubírá jeho tvrzení na důvěryhodnosti. Lze mít také pochyby, že by uvedené důvody
přetrvávaly po celou dobu běhu lhůty podle § 37 odst. 4 správního řádu, obzvláště když jako ve výše
citovaných případech rozhodnutých rozsudky č. j. 9 As 34/2015 - 25 a č. j. 8 As 94/2015 - 25 i zde
zmocněnec odeslal potvrzení datovou zprávou hned první den po uplynutí pětidenní lhůty. O
nevěrohodnosti snahy o plnohodnotné odeslání odvolání svědčí i to, že právě v tomto opožděném
podání zaslaném prostřednictvím datové schránky dne 7. 11. 2013 stěžovatel správní orgány
neupozornil na písemná podání učiněná na poště v Libanonu. Ty tak pochopitelně mohly vycházet z
mylného předpokladu, že podání ze dne 7. 11. 2013 je jediným potvrzením podání ze dne 1. 11. 2013,
a mohly tak odvolání zamítnout jako opožděné, dříve než by dorazila podání z Libanonu, o nichž
nemohly mít tušení. Proto by bylo jedině logické, aby účastník řízení, mající opravdový zájem o
věcné rozhodnutí o odvolání, na toto podání správní orgány upozornil, aby se tomuto hrozícímu
následku pokusil zabránit. Z uvedených okolností však spíše vyplývá, že smyslem tohoto opožděného
podání ze dne 7. 11. 2013 byla právě snaha uvést žalovaného v omyl a posléze se domáhat zrušení
jeho rozhodnutí z procesních důvodů. (NSS, 5 As 59/2015)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
34
2/ Obstrukce – doručování
̶Judikatura: „Pošta z Libanonu“
̶Nejvyšší správní soud nemá pochyb o propojení zástupců žalobců, včetně nynějšího stěžovatele, ve
všech výše citovaných případech, v nichž byla uplatňována uvedená obstrukční taktika. Byť v
nynějším případě byla zmocněncem stěžovatele ve správním řízení společnost FLEET Control, s.r.o.,
zatímco ve výše citovaných případech byl zmocněncem žalobců Ing. M. J., je z okolností spojitost s
těmito případy evidentní. Ve všech případech byl totiž postup zmocněnců téměř totožný (blanketní
odvolání bez elektronického podpisu, následné potvrzení odvolání podané v listopadu 2013 v Libanonu
a elektronicky podepsané potvrzení zaslané den po uplynutí lhůty atd.). Podobně jako například ve
věcech rozhodnutých rozsudky č. j. 8 As 94/2015 - 25 a č. j. 9 As 34/2015 - 25 stěžovatel nyní
zdůvodnil odeslání „dávky písemností“ (což je termín používaný žalobci i ve výše citovaných
případech) z Libanonu tím, že osoba, která byla tímto úkolem pověřena, již nestihla na poštu před
svým odletem dojít; ve všech případech měla letět do Libanonu za svojí rodinou, která přišla ve
válce v Sýrii o domov. Kromě toho jsou obstrukční snahy zmocněnce stěžovatele a jeho jednatele
Nejvyššímu správnímu soudu známy z celé řady dalších případů jimi zastupovaných osob stíhaných pro
spáchání správních deliktů v silniční dopravě. Proto Nejvyšší správní soud konstatuje, že postup
stěžovatele nebyl opravdovou snahou o realizaci jeho práva na odvolání ve správním řízení, nýbrž
pokusem o úmyslné protahování řízení a oddalování konečného rozhodnutí ve věci. Byť procesní postup
zmocněnce stěžovatele ve správním řízení nakonec nevedl ke konkrétnímu užitku či výhodě pro
stěžovatele (nedošlo k marnému uplynutí prekluzivní lhůty pro projednání přestupku), jednalo se o
procesní obstrukce, jež znemožnily zákonem předvídaný plynulý postup žalovaného v řízení. Správní
orgány zde navíc nedisponovaly žádnými procesními prostředky, kterými by mohly na obstrukční
jednání stěžovatelova zmocněnce účinně reagovat. Jeho postupu proto mohly čelit jedině tak, že mu
nepřiznaly právní účinky a považovaly jej za zneužití práva (shodně např. rozsudky č. j. 1 As
16/2015 - 30, body 39–40, a č. j. 8 As 94/2015 - 25, bod 32), s čímž se Nejvyšší správní soud z
výše uvedených důvodů ztotožňuje. (pokračování)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
35
2/ Obstrukce – doručování
̶Judikatura: E-mail s diakritikou
̶Elektronická adresa pro doručování (§ 19/4 SŘ) s diakritikou, kam ale nelze zaslat…
̶
̶Pro posouzení projednávané věci je dále podstatné, že nemožnost odeslat podání na elektronickou
adresu uvedenou zástupcem stěžovatele zde není zjevně dána v důsledku jednorázového technického
výpadku, pochybení lidského faktoru či jinou událostí nahodilého charakteru přičitatelnou
žalovanému. Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo (např. věc zde vedená pod
sp. zn. 8 As 36/2015), že žalovanému se v obdobné věci jiného účastníka (nicméně zastoupeného v
řízení před správním orgánem stejným zmocněncem a v řízení o kasační stížnosti stejným advokátem
jako v projednávané věci) taktéž nepodařilo rozhodnutí na uvedenou elektronickou adresu nejen
doručit, ale ani vůbec odeslat. Stejně jako ve shora označené věci zde nemá soud s ohledem na
podobu správního spisu důvod jakkoliv zpochybňovat závěry žalovaného, podle něhož důvod, pro který
nebylo možno zprávu (rozhodnutí) na stěžovatelem uvedenou elektronickou adresu ani odeslat, spočívá
v tom, že tato adresa obsahuje diakritická znaménka. (NSS 8 As 55/2015-26)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
36
2/ Obstrukce – doručování
̶Judikatura: E-mail s diakritikou
̶Nejvyšší správní soud si je vědom skutečnosti, že doménová jména či emailové adresy díky tzv.
systému IDN (Internationalized Domain Names) již mohou obsahovat znaky národních abeced, přičemž
dochází k rozšiřování využití takových znaků v emailových adresách (srov. např. Sondy do nitra
internetu 195. IDN – domény s diakritikou. Veřejná správa č. 10/2010, str. 24). Na druhou stranu
ovšem nelze vyjít z toho, že by využití diakritických znamének již bylo zcela standardní součástí
všech domén a běžnou součástí adres užívaných pro elektronickou komunikaci (srov. např. vyjádření
správce domény cz - CZ.NIC - na http://háčkyčárky.cz). Jestliže tedy žalovaný nemohl odeslat
žalobou napadené rozhodnutí na stěžovatelem označenou elektronickou adresu, nestalo se tak v
projednávané věci v důsledku jednorázového pochybení některého z jeho zaměstnanců či technické
závady, ale v důsledku systémového problému technického charakteru. Nelze ostatně nevyjádřit podiv
nad tím, že elektronickou adresu obsahující diakritická znaménka zvolila právě osoba vystupující v
řízení před správními orgány jako zástupce účastníků, u níž se předpokládá, že jí budou doručovány
písemností ze strany různých správních orgánů, jejichž úroveň technické vybavenosti a dostupnost
moderních technologií či programů může být často zcela odlišná. (pokračování)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
37
2/ Obstrukce – doručování
̶Judikatura: Adresa pro doručování „ukrytá v textu“
̶Žádost o adresu pro doručování (§ 19/4 SŘ), avšak matoucím způsobem či „skrytě“…
̶
̶…stěžovatel (žalobce), resp. jeho zástupce, v rámci svých podání za doručovací adresu výslovně
nikde neoznačil a neuvedl ji ani nikde v záhlaví svých podání. Požadavek na doručování na tuto
adresu zmínil stěžovatel pouze v rámci textu svého obsáhlého podání, a to navíc „ukrytou“ v části
týkající se důkazů navrhovaných pro správní řízení. Naopak adresu trvalého pobytu, na kterou mu
bylo rozhodnutí žalovaného nakonec doručeno, uvedl v záhlaví svých podání adresovaných správnímu
orgánu I. stupně i žalovanému. Stejně tak lze upozornit na to, že dané rozhodnutí mu bylo doručeno
i na elektronickou adresu, kterou v plné moci předložené správnímu orgánu I. stupně taktéž označuje
za adresu doručovací. Výše uvedené pak nutně vede Nejvyšší správní soud k závěru, že obdobně jako
ve věcech vedených u zdejšího soudu např. pod sp. zn. 3 As 139/2014, sp. zn. 9 As 162/2014 nebo sp.
zn. 9 As 144/2014 (byť se změněnou „procesní taktikou“) představuje popsané využití elektronické
adresy pro doručování s využitím diakritických znamének i v tomto případě předem promyšlený
procesní postup, který má za cíl komplikovat a protahovat správní řízení, resp. generovat v rámci
řízení problémové situace, jež mohou s určitou mírou pravděpodobnosti vést k formálním pochybením
správních orgánů, a dosáhnout tak v důsledku toho prekluze odpovědnosti za přestupek (…). (NSS, 8
As 55/2015-26)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
38
2/ Obstrukce – zastoupení
̶Judikatura: Volba nezletilého zmocněnce
̶Volba zástupce na základě plné moci (§ 34/1 SŘ), avšak bez procesní způsobilosti…
̶
̶22. Je-li i v případě posuzování procesní způsobilosti kvůli účinné ochraně práv účastníků řízení
zpravidla nutné trvat na jejich zletilosti a s tím spojené plné svéprávnosti, pak v případě
obecných zmocněnců (hájících práva jiných) je tím spíše namístě vyžadovat, aby se bez výjimky
jednalo o plně svéprávné osoby. Účel institutu zastoupení spočívá v pomoci účastníkovi řízení, v
lepším hájení jeho práv a celkově v zefektivnění řízení (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu
ze dne 4. 5. 2011, čj. 1 As 27/2011 – 81, nebo ze dne 15. 9. 2015, čj. 8 As 57/2015 – 46). Tohoto
účelu může být stěží dosaženo, pokud by zájmy účastníků v řízení hájil nezletilý zmocněnec.
Podmínka plné svéprávnosti se tedy vztahuje i na obecné zmocněnce podle § 33 správního řádu. Na
tomto závěru nemůže ničeho změnit ani věk zmocněnce blízký zletilosti. Krajský soud pochybil, pokud
uzavřel, že se žalobce v předmětném přestupkovém řízení mohl nechat zastoupit nezletilou osobou,
která nebyla plně svéprávná. (NSS, 8 As 6/2016-34)
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
39
2/ Obstrukce – zastoupení
̶Judikatura: „Falešný zmocněnec“
̶Účastník komunikuje se zástupcem, nakonec jej však („údajně“) nezmocní, ten však („překvapivě“)
jedná za „za zády“ účastníka…
̶
̶[24] Tvrzení stěžovatele (srov. část II. žaloby), že se zmocněncem pouze jednal, kopii plné moci
zaslal jen pro účely evidence, neboť se dohodli, že zastoupení bude platné až po zaslání originálu
plné moci, je účelovou procesní konstrukcí, která neodpovídá průběhu správního řízení.
̶[25] Námitky zpochybňující zastupování jsou součástí předem připraveného scénáře, jehož jediným
účelem je správní řízení prodlužovat, zpochybňovat doručování, případně zastupování, a dosáhnout
tímto způsobem uplynutí zákonem stanovené prekluzivní lhůty pro uložení sankce. Je samozřejmě věcí
stěžovatele, jakou procesní obranu a strategii zvolí, nicméně tvrzením, že nevěděl o úkonech
prováděných zmocněncem, Nejvyšší správní soud nemohl uvěřit. Ostatně bylo by také poměrně
překvapivé, že by pan K. zcela zdarma a pro vlastní potěšení, navíc tajně, zastupoval před
správními orgány řidiče, kterým je obvykle ukládán zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech
motorových vozidel. (NSS, 4 As 76/2015-37)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
40
2/ Obstrukce – zastoupení
̶Judikatura: „Falešný zmocněnec“
̶[26] Z úřední činnosti je naopak Nejvyššímu správnímu soudu známo (např. věc vedená pod sp. zn. 9
As 144/2014 ), že tento zmocněnec řidiče v přestupkovém řízení zastupuje, a to se stejnou či
obdobnou procesní strategií. Vždy uplatňuje požadavek na doručování písemností na shora uvedenou
e-mailovou adresu, převzetí resp. doručení písemností ovšem dle § 19 odst. 8 správního řádu
následně nepotvrdí. Rozhodnutí je mu tedy adresováno na adresu trvalého pobytu, vhozeno do schránky
a doručeno fikcí, neboť zásilky jemu určené zmocněnec nepřebírá. Následně po uplynutí několika
měsíců obviněný z přestupku zmocní třetí osobu (v projednávané věci je to pan K. S.), aby nahlédla
do spisu, pořídí si kopie celého spisového materiálu a v žalobě podané ve lhůtě počítané od tohoto
nahlédnutí různými způsoby zpochybňuje doručení konečného rozhodnutí ve věci. Náhodou jistě není
ani to, že v řízení před správními soudy, v obdobných věcech a se zcela stejnou procesní strategií,
přebírá zastoupení v záhlaví uvedený advokát. (NSS, 4 As 76/2015 – 37, pokračování)
̶
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
41
2/ Obstrukce – zastoupení
̶Judikatura: Vady plné moci
̶Volba zástupce na základě plné moci (§ 34/1 SŘ), avšak s vadou plné moci…
̶
̶[24] Nejvyšší správní soud dává za pravdu žalovanému, že pokud se jedná o zástupce, který
opakovaně vystupuje v obdobných věcech, měl by vědět, jaké jsou náležitosti podání. Může být i
posuzován přísněji než ostatní osoby. To však nic nemění na závěru, že správní orgány nepostupovaly
při doručování výzvy k doplnění plné moci v souladu se zákonem. Měly postupovat s veškerou procesní
opatrností, která v tomto případě znamená, že i když na plné moci chyběl podpis zmocnitele,
primárně měly vyzývat zástupce, byť jen tvrzeného.
[25] Jak již Nejvyšší správní soud uvedl ve svém rozsudku ze dne 5. 11. 2015, č. j. 2 As
110/2015-42: ( ) Má-li pak o existenci zmocnění správní orgán důvodné pochybnosti, je na místě
vyzvat (údajného) zmocněnce k doložení originálu plné moci. Za situace, že tento zmocněnec je
nekontaktní, nelze bez dalšího pokračovat v řízení, ale je nutné vyzvat k prokázání existence
zmocnění také zmocnitele, jenž je jediný s to udělení plné moci potvrdit nebo vyvrátit. V citovaném
rozsudku správní orgány vyzývaly k odstranění vad podání zástupce, který nepotvrdil převzetí
zprávy. Z uvedeného vyplývá, že postup při doručování výzvy údajnému zmocněnci obecně správním
orgánům není zcela cizí. (NSS, 1 As 34/2016-35)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
42
2/ Obstrukce – zastoupení
̶Judikatura: Obecný zmocněnec, co tomu „nerozumí“
̶Volba zástupce na základě plné moci (§ 34/1 SŘ), avšak neprofesionála („obecný zmocněnec“) a
následně argumentace, že nesprávně pochopil a měl být správním orgánem poučen (§ 4/2 SŘ)…
̶
̶Stěžovatel byl v řízení o přestupku zastoupen. Zástupcem nebyl advokát, ale obecný zmocněnec. Tím
však byla osoba vystupující v této roli a v typově podobných případech velmi často. Proto měla
chápat, jakou povinnost jí správní orgán prvního stupně ukládá, a jaké budou důsledky jejího
nesplnění. Pokud se účastník správního řízení nechá zastupovat osobou, která vystupuje jako obecný
zmocněnec v typově obdobných správních řízeních opakovaně, nemůže s úspěchem namítat, že z výzvy,
aby doplnil, čeho se podaným blanketním odvoláním domáhá, a co navrhuje, nepochopil, že má doplnit
odvolací důvody, a jaké dopady bude mít nesplnění této výzvy. Správní orgán prvního stupně svým
postupem naplnil požadavek přiměřenosti poučení o právech a povinnostech dotčené osoby podle § 4
odst. 2 správního řádu. (NSS, As 155/2014-36)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
43
2/ Obstrukce – zastoupení
̶Judikatura: Náhlé změny zástupců
̶Volba zástupce na základě plné moci (§ 34/1 SŘ), avšak „neoznámení“ vypovězení plné moci…
̶[12] Stěžovatel dále namítl, že vypovězení plné moci správním orgánům oznámil. Avšak, jak sám
přiznává, uvedené vypovězení zaslal nejprve správnímu orgánu prvního stupně, a to navíc s více než
dvoutýdenním zpožděním. Jeho argumentace, proč tak učinil, je však zcela nepřesvědčivá. Zdejšímu
soudu není například vůbec zřejmé, proč by měl mít stěžovatel nějaké pochybnosti o tom, zda řízení
před správním orgánem druhého stupně probíhá. Sám se k němu před několika měsíci odvolal, navíc
žalovaný se mu již nějaký čas snažil doručit písemnost (své rozhodnutí), o jejíž přebrání se
stěžovatelův zmocněnec (jak alespoň stěžovatel uvádí) snažil. Konečně oznámení o vypovězení plné
moci bylo stěžovatelem zasláno až 28. 2. 2009, tedy v ten samý den, kdy jeho zmocněnec na poště
odmítl převzít předmětnou zásilku (uloženou a připravenou k převzetí již od 14. 2. 2009). Uvedené
skutečnosti svědčí spíše o účelovosti jednání stěžovatele, než o snaze správního orgánu úmyslně jej
poškodit nezákonným postupem. (NSS, 1 As 32/2009-58)
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
44
2/ Obstrukce – jiné případy
̶Judikatura: Opakované omlouvání z ústního jednání
̶[11] Ze spisu vyplývá, že stěžovatel byl k ústnímu jednání předvolán celkem třikrát. V prvním
případě (předvolání na 9. 11. 2011) se z ústního jednání omluvil v den jeho konání e-mailem a dva
dny poté písemně s tím, že v den ústního jednání byl u lékaře, který jej vyhodnotil jako práce
neschopného. Z přiloženého „rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ ovšem vyplývá, že
stěžovatel měl od prvního dne neschopnosti povoleny vycházky, a to časově neomezeně; ve své omluvě
uvedl, že je kardiak a netroufl si cestovat ze svého bydliště v N. do místa konání jednání ve
Velkém Meziříčí. Obdobná situace se opakovala i ve druhém případě (předvolání na 12. 12. 2011).
Stěžovatel uvedl, že je stále práce neschopen, tentokrát však žádné potvrzení lékaře nepřiložil.
Nelze přitom přehlédnout, že v rozhodnutí o pracovní neschopnosti naplánoval lékař kontrolu
stěžovatele již na 30. 11. 2011. Ze třetího jednání (nařízeno na den 16. 1. 2012) se stěžovatel
omluvil písemně dne 9. 1. 2012, a to z důvodu „dlouho plánované dočasné nepřítomnosti na území ČR“,
přičemž tento pobyt není možné „zrušit, přeložit ani přerušit“. Aby případný další termín ústního
jednání nekolidoval s pobytem stěžovatele v zahraničí, požádal o přerušení řízení do 5. 3. 2012.
Žádost o přerušení řízení městský úřad zamítl jako zjevně právně nepřípustnou usnesením ze dne 9.
1. 2012 poznamenaným do spisu. Dne 16. 1. 2012 městský úřad projednal přestupek v nepřítomnosti
obviněného. V úvodu protokolu konstatoval, že uváděný důvod omluvy je velmi obecný a stěžovatel jej
nijak neprokázal, proto úřad nepovažuje omluvu za náležitou. Totéž zopakoval i ve výroku rozhodnutí
o přestupku vydaného téhož dne. (NSS, 6 As 25/2013-23)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
45
2/ Obstrukce – jiné případy
̶Judikatura: Opakované omlouvání z ústního jednání
̶[12] Nejvyšší správní soud se v řadě svých rozsudků vyjadřoval k tomu, jakou omluvu lze považovat
za náležitou. Dospěl přitom k závěru, že sice nemusí jít nutně vždy o omluvu předem, že však omluva
musí být učiněna bezodkladně (rozsudek ze dne 12. 3. 2009 č. j. 7 As 9/2009 - 66) a obviněný ji
musí odůvodnit (rozsudek ze dne 22. 2. 2006 č. j. 1 As 19/2005 - 71). Těmto požadavkům omluva
stěžovatele ze třetího nařízeného ústního jednání vyhověla, neboť se omluvil předem a jako důvod
uvedl pobyt v zahraničí.
̶[13] Nejvyšší správní soud však dodává, že pokud jde o omluvu z nařízeného ústního jednání,
obviněného z přestupku nestíhá pouze povinnost tvrzení, ale též povinnost důkazní. Jinak by správní
orgán stěží mohl důležitost důvodu v omluvě uvedeného zkoumat a hodnotit, ačkoliv v souladu se
zákonem o přestupcích tak činit musí. V nyní posuzovaném případě stěžovatel ke své třetí omluvě
pojednávající o pobytu v zahraničí žádný doklad nepřipojil (ostatně stejně jako k předchozí omluvě,
v níž tvrdil, že jeho pracovní neschopnost stále trvá). Přitom ani z omluvy samotné ani z kontextu
událostí není zřejmé, že by nějaká okolnost stěžovateli bránila důkaz o svém předem plánovaném
pobytu v zahraničí – např. v podobě potvrzení rezervace ubytování – předložit. Proto učinil správní
orgán zcela správně, když stěžovatelovu omluvu neakceptoval jakožto nepodloženou a ústní jednání ve
věci provedl. Byl tak dokonce zbaven povinnosti hodnotit podrobněji důležitost stěžovatelem
uváděného důvodu, neboť omluvu, která není jakkoliv podložena, nelze označit za náležitou.
(pokračování)
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
46
2/ Obstrukce – jiné případy
̶Judikatura: „Blanketní“ odvolání, které není blanketní…
̶Žalobkyně namítala, že správní orgán pochybil, pokud ji nevyzval k doplnění jejího blanketního
odvolání; této námitce nedal soud za pravdu. Předně soud nepovažuje odvolání žalobkyně, doručené
dne 14. 5. 2008 Krajské veterinární správě pro Pardubický kraj, za blanketní. „Blanketní“ podání
již podle své etymologie značí takové, které je „prázdné“, tj. neobsahuje žádné důvody; o takovém
typu podání ovšem v případě žalobkyně nemůže být řeč. Ve svém odvolání žalobkyně uvedla, že podává
odvolání do všech částí rozhodnutí Krajské veterinární správy pro Pardubický kraj ze dne 25. 4.
2008 s tím, že rozhodnutí je vadné po stránce jak hmotněprávní, tak procesní. Žalobkyně se podle
svého přesvědčení nedopustila vytýkaného porušení normy evropského potravinového práva. Její
činnost je totiž pouze lokální a spočívá v maloobchodní výrobě masných polotovarů v malém množství,
přičemž tyto polotovary jsou přímo prodávány výlučně konečnému spotřebiteli; užitá ustanovení
nařízení Komise ES č. 2073/2005 se na ni tedy nevztahují. Závěrem žalobkyně navrhla zrušení
napadeného rozhodnutí a dodala, že toto blanketní odvolání doplní v následujících dnech. (MS v Pr,
5 Ca 298/2008-52)
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
47
2/ Obstrukce – jiné případy
̶Označení nežijícího řidiče…
̶§ 125f Přestupek provozovatele vozidla
̶(1) Provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití
vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních
komunikacích stanovená tímto zákonem.
̶(6) Neuhradí-li provozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností, který jej vyzval k uhrazení určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče
vozidla v době spáchání přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje za podání
vysvětlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve
výzvě podle odstavce 1.
̶
̶
̶

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
48
2/ Obstrukce – jiné případy
̶Judikatura: Označení nežijícího řidiče…
̶[29] K tvrzení stěžovatele, že předmětné vozidlo řídil v inkriminovanou dobu pan M. S., musí
Nejvyšší správní soud uvést, že sdílí závěry správních orgánů, že se jedná o účelovou a obstrukční
strategii zmocněnce stěžovatele pana P. K., vystupujícího jménem společnosti FLEET Control, s.r.o.,
který nabízí „pojištění proti pokutám“, a který je Nejvyššímu správnímu soudu znám z řady věcí
týkajících se přestupků na úseku dopravy, v nichž vystupuje jako zmocněnec přestupců uplatňujích
řadu velmi obstrukčních procesních strategií; jde o promyšlenou procesní taktiku, která má za cíl
protahovat správní řízení a dosáhnout prekluze odpovědnosti za přestupek (viz. např. rozsudek
tohoto soudu ze dne 31. 3. 2016, č. j. 4 As 282/2015 – 32). Do této procesní taktiky zapadá též
označení osoby údajného řidiče pana M. S., o němž se zjistilo, že zemřel dne X, tedy ještě před
učiněním takového oznámení, tudíž není možné jej vyslechnout jako svědka, či s ním jinak
komunikovat. (NSS, 4 As 123/2016-24)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
49
2/ Obstrukce – jiné případy
̶Judikatura: Označení nežijícího řidiče…
̶[30] Tato procesní strategie v podobě označení údajného řidiče, který měl spáchat protiprávní
jednání a který v mezidobí zemřel, případně označení osoby, která je pro správní orgány nekontaktní
či nedostupná, je „profesionálními zmocněnci v oblasti dopravních přestupků“ často využívána, jak
vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2015, č. j. 4 As 101/2015 - 29.
Nejvyšší správní soud přitom nemůže souhlasit s tím, aby v minulosti často přestupci používané
„účelové výmluvy na osobu blízkou“, které vedly k přijetí právní úpravy zakotvující odpovědnost
provozovatele vozidla podle § 125f a násl. zákona o silničním provozu, byly nahrazeny jinými
„účelovými výmluvami na osobu jinou“, jejíž identifikační údaje jsou sice správnímu orgánu sděleny,
avšak z různých důvodů (oznamovateli nepochybně známých) jsou pro správní orgán nevyužitelné, neboť
tato osoba je nedostupná. (pokračování)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
50
2/ Obstrukce – jiné případy
̶Judikatura: Obstrukční kasační stížnosti
̶[6] Pouhá skutečnost, že stěžovatel vede takové množství sporů, přirozeně sama o sobě neznamená,
že by se jeho návrhy neměl zdejší soud zabývat věcně. Rozhodující pro kvalifikaci jeho podání jako
zjevně obstrukčního, a tedy zneužívajícího právo podat kasační stížnost, je početnost, sériovost a
stereotypnost stěžovatelem vedených sporů, spojená s opakováním obdobných či zcela identických
argumentů (srov. takto usnesení NSS ze dne 3. 6. 2014, čj. 8 As 77/2014 – 9, v jiné stěžovatelově
věci). Ostatně sériovost a stereotypnost podání zakládá zneužití práva podat návrh soudu též dle
judikatury Evropského soudu pro lidská práva (srov. rozhodnutí Anibal Vieira & Filhos LDA a Maria
Rosa Ferreira da Costa LDA proti Portugalsku, č. 980/12 and 18385/12, 13. 11. 2012; respektive
shodně již rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva M. proti Spojenému království, č. 13284/87,
15. 10. 1987, a Philis proti Řecku, 17. 10. 1996, č. 28970/95).
̶[7] Soudy, včetně Nejvyššího správního soudu, jsou Ústavou povolané k ochraně práv; nemohou však
opakovaně akceptovat procesní aktivity stěžovatele jen proto, aby formálním naplněním litery zákona
vydávaly zbytečná rozhodnutí. Nejvyšší správní soud si je vědom znění čl. 36 Listiny základních
práv a svobod, který zaručuje právo na soudní ochranu. Okolnosti, za nichž stěžovatel uplatňuje svá
práva (a to zejména právo na soudní ochranu), však nelze považovat za výkon subjektivního práva v
souladu s právním řádem. Úkony stěžovatele vůči soudu naplňují znaky zneužití práva, které Nejvyšší
správní soud vymezil např. v rozsudku ze dne 10. 11. 2005, čj. 1 Afs 107/2004 - 48, č. 869/2006 Sb.
NSS.
̶[8] V tomto řízení projednávaná kasační stížnost neumožňuje z výše uvedených důvodů věcný přezkum
napadeného rozhodnutí krajského soudu, je projevem zneužití institutu kasační stížnosti; jde tudíž
o návrh nepřípustný. (NSS 10 As 226/2014-16)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
51
2/ Obstrukce – jiné případy
̶Judikatura: Obstrukční shromáždění
̶[33] Zákaz shromáždění podle § 10 odst. 1 shromažďovacího zákona se odvíjí od účelu shromáždění. V
rozsudku č. 1468/2008 Sb. NSS Nejvyšší správní soud připustil, že formálně oznámený účel
shromáždění může skrývat cíle a záměry, které se liší od proklamovaných, jinými slovy, že skutečný
účel shromáždění je odlišný od účelu oznámeného. Naznačil přitom, že správní orgán může při zákazu
shromáždění vycházet ze skutečného, nikoliv oznámeného účelu shromáždění. Chce-li ovšem správní
orgán zakázat shromáždění proto, že podle jeho názoru svolavatel zastírá oznámeným nezávadným
účelem skutečný závadný účel shromáždění, musí takový závěr prokázat a nese v tomto směru důkazní
břemeno. Závadností účelu shromáždění pak nelze rozumět nic jiného, než prokázané naplnění
některého z důvodů zákazu podle § 10 odst. 1 shromažďovacího zákona. (8 As 7/2008-116)

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
52
2/ Obstrukce – „pojištění na pokuty“
̶iDnes.cz: „Pojišťovna“ na pokuty po 10 letech končí. Soud jí potvrdil nejpřísnější trest
̶Městský soud v Praze ve středu pravomocně zrušil Motoristickou vzájemnou pojišťovnu, která vznikla
před deseti lety, aby chránila své členy před uloženými dopravními pokutami. Za neoprávněné
podnikání potrestali soudci i jejího zakladatele Petra Kocourka. Nakonec odešel s roční podmínkou.
̶
̶Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/motoristicka-vzajemna-pojistovna-druzstvo-pokuty-neopravn
ene-podnikani-soud.A231129_120150_krimi_iri

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
53
2/ Obstrukce – „pojištění na pokuty“
̶iDnes.cz:
̶„Podstata byla jasná od počátku až do konce. Nejen ono pojištění, ale i poskytování právních
služeb osobami, které k tomu rozhodně oprávněny nebyly, byť částečně byly využívány osoby oprávněné
(najatí advokáti),“ řekl předseda odvolacího senátu Jan Šott.
̶Petr Kocourek založil Motoristickou vzájemnou pojišťovnu (MVP), která měla právní formu družstva,
v roce 2013. Klientům, tedy těm, kteří zaplatili členský poplatek, poskytoval spolu s kolegy
(zmocněnci) právní služby, aniž by byli advokáty. Od roku 2013 obdržela MVP od lidí víc než pět
tisíc plateb v celkové výši přes 15 milionů korun.
̶„Pojišťovna“ zájemcům slibovala, že při uhrazení ročního paušálu sprovodí ze světa jejich dopravní
přestupky. Zkoušela to obvykle různými obstrukcemi ve správním řízení, čímž chtěla dosáhnout
promlčení zákonné lhůty.

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
54
2/ Obstrukce – „pojištění na pokuty“
̶Judikatura: „Pojišťovna“ jako přitěžující okolnost
̶V rámci hodnocení osobnosti pachatele správního deliktu je možné přihlédnout k okolnosti, že již
před spácháním deliktu uzavřel smlouvu se subjektem, který poskytuje své služby v rámci tzv.
pojištění proti pokutám za dopravní přestupky. Pokud obviněný z deliktu platí takovému subjektu za
takové „pojištění“, lze usuzovat, že to svědčí o jeho celkově negativním vztahu k dodržování
povinností stanovených právními předpisy upravujícími provoz na pozemních komunikacích. (Taková
osoba pohrdá pravidly silničního provozu a nehodlá se jimi řídit, přičemž spoléhá na to, že pomocí
služeb poskytovaných v rámci příslušného „pojištění“ nebude za takové protiprávní jednání nijak
postižena. Jednání řidičů, kteří již předem počítají s tím, že pravidla silničního provozu nebudou
respektovat a že jim za to nehrozí žádná sankce, je vysoce společensky nebezpečné a znamená
ohrožení životů, zdraví a majetku jiných účastníků silničního provozu. Takovou skutečnost lze v
rámci hodnocení osoby odpovědné za správní delikt hodnotit jako přitěžující okolnost) NSS, 4 As
199/2017

Adobe Systems
MP719Z Správní právo II – Problematika zneužití práva, obstrukční jednání. Ochrana veřejného zájmu.
55
Dotazy?
̶
̶Děkuji za pozornost
̶
̶Literatura:
̶SVOBODA, Tomáš. Zneužití subjektivních práv. In SKULOVÁ, Soňa a Lukáš POTĚŠIL a kol. Prostředky
ochrany subjektivních práv ve veřejné správě - jejich systém a efektivnost. 1. vyd. Praha: C.H.
Beck, 2017. s. 25-30.
̶POTĚŠIL, Lukáš, David HEJČ, Soňa SKULOVÁ, Jan SCHEUER a Klára IBRMAJEROVÁ. Obstrukce v řízení o
dopravních přestupcích. Právní rozhledy. 2019, č. 11, s. 393-397. POTĚŠIL, Lukáš a David HEJČ.
Oblasti obstrukcí (nejen) v řízení o dopravních přestupcích. Právní rozhledy. 2020, č. 1, s. 17-19.