Správní právo II 4. seminář

Příklad I.

Pan Bernard Všetečka požádal obec Psohlavy podle zákona č. 106/1999 Sb. o statistiku, kolik
správních řízení bylo v roce 2017 v obci vedeno ve věci správního deliktu podle § 58 odst. 3 zákona
o obcích, kolik bylo za tento správní delikt v roce 2017 uloženo pokut, v jakém rozmezí a zda byla
pokuta uložena i společnosti První senzační s.r.o. Rada obce Psohlavy sdělila panu Bernardovi
dopisem podepsaným starostou, že jeho žádost byla odmítnuta, neboť pan Všetečka není občanem obce
Psohlavy ani na území obce nevlastní nemovitost a neprokázal žádný právní důvod své žádosti.


Odpovězte na otázky k případu:

1. Který orgán obce je příslušný k poskytnutí informace požadované panem Bernardem? Byla rada obce
povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb.? Odůvodněte.

2. Jakou formu musí mít odmítnutí žádosti o poskytnutí informace?

3. Z jakých důvodů lze žádost o informaci odmítnout?

4. Posuďte argumentaci rady obce Psohlavy.

5. Změnilo by se něco na právním postavení nebo právních možnostech pana Bernarda, kdyby měl v obci
Psohlavy trvalý pobyt? Jaké jsou ústavně a mezinárodně právní základy práva na informace?


Otázky

1.      Může se právo na informace dostat do kolize s jinými ústavně zaručenými právy? Jak
postupovat při řešení případného konfliktu?

2.      Co se rozumí pojmem „informace" podle zákona č. 106/1999 Sb.?

3.      Jaké rozeznáváme dvě základní podoby přístupu k informacím?

4.      Kdo jsou povinné subjekty podle zákona č. 106/1999 Sb.?

5.      Je žadatel o informaci povinen prokazovat důvod své žádosti?

6.      Je poskytování informací zpoplatněno?


Příklad II.

Inspektoři České obchodní inspekce v srpnu 2017 prováděli inspekční akce se zaměřením na kontrolu
rizikových potravin, které podléhají rychlé zkáze (především masné a mléčné výrobky, drůbeží a rybí
výrobky, lahůdky a cukrářské výrobky). Inspektoři sledovali mj. kontrolu teplotních podmínek
uchovávání potravin u výrobců a prodejců, zda neporušují při nakládání s potravinami tzv. chladící
řetězec. V rámci jedné z těchto inspekčních akcí provedli 2 inspektoři kontrolu v provozovně
"Potraviny u Králíka", kde odebrali 1 vzorek pochoutkového salátu, 1 vzorek rybího salátu, 2 vzorky
laskonky a 2 vzorky větrníku "k mikrobiologickému rozboru".


Odpovězte na otázky k případu:

1. Spadá popsaná kontrola do působnosti České obchodní inspekce?

2. Jsou inspektoři příslušného orgánu oprávněni odebírat vzorky? Pokud ano, za jakých podmínek?

3. Mají inspektoři příslušného orgánu oprávnění ukládat nějaká opatření

k nápravě?

4. Mají inspektoři příslušného orgánu oprávnění ukládat sankční opatření? Pokud ano, jaká a za
jakých podmínek?


Otázky

1.      Jak lze kontrolu členit, resp. podle jakých hledisek?

2.      Kde nalezneme obecnou úpravu kontroly?

3.      Je protokol o kontrole správním rozhodnutím?

4.      Jak se lze bránit proti protokolu o kontrole?

5.      Jaký je vztah mezi nápravnými opatřeními a sankcemi?

6.      Charakterizujte podstatu služebního dohledu.


Pozn. zpracováno za využití: POUPEROVÁ, Olga, Lucia MADLEŇÁKOVÁ a Kateřina FRUMAROVÁ. Praktikum z
obecného správního práva. 2. část. Praha: Leges, 2014. Student, s. 37 – 39, 50 – 53.