Úvodní otázky:

1. Zamyslete se na tím, jaké jsou důvody pro to, aby průmyslová práva regulovala Evropská unie. Zohledněte přitom dopady na vnitřní trhu, inovace a jejich ochranu a vnější závazky EU a jejích členských států.
2. Jaké oblasti práv duševního vlastnictví by Evropská unie měla/mohla regulovat a proč? Jaký je poměr této úpravy k  ochraně zajišťované na vnitrostátní úrovni?

Významná ustanovení právní úpravy (na úrovni primárního práva)

Významná ustanovení právní úpravy (na úrovni sekundárního práva)

pozn. shrnutí právní úpravy jsou převzata ze systému Eur-lex k jednotlivým předpisům

I. Patenty

I.1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 ze dne 17. prosince 2012 , kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany

Nařízení EU 1257/2012 o jednotné patentové ochraně rozšiřuje evropský patentový systém a umožňuje chránit vynález ve všech 25 zúčastněných členských státech na základě jediné přihlášky. Nový patent by mohl snížit náklady na překlad patentů a související náklady až o 80 %, s platbou jednotného ročního udržovacího poplatku Evropskému patentovému úřadu.

Doposud se patenty v Evropě udělovaly vnitrostátně nebo je uděloval Evropský patentový úřad. Nicméně pokud má být evropský patent v určitém členském státu účinný, musí držitel patentu požádat o validaci v každé zemi, v níž o patentovou ochranu usiluje. Překlad a roční udržovací poplatky pro tyto patenty mohou být nákladné a jsou pro EU celkově břemenem.

Jak toto nařízení ukazuje, cílem patentu EU je ukončit složitost a nákladnost současného evropského patentového systému. Například:

• Držitelé evropských patentů mohou Evropský patentový úřad požádat o patent EU pro území 25 členských států. Tento patent zajistí jejich vynálezům stejnou míru ochrany ve všech těchto zemích.
• Patentové přihlášky lze podat Evropskému patentovému úřadu v kterémkoli jazyce. Přihlašovatelé však také budou muset poskytnout překlad v některém ze třech úředních jazyků Evropského patentového úřadu (angličtina, francouzština nebo němčina). Přihlašovatelé mohou požádat o náhradu, pokud patří mezi podniky se sídlem v EU, jednotlivce, nevýdělečné organizace, univerzity a veřejné výzkumné orgány. Patentové nároky definující rozsah ochrany musí být přeloženy do dalších dvou úředních jazyků Evropského patentového úřadu.
• A závěrem, během přechodného období nepřesahujícího 12 let bude nutné evropské patenty s jednotným účinkem, které byly uděleny ve francouzštině nebo němčině, přeložit do angličtiny; patenty udělené v angličtině bude zase nutné přeložit do jiného úředního jazyka EU. Tyto překlady budou požadovány, dokud nebudou k dispozici vysoce kvalitní strojové překlady do všech jazyků EU.

I.2 Nařízení Rady (EU) č. 1260/2012 ze dne 17. prosince 2012 , kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu

Jednotný patent, který byl zveřejněn v jednom ze tří úředních jazyků Evropského patentového úřadu – v angličtině, francouzštině a němčině – a u kterého byly nároky v souladu s čl. 14 odst. 6 Evropské patentové úmluvy přeloženy do ostatních dvou jazyků, se nemusí překládat do ostatních úředních jazyků EU.

Držitel patentu, který má podezření na porušení jeho patentu, musí:

• poskytnout, na žádost údajného porušovatele, úplný překlad patentu do úředního jazyka země EU, v níž k údajnému přečinu došlo nebo v níž údajný porušovatel žije, 
  
• poskytnout úplný překlad patentu do úředního jazyka soudů v jiných evropských zemí s jednotným patentem, které se mohou zapojit do soudního řízení, 
  
• zaplatit související náklady na překlad. 
  

Soudy, které musí posoudit náhradu škody ve sporu, musí zohlednit, zda je údajný porušovatel:

• malý nebo střední podnik, 
  
• fyzická osoba nebo nezisková organizace, 
  
• univerzita či veřejná výzkumná instituce. 
  

Musí též zvážit, zda údajný porušovatel jednal neúmyslně.

Systém náhrad:

• pomáhá uhradit náklady na překlad patentových přihlášek podaných v jiném úředním jazyce EU než v jednom ze tří úředních jazyků Evropského patentového úřadu, a to až do výše stanoveného stropu, 
  
• je financován z poplatků za obnovu patentů a úroků z prodlení, 
  
• je dostupný pouze malým a středním podnikům, fyzickým osobám, neziskovým organizacím, univerzitám a veřejným výzkumným institucím, které mají bydliště nebo hlavní sídlo v některé zemi EU. 
  

Přechodná opatření uvádějí během šesti let od data použitelnosti tohoto nařízení:

• přihlášky jednotného patentu podané ve francouzštině nebo němčině musí být přeloženy do angličtiny a přihlášky podané v angličtině musí být přeloženy do kteréhokoli jiného úředního jazyka EU, 
  
• šest let ode dne použitelnosti a poté každé dva roky musí nezávislá odborná komise posoudit možnost vysoce kvalitních strojových překladů patentových přihlášek a spisů, 
  
• Evropská komise musí předložit zprávu vládám EU na základě prvních a následných hodnocení výboru. 
  

KONTEXT

Rozhodnutí 2011/167/EU oprávnilo 25 zemí k používání posílené spolupráce EU za účelem společného postupu při tvorbě jednotné patentové ochrany. Španělsko a Itálie se rozhodly, že do režimu nevstoupí.

Jednotné uplatňování na Evropský patentový úřad umožňuje bezpečnou patentovou ochranu v až 26 zemích EU. To zjednodušuje postupy a snižuje náklady pro přihlašovatele, kteří chtějí chránit své vynálezy.

1.3 Dohoda o Jednotném patentovém soudu

Zřizuje se jí společný soud pro řešení sporů týkajících se evropských patentů a evropských patentů s jednotným účinkem (tj. evropských patentů s jednotným účinkem ve všech zúčastněných členských státech EU, které poskytnou jednotnou ochranu ve všech zúčastněných členských státech ).

Rozsah působnosti: Dohoda o jednotném patentovém soudu se vztahuje na:

• evropské patenty s jednotným účinkem,
  
• dodatková ochranná osvědčení udělená na výrobky chráněné evropským patentem,
  
• evropské patenty bez jednotného účinku,
  
• evropské patentové přihlášky, o nichž k datu vstupu dohody v platnost probíhá řízení nebo které byly podány po tomto datu.
  

Umístění a struktura

• Jednotný patentový soud se skládá ze Tribunálu, odvolacího soudu a kanceláře.
  
• Tribunál se skládá z ústředních, regionálních a místních divizí. Ústřední divize má sídlo v Paříži se sekcí v Mnichově (v budoucnu může být určena další sekce).
  
• Odvolací soud spolu s kanceláří má sídlo v Lucemburku.
  

Soudci

• Soudce jmenuje správní výbor.
  
• Někteří soudci jsou právnicky kvalifikovaní a jiní jsou technicky kvalifikovaní.
  
• Sbor vybraných soudců musí zahrnovat alespoň jednoho technicky kvalifikovaného soudce pro každou oblast techniky.
  
• Předseda Tribunálu přiděluje soudce divizím v případech stanovených dohodou nebo souvisejícím statutem. Může k tomu dojít například na žádost místní nebo regionální divize v případě vzájemného návrhu týkajícího se zrušení patentu.
  
• Soudci nesmějí vykonávat žádné jiné placené ani neplacené povolání. Mohou však vykonávat jiné soudcovské funkce na vnitrostátní úrovni.
  

Prameny práva: Jednotný patentový soud zakládá svá rozhodnutí na:

• právu EU včetně nařízení (EU) č . 1257/2012
  
• Dohodě o jednotném patentovém soudu,
  
• Úmluvě o udělování evropských patentů ,
  
• dalších mezinárodních dohodách použitelných na patenty a závazných pro všechny zúčastněné členské státy a
  
• na vnitrostátním právu.
  

Pravomoc: Jednotný patentový soud má výlučnou pravomoc v řadě věcí v zúčastněných členských státech včetně řízení o:

• skutečných nebo hrozících porušeních evropských patentů a dodatkových ochranných osvědčení a související obhajobě včetně vzájemných návrhů týkajících se licencí,
  
• předběžných a ochranných opatřeních a soudních příkazech,
  
• zrušení evropských patentů a
  
• prohlášení neplatnosti dodatkových ochranných osvědčení.
  

II. Ochranné známky

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (kodifikované znění) (Text s významem pro EHP)

Ochranná známka EU: Každá osoba nebo společnost včetně veřejnoprávních subjektů může nabýt ochranné známky EU zápisem do rejstříku.

Ochranná známka může být tvořena jakýmikoli označeními, zejména slovy (včetně vlastních jmen), kresbami, písmeny, číslicemi a tvarem výrobku nebo jeho balení, pokud jsou tato označení:

• způsobilá rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiných podniků a
  
• schopná ztvárnění v rejstříku ochranných známek takovým způsobem, aby veřejnost a orgány přesně věděly, co je předmětem ochrany.
  

Práva majitele: Ochranná známka zaručuje majiteli výlučná práva, která zakazují třetím stranám užívat pro obchodní účely:

• označení totožné s ochrannou známkou EU pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro které je ochranná známka EU zapsána,
  
• označení, u něhož existuje nebezpečí záměny s jinou ochrannou známkou,
  
• označení totožné s ochrannou známkou EU nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka EU zapsána, pokud by užívání tohoto označení těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky.
  

Ochranná známka EU ovšem neopravňuje majitele, aby zakázal třetí straně používat v obchodním styku:

• jméno nebo adresu majitele,
  
• údaje týkající charakteristik zboží nebo služeb, jako je druh, jakost či množství,
  
• ochrannou známku, je-li to nezbytné k označení účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů.
  

Uplatňování: Přihlašovatel musí podat přihlášku ochranné známky EU u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

Přihláška musí obsahovat tyto informace:

• žádost o zápis ochranné známky EU do rejstříku,
  
• údaje umožňující zjistit totožnost přihlašovatele,
  
• seznam výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje zápis,
  
• vyobrazení ochranné známky.
  

Přihlašovatel také musí zaplatit přihlašovací poplatek. Přihlašovací poplatek musí být zaplacen do jednoho měsíce ode dne, kdy byly úřadu EUIPO předloženy požadované doklady.

Zápis do rejstříku

• Po podání přihlášky úřad EUIPO prozkoumá, zda přihláška splňuje všechny podmínky pro udělení ochranné známky EU.
  
• Zveřejnění přihlášky umožní třetím stranám vystoupit proti zápisu ochranné známky na základě staršího práva v námitkovém řízení.
  
• Pokud přihláška splňuje všechny požadované náležitosti a pokud nebyla podána nebo přijata žádná námitka, zápis ochranné známky do rejstříku se zveřejní.
  

Doba platnosti a obnova zápisu

• Ochranné známky EU jsou zapsány po dobu 10 let ode dne podání přihlášky.
  
• Zápis je možné obnovit na další desetiletá období. Žádost o obnovu zápisu se musí podat 6 měsíců před koncem platnosti zápisu.
  

Vzdání se, zrušení a neplatnost: Ochranné známky EU se lze vzdát ve vztahu ke všem výrobkům nebo službám, pro které byla zapsána, nebo k některým z nich. Práva majitele mohou být také zrušena, pokud:

• ochranná známka nebyla řádně užívána* v EU po dobu 5 let,
  
• se ochranná známka stala obvyklým označením pro výrobek nebo službu,
  
• by ochranná známka mohla klamat veřejnost, pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb.
  

Nařízení také stanoví důvody neplatnosti ochranné známky. Tyto důvody zahrnují například případy, kdy přihlašovatel v době podání přihlášky nebyl v dobré víře.

Prezentace k přednášce

Videozáznam přednášky

Otázky pro samostudium