Právo Evropské unie II - seminář, přednášky a zkouška

2. seminář

Téma: 

  • volný pohyb pracovníků
  • občanství EU 
  • volný pohyb občanů EU a jejich rodinných příslušníků
  • pobytová práva
  • důvody pro omezení pobytu (a pohybu) občanů

Ustanovení unijního práva: 

  • čl. 20 a 21 SFEU
  • čl. 45 SFEU 
  • čl. 45 LZPEU
  • směrnice č. 2004/38 - "pobytová směrnice" 

    !! Případy řešené Soudním dvorem EU, které byste měli bezpečně znát !!

    I. k pojmu "pracovník"

    • (36/74 Walrave a Koch)
    • 66/85 Lawrie-Blum proti Bádensko-Württembersku 
    • C-415/93 Bosman

    II. Zaměstnávání ve veřejné správě 

    • 149/79 Komise proti Belgii ("Veřejná služba")

    III. Odůvodněná omezení volného pohybu osob 

    • C-348/96 Donatella Calfa

    IV. Občanství Unie, práva občanů: 

    • C-184/99 R. Grzelzcyk
    • C-200/02 C. Zhu a M. Chen 

    * Z novější judikatury k občanství - pro zájemce:

    • C-34/09 Zambrano (návaznost na případ Zhu a Chen)
    • C-434/09 McCarthy 
    • C-673/16 Coman
    • C-490/20 V.M.A. proti Pančarevo

    Kontrolní otázky: 

    Po nastudování problematiky byste měli být schopni zodpovědět následující otázky: 

    1. Jaké kategorie osob unijní právo (v rámci regulace vnitřního trhu) rozlišuje a proč tomu tak ? 
    2. Kdy má osoba status "pracovníka" dle práva EU (SFEU)? Z čeho tak vyplývá?
    3. Jak (v jakých konkrétních aspektech) se projevuje zásada zákazu diskriminace pracovníků na základě státní příslušnosti? Kdy je taková diskriminace přípustná? Uveďte příklady. 
    4. Co se rozumí tzv. vysíláním pracovníků?  
    5. Co se rozumím zaměstnáváním ve veřejné správě? 
    6. Charakterizujte občanství EU. Kdo je jeho nositelem, jaká práva jsou s ním spjata? 
    7. Z jakých důvodů (a za jakých podmínek) může členský stát odepřít vstup občana jiného čl. státu na své území, pokud vůbec? 
    8. Které osoby jsou tzv. rodinnými příslušníky občana EU a jaká práva jim náležejí? Kde je toto upraveno? 


    Příklady - budou řešeny na semináři 

    Zamyslete se nad řešením dále uvedených případů: 

    Příklad I

    Pan Wolff, občan SRN, vystudoval lékařskou fakultu v Izraeli. Během studií se seznámil se svou budoucí ženou (izraelského státního občanství). Po úspěšném ukončení studia a roční praxi se pan Wolff vrací do Německa, aby zde potřebnou praxi dokončil a získal atestaci v oboru kardiochirurgie (což se mu povede). 

    1. Může jej jeho žena následovat a žít s ním v Německu? Jaké podmínky musí případně splnit? Hodnotili byste situaci odlišně, bude-li jeho manželkou vs. bude-li družkou (nebudou-li sezdáni)? 
    2. Žena pana Wolffa by si přála žít v Česku, a tak si pan Wollf začne hledat práci v ČR. Přihlásí se do výběrového řízení ve FN Plzeň na pozici řadového lékaře I. Kardiologické kliniky. V prvním kole VŘ je však vyřazen z důvodu nedostatečných jazykových kompetencí. Nemocnice požaduje znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího. Uchazeči jiné než české příslušnosti se musí podrobit rozsáhlému testu prokazujícímu znalost českého jazyka. Pan Wolff rozumí česky spíše omezeně, aktivně jazyk není schopen používat. Hovoří však plynně německy, anglicky, francouzsky a hebrejsky. Zhodnoťte uvedenou situaci pohledem práva EU. 
    3. Pan Wolff se vzhledem k neúspěchu ve výběrovém řízení ve FN Plzeň rozhodne založit si v Česku soukromou praxi. Jaké podmínky bude patrně muset splnit? Jak mu v tomto ohledu pomůže unijní právo? 
    4. Jaký status a jaké pobytové možnosti bude mít žena pana Wolffa po jeho přestěhování a založení soukromé lékařské praxe v Česku ? 

    Příklad II

    Pan Jan Dvořák, rodák z Českých Velenic, žijící tamtéž se svou rodinou (manželka a dvě děti), pravidelně dojíždí za prací do rakouského Zwettlu. Je zde zaměstnán jako vedoucí dělník u stavební společnosti. Poté, co česká vláda na jaře roku 2020 „uzavře hranice“, je mu znemožněno po dobu šesti týdnů dojíždět za prací. S přihlédnutím k náplni své práce může tuto jen stěží vykonávat distančně. Zhodnoťte situaci z pohledu práva EU. Může se pan Dvořák nějak bránit? Co byste mu doporučili? 

    Příklad III

    Alexandr Novák, občan ČR, vyrazí v podzimním semestru 2020 na studijní pobyt do zahraničí - konkrétně do Francie. Během svého pobytu opakovaně poruší platné nařízení francouzské vlády, jež zakazuje občanům opouštět svá obydlí od 20. hodiny večerní do 6. hodiny ranní, ledaže k tomu mají vážný důvod, který prokáží předepsaným dokumentem, anebo se jedná o stav nouze. 

    Alex se šel večer po 21. hodině projít, aby „si vyčistil hlavu po náročném studijním dni a lépe se mu spalo“, což podpořil popíjením domácí slivovice při procházce městem. Je zadržen hlídkou strážníků, jimž na vyzvání není schopen předložit doklad totožnosti (nechal si jej na pokoji). 

    Za své jednání je pokutován celkovou částkou ve výši 1500,-eur. Později je z důvodu recidivy odsouzen k veřejně prospěšným pracím a k podmíněnému trestu vyhoštění ze země v délce 3 let. Hodnoťte pohledem práva EU.