Topika v současném právním myšlení Lukáš Hlouch KPT PrF MU, Brno > Kořeny topického myšlení •Aristotelés – Topiky –Součást „Organon“ –Nauka o pravděpodobnostním odůvodňování úsudků – dialektická nauka –Ústředním mechanismem je dialektika (dia-logos) – dialektický problém (pro a proti) –Topoi – hledisko, které umožňuje učinit si o problému dialektický soud – - východisko k položení otázek (tzv. dialektických premis) – zdroj argumentů pro dialog (spor) –Cílem je získat dostatečný počet hledisek, která umožňují získat dostatek argumentů pro každý problém • > Kořeny topického myšlení •Topoi jako tzv. obecná hlediska –Druhá kniha Topik –Rodově-druhové definice –1. hledisko – nahodilost vlastnosti predikátu –2. hledisko – de omni et nullo (zda predikát platí o všech prvcích množiny) –3. a 4. hledisko – práce s nahodilými predikáty –Dále hovoří o práci s tzv. protivami (zásada bezrozpornosti argumentace), spor o míru určité vlastnosti (přednost), rodově-druhové vazby, souvislostní vazby mezi částí a celkem atd. > Aristotelés •„A je třeba vždy hledět, aby se v argumentaci mluvilo o tom, co je obecné: ve všech argumentacích týkajících se něčeho částečného, se mluví také o obecném – v částečném důkazu je obsažen také důkaz obecný“ –Částečný soud logicky vyplývá z obecného (dedukce) –Částečný soud je projevem platnosti obecného principu (indukce) –V části je zároveň skryto poznání celku (hermeneutický kruh) •„Vytváření premis spočívá v tom, že z mnohého se činí jedno – neboť to, k čemu argumentace směřuje, musí se shrnout v jeden celek – vytváření námitek však spočívá v tom, že se z jednoho činí mnohé“ –Úloha zobecňování (generalizace, indukce) – tvorba obecných soudů –Analýza vede blíže k problému – odhaluje odlišnosti – oslabuje obecné závěry > Topika v právním myšlení •Jedna z disciplín či směrů vytvářející teorii právní argumentace •Úzké vazby s rétorikou a diskursivními teoriemi – rozdíly nejsou zcela jasné •Vztah s právní hermeneutikou – podrobněji* •Tzv. topicko-rétorické pojetí právní argumentace (Weinberger) • > Marcus Tullius Cicero •Díla De Oratore, Topica •Cicero převedl Aristotelovy myšlenky – spíše potenciálně - do roviny právní argumentace (soudní řeč) •Topoi = locus/loci •Ovlivnil zásadně evropské právní myšlení středověku a renesance • > Středověk a renesance •Italské školy – bolognská škola •P A. Gammarus (1480-1528), Legalis dialectica, in qua de modo argumentandi et locis argumentorum legaliter disputatur (1522) •C. Cantiuncula - Topica legalia •J. Th. Freigius De logica iureconsultorum libri duo •1615 - M. Schickhard Logica iuridica, hoc est regulae, praecepta et modus argumentandi per inductiones et interpretationes legum •Společné: dialectica iuridica = právní logika > Topika v právním myšlení •Topoi jsou různá hlediska, která slouží jako argumenty pro zvolené řešení •Nekonečný charakter rozpracování problému – vždy jsou možná další hlediska (Larenz, Methodenlehre, s. 124) –Bezproblémové pro vědecký diskurs, ale co praxe? –Soudce musí dojít ke konečnému řešení – kdy se má dialog přerušit? • > Topika v právním myšlení •Uspořádání topoi do určitých vazeb – podle systematiky právní vědy a právního systému (souvislostní působení) •Rozlišení vnitřní a vnější systematiky: –Za topoi se obvykle spíše označují elementy tzv. vnitřní systematiky (zájmy, principy, hodnoty) – jde o obecná hlediska (loci generalia), nikoliv zvláštní (loci specifica) > Topika v právním myšlení •Dva úkoly topiky: –Otázka pojetí právního argumentu •Jak chápeme právní argument? –Otázka struktury právní argumentace •Argument – dokazovaná teze (probandum/objekt) •Argumentační řetězec a pravidla jeho tvorby – technika argumentace •Lze celý právní řád popsat jako katalog topoi? (Zippelius) – • • > Renesance topického myšlení – jurisprudence 20. století •Nástup nových teorií právní argumentace po II. světové válce – tzv. nové teorie •založeny na návratu k antické moudrosti - umění vedení sporu, diskuse, sokratovsko- platónský dialog •nová rétorika (Ch. Perelman), nová právní hermeneutika (J. Esser), právní topika (T. Viehweg) •Krawietz (2011): „Neuorientierung, Neubegründung und Reformulierung eines dialektischen Operieren der Jurisprudenz“ > Renesance topického myšlení – jurisprudence 20. století •Otázka platnosti argumentačního závěru, ale také otázka metody argumentace s ohledem na strukturu právního argumentu (vnitřní x vnější stránka), důraz na adresáta (auditorium) •Topik und Jurisprudenz (Theodor Viehwegh) –analýza Aristotelovy a Ciceronovy topiky, středověké školy (mos italicus) –topika je jádrem rétoriky, rétorika je základní disciplínou právnického vzdělávání –je založena na problémovém a systémovém myšlení • • • > Renesance topického myšlení – jurisprudence 20. století •Právnické topoi –Argumenty, které se vztahují k řešení právních problémů a u nichž lze počítat s obecným konsensem (consensus omnium) –Mohou vystupovat v různé podobě –Příklady právnických topoi –Nejobecnější : obdoba, různost, zásady výkladu, analogie, eliminace - shodné pro jakoukoliv diskusi v komunikativním společenství – - vychází z aristotelovské topiky • > Renesance topického myšlení – jurisprudence 20. století •zájmy (kupř. veřejný zájem), základní principy jednotlivých segmentů právního řádu (ochrana dobré víry), hodnota (obecné blaho, soukromý majetek) –Larenz: juristická topika vzbudila velkou pozornost a velkou kritiku (Weinberger, Zippelius atd.) –Pracuje s představou praktického právnického usuzování, ale schází jí metoda řazení topoi a test správnosti –Jen katalog právně použitelných důvodů nestačí – co s ním? –G. Struck: Topische Jurisprudenz (1971) - katalog 64 právních hledisek –W. Krawietz – pochybnosti o tom, zda lze vůbec či za jakých podmínek • > Renesance topického myšlení – jurisprudence 20. století –Katalogy topoi podle přiléhavosti k problému •I. úroveň – libovolná vazba k problému •II. úroveň – úzká vazba k problému •Katalogy je možno uspořádat podle různých kritérií –Praktická využitelnost topiky •Ad první úkol – otázka uchopení právnického argumentu •Ad druhý úkol – otázka představy argumentačního řetězce • > Kritika Bydlinského •Z pozic klasické metodologie je k topice spíše patrná zdrženlivost až nedůvěra •F. Bydlinski má za to, že topika opouští racionální postuláty právní metodologie •Řadí topiku mezi tzv. skeptické směry („protiproud“) •Důvodem je odlišné hodnocení úlohy subsumpce v aplikaci práva (tzv. „paraduktivní myšlení“) •Kritizuje odlišení systémového a problémového myšlení •Považuje topický proces uvažování o právním problému za řešení odvislé od hodnocení mimoprávních faktorů, který je úspěšný, pokud se najde v uznávaném katalogu právních topoi hledisko, které problém řeší > Kritika Bydlinského •Topika není závislá na vnějším systému práva, ale vychází z vnitřního systému (Leitsätze) •Čistě topický pohled na proces nalézání práva není přijatelný a vede k řadě nedostatků v právním myšlení •Rozbor aplikace topoi ve vazbě na Heckův model právního pojmu a teorii mezer – přistoupení dalších topoi. •Topická x normativní metodika práce s normativním textem (R. Christensen) • > Vztah hermeneutiky, topiky a rétoriky > Vztah hermeneutiky, topiky a rétoriky •V poslední době se hledají v německé teorii průniky topiky a hermeneutiky a diskursivních teorií •Podobenství s cestováním: –Hermeneutika = CESTA (hermeneutická spirála) –Topika = MAPA (loci communes/speciales) –Rétorika = DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY (figury a styly) • > Induktivní topika •Boucher, P. (2010). Inductive Topics and Reorganization of a Classification. In: Gabbay, D., Canivez, P., Rahman, S., Thiercelin, A. (eds) Approaches to Legal Rationality. Logic, Epistemology, and the Unity of Science, vol 20. Springer, Dordrecht. •Autor argumentuje smyslem topiky – neměla za cíl relativizovat právní myšlení, ale naopak je sjednotit za účelem docílení bezrozporných závěrů •Všechny topiky jsou svým způsobem induktivního charakteru (od problému k principu a zpět) •Mezi autory je neshoda na počtu a typu právnických topik •Topics are not subjective standpoints, endlessly debatable, because they are inference rules, joined together in a naturalist type classification where the relationship between the genus and their respective species is the expression of a conditional necessity, because they allow a deduction a posteriori Footnote52 when species is juridically included in the genus, and do not authorize it when there is an exemption to the rule. • > Závěr •Praktická využitelnost topiky – tvorba tzv. myšlenkových map (případové myšlení) –Propojení faktů případu a vnitřní systematiky právního řádu skrze topickou úvahu (topische Rechtsfindung– definici rozhodných právních hledisek posouzení případu –Samotný popis normativních právních entit jako topoi není podstatný –Význam topiky ve vědecké a praktické právní argumentaci se liší – v praktické argumentaci se na topiku „zapomnělo“ –Topická stránka argumentace patří k základní výbavě právníka (tzv. právní topografie) –Odvětvově nejpoužívanější v civilním právu (topoi – průměrný spotřebitel, běžný kupující, přiměřené protiplnění atd¨.) • >