Předpoklady-podmínky fungování územní samosprávy

 Územní samospráva je forma veřejné vlády a veřejné správy, která umožňuje samostatné spravování věcí veřejných na území menším, než je stát. Každý stupeň územního samosprávného celku je tedy vymezen geograficky, žije v něm společenství občanů a realizuje samosprávu veřejných záležitostí, které se týkají daného společenství občanů. Územní samo­správa reprezentuje společenství občanů, jejích zájmy a preference, je reprezentantem pluralitního demokratického systému v dané obci nebo regionu. Rozhodování je založeno na veřejné volbě a je realizováno buď přímou volbou, kde se nabízí například forma referenda, kdy občané přímo rozhodují o zásadních otázkách v dané obci, či regionu, nebo nepřímou, tzv. zastupitelskou demokracií. Zpravidla se využívá nepřímá volba prostřednictvím volených zástupců-zastupitelů.[1]

                I když rozhodovací pravomoc v systému zastupitelské demokracie mají volené orgány obcí a kraje, občané se mohou zapojit do práce v iniciativních a poradních orgánech. Občané územních samosprávných celků tak mohou lépe kontrolovat činnost volených zástupců a realizaci volebních programů jednotlivých politických stran, mohou také lépe projevit své preference a potřeby v oblasti lokálních a regi­onálních statků a služeb. V současné době k tomuto podílu občanů na rozhodování významně přispívá participativní rozpočtování či komunitní rozpočtování.

                K tomu, aby mohla územní samospráva existovat a realizovat svoje funkce, je třeba v daném státě vytvořit legislativní a ekonomické předpoklady.

                Legislativní předpoklady,[2]  představují potřebné zákony, které vytvářejí zá­konné prostředí pro vznik, postavení, fungování a činnost územní samosprávy, umožňují územní samosprávě vykonávat všechny její funkce, vymezují její autono­mii, rozhodovací pravomoci, ale i odpovědnost a současně také rámcově pravidla hospo­daření. Současně také legislativa vymezuje rozsah samostatné a přenesené působnosti, vymezuje i vzájemné vztahy mezi jednotlivými stupni územní samosprávy navzájem a vztahy státu a územ­ními samosprávami. Územní samospráva není finančně úplně soběstačná, a tudíž není zcela nezávislá na státu, stát různým způsobem ovlivňuje její hospodaře­ní, byť je územní samospráva nestátní subjekt. Legislativní předpoklady dále teoreticky rozpracovávají právní vědy.

                Legislativa v České republice zejména upravuje vznik a postavení jednotlivých článků územní samosprávy, jejich působnost, pravomoci, ale i odpovědnost[3], upravuje organizaci a vnitřní členění územní samosprávy, její orgány a jejich působnost, vymezuje funkce územní samosprávy, vymezuje vzájemné vztahy mezi státem a územní samosprávou i vzta­hy uvnitř vícestupňové územní samosprávy, kompetence jednotlivých článků veřejné správy a územní samosprávy, včetně kompetencí při za­bezpečování veřejných statků. Nelze také opomenout, že legislativa upravuje příslušnými zákony ekonomické předpoklady fungování územní samosprávy, v podmínkách České republiky je to zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon o rozpočtovém určení daní atd.

                Ekonomické předpoklady fungování jednotlivých stupňů a subjektů územní samosprávy, umožňují územní samosprávě jako nestátnímu subjektu hospodařit s určitou mírou finanční autonomie a nezávislosti na státu. Ekonomické předpoklady teoreticky zdůvodňuje ekonomická věda, zejména teorie veřejných financí, teorie fiskálního federalismu, teorie veřejné volby.[4] K ekonomickým předpokladům patří zejména vlastnictví majetku a právo s ním hospodařit v souladu s vlastnickým právem. Dále možnost získávání vlastních finančních prostředků a sestavování vlastního rozpočtu a hospodaření podle něj.[5]

                Vlastnictví majetku a právo s ním hospodařit v souladu s vlastnickým právem je nejdůležitějším věcným právem.[6] Vlastnictví majetku a hospodaření s ním je dů­ležitou pravomocí územní samosprávy, kdy v rámci zákonných norem územ­ní samospráva jako nestátní subjekt rozhoduje o majetku nezávisle na státu. Dalším významným ekonomickým předpokladem fungování územních samosprávných celků je možnost získávání na základě svého rozhodnutí vlastní finanční prostřed­ky a to bez přímého zasahování státu, tzn. možnost získávat vlastní příjmy do svého rozpočtu nezávisle na státu. Jsou to zejména příjmy nedaňového charakteru, například příjmy ve formě uživatelských poplatků za posky­tované smíšené veřejné statky obyvatelstvu, příjmy z pronájmu nebo pro­deje majetku[7], ale i míst­ní či regionální daně, má-li územní samospráva zákonem stanovenu ales­poň minimální míru daňové pravomoci a může výši těchto daní alespoň zčásti ovlivňovat. Územní samospráva musí mít zároveň možnost do urči­té míry, v mezích zákonné úpravy, rozhodovat o způsobu jejich po­užití (podrobněji budeme věnovat pozornost této problematice v dalších kapitolách).

                A současně za neméně důležitý předpoklad fungování územních samosprávných celků je povinnost sestavování vlastního rozpočtu a hospodaření podle něj. To je předpo­kladem odděleného hospodaření územních samosprávných celků od státu, tzn. od státního rozpočtu. Je i předpokladem nejenom fiskální - finanční autonomie, ale i finanční odpovědnosti územních samosprávných celků.

                Ekonomická teorie pak zkoumá, jaká by měla být míra rozhodovací auto­nomie, jak příjmové, tak výdajové, aby rozhodování bylo paretoefektivní. Někteří autoři zdůrazňují i další předpoklady:[8]

-          Organizační předpoklady, vycházejí ze struktury orgánů, kteří jsou nositelé výkonu samosprávnych kompetencií. Organizační předpoklady souvisejí se strukturou orgánů územní samo­správy - ta je v řadě zemí určována zákonem (viz v ČR zákon o obcích, zákon o krajích, zákon o hl. m. Praze), který také vymezuje rozhodovací pravomoci jednotlivých orgánů a základní vazby mezi orgány.

-          Personální předpoklady-navazují na organizační předpoklady -v jednotlivých orgánech obce působí predstavitelé, ktoří svojí kvalitou mohou výrazně ovlivňovat jednotlivé procesy a aktivity obce. Jejich úroveň vzdělání, schopnosti, flexibilita a adaptibilita na nové úlohy podmiňují kvalitu zvládnutí výkonu samosprávy.

-          Informační předpoklady „... sú tvorené systémom informácií, databázou údajov o potenciáli obce, o výsledkoch vlastnej činnosti, o Činnosti okoli­tých obcí, o možnostiach získavania prostriedkov z externích zdrojov, o tendenciách vývoja krajiny, regiónu".[9] Informační předpoklady, zejména zajištění dostupnosti informací přes da­tabáze jsou významným předpokladem pro zvyšování efektivnosti ve ve­řejném sektoru, zvyšování kvality výstupů veřejného sektoru při optimalizaci nákladů. Umožňují komparace, analýzy, hodnocení, umož­ňují využívat metodu benchmarkingu a další metody.[10]