Encyklopedická práce

Jak má vypadat správný článek?


Obecné požadavky kladené na článek
  • srozumitelný text s logickou návazností bez gramatických a stylistických chyb
  • očekává se kvalita a odborná úroveň
  • text by primárně neměl být zaměřen na vlastní myšlenky ale na systematizaci a shrnutí již existujících poznatků
  • doporučený rozsah jsou aspoň 2 normostrany (tj. 3600 znaků včetně mezer), konkrétní délka však bude záviset na zpracovávaném tématu

Pozn. Váš seminarizující může tyto obecné požadavky doplnit a konkretizovat, proto je berte pouze jako základní rámec, ve kterém se máte pohybovat


Vzorové články na Iurium Wiki


Pokud byste se chtěli pro inspiraci podívat na již existující články, z jejichž formy a kvality obsahu můžete při psaní vycházet, můžete se na IW podívat na články:

Nedostatky tvorby práva - Teorie práva

Kontrakty v římském právu - Římské právo

Důkazní břemeno - Civilní právo procesní

Vznik manželství - Rodinné právo

Skončení pracovního poměru - Pracovní právo



Čeho se vyvarovat


Na následujícím krátkém textu si naopak můžete prohlédnout, jak článek vypadat NEMÁ, a zjistit tak, čeho se při jeho psaní vyvarovat:


Utilitarismus

Na formování utilitarismu se podíleli zejména Jeremy Bentham a John Stuart Mill. . O utilitarismu  hovoří jako o teorii užirku, který je představován přítomností potěšením, a zároveň nepřítomností bolesti (tento stav také nazývá jako štěstí). Původně byl užitek chápán pouze ve svém kvantitativním znaku (jediným kritériem je tedy pouze skutečné množství užitku), nicméně Mill jej později rozšířil i o kvalitativní stránku. Tímto rozšířením reagoval na kritiku utilitarismu, známou též také jako swine doctrine. Ta tomuto vyčítala, že pokud by skutečně záleželo pouze na kvantitativní stránce štěstí, nijak by nebylo možné odlišit, které subjekty jej mohou pociťovat, a štěstí člověka by tak mohlo být stejné, jako štěstí prasete.

K tomu, aby bylo dosaženo co největšího štěstí, je člověk morálně povinen konat tak, aby k tomuto štěstí všech lidí co nejvíce přispěl. Takových příležitostí je však málo. Proto pro správnost skutku postačí, když přinese štěstí i několika málo lidem. Při rozlišování skutků na správné a špatné, utilitarista primárně zkoumá, zda přispívají ke štěstí, či nikoliv. Zároveň však bere v potaz, kolika lidem daný skutek přinesl štěstí. Teprve pokud jsou naplněny obě dvě podmínky dostatečně, a jednalo se o nejlepší možný skutek, který přispěl ke štěstí, jde o morálně správné jednání. 

Z výše uvedeného lze dovodit, že utilitarismus usiluje o maximalizaci správných skutků, za které považuje ty, jež přinesou ve svém výsledku větší užitek. . Zda je skutek morální, a zda máme morální povinnost konat, tak závisí pouze na jeho výsledku. 


  • v textu můžete pozorovat překlepy
  • zároveň je text poměrně strohý a danou problematiku nevysvětluje příliš dobře
  • text je také příliš krátký (nejedná se ani o 1 normostranu)
  • text je i nepřesný - utilitarismus se nezaměřuje pouze na lidi, ale ber v potaz všechny entity, které mohou pociťovat štěstí
  • věty na sebe příliš nenavazují - text tak postrádá logiku
Následující