Dne: 7.10. 2024

Přednášející: JUDr. Johan Schweigl, Ph.D.

Cvičící: JUDr. Johan Schweigl, Ph.D.

Téma přednášky: Řízení před ČNB - sankce + úvod do trestního řízení

Téma cvičení: práce s rozhodnutími ČNB + rozhodnutí soudu v trestní věci týkající se finančních trhů

K tématu přednášky:

Na přednášce se budeme zabývat primárně problematikou přestupků na finančním trhu. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem.

Předpisy, se kterými se seznámíme: 

- zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

- zákon č. 251/2016 Sb. zákon o některých přestupcích

a další vybrané předpisy, které upravují i problematiku přestupků:

- zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu

- zákon č. 21/1992 Sb., o bankách (ZOB)

- zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT)

- zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku

- zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti

- zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF)

- zákon č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru

Struktura právní úpravy týkající se přestupků. Nejprve je stanovena hmotněprávní povinnost jednat určitým způsobem (nebo se určitého jednání zdržet). Následně je stanoveno (typicky na jiném místě konkrétního předpisu, v části označené jako "přestupky"), že nejednání v souladu s povinností jednat určitým způsobem je považováno za přestupek. Dále je v právním předpisu ustanovení o tom, jaký druh a výše sankce lze uložit za spáchání přestupku. Toto může být přímo pod ustanovením (či být jeho součástí) o tom, co je považováno za přestupek nebo to může být v samostatném ustanovení o výši sankcí - záleží na konkrétní legislativní technice, kterou zákonodárce zvolí.

V obecné rovině ČNB postupuje tak, že: (i) může uložit opatření k nápravě, (ii) může uložit pokutu, (iii) může odebrat licenci/oprávnění.

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich - upravuje podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku.

Základní principy:

- odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku (dále jen „pachatel“) příznivější;

- přestupek je spáchán v době, kdy pachatel konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat; není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat

- jestliže se zákon změní během páchání přestupku, použije se zákon, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán

- při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je přestupek spáchán, se použije zákona nejmírnějšího

- pachateli lze uložit vždy jen takový druh správního trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje

S pravomocnými rozhodnutími se můžete seznámit na webu ČNB, která má povinnost některá svá rozhodnutí zveřejňovat: 

§ 26ab odst. 1 ZOB Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 36j odst. 2 ZOB Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uloženém správním trestu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 27ea odst. 2 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uloženém správním trestu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 28aa odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 118 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, rozhodnutí o odnětí povolení, které nabylo právní moci, Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne nabytí jeho právní moci ...

§ 118 odst. 2 zákona o distribuci pojištění a zajištění Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o správním trestu na svých internetových stránkách, včetně rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu proti němu podané.

§ 24 odst. 2 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, pravomocné rozhodnutí České národní banky o uložení správního trestu a pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení tohoto správního trestu uveřejní Česká národní banka na svých internetových stránkách.

§ 159 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o udělené pokutě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Nahlédněte do sbírky rozhodnutí ČNB (https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/pravomocna-rozhodnuti/pravomocna-rozhodnuti-cnb-v-rizenich-zahajenych-po-datu-1.1.2009/) zvolte si některé rozhodnutí a seznamte se s jeho strukturou.

K části, kde se budeme zabývat trestním řízením:

I. K přednášce (základní pojmy probírané na přednášce):

Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán. Soudnictví v trestních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a nejvyšší soud. Řízení v prvním stupni koná, jestliže trestní řád nestanoví něco jiného, okresní soud.

Přehled stádií trestního řízení.

Zdroj: verejnazaloba.cz

Základní přehled:

Toho, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu, lze považovat za obviněného a použít proti němu prostředků daných tímto zákonem teprve tehdy, bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání (§ 160). Nasvědčují-li prověřováním podle § 158 zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného.

Vyšetřování konají standardně útvary Policie České republiky. Policejní orgán vyhledává a za stanovených podmínek i provádí důkazy bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch či neprospěch obviněného. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi nebo doznání donucován. 

Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy. Hlavní líčení řídí a, nestanoví-li zákon jinak, dokazování provádí předseda senátu. Hlavní líčení zahájí předseda senátu sdělením věci, která bude projednávána; potom předseda zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k hlavnímu líčení předvolány nebo o něm vyrozuměny, a zjistí jejich totožnost. Následně předseda senátu vyzve státního zástupce, aby přednesl obžalobu a uvedl, které skutečnosti považuje za nesporné. Po přednesení obžaloby se předseda senátu dotáže poškozeného, zda navrhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích způsobené trestným činem nebo k vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem a v jakém rozsahu. Po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného vyslechne předseda senátu obžalovaného k obsahu obžaloby, a byl-li uplatněn nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, též k tomuto nároku.

Následně rozhodne soud rozsudkem, zda se obžalovaný uznává vinným nebo zda se obžaloby zprošťuje.

Soud zprostí obžalovaného obžaloby, jestliže na základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a případně doplněných soudem, a to i k návrhům ostatních stran, a) nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán, b) v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, c) nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný, d) obžalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo e) trestnost činu zanikla.

Opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně je odvolání. Odvolání má odkladný účinek. Odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud. Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.

Materiály pro cvičení (přestupky):