Veřejné finance a fiskální právo Veřejné finance a veřejné statky Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství J Současný pohled na veřejné finance lMá stát přebírat část suverenity racionálně uvažujících a chovajících se subjektů? lBude stát schopen poskytnout těmto subjektům určité užitky? l lRozsah veřejného sektoru – kolektivismus x individualismus. lPodle toho se rozhoduje: ljak velká část statků se bude rozdělovat ljak velká bude redistribuce důchodů a bohatství ljak velký objem prostředků bude z výše uvedených důvodů odčerpán ze soukromého sektoru do veřejného l l J Tržní selhání lMikroekonomické příčiny lMakroekonomické příčiny lMimoekonomické příčiny Mikroekonomické příčiny lNedokonalá konkurence lPřirozený monopol lAdministrativní monopol lNedostatek informací lExistence veřejných statků lExistence externalit lNezamýšlený užitek či náklad jiným subjektům lPozitivní lNegativní lReciproční l Veřejné řešení externalit I. lSnaha o nápravu trhu prostřednictvím vládních (státních) intervencí lPigouovská daň lspojená s negativními externalitami lpřiblížit soukromé náklady k nákladům společenským lkorekční daně (pokuty) lZákladní problém Pigouova přístupu spočívá v tom, jak má vláda stanovit úroveň znečištění, která je společensky efektivní. Ochotu platit za čisté životní prostředí nelze měřit. lPigouovská dotace lpozitivní externality lpřiblížit soukromé užitky k užitkům společenským lkorekční dotace lJak určit výši externích nákladů či užitků? Veřejné řešení externalit II. lzákaz lčástečné omezení (např. zákaz kouření v restauracích) lpříkaz lkolik negativní externality mohu vyprodukovat (limity chemických látek v odpadních vodách), limity objemu produkce (spotřeby), limity vstupu, obchodovatelné licencování (emisní povolenky) lstátní regulace lrůzné povinnosti k omezení negativních externalit (povinná ČOV) ljednorázová finanční podpora ljednorázové náklady na investice k odstranění negativní externality nebo produkci pozitivní externality (dotace na vybudování ČOV) lvlastní činnost lvláda vykonává určité činnosti a nahrazuje soukromé producenty zejména pozitivní externality (vzdělání) Soukromá řešení externalit lpůsobení určitých samovolných tendencí trhu, jež za určitých podmínek automaticky vedou k odstranění externích vlivů, lzpůsoby řešení: lpravidla odpovědnosti a společenský postih luspořádání vlastnických práv lsoukromá vyjednávání linternalizace lzajistit, aby externality měly dopad pouze na aktéry, kteří je generují lzajistit, aby většina dopadů se projevila v rámci externality (uvnitř jednotky), tyto se pak stanou vnitřní záležitostí Pravidla odpovědnosti a společenský postih lsoudní řešení problému lpůvodce externalit je ze zákona odpovědný za újmy, způsobené jiným osobám lnápravu škod iniciuje přímo poškozený subjekt lnáklady na vedení soudních sporů jsou vysoké lškoda způsobená externalitami nepřekročí náklady na soudní spory, neboť těm, kteří externality vytvářejí, je výše škod způsobená externalitami známá lnejednoznačnost většiny soudních rozhodnutí lvysoké náklady soudního procesu a obtížně předvídatelný výsledek lvelký počet poškozených s malou mírou poškození nebudou požadovat řešení prostřednictvím soudního sporu Uspořádání vlastnických práv lJestliže nejsou jasně vymezena vlastnická práva, pak lze vyřešit přidělením či prodejem vlastnických práv lJe možné spravovat majetek a vybírat poplatky (právo rybařit na řekách) Soukromá vyjednávání lmezi zainteresovanými subjekty, lCoaseho teorém: jestliže spolu mohou strany sporu vyjednávat (a odškodňovat se), dojdou k efektivnímu řešení lefektivní řešení je nalezeno, jestliže: ltransakční náklady vyjednávaní mezi vlastníky jsou nulové, resp. nízké lvlastnická práva a jejich obsah (včetně smluv) je perfektně specifikován lneobjevuje se černý pasažét l Makroekonomické příčiny lNedostatečné využívaní zdrojů l l Hlavní cíle hospodářské politiky: lekonomický růst lnízká nezaměstnanost lstabilní cenová hladina lstabilní zahraniční politika l l Magický čtyřúhelník l Mimoekonomické příčiny lZmírnění nerovností mezi subjekty lZvýšení kvality lidského potenciálu lUchování, příp. zvýšení kvality životního prostředí Příčiny selhání státu lobtížnost předvídání důsledků státních zásahů na soukromý sektor l lomezené informace potřebné pro rozhodování o určitém typu státního zásahu l lrealizační zpoždění státního zásahu l lobtížnost kontroly činnosti státní správy l lbyrokratický aparát, jež má snahu se rozpínat l lproblematický výběr nejvhodnějšího řešení z alternativních návrhů l lvliv zájmových skupin na veřejné rozhodování l lpolitický vliv atd. l J Veřejný sektor (1) lDefinice veřejného sektoru: lzahrnuje instituce a organizace zabývající se činnostmi, které nejsou předmětem zájmu subjektů soukromého sektoru, nebo redistribucí l ljsou úplně či částečně financovány z veřejných prostředků l ljsou spjaty s fiskálním systémem a rozpočtovou soustavou l lPoslání veřejného sektoru: lpředcházet důsledkům selhání trhu, l lřešit důsledky selhání trhu v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji. l l l Veřejný sektor (2) lVeřejný sektor se zabývá: lvymezením argumentů pro rozvoj a uplatnění ekonomické úlohy státu, lhlavními oblastmi činnosti veřejného sektoru, lanalýzou a rozborem specifik výsledných produktů veřejného sektoru, lefektivitou činností institucí ve veřejném sektoru. l lVelikost veřejného sektoru: lv ČR je cca 46 % veřejných výdajů / HDP l lSoučasné trendy: lDekoncentrace – rozdělování kompetencí v rámci jednoho subjektu veřejné správy (státu), lDecentralizace – přesun kompetencí ze státu na jiný subjekt veřejné správy ldeetizace Veřejný sektor x veřejné finance lÚkol veřejného sektoru: lzajistit potřebné veřejné statky, lvytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru. l lÚkol veřejných financí: lzabezpečení potřebných finančních prostředků a zajištění efektivnosti jejich použití, lprofinancování různých transferů, lstimulace ekonomických subjektů k určitému chování. l J l l l l l l l lhttps://www.novinky.cz/clanek/kemel-kemel-verejne-finance-ve-volebnim-roce-40487957 Statky lNormální statek lzvýšením důchodu spotřebitele je poptáváno větší množství lMéněcenný statek lzvýšením důchodu spotřebitele poptáváno menší množství lLhostejný (neutrální) statek lspotřeba neovlivňuje užitek spotřebitele lLuxusní statek lpoptávka stoupá rychleji než úměrně s rostoucím příjmem lŽádoucí statek lspotřeba zvyšuje užitek spotřebitele lNežádoucí statek lspotřeba snižuje užitek spotřebitele (např. alergie) lGiffenův statek lpoptávané množství roste s jeho rostoucí cenou lslouží k uspokojení základních potřeb a současně nejsou k dispozici blízké substituty za odpovídající cenu l Některá členění statků ldle charakteru statků lvolné statky lekonomické statky lz hlediska spotřeby členíme na: spotřební a kapitálové statky, lz hlediska vzájemného vztahu členíme na: substituty a komplementy, lz hlediska geografického členíme na: národní (celostátní), regionální a lokální l ldle institucionálního členění lČistě tržní statky lCena sjednána trhem lČistě netržní statky lStatky neprochází trhem, cena je nulová nebo stanovená administrativně ve formě uživatelského poplatku, o produkci rozhoduje stát lPolotržní statky lProchází trhem, cena je předmětem diskriminačních opatření, např. cenový strop, rozhoduje se na jednotlivých vládních úrovních lZačlenění statku do dané kategorie závisí na politickém rozhodnutí. l Některá členění statků lpodle způsobu rozhodování lsoukromé statky lSoukromé subjekty rozhodují podle individuálních preferencí, maximalizují svůj užitek lveřejné statky lO produkci a spotřebě se rozhoduje veřejnou volbou, uspokojují potřeby určitého společenství, produkce má redistribuční důsledky l lz ekonomického hlediska lčisté soukromé statky lčistě kolektivní statky (nerivalitní, nevyloučitelnost ze spotřeby, nelze určit přesný podíl jednotlivce na spotřebě tohoto statku, nedělitelná kvalita, nulové mezní náklady, automatická spotřeba) lsmíšené kolektivní statky (lze vyloučit jedince ze spotřeby, kvalita je nedělitelná) lfakultativní lpřikázaná státem tzv. upřednostněné veřejné statky l Veřejné statky lNejčastější chyby v definování: lVeřejné = veřejná produkce a veřejné financování produkce lJsou poskytovány zdarma lVeřejný sektor je při produkci veřejných statků vždy neefektivní l lVeřejné statky jsou spojeny s: lnerivalitou spotřebitelů lnedostupností preferencí lnevylučitelností ze spotřeby lvýskytem „černého pasažéra“ (transakční náklady) l J Nejlepší vtipy na slepý pasažér | Dikobraz l l lhttps://dikobraz.cz/slepy-pasazer l Historie veřejných statků lP.A. Samuelson l1954: jde o statky, ze kterých všichni čerpají užitek a zároveň spotřebou tohoto statku neomezují spotřebu ostatních l1989: mohou být využívány všemi bez navýšení nákladů, které jsou spojeny s poskytnutím těchto statků jednotlivci, jejich výhody jsou nedělitelné a není možné nikoho vyloučit ze spotřeby lJ.E. Stiglitz lnulové marginální náklady na dodatečnou jednotku spotřeby a obtížnost vyloučit jednotlivce z využívání veřejného statku l Lindahlova daň lE. Lindahl l1919: jednotlivci platí za veřejné statky podle svých mezních přínosů, tedy podle užitku, který jim přináší spotřeba dodatečné jednotky veřejného statku lOptimální úroveň veřejného statku je takové množství, při kterém se ochota zaplatit za další jednotku statku v souhrnu za všechny jednotlivce rovná mezním nákladům na poskytování tohoto statku loptimální množství statku vynásobené ochotou zaplatit za další jednotku tohoto statku při tomto množství lNutná podmínka: Znalost preferencí spotřebitelů + neměnnost těchto preferencí J Způsoby zabezpečování veřejných statků lve veřejném sektoru lveřejnou zakázkou u soukromého sektoru lsoukromý sektor participuje jak na zajištění veřejné infrastruktury, tak často zajišťují i určité veřejné služby pro občany lspolečná participace veřejného a soukromého sektoru l lzávisí na: lkritériích hospodárnosti vynakládaní finančních prostředků lgeografické povaze statků lužitečnosti statků pro občany v teritoriálním kontextu l ldecentralizované zabezpečování: lstát prostřednictvím jednotlivých stupňů územní samosprávy l Způsoby zabezpečování veřejných statků lobce: lnárodní veřejné statky v přenesené působnosti (např. základní školství) llokální veřejné statky v samosprávné působnosti lčisté veřejné statky: např. veřejné osvětlení, místní komunikace, městská policie lsmíšené veřejné statky: např. městská hromadná doprava lvyšší územní samosprávné celky: lnárodní veřejné statky (např. vzdělání, oprava a údržba některých komunikací) lregionální veřejné statky v samosprávné působnosti (např. hasičský sbor), lstát: lnárodní veřejné statky (např. národní obrana, státní policie, justice) Kritéria pro rozhodování o způsobu zabezpečení veř. statků lObjem vynakládaných finančních prostředků z veřejných rozpočtů l lUžitek obyvatel l l l Efekt přetížení lprojeví-li se v určitém období u veřejného statku zvýšená poptávka, a tedy i vysoká spotřeba či dokonce nadspotřeba, má to za následek snížení kvality pro všechny uživatele lŘešení: vyloučení nadbytečného spotřebitele laplikovaný přídělový systém lpoužití cenového mechanismu (uživatelské poplatky lv jednotné výši lv individuální výši lv diferencované výši dle např. platební schopnosti uživatele, výše spotřeby, druhu statku (bytový x nebytový prostor) Uživatelský poplatek lPodíl na nákladech na produkci a distribuci, zbytek je financován z veřejného rozpočtu ve formě dotace l lPlný podíl na nákladech (100 %) + systém adresných dávek pro sociálně slabé občany l lPlný podíl na nákladech + zisková marže lnapř. pro obyvatele pouze podíl na nákladech, pro podnikatele navíc zisková marže Děkuji za Vaši pozornost. J