PRÁVO EVROPSKÉ UNIE Organizační struktura EU NVS – okruh 10 K o m i s e R a d a Schéma principu nadstátnosti orgán EU orgán členských států rozhodování o návrhu povinný návrh R a d a E U Evropská k o m i s e Evropský parlament Soudní dvůr EU Účetní dvůr Evropská centrální banka Evropská rada Schéma organizační struktury EU Evropská komise •Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, –nezávislý na členských státech a –hájící zájmy Unie. –Dva významy: kolegium 27 komisařů nebo toto kolegium s celým administrativním aparátem (+ 35 000 úředníků a překladatelů). • •Pravomoci: •1. iniciativní •2. výkonná •3. kontrolní •4. zastupování EU navenek •5. právotvorná (zmocnění, prováděcí předpisy) Evropská komise základní informace •Činnost Komise je zabezpečována prostřednictvím Generálních ředitelství. GŘ je odpovědný jednomu z komisařů. O celkový chod Komise se stará Generální sekretariát. •Celkem má Komise přibližně 35 000 zaměstnanců, z nichž asi patnáct procent tvoří překladatelská a tlumočnická služba. •Předsedu Komise musí schválit Rada EU a Evropský parlament. 8 místopředsedů. •Komisaře nominují a jmenují dohodou jednotlivé členské státy, celkový počet = 27. Komisaři nejsou reprezentanty státu, který je delegoval. •Každému z komisařů je předsedou Komise přidělen jeden resort. •Evropskou komisi nakonec jako celek schvaluje Evropský parlament. •Komise je politicky zodpovědná Parlamentu, který jí jako celku může vyjádřit nedůvěru. Rada EU • •Složení: zástupci člen. států (ministři – 10 různých sektorových variant podle agendy) •Předsednictví: po 6 měsících (ČR – 2. pololetí 2022) •Pravomoci: rozhodovací, legislativní •Hlasování: –vážené –kvalifikovaná většina nebo jednomyslnost • •COREPER (velvyslanci u EU v Bruselu) – předjednání celého pořadu jednání 2 dny předem • Rada EU – různé podoby (vždy zasedá některá z nich) Název sektorové rady Zkratka Rada pro všeobecné záležitosti GAC Rada pro zahraniční věci FAC Rada pro hospodářské a finanční záležitosti ECOFIN Rada pro spravedlnost a vnitřní věci JHA Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské záležitosti EPSCO Rada pro konkurenceschopnost CC Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku TTE Rada pro zemědělství a rybolov AGRI Rada pro životní prostředí ENVI Rada pro školství, mládež, kulturu a sport EYC • • Kvalifikovaná většina v Radě podle Lisabonu (současnost) •55% členských států a současně alespoň •65% obyvatel EU (součet obyvatel ve státech hlasujících kladně) • = kumulativní podmínky •Blokační menšina - tzv. ioanninský kompromis: –Nesmí ji tvořit jen 3 státy, i kdyby představovaly 35% obyv. –Menšina musí být tvořena minimálně 4 zeměmi (případně takovým počtem členů, jenž zastupuje nejméně 35 % obyvatelstva zúčastněných členských států plus ještě jeden člen), jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou. –Tato změna byla zakotvena ve prospěch ochrany malých členských zemí, které by jinak mohly být blokovány třemi velkými členskými státy EU, které tvoří 35 % obyvatel EU. • • SHRNUTÍ INFORMACÍ O KVALIFIKOVANÉ VĚTŠINĚ •Kvalifikovaná většina - je jí dosaženo, jsou-li splněny zároveň dvě podmínky (tzv. dvojí většina): •1. nejméně 55 % členských států hlasuje pro návrh = 15 z 27 států, •2. tyto státy zahrnují nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. •Blokační menšina: tvoří ji nejméně čtyři členové Rady, kteří zastupují více než 35 % obyvatelstva EU. •Zvláštní případy: V případech, kdy se na hlasování nepodílejí všichni členové Rady (tj. členské státy) ,se procenta počítají jen ze zúčastněných členů Rady. •Další výjimka: Rozhoduje-li Rada o návrhu, který nebyl předložen Komisí nebo Vysokým představitelem, je rozhodnutí přijato, když: •pro hlasuje nejméně 72 % členských států, zastupujících nejméně 65 % obyvatelstva EU. •Zdržení se hlasování se při hlasování kvalifikovanou většinou považuje za hlas proti návrhu. Zdržení se hlasování neznamená totéž co neúčast na hlasování. Počítají se jen kladné hlasy. Hlasovací váha jednotlivých členských států v Radě EU u kvalifikované většiny (pro informaci) Austria 1.98% Belgium 2.58% Bulgaria 1.55% Croatia 0.91% Cyprus 0.20% Czech Republic 2.35% Denmark 1.30% Estonia 0.30% Finland 1.23% France 14.97% Germany 18.54% Greece 2.39% Hungary 2.18% Ireland 1.11% Italy 13.58% Latvia 0.43% Lithuania 0.62% Luxembourg 0.14% Malta 0.11% Netherlands 3.91% Poland 8.47% Portugal 2.30% Romania 4.31% Slovakia 1.22% Slovenia 0.47% Spain 10.56% Sweden 2.30% Evropská unie a Rada Evropy (dvě různé organizace) • Evropská rada (summit) Evropská Unie Rada Evropy Evropská komise Rada EU (Rada ministrů) EvropskýParlament Evropský soud pro lidská práva (Štrasburk) Soudní dvůr EU (Lucemburk) Evropská rada (summit) • •určuje celkové směry rozvoje a politické priority Unie •volí Vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku •Neplést si Evropskou radu s Radou EU nebo s Radou Evropy. •Skládá se z –hlav členských států nebo předsedů vlád (summit), –předsedy (jmenovaného Evropskou radou na 2,5 roku) –a předsedy Evropské komise •celkem 29 – Evropská rada (summit) • •Povaha: vrcholný politický orgán, přijímá zásadní rozhodnutí o dalším vývoji Unie, řeší stěžejní politické otázky, přijímá koncepční a strategické závěry. Nevytváří legislativu. •Řádné zasedání 2x ročně, mimořádná podle potřeby •Rozhodování: konsensem (= jednomyslně, nelze žádný členský stát přehlasovat) Evropský parlament Zasedání EP •Parlament má tři oficiální sídla. •1. Ve Štrasburku se europoslanci scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. •2. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také "miniplenární zasedání". •3. Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. •Mezi Bruselem a Štrasburkem poslanci s celým svým aparátem každý měsíc pendlují. Poslanci Evropského parlamentu •Celkem 705 (od voleb 2024: 720) •Nejvíce jich má Německo (96), nejméně Kypr, Malta a Lucembursko (6). ČR má 21, SR 14 (od 2024 – 15). •V budoucnu má být počet poslanců nejvýše 751, a to včetně těch, kteří budou zvoleni v nově přijímaných zemích. Konkrétní počty vždy stanoví Evropská rada (summit) jednomyslně na podnět Evropského parlamentu. • •Volby probíhají v jednotlivých členských státech podle jejich národních volebních zákonů, neboť společná unijní úprava evropských voleb neexistuje. Výbory a frakce EP (jen pro informaci) • •Parlamentní výbory vypracovávají a přijímají zprávy o legislativních návrzích či přicházejí se zprávami z vlastního podnětu. Výbory připravují materiály pro plenární zasedání Parlamentu. Dále posuzují a předkládají pozměňovací návrhy směrnic a nařízení vypracovaných Evropskou komisí. Vedle stálých výborů může Evropský parlament zřídit i výbory dočasné a vyšetřovací •Vedle výborů poslanci zasedají také v politických skupinách (frakcích), kde jsou sdruženi podle politické, nikoli státní příslušnosti. •Politické skupiny mají obdobnou strukturu jako národní strany. Volí si předsedu (v některém případě i dva předsedy) a místopředsedy. V jednacím sále zasedají poslanci podle politické příslušnosti, a to zleva doprava. •Politické skupiny rozhodují o agendě plenárního zasedání a předkládají pozměňovací návrhy, o nichž se bude společně hlasovat. Tzv. koordinátoři skupiny působí jako kontaktní osoby mezi skupinami a výbory a hledají podporu při hlasování o návrzích. •V Evropském parlamentu je v současnosti 8 politických skupin. Někteří poslanci jsou tzv. nezařazenými poslanci, tj. nejsou členy žádné politické skupiny. • Evropský soudní dvůr podle Lisabonu Soudní dvůr EU (dvě složky): Soudní dvůr Tribunál Složení SD EU: • •1. Soudní dvůr – 27 soudců, 11 generálních advokátů •2. Tribunál – 54 soudců (2019) • •3. Soud pro veřejnou službu – zrušen 2016 (sloučen s Tribunálem) Základní funkce Soudního dvora • •1. Klasické řešení sporů, ukládání sankcí • •2. SDEU jako ústavní (správní) soud • •3. Sjednocování výkladu práva EU v členských zemích