1
NP111Zk Správní právo pro veřejnou správu I
Územní samospráva a její organizace.
Profesní a zájmová samospráva, jejich organizace
IV. kolektivní konzultace 8. 11. 2024
David Hejč

2
Členění veřejné správy
§Státní správa
§uskutečňovaná státem jménem státu a v zájmu státu (základ veřejné správy)
§
§
§Samospráva
§uskutečňována jinými subjekty než je stát svým jménem a ve svém zájmu (spravují sami sebe) je od
státní správy odvozena
§

Pojem samosprávy
§správa části veřejných záležitostí těmi, jichž se bezprostředně týká / správa veřejných
záležitostí jménem a v zájmu autonomních veřejnoprávních korporací
§stojí na 3 principech: 1. decentralizace 2. demokracie 3.subsidiarita
§subjekt: územní samosprávné celky (obce a kraje) a další/jiné  veřejnoprávní korporace (profesní
komory, vysoké školy), právo na samosprávu (ústavně či zákonem zaručené) a povinnost ji vykonávat
§vykonavatel: orgány ÚSC, orgány VŘPK
§nezávislost při výkonu samosprávy (i tak však vázanost zákony)
§samospráva
§územní – obce, kraje
§zájmová (profesní, vysokoškolská)
§
§
§
3

Ústavní (a mezinárodněprávní) základy samosprávy
§
§Čl. 8 Ústavy ČR: Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků. [K tomu viz nález Pl. ÚS
1/96.]
§Ústavní soud považuje místní samosprávu a nezastupitelnou složku rozvoje demokracie
§Čl. 9 odst. 2 a 3 – materiální ohnisko
§komunální ústavní stížnost
§Hlava sedmá Ústavy ČR „Územní samospráva“ (čl. 99 až 105)
§Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně
ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
§Listina základních práv a svobod
§
§Evropská charta místní samosprávy (č. 181/1999 Sb.):
§
4

EVROPSKÁ CHARTA MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY
     (sdělení MZV ČR  č. 181/1999 Sb.)
5
§dokument Rady Evropy, který byl přijat (podepsán prvními státy) v říjnu 1985 ve Štrasburku, a
který nabyl platnosti po předepsané ratifikaci stanoveným minimálním počtem členských států k
1.9.1988
§
§Česká republika Evropskou chartu místní samosprávy podepsala v květnu 1998 a po její ratifikaci se
Charta stala pro Českou republiku platnou dnem 1.9.1999
§
§upravuje základní otázky postavení a poslání místní samosprávy, a to :
§ústavní a zákonné základy místní samosprávy,
§pojem místní samosprávy a  tzv. rozsah místní samosprávy,
§ochrana hranic místních správních jednotek,
§správní struktury a zdroje k plnění úkolů místních společenství,
§podmínky výkonu odpovědnosti na místní úrovni,
§institut dozoru nad činností místních společenství,
§finanční zdroje místních společenství,
§právo místních společenství se sdružovat,
§soudní ochrana místní samosprávy
§limity svobody územní samosprávy – nález ÚS  ze dne 5. 2. 2003, sp.zn.  Pl. ÚS 34/02
§má být evropský standard

Územní samospráva v procesu reformy veřejné správy
§Reformování veřejné správy po roce 1989:
§
§obnova místní samosprávy (zrušeny národní výbory - orgány státní moci)
§
§vytvoření vyšších územních samosprávných celků (dvoustupňové správní uspořádání)
§
§ukončení činnosti okresních úřadů (k 31. 12. 2002)
§
§
§
6

Organizace územní samosprávy
§obce (základní územní samosprávné celky)
•zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
•zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii
•zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou
působností
•zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí
•zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů
§vyšší územní samosprávné celky (13 krajů + hl. m. Praha)
•zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)
•zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
•zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
•zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů
•zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
§
§
§
§
7

Obec jako základní územní samosprávný celek
§základ obce
•osobní (tvůrci i adresáti)
•územní (mohou se slučovat, připojovat, oddělovat)
•ekonomický (požadavky na hospodaření – nevrchnostenská VS)
•mocenský aspekt obce (zejména OZV)
§
§veřejnoprávní korporace
§vlastní majetek (hospodaří podle vlastního rozpočtu)
§vystupuje vlastním jménem na vlastní odpovědnost
§
§
§
§
§
§
§
§
8

Samostatná a přenesená působnost obce
§
§samostatná působnost – autonomní správa svých záležitostí
§např. vydávání obecně závazných vyhlášek
§dozor a kontrola – Ministerstvo vnitra
§
§přenesená působnost – (dekoncentrovaný/delegovaný) výkon státní správy
§např. vydávání nařízení
§zmíněná kategorizace obcí
§dozor a kontrola – krajský úřad
§Čl. 105 Ústavy „Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.“
§
§smíšený model územní veřejné správy
§
§§ 8 zákona o obcích: Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou
působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost. – určuje tedy zákonodárce, limit čl. 8
Ústavy
§
§
§
9

§ 35 odst. 2 ZO
§„Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou
vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s
místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro
uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje
zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a
ochrany veřejného pořádku.“
Zápatí prezentace
10

Záležitosti patřící do samostatní působnosti
§Záležitosti existence obce a její územní změny např.
§slučování/připojení s jinou obcí
§označování částí obce, ulic…
§Vnitřní organizace obce např.
§volba, zřizování a ustanovování orgánů obce
§zřizování obecní policie,
§organizace místního referenda
§Rozpočtové hospodaření
§Hospodaření s obecním majetkem
§Podnikatelské aktivity obce, zakládání právnických osob
§Atd.
11

Obecní právní předpisy
12
Podzákonný právní předpis
Který orgán vydává
Ústavněrávní východisko
Obecně závazná vyhláška obce
zastupitelstvo
čl. 104 odst. 3 Ústavy
Nařízení obce
rada/zastupitelstvo
čl. 79 odst. 3 Ústavy
Proces: vydání – platnost – účinnost
•
•obecně závazná vyhláška je originální právní předpis
•nařízení je odvozený (prováděcí) právní předpis
•
•
•
•

13
Dozor nad činností obcí


Obce a jejich členění
§
§kategorizace obcí
§obce (jedničkové) – 6259
§obce s pověřeným obecním úřadem (dvojkové) - 388
§obce s rozšířenou působností (trojkové) - 205
§
§další členění
§obec
§město a městys
§statutární město
§hl. m. Praha
§
§
§
§
§
14

Statistické údaje o velikostních skupinách obcí
15
•celkem 6254 obcí
•přes 4700 (2/3) obcí má méně než 1000 obyvatel
•1354 obcí eviduje méně než 200 občanů
•200 až 1000 lidí žije v 3372 obcích.
•
•
•

16
zdroj:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/cesko-ma-nejmensi-obce-v-eu-slucovani-ale-obvykle-odmi
taji-350960

Srovnání s ostatními evropskými státy
·Průměr počtu obyvatel na jednu obec v ČR činí 1736, což je nejnižší číslo v Evropské unii.
·Většina zemí EU má násobně větší obce. Téměř polovina má průměr nad deseti tisíci obyvateli na
jednu samosprávu – například Dánsko, Řecko, Bulharsko, Portugalsko nebo Polsko.
§Nejvyšší průměr ze zemí EU má Irsko. Na pět milionů obyvatel má pouze 85 obcí. Kdyby mělo Česko
dosahovat stejného průměru (62 136), muselo by zrušit přes šest tisíc obcí.
§
17

18
zdroj:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/cesko-ma-nejmensi-obce-v-eu-slucovani-ale-obvykle-odmi
taji-350960

Je to problém?
·Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhuje slučování,
argumentuje neefektivností systému
·Od roku 2010 vzniklo deset obcí a žádná nezanikla. Většina nových obcí vznikla odtržením od
vojenského újezdu. V roce 2015 jeden zanikl v Brdech.
·Otázka motivace obcí ke slučování X snaha udržet si samosprávu
§Možná jiná řešení:
·Meziobecní spolupráce – zakládání svazků (svoz komunálního odpadu, zřizování škol a školská
zařízení adpod.) a možnost se sdružovat do společenství (možnost sdíleného úředníka).
19

O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Orgány obce
§
§zastupitelstvo obce
§výbory zastupitelstva (finanční a kontrolní,
§ další fakultativně)
§rada obce
§komise rady
§starosta
§obecní úřad
§(tajemník)
§zvláštní orgány obce
§obecní policie
§
§
§
§
20

Zastupitelstvo
§vrcholný orgán (vyjádření ústavního práva občanů podílet se na správě veřejných záležitostí)
§přímo volený orgán
§stěžejní úloha především v rámci
§  samostatné působnosti
§veřejná zasedání nejméně jednou za tři měsíce
§občané mohou v otázkách samostatné
§  působnosti vytvořit bod programu zasedání,
§zápisy ze zasedání veřejné, možno nahlížet
§  a činit výpisy
§vytváří výbory jako poradní a iniciativní
§  orgány (povinně finanční a kontrolní)
§
21

Rada obce
§výkonný orgán vykonávající působnost jak samostatnou, tak přenesenou
§volena z řad zastupitelstva, kterému je také odpovědná (pokud je alespoň 15 zastupitelů, jinak
její pravomoci vykonává starosta a zastupitelstvo)
§neveřejná zasedání
§zápisy ze zasedání veřejné, možno nahlížet a činit výpisy
§vytváří komise jako poradní a iniciativní orgány
§
22

Starosta
§specifický orgán, který zastupuje obec navenek (podepisuje za ni např. právní předpisy obce) X
nelze právní jednání bez předchozího souhlasu orgánu obce, je-li požadován – jinak absolutní
neplatnot
§
§
§volen zastupitelstvem, kterému je odpovědný
§
§v případě potřeby zastupován místostarosty
§
23

Obecní úřad
§orgán působící hlavně v přenesené působnosti (přenesená působnost tam kde není svěřeno jinému
orgánu obce)
§ – v rámci ní vytváří specializované odbory (např. odbor životního prostředí, dopravy,
přestupkový, odbor stavebního úřadu, ...)
§
§podpůrně působí též v samostatné působnosti obce
§
§tajemník obecního úřadu (ve II. a III. se obligatorně)
§odpovídá za plnění úkolů starostovi, který je v čele OÚ
§
24

Struktura obecního úřadu - příklad
https://www.boskovice.cz/organizacni-struktura/d-21874
25

Statutární města
§
§§ 4 odst. 1 zákona o obcích: Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy
Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín,
Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná,
Mladá Boleslav a Prostějov.
§
§územní členění na základě statutu (OZV)
§fakultativní členění na městské části/obvody
§magistrát (městský úřad) a primátor (starosta), ostatní orgány mají pojmenování obdobné jako je
tomu u obcí, resp. jiných měst
§městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem a
v mezích zákona statutem.
§městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení.
§
§další úprava v § 130 a násl. zákona o obcích
§
§
26

Příklad členění – statutární město Brno
Zápatí prezentace
27

Hlavní město PRAHA
§
§
§má postavení obce  i  VÚSC („kraje“)
§na městské části se člení tzv. ze zákona
§některé vnitřní vztahy upraveny přímo zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, jiné
STATUTEM
§dále principiálně obdobný vnitřní režim jako u statutárních měst

Kraj jako vyšší územní samosprávný celek
§základ kraje
•osobní
•územní
•ekonomický
•mocenský aspekt
§veřejnoprávní korporace
§vlastní majetek
§vystupuje vlastním jménem na vlastní odpovědnost
§ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
§formálně zřízeny s účinností od 1. 1. 2000
§
§Vztah obcí a krajů (oblast samostatných působností):
§respektování „autonomie“ samosprávného postavení obcí
§kraj má vyšší nikoliv nadřízené postavení
§princip subsidiarity
§
§
§
§
§
§
29

Samostatná a přenesená působnost kraje
30


Orgány kraje
§
§zastupitelstvo kraje
§výbory zastupitelstva (finanční, kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost, další
fakultativně)
§rada kraje
§komise rady
§hejtman
§krajský úřad
§ředitel KÚ
§zvláštní orgány kraje
§
§
§
§
31

Podíl občanů na veřejné správě - obecně
§Čl.21 odst. 1 Listiny
§Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
§
§základní předpoklad pro výkon přímé i zastupitelské demokracie
§
§institucionální mechanismus k řešení rozporů :
§je spíše pravidlem než výjimkou, že obecný zájem je odlišný od všech zájmů individuálních. Nutnost
společenského spolužití proto vyvolává neustálé napětí, a tím i potřebu hledání souladu a
rozhodování kolizních případů
§
§

Participace na územní samosprávě
§volit a být volen do zastupitelstva obce/kraje
§hlasovat v místním/krajském referendu
§vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce/kraje v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k
projednávaným věcem,
§nahlížet do rozpočtu obce/kraje a do závěrečného účtu obce/kraje za uplynulý kalendářní rok, do
usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce/kraje, do usnesení rady obce/kraje, výborů
zastupitelstva obce/kraje a komisí rady obce/kraje a pořizovat si z nich výpisy,
§požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce/kraje nebo
zastupitelstvem obce/kraje; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce/1000 občany kraje,
musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva
obce, nejpozději do 90 dnů,
§podávat orgánům obce/kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány obce/kraje je vyřizují
bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
§
33

Referendum
§Místní referendum
§zákon 22/2004 Sb., o místním referendu
§oprávněné osoby (právo volit do zastupitelstva)
§souhlas/nesouhlas s konkrétně položenou otázkou
•pouze v samostatné působnosti + některé výjimky (§ 7)
§v některých případech je obligatorní (zásadní změny území obce)
§koná se  - na základě usnesení zastupitelstva nebo na návrh přípravného výboru
§platnost a závaznost
§
§Krajské referendum
§– zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu – právní úprava obdobná jako u místního referenda +
specifika
§
•
34

Petice
§Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a
stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto
orgánů (dále jen "petice").
§
§
§
§
§
§
§
§
Právo na informace ve veřejné správě
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
§ 2
Povinnost poskytovat informace
§(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující
se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné
instituce.
§
§

Profesní samospráva
§Významný projev decentralizace VS ve státě – profesním komorám se svěřuje regulace výkonu
některých profesí (na nichž je výrazný veřejný zájem), a to těmi, kdo je sami vykonávají
§exkluzivita osobního substrátu zájmové korporace  X personální základ obce
§k získání členství se vyžadují předpoklady – určité vzdělání, absolvování praxe a vykonání
zvláštních profesních zkoušek X u obce každý občan ČR
§Vydávány tzv. stavovské předpisy – vnitřní předpisy korporace (srov. právní předpisy obcí a krajů)
§existence dohledu (kontroly) orgánů komory nad kvalitou výkonu povolání – možnost kárného
potrestání za porušení právních předpisů nebo i stavovských předpisů – zajištěno skrze povinné
členství
§nucené povinné členství jako podmínka k výkonu příslušného povolání
§povinnost platit pravidelně příspěvky na provoz
§

Profesní samospráva
§
§advokátní komora, notářská komora, exekutorská komora,
§lékařská komora, stomatologická komora, lékárnická komora, komora veterinárních lékařů,
§komora architektů, komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
§komora daňových poradců, komora auditorů, komora patentových zástupců
§
§
§
§
§
§
37

Vysoké školy – prameny právní úpravy
§čl. 33 Listiny
§ (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností
občana a možností společnosti též na vysokých školách.
§čl. 15 odst. 2 Listiny
§svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena
§čl. 17 Listiny
§svoboda projevu a právo se vyjadřovat
§…
§
§Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách
§upravuje právní postavení všech vysokých škol
§
§
§
§
§
§
38

39
Součást organizační složky státu / Organizační složka státu
Státní rozpočet – obrana/vnitro
s.r.o. / a.s.
Zejména vlastní hospodářská činnost
Veřejná vysoká škola
Státní rozpočet - školství

Vysoké školy
§nejvyšší článek vzdělávací soustavy
§Akademické svobody a akademická práva
§Dělení vysokých škol:
§veřejné
§soukromé
§státní
§
§Dělení podle typu
§univerzitní
§neuniverzitní
§
§
§
40

Veřejná vysoká škola
§přiznává akademické tituly
§koná habilitační řízení
§koná řízení ke jmenování profesorem
§používá akademické insignie a koná akademické obřady
§financovány ze státního rozpočtu, poplatky spojené se studiem, výnosy z doplňkové činnosti, dary,
rozpočet ÚSC a další.
§samospráva – rozhoduje o vnitřní organizační struktuře, počet přijatých uchazečů, tvorba a
uskutečňování studijních programů, organizace studia, vědecké/výzkumné a další tvůrčí činnosti,
rozhoduje v pracovněprávních věcech, hospodaření, výše poplatku za studium…
41

Veřejné vysoké školy
42


Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy
§podléhají registraci MŠMT
§
§obligatorní: statut, volební a jednací řád akademického senátu, vnitřní mzdový předpis, jednací
řád vědecké rady, studijní a zkušební řád, stipendijní řád, disciplinární řád…
§
§projev autonomie – abstraktní akt – normativní charakter – není obecně závazný/není pramen práva –
soulad se zákony i jinými právními předpisy
43

44
Samosprávné
•Akademický senát (volen z akademické obce)
•Rektor (funkce statutárního orgánu)
•Vědecká (akad.) rada (působnost např. v habilitačním a profesorském )
•Disciplinární komise
•Rada pro vnitřní hodnocení
Další
•Kvestor (správcem a hospodářem veřejné vysoké školy )
•Správní rada (dohled řádným hospodaření )
Orgány veřejných vysokých škol

45
Stát (prostřednictvím MŠMT či NAÚ) zasahuje do činnosti VŠ jen v zákonem vymezených oblastech
Financování (resp. „spoluřízení“ u státních VŠ), Dozor nad normotvorbou
Dozor nad zákonností a konkrétními povinnostmi VŠ
Dozor nad kvalitou poskytovaného vzdělání=> akreditace (oprávnění přijímat uchazeče ke studiu,
konat výuku a zkoušky, udělovat akademické tituly
Uděluje ji
•Národní akreditační úřad pro vysoké školství
•Vysoká škola „sama sobě“, pokud pro danou oblast a typ studijního programu získala institucionální
akreditaci
Dozor státu nad vysokoškolskou samosprávou

Prameny ke studiu:
§
§Průcha, P. Správní právo. Obecná část. 8. vydání. Brno – Plzeň : Aleš Čeněk, 2012, s. 184 – 250.
§Kopecký, M. Správní právo. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 97 - 128
§Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 9. vydání. Praha : C. H. Beck, 2016, s. 77 – 115.
§
§
§
46