Adobe Systems 1 Reformy ve veřejné správy. Reforma veřejné správy v ČR. Radislav Bražina [USEMAP] Adobe Systems 2 Reforma veřejné správy Lze charakterizovat jako zásadní, podstatnou změnu kvality systému veřejné správy. Vztahuje se k organizační i funkční stránce veřejné správy a jeho subsystémů a jednotlivých součástí. [USEMAP] Adobe Systems 3 Počátky a důvody reforem -v 60. a 70. letech v západní Evropě. Cílem vyšší efektivnost (ekonomické limity právního státu, kvalita a rozsah veřejných služeb), a debyrokratizace (a tím zvýšení pružnosti) veřejné správy. Směřuje k širšímu využívání manažerských metod ve veřejné správě (později také zavádění nových metod hodnocení /=evaluace/ veřejné správy). - v 80. a 90. letech se objevily nové problémy a témata reforem – snaha o větší otevřenost veřejné správy občanům a jejich větší účast na rozhodování (participaci). [USEMAP] Adobe Systems 4 Obecné poznámky a poznatky o reformách Jsou vyvolány potřebami a problémy společnosti, o k jejich provedení je potřebná politická podpora (musí být schváleny rozhodujícími místy (vláda – koncepce, návrhy řešení) a poté promítnuty do příslušných právních úprav (parlament), vyžadují provedení analýzy a přípravu reformní koncepce. Jedná se o náročné a nákladné změny ve velkých společenských systémech, není možné je snadno vracet a brát něco „zpět“. Reformy veřejné správy nikdy nejsou zcela ukončeny, neboť stále vznikají nové situace, potřeby a požadavky na vyšší kvalitu. „Teorie reforem veřejné správy“ je samostatný obor zkoumání, a měl by mít vzhledem ke svému významu pro společnost potřebnou podporu a respekt („Používejme vhodných metod, neopakujme stejné chyby, inspirujme se úspěšnými příklady, průběžně vyhodnocujme dosažené výsledky, využívejme zpětné vazby, využívejme nejmodernější modely a metody hodnocení, ….“). [USEMAP] Adobe Systems 5 Reformy veřejné správy v ČR Vznik „Gottwaldových krajů“ Zákonem č. 280/1948 Sb. došlo ke vzniku 19 krajů, z toho 13 v českých zemích a 6 na Slovensku. Soustavu národních výborů tvořily místní, okresní a krajské národní výbory (MNV, ONV, KNV), jímž byl svěřen výkon veřejné správy ve všech oborech, zatímco jiným orgánům příslušel pouze výjimečně, na základě zákona. [USEMAP] Adobe Systems 6 Reformy veřejné správy v ČR Krajské zřízení 1960 - Československo Změny na základě zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, který zachoval územní členění na kraje, okresy a obce, ale snížil počet krajů z 19 na 10 a počet okresů z 291 na 108. Byla také přijata nová ústava, která pozměnila název státu na Československou socialistickou republiku. Došlo k oslabení tradičních center (např. Olomouce, Zlína, Pardubic), územní celky byly vyměřovány bez ohledu na potřeby obyvatel. Byly vytipovány tzv. střediska místního významu. Tyto obce se staly sídly místních národních výborů s rozšířenou působností (tzv. střediskové obce). ̶ [USEMAP] Adobe Systems 7 Reformy veřejné správy v ČR po roce 1990 Cíle po roce 1990 byla decentralizace státní správy spolu se zrušením systému národních výborů a vytvořením samosprávných obcí. V praxi to vedlo ke zrušení celého systému národních výborů. Souběžným krokem v tomto procesu bylo vytvoření samosprávných obcí, a to zákonem č. 367/1990 Sb. Vedle toho byly zákonem č. 368/1990 Sb. zřízeny okresní úřady, které představovaly státní správu s všeobecnou působností na území jednotlivých okresů. [USEMAP] Adobe Systems 8 Reformy veřejné správy v ČR po roce 1990 Dekoncentrované územní specializované orgány státní správy vznikaly v tomto období zcela bezkoncepčně podle okamžitých potřeb ministerstev nebo jiných ústředních orgánů státní správy. [USEMAP] Adobe Systems 9 Reformy veřejné správy v ČR po roce 1990 Koncepce reformy veřejné správy z roku 1998 obsahovala především tyto cíle: Modernizace ústřední státní správy a jejího výkonu. Reforma územní veřejné správy. Zvýšení kvality výkonu celé veřejné správy. Zabezpečení podmínek pro aplikaci norem komunitárního práva na administrativní úrovni jako základního předpokladu pro členství v EU. Implementace opatření v souvislosti s požadavky na moderní výkon veřejné správy obsažené ve Zprávě Evropské unie z roku 1997. V této zprávě bylo doporučeno přijetí právní úpravy státní služby a zajištění koordinace činností veřejné správy horizontálním způsobem na všech úrovních jejich výkonu. [USEMAP] Adobe Systems 10 Reformy veřejné správy v ČR po roce 1990 – krajská úroveň I. fáze reformy První fáze reformy územní veřejné správy proběhla ve znamení principů decentralizace, dekoncentrace a subsidiarity a zachování určitých funkcí státu. Území těchto nově vzniklých krajů se však liší od územního vymezení krajů, ve kterých do roku 1990 působily krajské národní výbory, a které dosud představují územní obvody pro řadu specializovaných orgánů státní správy. Největší podobnost v územním rozložení můžeme najít s kraji existujícími v letech 1949 – 1960. Hlavním znakem tohoto uspořádání bylo především respektování všech regionálních center střední úrovně.2 Vlastní činnost začaly vykonávat krajská zastupitelstva a další krajské orgány včetně krajských úřadů od 1. ledna 2001. Tím byla legislativně ukončena druhá etapa decentralizace státní správy v České republice. Dne 31. prosince 2002 ukončilo svoji činnost 73 okresních úřadů a jejich působnosti byly přeneseny převážně na 205 obcí s rozšířenou působností s cílem přiblížit státní správu občanům. Menší část kompetencí zaniklých okresních úřadů byla s účinností od 1. ledna 2003 přenesena na krajské úřady a na další správní úřady. I. fáze souvisela se zvolením krajského zastupitelstva, zřízením krajského úřadu a přenosem kompetencí, pracovníků a majetku na krajskou územní samosprávu (do 1. ledna 2002) V roce 2000 byl přijat právní rámec pro uskutečnění reformy územní veřejné správy. V prvním kroku se jednalo zejména o zřízení krajských samospráv. S tím souvisela příprava zákonů organizačních a kompetenčních (zákon o obcích, krajích, atd.) a dále z oblasti finanční a majetkové (o rozpočtových pravidlech, rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, atd.) Dne 12. listopadu 2000 se uskutečnily volby do 14 krajských zastupitelstev. V zákonné lhůtě, a to ve dnech 18. - 21. prosince 2000, byla svolána jejich první zasedání. Následovalo zvolení hejtmanů, kteří se posléze ujali řízení další činnosti krajských samospráv. Na základě schválených zákonů přešla na krajské úřady první část působností z ústředních orgánů státní správy a okresních úřadů. [USEMAP] Adobe Systems 11 Reformy veřejné správy v ČR po roce 1990 – krajská úroveň II. fáze souvisela s transformací okresních úřadů, přenesením jejich kompetencí jednak na obecní (městské) úřady a v omezeném rozsahu na krajské úřady (do 31. prosince 2002). Základním cílem II. fáze reformy bylo další rozvinutí decentralizačních a dekoncentračních procesů. V této souvislosti došlo k přesunutí kompetencí, které byly dosud vykonávány orgány státní správy (tj. především okresními úřady) na samosprávu, ať již do samostatné nebo přenesené působnosti. Pro přenos působností byla zvolena následující kritéria: dostupnost pro občany, počet obyvatel správního obvodu, přenos prvoinstančního rozhodování na co nejnižší možnou úroveň veřejné správy, četnost vydaných prvoinstančních rozhodnutí na jednotlivých úsecích státní správy, efektivnost, kvalita a hospodárnost výkonu veřejné správy na příslušném stupni, náročnost přenášených působností na kvalifikovanost zaměstnanců úřadu. ̶ Adobe Systems 12 Děkuji za pozornost. ̶