Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 NP306Zk Správní proces a soudní přezkum VI. Kolektivní konzultace 22.11.2024 1. Informace k ukončení předmětu 2. Shrnutí problematiky: Právní základy a garance práva na řádný (spravedlivý) proces. Postavení dotčených osob. Úloha a aplikace procesních zásad, a základních zásad (principů) pro činnost správních orgánů. doc. JUDr. Soňa Skulová, Ph.D. Základ právní úpravy procesních forem veřejné správy: §Ústava, Listina: •Čl. 36 odst. 1: “Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.“,… • §Mezinárodní smlouvy, evropský kontext (spíše doporučující – Rada Evropy. Přímo závazný předpis EU tyto postupy neupravuje). §Základem úpravy procesních postupů SO: Ø z.č. 500/2004 Sb., správní řád („s.ř.“), v platném znění. Ø zvláštní zákony ( resp. jejich procesní ustanovení, např. v zákoně stavebním, zákoně živnostenském, zákoně o odpovědnosti za přestupky, zákoně o VŠ, a d.). • / + vztah k soudnímu řádu správnímu, + význam judikatury/. • Správní řád v evropském právním vývoji a kontextu : • Problematika správního řízení není v obecné formě upravena závaznými předpisy EU (i když existuje projekt, záměr – „RENEUAL“). • Speciality odvětvové v přímo závazných pramenech. •Založeno: Právo na dobrou správu – čl. 41 Charty základních práv EU. •Vycházejí ze společných tradic a hodnot právního státu. • •Dokumenty Rady Evropy (tzv. „soft-law“) nastavují standardy ( - základy promítnuty do správního řádu): • - Rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy (77) 31 o ochraně jednotlivce v souvislosti s rozhodnutími správních orgánů, • + řada doporučení VM RE: • - Doporučení (80) 2 , týkající se správního uvážení ( „diskreční pravomoc“), • - Doporučení (84) 15, týkající se odpovědnosti orgánů veřejné moci za škodu způsobenou při výkonu jejich pravomoci, • - Doporučení (87) 16, týkající se správního řízení ve vztahu k velkým skupinám osob, • - Doporučení (91) 1, týkající se správního trestání, a další… • Vztah správního řádu k dalším prostředkům - režimům ochrany práv: • - soudní řád správní - z.č. 150/2002 Sb., v platném znění: • - Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a n. s.ř.s.) » včetně prohlášení nicotnosti rozhodnutí (§ 76 odst. 2), překročení mezí či zneužití správního uvážení (§ 78 odst. 1), zjevně nepřiměřeného trestu (§ 78 odst. 2) . »POZN.: Rozhodnutí zde definováno odlišně – širší pojetí („materiální“). - -Žaloba proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 a n.) - -Žaloba - Ochrana před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (§ 82 a n.) /+ její podpůrná, „sběrná“ funkce/. - »+ uspokojení účastníka po podání žaloby (§ 62 s.ř.s., § 153 s.ř.) - » Vztah správního řádu k dalším prostředkům - režimům ochrany práv: §Soudní ochrana dle části páté o.s.ř. »u věcí soukromoprávní povahy v pravomoci SO. »(„nesprávné rozhodnutí“ – plná jurisdikce, soud již „nevrací“ správnímu orgánu). § §Odpovědnost za škodu a nemateriální újmu: -dle z.č. 82/1998 Sb., upravující újmu způsobenou rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem »(obecné soudy, po vyčerpání prostředků k ochraně práva, jimiž je zahájeno příslušné řízení – přezkum, resp. ochrana proti nečinnosti). »Nesprávný úřední postup – zahrnuje také nečinnost. » »POZN. Prostředky na sebe navazují, resp. nutno vyčerpat aktuální prostředek ochrany práv, aby bylo možno uplatnit další. Stanoveny lhůty. („Právo přeje bdělému“). I. Správní řád - zákon č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů: • •= obecná zákonná úprava postupů správních orgánů, •- procesní „kodex“ veřejné správy (upravuje více procesních forem + „základní zásady“ pro činnost veřejné správy ). • •Přijat dne 24.června 2004, s účinností od 1.1.2006. •U nás v pořadí teprve druhá úprava procesních postupů veřejné správy ve formě zákona. • •Reagoval na změny v organizaci a pojetí veřejné správy po r. 1990, na požadavky ochrany základních práv (právo na spravedlivý proces), a na obnovení soudní kontroly). • •Poskytl nezbytný zákonný základ pro uplatňování vnějších forem činnosti veřejné správy vůči dotčeným osobám. • • • • • I. Systematika správního řádu: • •Zákon členěn do osmi částí: § §I. Úvodní ustanovení (§§ 1 – 8) – Působnost zákona. Základní zásady činnosti správních orgánů („SO“). • • Úprava správního řízení (= klasický správní proces, detailní, až kasuistická úprava): §II. Obecná ustanovení o správním řízení (§§ 9 – 129) §III. Zvláštní ustanovení o správním řízení (§§ 130 – 153) • POZOR !! - vztah těchto částí není založen na subsidiaritě, resp. specialitě. • •Pouze ve správním řízení – účastníci, s plnými procesními právy. • I. Systematika správního řádu: § §IV. Část: Vyjádření, osvědčení sdělení (§§ 154 – 158) §/= tzv.“jiné úkony podle části čtvrté“/ - jednodušší režim oproti správnímu řízení. § §V. Veřejnoprávní smlouvy (§§ 159 – 170) § §VI. Opatření obecné povahy (§§ 171 – 174) § §VII. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§§ 175 – 183) § §VIII. Účinnost (§ 184). • I.Působnost správního řádu – pozitivní vymezení: ØSprávní řád upravuje (§ 1 odst. 1) postup SO, tedy: Ø • - postup orgánů moci výkonné, • • - postup orgánů územních samosprávných celků, • • - postup právnických a fyzických osob, • • pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, • • tedy v rámci výkonu veřejné moci, resp. autoritativního, vrchnostenského rozhodování a činnosti. • • • • • • • I. Negativní vymezení působnosti správního řádu: Ø ØSprávní řád se nevztahuje (§ 1 odst. 3): • - na soukromoprávní (obč.pr., obch.pr., prac.pr.) jednání správních orgánů, • • - na vztahy mezi orgány téhož ÚSC při výkonu samostatné působnosti • (upraveny v zákoně o obcích, z. o krajích a o hl.m. Praze). • •Z povahy úpravy a pozitivního vymezení plyne, že se obecně nevztahuje na vnitřní poměry, resp. vztahy uvnitř veřejné správy • •(s výjimkami danými zákonem – např. rozhodování o disciplinárních deliktech osob ve služebním poměru ke státu). • I. Pro účely určení působnosti správního řádu pro konkrétní případ (postup): - -nutno uplatnit kombinaci pozitivního a negativního vymezení působnosti shora uvedených. - -------------------------------------------------------------------- - -Význam přechodných ustanovení. – ve vztahu k dosavadní úpravě ve zvláštních zákonech, a s ohledem na stručnost úpravy správního řádu (řízení) předchozí (§ 177 a § 180). •- aby byl zajištěn zákonný základ pro postupy. I. Vztah správního řádu ke zvláštním právním úpravám postupu správních orgánů: • • •Základ subsidiární působnosti správního řádu: § 1 odst. 2: –„Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup.“ – •Ve zvláštních zákonech upravujících procesní postupy na jednotlivých úsecích veřejné správy (zpravidla v přechodných ustanoveních) - někdy odkaz na použití správního řádu („nestanoví-li tento zákon jinak…). • Nemusí však být výslovně – je nastaveno dle shora § 1 odst. 2 s.ř. Ø ØSubsidiarita správního řádu se uplatňuje nejen pro správní řízení, ale také pro další postupy upravené ve správním řádu • (a také pro výslovně neupravené – viz působnost části čtvrté). • I. Subsidiární (podpůrná) působnost správního řádu: • •TEDY: Existuje-li pro daný postup (pojem,institut) odlišná úprava ve zvláštním zákoně, použije se přednostně tato zvláštní úprava. • Pokud nikoliv, aplikuje se správní řád. • ØVe zvláštních zákonech (práva hmotného) - odlišný rozsah speciálních ustanovení •(např. stavební zákon, zákon o odpovědnosti za přestupky, jež představují poměrně specifická řízení, ale i v mnoha dalších zákonech s menším rozsahem odlišností) • = odchylek od obecné úpravy obsažené ve správním řádu. • Např. v otázkách: vymezení účastníků, náležitostech žádosti, v (dalších) náležitostech rozhodnutí, lhůtách, v režimu přezkumu,… I. Subsidiární (podpůrná) působnost správního řádu • •Vyžaduje znalost jak zvláštních právních úprav • (tedy co nutno aplikovat přednostně), •tak dobrou orientaci v obecné úpravě správního řádu • (tedy co ke zvláštní úpravě doplníme, resp., čím se budeme řídit, pokud zvláštní zákon nemá vlastní úpravu daného procesního pojmu či situace). •-------------------------------- •AVŠAK: v intencích požadavku na zákonný základ pro výkon veřejné správy (princip legality) - plné vyloučení působnosti správního řádu připadá v úvahu jen tehdy, má-li zvláštní zákon (dostatečnou) vlastní úpravu daných postupů (= např. daňový řád – z.č. 280/2009 Sb.). • I. Subsidiární (podpůrná) působnost správního řádu • •Pozn.: Vyloučení obecných pravidel správního řízení v rámci výkonu rozhodovací pravomoci SO, bez stanovení zvláštních pravidel dostatečných – důvodem pro zrušení takových ustanovení ( Pl.ÚS 14/96, Pl. ÚS 21/04 - porušení ústavního práva na způsob výkonu veřejné moci stanovený zákonem - čl. 2 odst. 3 Ústavy). •------------------------------------------------------------------------------------- •Viz k tomu také univerzální působnost základních zásad činnosti správních orgánů (§ 177 odst. 1). •+ § 180 – působnost s.ř. směrem k dosavadním úpravám (postupů jejichž výsledkem je rozhodnutí, a jiných postupů). • • I. V rámci úpravy správního řádu - specifické (širší) nastavení působnosti: • A. Části čtvrté s.ř.: – =„vnitřní podpůrnost“ v rámci úpravy SŘ ( „nejde-li o jinou procesní formu…“) – (§ 177 odst. 2 + § 158 odst. 1, + 180 odst. 2). – –B. Základních zásad činnosti správních orgánů. – –Upraveny v prvé části zákona, v §§ 2 – 8 s.ř., –jejich působnost v rámci Společných, přechodných a závěrečných ustanovení zákona. – –Pozn. Nesprávně někdy uváděny jako zásady správního řízení ( dle předchozí úpravy, která konkrétně upravovala pouze tuto procesní formu, a poskytovala sadu zásad vskutku procesní povahy). I. „Univerzální“ působnost Základních zásad činnosti SO: –Působnost zásad činnosti nastavena široce pro výkon veřejné správy: – „Základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje“. – (§ 177 odst. 1 s.ř.) –Působnost zákl. zásad - tedy nejen při aplikaci správního řádu. –POZN.: Základní zásady činnosti působí vzhledem ke svému nastavení nejen pro oblast procesní, ale zčásti také materiální (= vůči obsahu rozhodnutí, řešení věci, využití správního uvážení – zejm. zásada proporcionality, legitimního očekávání, účelu pravomoci spr. orgánu). – II. Správní řízení •Vymezení pojmu: •Definice legální ( § 9 správního řádu): • • Správní řízení = postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí (§ 67), jímž se v určité věci: •zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby (= rozhodnutí konstitutivní povahy), nebo • jímž se prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá (= rozhodnutí deklaratorní povahy). • •Tedy rozhodnutí ve věci, resp. meritorní. Ø • II. Správní řízení •Materiální pojetí pojmu: •Zkoumá se naplnění zákonných znaků. Zvláštní zákony ne vždy výslovně označení postupu („správní řízení“), či jeho výsledku („vydání rozhodnutí“) uvádějí. • • V rámci řízení, resp. v souvislosti s ním mohou být vydána rovněž rozhodnutí procesní povahy (zpravidla „usnesení“). • •Formu rozhodnutí určuje zákon. Ø • II. Správní řízení: Ønejčastější procesní forma. Ø Øpropracovaná, detailní úprava, nejrozsáhlejší v rámci s.ř. (§§ 9 – 153). Úprava poměrně složitá (vnitřní struktura, vztahy, odkazy). Øpostaveno na určitých procesních zásadách (viz níže zásady správního řízení). Øpřesné vymezení subjektů řízení a jejich procesního postavení, a to zejména SO, které řízení vedou, a obecně odpovídají za jeho průběh a řádné ukončení, a disponují příslušnými procesními prostředky, • - a na druhé straně procesních práv a povinností dotčených osob („účastníků“). Zde nejširší rozsah procesních práv dotčených osob ve srovnání s ostatními procesními postupy. (srov.zejm.část IV. SŘ). • • II. Stádia správního řízení •Zákon v logickém sledu vývoje řízení upravuje: • • A. Předprocesní - postup před zahájením správního řízení (nemusí vyústit v zahájení řízení - viz např. odložení věci dle § 43 s.ř., nebo § 76 zákona o odpovědnosti za přestupky), • B. vlastní správní řízení - od zahájení řízen, přes zjišťování podkladů, až po vydání rozhodnutí, • včetně event. řízení přezkumných realizovaných správními orgány v režimu správního řádu. •Ukončení řízení - rozhodnutím ve věci, nebo - zastavením řízení. • II. Stádia správního řízení • •Účelem vlastního řízení je, v intencích zásady legality, aby SO dostatečně zjistil a posoudil, před vydáním rozhodnutí, v potřebné součinnosti s účastníky řízení a event. dalšímu subjekty, skutečný stav věci, ve věci rozhodl, a event. aby mohlo být nezákonné či nesprávné rozhodnutí napraveno v rámci veřejné správy. • C. vykonávací - exekuční řízení (zčásti upraveno ve správním řádu) – není obligatorní součástí řízení. - •+ propojení s přezkumem ve správním soudnictví /výslovně - § 153 s.ř. – „uspokojení účastníka po podání žaloby ve spr. soudnictví“./ • II. Systematika úpravy správního řízení ve správním řádu • •Vychází ze shora uvedených logických posloupností •a návazností správního řízení, s předřazením úpravy: •subjektů řízení (SO a jejich úkony, účastníci řízení a zastoupení) • procesních pojmů a institutů (lhůty, počítání času, doručování), • • a posléze upravuje průběh správního řízení v jeho jednotlivých stádiích: • • II. Systematika úpravy správního řízení - stádia: - -předprocesní, -řízení v prvním stupni, -řádné opravné prostředky (odvolací řízení, ř. o rozkladu) -ochrana před nečinností SO, -mimořádné opravné či dozorčí prostředky, event. nové rozhodnutí, -exekuci. • •AVŠAK - činí tak nejprve uceleně a v logické posloupnosti v Části II. (§ 9 – 129), nazvané „Obecná ustanovení o správním řízení“, a poté… • II. Systematika úpravy správního řízení • •…v Části III., nazvané „Zvláštní ustanovení o správním řízení“ (§ 130 – 153), •jež obecnou úpravu obsaženou v části druhé doplňuje či rozvíjí (nikoliv ovšem ve vztahu ke všem ustanovením, pojmům či institutům z části II.). •Zde zařazena (další) zvláštní ustanovení: ke SO, k postupu před zahájením řízení, o někt. řízeních, o dalším zajišťovacím prostředku, o některých rozhodnutích, o přezkoumání rozhodnutí /rozklad/ + již zmíněný § 153). •(Pozn. Některá ustanovení Části III. však lze využít pouze na základě výslovného zmocnění uvedeného ve zvl. zákoně). II. Systematika úpravy správního řízení • •POZOR - U části II. i III., jde o obecnou úpravu správního řízení •(v intencích § 1 odst. 2 s.ř.). •Neboli mj. – i k ustanovením z části III. s.ř. mohou založit zvláštní zákony odchylky. •------------------------------------------------------------------------------- •Na obdobné či přiměřené využití ust. z části II., a někdy i třetí se odkazuje v dalších částech s.ř. u dalších procesních forem. II. Systematika úpravy správního řízení •Pro účely správního řízení se použijí také: • •část I. - Základní zásady činnosti správních orgánů, •z části VII.: úprava stížnosti, určení nadřízeného orgánu, působnosti základních zásad činnosti, uplatnění části čtvrté správního řádu. • •z části IV. - (tzv. „jiné úkony“ - neformální proces, jednodušší postup) - možnost opravy, resp. přezkumu určitých úkonů učiněných v řízení (§ 156 odst.1 a 2, § 158 odst.2). • II. Správní řízení obecné a zvláštní •Rozlišujeme tedy: •správní řízení obecné = založené na shora • uvedené obecné úpravě ve správním řádu •( část II. a III. s.ř.). Jako celek - spíše výjimečně. • •správní řízení zvláštní = odchylky od obecné úpravy upraveny ve zvláštních zákonech. •Rozsah speciálních ustanovení - může býti od minimálního po výrazný. • •Subsidiární působnost správního řádu se tedy plně uplatňuje ve správním řízení (vycházejíc z ust. §1 odst. 2 s.ř.). • • III. Zásady správního řízení – –Správní řád zásady správního řízení –nepojmenovává, ale ani neuvádí jejich katalog –(na rozdíl od základních zásad činnosti správních orgánů). – –Lze je dovodit z dikce dalších ustanovení SŘ –upravujících správní řízení v obecné i ve zvláštní formě. – –Účel a úloha procesních zásad: – - umožňují pochopit a respektovat povahu a podstatu, a účel právní úpravy správního řízení, -reflektují event. odlišnosti zvláštních druhů správního řízení od úpravy obecné, a postavení SO a účastníků v nich. Z toho důvodů – často nastaveny v protikladných dvojicích (buď – anebo), – - napomáhají správné interpretaci a aplikaci ustanovení správního řízení v SŘ a ve zvláštních zákonech. – •POZN.: Zásady správního řízení působí také pro další formy upravené správním řádem (v části čtvrté až šesté), a to na základě (vnitřních) odkazů na analogické použití ustanovení o správním řízení dle části druhé, resp. také třetí („obdobně“, resp. „přiměřeně“). - • – – – – • • III. Zásady správního řízení – –Vztah k základním zásadám činnosti správních orgánů uvedeným v § 2 – § 8 s.ř. – –Základní zásady činnosti se vztahují rovněž na správní řízení, v němž slouží zejména k realizaci a ochraně práv účastníků, resp. řádnému a spravedlivému procesu. – –Pro správní řízení ze základních zásad činnosti významné zejména: – -zásada materiální pravdy (§ 3) - zjištění skutkového stavu věci , - povinnost poučovací a zásada uvědomovací (§ 4), - povinnost umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy (ibid) – tedy v rámci veřejné správy jako služby („dobré správy“). . - zásada rychlosti a hospodárnosti (procesní ekonomie) (§ 6). – • III. Zásady správního řízení –Pro řešení procesních otázek rovněž významné –„materiálně“ zaměřené základní zásady činnosti (proporcionalita, předvídatelnost,…(§ 2) Výslovně srov. např. § 58 s.ř. (k uplatnění zajišťovacích prostředků). – –Na shora uvedené zásady činnosti navazují ze zásad správního řízení zejména: – •- zásada volného hodnocení důkazů (§ 50 odst. 4), s výjimkou závazných podkladů (srov. - závazná stanoviska - § 149 odst. 1), • •- zásada procesní rovnosti dotčených osob s modifikacemi, resp. konkretizací. Postavení účastníků - § 27 - rozlišení (pro účely doručování rozhodnutí - §19 a násl., odvolací lhůty při neoznámení rozhodnutí § 84,…), • • • III. Zásady správního řízení: • •Další zásady správního řízení: • • - zásada řádného odůvodnění rozhodnutí (§ 68 odst. 3). • •- zásada písemnosti /pozn.: včetně elektronické formy/ - obecná, kombinovaná se zásadou ústnosti (vedení řízení § 15, jednací jazyk § 16, spis § 17, protokol § 18, ústní jednání § 49), • -zásada neveřejnosti správního řízení - (+ výjimečně veřejné ústní jednání (§ 49/), - • • – • • III. Zásady správního řízení: • •Další zásady správního řízení: - • - zásada oficiality v kombinaci se zásadou dispoziční •(počínaje zahájením řízení § 44 a násl., dále § 45 odst. 1 – zúžení či zpětvzetí návrhu do vydání prvostupňového. rozhodnutí, dispozice s řádným opravným prostředkem..) – projev pravomoci SO (ten odpovídá za průběh řízení) vs. vůle účastníka, • • - zásada vyšetřovací (vyhledávací) – podklady pro rozhodnutí opatřuje správní orgán (výjimečně může připustit, aby účastník - § 50 odst. 2). Pouze se sporném řízení zásada projednací (§ 141 odst. 4). • – • • III. Zásady správního řízení: • •- zásada dvouinstančnosti - obecně řádný (nárokový) opravný prostředek (odvolací řízení - § 81 a násl.), vyloučena výjimečně zákonem. • -zásada jednotnosti řízení (řízení jako jeden procesní celek i ve vztahu k proces. právům), - -omezena event. zásadou koncentrace (§ 36 odst. 1 ve spojením s § 82 odst. 4): •K novým skutečnostem se v odvol. řízení přihlédne, jen nemohly-li být uplatněny dříve. Avšak – omezené použití (u řízení kde ex offo se ukládá povinnost). • III. Zásady správního řízení •Pro oblast správního trestání se uplatňují některé specifické zásady, resp. modifikace procesních zásad obecných. Zejména: • • právo na obhajobu ( + zákaz sebeobviňování), • ne bis in idem (překážky řízení, res iudicata – administrata), • presumpce neviny, • neuplatňuje se koncentrace řízení, • zákaz reformace in peius, • in dubio pro reo (mitius), • ústnost (omezená – z.č.250/2016 Sb. - § 80). • • IV. Základní zásady činnosti správních orgánů (§ 2 - § 8 SŘ) •Hlavní zásady pro výkon veřejné správy. Nejen procesní, ale i materiální povahy (viz působnost zásad - § 177 odst. 1 ) . •Významné pro případy správního uvážení (diskreční pravomoci) •Vedou k naplnění zákonnosti, a požadavku správnosti rozhodnutí a postupu SO. • •Význam, závaznost , úloha a aplikace zásad: üprávně závazné ( vč. implicitních, nepsaných), –Některé jsou projevem ústavních principů. üJde o principy zákonné úpravy – = ovlivňují znění konkrétních pravidel v zákoně, üinterpretační pravidlo (systemat. výklad při aplikaci konkrétních pravidel) (+ nástroj právní argumentace). • IV. Jednotlivé základní zásady činnosti SO: •V § 2 s.ř.: •Zásada legality (zákonnosti) – prvořadá, obecná, základem pro ostatní zásady. Souvisí s podmínkami uplatňování veřejné moci - vázanost zákonem (na základě zákona, v jeho mezích a způsobem, které stanoví zákon). • •Zásada – princip proporcionality (přiměřenosti – jde o přiměřenost použití veřejné moci), a jeho součásti, jež jsou také samostatnými zásadami : • •Zákaz zneužití správního uvážení (tj. zákonné a správné využité pravomoci správního orgánu), • •Zásada ochrany práv nabytých v dobré víře a oprávněných zájmů dotčených osob, • •V § 5 - Zásada smírného řešení rozporů při projednávání a při rozhodnutí věci (tj. subsidiarita využití mocenského, vrchnostenského řešení), • • • • • • IV. Jednotlivé základní zásady činnosti SO •Zásada jednání správního orgánu ve veřejném zájmu ( veřejný zájem – souvisí s účelem pravomoci správního orgánu, resp. s účelem zákonné úpravy na daném úseku veřejné správy) - § 2. • • Princip - zásada legitimního očekávání (§ 2) = projev ústavní zásady rovnosti v právech a důstojnosti. Znamená pro SO: • §obdobné věci řešit obdobně, odlišné s přihlédnutím k jejich odlišnosti (zákaz excesů) , k tomu důležitá vlastní ustálená praxe, metodika, judikatura, • §Nečinit překvapivé úkony ( + povinnost uvědomovací, poučovací – patří k dobré správě) • §příslib dalšího postupu vůči účastníkům - uvážlivě. • • • IV. Jednotlivé základní zásady činnosti SO • • •Již zmíněná zásada materiální pravdy - § 3 ( + nutno vypořádat se také s hlavními zásadami obsaženými v § 2) • + přesvědčivost rozhodnutí ( tj. odraz v odůvodnění rozhodnutí, • jež musí být řádné, úplné), • •A také zásada procesní rovnosti a nestrannosti postupů správních orgánů (§ 7), • •Zásada veřejné správy jako služby (vstřícnost, zdvořilost, poučovací povinnost, uvědomění o úkonu předem – také zásada dobré správy).(§§ 4, 8) • •+ již zmíněná součinnost s dotčenými osobami: •„SO umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.“ (§ 4 odst. 4) , • • Zásada spolupráce správních orgánů (navzájem) a souladnosti postupů (§ 8), • • • • • V učebnici: • •Skulová, S., a kol.: Správní právo procesní, 4. aktualizované a rozšířené vydání. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2020. • Pro zopakování příslušné materie – doporučeny str. 33 – 90.