Daně a další veřejné příjmy tvoří spolu s veřejnými výdaji rub a líc stejné mince. Daň lze obecně charakterizovat jako platbu nedobrovolnou, povinnou, vynutitelnou (stanovena zákonem), nenávratnou, neekvivalentní, neúčelovou a zpravidla pravidelně se opakující. To daň odlišuje od poplatku, který je má ekvivalentní protiplnění ze strany státního orgánu, přičemž poplatek má nahodilý charakter.

Každá daň má své konstrukční prvky (základní prvky daňově právního vztahu ): subjekt daně, objekt daně, základ daně, daňová sazba a splatnost daně.

Daňový subjekt vystupuje obecně ve dvou polohách, a to jako: daňový poplatník (nese daňové břemeno) a plátce daně (povinen daň vypočítat a odvést do veřejného rozpočtu).

Objekt daně neboli také předmět zdanění představuje hmotněprávní skutečnost, se kterou zákon spojuje daňovou povinnost. V našich podmínkách se ve většině případů odráží v označení daně. Objektem daně jsou důchody, vlastnictví nebo užívání majetku, převod vlastnictví, spotřeba apod.

Základ daně stanoví kvantitu objektu daně. Jedná se tedy o konkretizaci objektu daně, ze kterého je pak daň vyměřena. Základ daně se stanoví podle účetní závěrky poplatníka, hrubé mzdy, úředním odhadem, axiomem atd.,

Sazba daně určuje výši daně ve vztahu k daňovému základu: pevná (určuje daň pevnou částkou často přímo k objektu daně bez ohledu na kvantitu základu daně), procentní (daň vyjádřená procentem z hodnoty základu daně, přičemž tato sazba může mít povahu: lineární sazby – stejné procentní zatížení různého základu daně, přičemž tyto lze dělit na: progresivní sazby – tím větší procento daňového základu, čím vyšší je tento základ, a degresivní sazby – opak sazby progresivní).

Splatnost daně je zákonem stanovený okamžik, do kterého má daňový subjekt povinnost uhradit daň

Korekční prvky představují možnost ovlivnění vyměření daně prostřednictvím v daňové konstrukci použitého systému osvobození od daně, daňových úlev, slev, ale také zvýšení daně. Korekční prvky mohou být uplatněny v souladu s danou právní úpravou daně jednak přímo ze zákona, jednak na základě individuálního správního aktu správce daně.

Literatura:

BLAŽEK, Jiří, Michal JANOVEC, Ivana PAŘÍZKOVÁ, Johan SCHWEIGL a Eva TOMÁŠKOVÁ. Ekonomické základy práva. 1 vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2020. 188 s. ISBN 978-80-7598-699-3; kapitola 5.

Přednáška doc. Ing. Evy Tomáškové, Ph.D.