člen zastupitelstva obce - volený zástupce občanů v obecní samosprávě; skládá slib věrnosti České republice, není však vázán žádnými příkazy, a to ani pokyny voličů a nemůže jimi být také odvolán; jde o výkon veřejné funkce a člen zastupitelstva obce nesmí být krácen na svých právech z pracovního nebo jiného obdobného poměru.

dozor státu nad výkonem samosprávy - souvisí s oprávněním státu dozírat na to, jak subjekty samosprávy dodržují při výkonu své působnosti právní předpisy, jimiž je samospráva vázána; výsledkem uplatňování takového dozoru při zjištění rozporu s právními předpisy je v prvé řadě výzva ke zjednání nápravy, následně pozastavení výkonu právu odporujícího akty samosprávy, a nezjedná-li ani poté samospráva  sama nápravu, následuje návrh na zrušení takového aktu příslušnému soudu.

ekonomický základ samosprávy obcí – obec disponuje na své úrovni, společně s oprávněním uskutečňovat vlastním jménem místní samosprávu,  vlastním majetkem a finančními zdroji, s nimiž hospodaří samostatně, a to za podmínek, které stanoví zvláštní právní předpisy.

Evropská charta místní samosprávy - dokument vzešlý z iniciativy tzv. Stálé konference místních samospráv Evropy, ustavené Radou Evropy v 1957, přičemž text Charty byl schválen v červnu 1985, a zpřístupněn k podpisu 15. října 1985 ve Štrasburku; nabyl platnosti po předepsané ratifikaci stanoveným minimálním počtem členských států k 1.9.1988; Česká republika Evropskou chartu místní samosprávy podepsala v květnu 1998 a publikován ve Sbírce zákonů jako „sdělení MZV ČR“ č. 181/1999 Sb., a to nyní již ve znění změn; po její ratifikaci se Charta stala pro Českou republiku platnou dnem 1.9.1999; obsahuje dohodnuté základní principy na nichž má být vybudována a na nichž má fungovat místní samospráva;  do anglického znění Charty lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a na Ministerstvu vnitra.

jednací řád zastupitelstva obce –  vnitro-organizační předpis obce, navazující na ta ustanovení zákona o obcích, která vymezují základní pravidla pro jednání zastupitelstva obce; stanovení obsahu jednacího řádu, jakož i jeho přijetí přísluší samotnému zastupitelstvu obce; jednacím řádem nelze měnit pravidla pro jednání zastupitelstva obce stanovená zákonem, nýbrž jeho posláním je stanovit bližší podrobnosti o jednání zastupitelstva obce, vždy však jen v mezích příslušných zákonných pravidel;  s ohledem na založené oprávnění občanů obce „vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce své stanovisko k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem zastupitelstva“ musí jednací řád zastupitelstva nutně mj. vymezit, za jakých konkrétních podmínek a v jakém sledu, či příp. časovém rozsahu, se může občan obce na zasedání zastupitelstva vyjadřovat.

komise rady obce - iniciativní a poradní orgány rady obce, které rada zřizuje podle potřeby pro plnění vlastních úkolů; zákon o obcích nepředepisuje, které komise má rada zřídit, jejich povinné zřizování přichází v úvahu, jen pokud tak stanoví zvláštní zákon; zda a které  (zákonem nepředepsané) komise se v obci zřídí, je zcela v pravomoci rady obce.

kraj - v ústavně právním slova smyslu se kraji rozumí tzv. vyšší územní samosprávné celky; k jejich formálnímu zřízení došlo s účinností od 1. ledna 2000; takto byl o ustaveno celkem třináct krajů, a to Středočeský kraj, Budějovický kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Jihlavský kraj, Brněnský kraj, Olomoucký kraj, Ostravský kraj a Zlínský kraj, přičemž obdobné postavení bylo současně přiznáno i hlavnímu městu Praze, které počet vyšších územních samosprávných celků rozšiřuje na čtrnáct; k faktickému ustavení krajů a započetí jejich činnosti došlo v návaznosti na volby do zastupitelstev krajů, které se uskutečnily 12.11. 2000, a kdy také nabyl účinnosti zákon o krajích; následně  došlo ke změně názvů Budějovického kraje na Jihočeský kraj, Jihlavského kraje na kraj Vysočina, Brněnského kraje na Jihomoravský kraj a Ostravského kraje na Moravskoslezský kraj.

magistrát - zřizuje se v hl. městě Praze a dále v tzv.  statutárních městech namísto úřadu města („obecního úřadu“); jejich posláním je vedle výkonu příslušného rozsahu tzv. samostatné působnosti zabezpečovat i výkon tzv. přenesené působnosti, který zde přichází v úvahu v rozsahu přenesené působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

majetek obcí - postavení obcí jako územních veřejnoprávních samosprávných korporací  předpokládá, že obce disponují vlastním majetkem a finančními zdroji, s nimiž samostatně hospodaří, za podmínek stanovených zvláštními zákony; obce tak mohou nemovitý i movitý majetek nejenom vlastnit, ale také s tímto majetkem disponovat.

matriční úřady - úřední organizační útvary v rámci obecních úřadů obcí, pověřených výkonem matriční agendy pro vždy příslušný spádový obvod (příslušné podle místa matriční skutečnosti).

město – obec městského charakteru; městy jsou všechny obce, které byly městy k datu nabytí  účinnosti stávajícího zákona o obcích  t.j ke 12.11.2000;  podle zákona č. 234/2006 Sb. se  může městem stát obec, která byla oprávněna užívat označení město přede dnem 17. května 1954,  pokud o to  požádá předsedu Poslanecké sněmovny; ten tak  na žádost obce  stanoví  a zároveň či určí den, od kterého se obec  stává městem; městem se přitom dále může stát i obec, která historicky městem nebyla; pro tyto případy platí, že se stane městem,  pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády; t.č. je u nás 597 obcí s postavením města.

městské obvody, městské části - územní složky územně členěných statutárních měst, v nichž se zřizují orgány městských obvodů nebo městských částí, analogické orgánům obcí; na rozdíl od právního postavení obcí  městské obvody nebo městské části nejsou právnickými osobami.

městský úřad - úřad, mající postavení a plnící úkoly obecního úřadu v obcích s postavením měst.

městys -  označení pro obce s určitými prvky městského charakteru, s tím, že toto označení musí být obci přiznáno; toto druhové označení obcí znala naše historická úprava; do dnešní  úpravy obecního zřízení se toto označení znovu vrátilo  zákonem  č. 234/2006 Sb.; podle této úpravy se obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954,  může stát  městysem, pokud o to  požádá předsedu Poslanecké sněmovny; předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce  stanoví  a zároveň či určí den, od kterého se obec stala,  stává městysem; městysem se přitom může stát i obec, která historicky městysem nebyla; pro tyto případy platí, že se stane městysem,  pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády; t.č. je u nás celkem 192 obcí s postavením městysu.

místní pořádek, místní záležitosti veřejného pořádku - stav, spočívající v dodržování právních pravidel, předepisujících žádoucí chování na veřejnosti, a to se zvláštním zřetelem ke konkrétní situaci a potřebám v místech; péče o místní pořádek, resp. místní záležitosti veřejného pořádku, přísluší především obcím a jejich orgánům.

místní referendum -  forma tzv. přímé demokracie v obcích, jako zákonného způsobu účasti občanů na správě veřejných záležitostí; představuje organizované lidové hlasování o určitých, zákonem předpokládaných otázkách obecní samosprávy (např. referendum směřující k rozdělení obce, v takovém případě se koná jen na vymezené části obce, která se chce oddělit); jeho úprava je obsažena v zákoně č. 22/2004 Sb.

místní rozpočty - jsou instrumentálním základem finančního hospodaření obcí a měst, jakož i městských obvodů či městských částí v územně členěných statutárních městech; ve své podstatě jde o územní rozpočty, s povahou tzv. veřejných rozpočtů, resp. veřejných rozpočtů územní úrovně.

místní správa -  místní úroveň  veřejné správy, která v sobě spojuje jak i místně samosprávné, tak i místní státně mocenské působení, realizované k tomu příslušnými subjekty způsobem a v rozsahu stanoveném platným právním řádem.

nařízení obcí  -  obecně závazné právní předpisy, jež mají povahu právních předpisů obcí vydávaných v tzv. přenesené  působnosti obce; k jejich vydávání je příslušná rada obce;, v obcích, kde se rada nevolí, je k jejich vydávání příslušné zastupitelstvo obce.

názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství - každá obec má svůj název; ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh obce; názvy mají též části obce; ty  jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí; o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství rozhoduje obec; ta také názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí oznamuje Ministerstvu vnitra, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu obce; ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obce a k pojmenování, přejmenování nebo zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

obec - územně determinované samosprávné společenství občanů, s postavením základní jednotky územní samosprávy (územní samosprávná veřejnoprávní korporace); obec má postavení právnické osoby, s právem na vlastní majetek a finanční zdroje, s nimiž také samostatně hospodaří; vedle výkonu samosprávy jsou obce ze zákona současně pověřeny výkonem místní státní správy, jakožto tzv. přenesené působnosti; v současné době je v České republice  6 258 obcí.

obecně závazné vyhlášky obcí - obecně závazné právní předpisy, jež mají povahu právních předpisů obcí vydávaných v tzv. samostatné působnosti obce;  k jejich vydávání je příslušné zastupitelstvo obce.

obecní policie - obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce; obecní policii zřizuje a zrušuje  zastupitelstvo obce; při plnění svých úkolů spolupracuje obecní policie s Policií České republiky; obecní policii řídí starosta, pokud  zastupitelstvo obce nepověří řízením obecní policie jiného člena  zastupitelstva.

obecní úřad – orgán obce, s povahou  úředně zastřešující organizační složky výkonu územní veřejné správy v obci;  jeho sídlo je zpravidla  současně sídlem ostatních orgánů obce,  jeho posláním je plnit jednak vlastní zákonem o obcích stanovené úkoly, a to jak v oblasti tzv. samostatné, tak v oblasti tzv. přenesené působnosti obce, přičemž z jeho postavení současně vyplývá, že je rovněž příslušný k organizačnímu a administrativnímu zabezpečení činnosti orgánů obce; obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu; v čele obecního úřadu je starosta.

obecní úřady obcí s rozšířenou působností - obecní úřady v obcích, určených zákonem č. 314/2002 Sb.; v současné době se jedná o 205  obecních úřadů, jejichž posláním je vykonávat státní správu jako tzv. přenesenou působnost ve stanovených územních obvodech, zahrnujících v průměru  cca  30 obcí, ovšem nad rámec rozsahu přenesené působnosti obcí s pověřenými obecními úřady.

okres - územní jednotka ve smyslu právní úpravou provedeného územního členění státu (okres je složkou kraje, a dělí se na obce); okresy i přes ukončení činnosti okresních úřadů ke 31.12.2002 zrušeny nebyly; v současné době se Česká republika člení na 77 okresů.

orgány obcí - organizační složky organizační struktury obcí, jakožto územních veřejnoprávních samosprávných korporací; orgány obce jsou zastupitelstvo obce,  rada obce, starosta, obecní úřad  a tzv. zvláštní orgány obce;  zvláštní zákon přiznává postavení orgánu obce i obecní policii.

osobní základ samosprávy obcí – společenství občanů, kteří se mohou zapojovat o samosprávy obce; jde jednak o občany s trvalým pobytem a dále o tzv. čestné občany obce.

pověřené obecní úřady - obecní úřady v obcích, určených zákonem č. 314/2002 Sb.; v současné době se jedná o 388 pověřených obecních úřadů, jejichž posláním je vykonávat státní správu jako tzv. přenesenou působnost ve stanovených územních obvodech, zahrnujících zpravidla několik obcí (v průměru cca 17 obcí), ovšem nad rámec rozsahu přenesené působnosti obcí s běžnými obecními úřady.

přenesená působnost obcí - rozsah a obsah úkolů s povahou státní správy, který obcím přísluší v rozsahu, stanoveném zvláštními zákony; obce přenesenou působnost vykonávají v zastoupené státu, a řídí se přitom vedle zákonů a ostatních obecně závazných právních předpisů i usneseními vlády a směrnicemi ústředních orgánů státní správy; rozsah přenesené působnosti obcí je přitom odstupňován  do tří kategorii – v základním rozsahu, tj v rozsahu  odpovídajícímu „běžným“ obecním úřadům, v rozsahu odpovídajícímu pověřeným obecním úřadům a  v rozsahu odpovídajícímu  obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.

působnost obcí - podle platné právní úpravy přichází u obcí v úvahu působnost dvojího druhu, a to jednak tzv. působnost samostatná a dále tzv. působnost přenesená; u samostatné působnosti hovoříme o klasické obecní samosprávě, u přenesené působnosti naproti tomu jde o výkon státní správy, prováděný orgány obcí.

rada města - orgán s postavením rady obce, zřizovaný ve městech, a to včetně statutárních měst.

rada obce - výkonný orgán obce pro oblast tzv. samostatné působnosti obce; radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady; počet členů rady je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce; rada obce se nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů, v takových případech plní funkci rady (až na výjimky svěřené zastupitelstvu) starosta; při výkonu své působnosti rada odpovídá zastupitelstvu obce; vzhledem k  postavení  rady jí nepřísluší běžně rozhodovat v oblasti tzv. přenesené působnosti obce, s výjimkou ojedinělých případů, pro které tak stanoví zákon; typickým příkladem v tomto směru je vydávání nařízení obce.

regiony soudržnosti - regiony, vymezené pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající u nás v současné době zejména ve využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Jejich územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2;  jedná se celkem o 8 regionů, a to: region Praha, vymezený územím hlavního města Prahy, region Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje, region Jihozápad, vymezený územím Jihočeského a Plzeňského kraje, region Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje, region Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královehradeckého a Pardubického kraje, region Jihovýchod, vymezený územím Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, region Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje a region Ostravsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje.

rozdělování obcí – v současné době přichází v úvahu pouze tzv. oddělením části obce; část  obce, která  se chce  oddělit, musí  mít samostatné katastrální území  sousedící nejméně se  dvěma obcemi nebo  jednou obcí a cizím  státem a tvořící souvislý územní  celek; po oddělení musí  mít  alespoň  1 000  občanů;  stejné  podmínky musí splňovat obec  po  oddělení  její  části;  s  oddělením  části  obce musí vyslovit  souhlas v  místním referendu  občané žijící  na území té části obce, která se chce oddělit; o oddělení části obce  rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti  na návrh  obce, který  podá obec  na základě  kladného výsledku  místního referenda  konaného v  té části  obce, která se chce  oddělit; řízení  o   oddělení  části  obce   ukončené  pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat ve správním řízení; po  vyhlášení  výsledků  místního  referenda  obec požádá Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce.

rozpočet obce -  základní nástroj finančního hospodaření obce; obce sestavují své rozpočty vždy na příslušný kalendářní rok a schvalují jej v zastupitelstvu;  stejně tak  závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok projednává  zastupitelstvo obce, a to vždy  do 30. června následujícího roku; výsledky hospodaření obce musí být navíc před projednáním v zastupitelstvu přezkoumány krajským úřadem, nebo auditorem.

samospráva - veřejná správa uskutečňovaná jinými veřejnoprávními subjekty než státem, v podmínkách vlastní, resp. samostatné, působnosti samosprávných subjektů; jedná se o subjekty korporativního charakteru, označované jako veřejnoprávní korporace.

samostatná působnost obcí - rozsah a obsah úkolů s povahou samosprávy, který obcím přísluší z titulu jejich postavení jako územních veřejnoprávních samosprávných korporací; samostatnou působnost vykonávají obce svým jménem; při výkonu samostatné působnosti se obce řídí jen zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými na základě zákonů a k jejich provedení.

slučování obcí - dvě nebo více sousedních obcí se mohou na základě dohody sloučit či jedna ke druhé připojit; dohodu o sloučení obcí či připojení obce lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda v této věci.

správce obce – zaměstnanec státu  jmenovaný Ministerstvem vnitra k plnění úkolů v obci tehdy,  neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce, nebo  zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci,  nebo dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce; správce obce zabezpečuje zákonem o obcích jmenovitě určené  úkoly v oblasti samostatné působnosti, stojí  v čele obecního úřadu, a zastupuje obec navenek; činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce nebo dnem zvolení starosty; na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.

starosta -  monokratický orgán obce, který reprezentuje obec navenek a plní další úkoly, stanovené zákonem o obcích; starostu volí zastupitelstvo obce a jemu je starosta také z výkonu své funkce odpovědný; zastupováním starosty zastupitelstvo pověřuje místostarostu (místostarosty).

statutární města -  města zvláštního významu, která se z rozhodnutí zastupitelstva města mohou členit na městské obvody nebo městské část s vlastními orgány, analogickými orgánům obcí; podle platné právní úpravy jde o města Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad  Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava,  Brno,  Zlín,  Olomouc,  Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava,  Opava,  Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Třinec; územně členěná statutární města upravují své vnitřní poměry ve věcech  správy města  statutem, přijímaným zastupitelstvem města a vydávaným ve formě obecně závazné vyhlášky.

stavební úřady -  orgány povolané k výkonu státní správy v režimu stavebního zákona a navazujících, resp. souvisejících právních předpisů; platná právní úprava vymezuje stavební úřady, které by bylo možno nazvat „obecné“ (města a obce), a dále rozlišuje speciální, vojenské a tzv. jiné stavební úřady.

tajemník obecního úřadu – zaměstnanec obce, který řídí a kontroluje činnost zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu; pro účely zákona o úřednících územních samosprávných celků má postavení vedoucího úřadu, z pohledu zákona o obcích v čele obecního úřadu stojí starosta, a jemu je také tajemník obecního úřadu  odpovědný, a to jak  za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti, tak i za plnění úkolů v  přenesené působnosti; u obcí, v nichž působí pověřený obecní úřad a dále v obcích s rozšířenou působností je zřízení funkce tajemníka povinné; ostatní obce  funkci tajemníka zřizovat nemusí, ale mohou; tajemníka jmenuje a odvolává starosta, a to se souhlasem ředitele krajského úřadu; bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné;  pokud není v obci funkce tajemníka obecního úřadu zřízena, nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.

úřad městyse - úřad, mající postavení a plnící úkoly obecního úřadu v obcích s postavením městysů.

územní správa - souvisí s územním členěním státu a zahrnuje veškeré nižší úrovně správy, než úroveň ústřední; v této souvislosti potom jako další specifický pojem ještě obvykle vystupuje pojem místní správa, kterou se rozumí místní, tj. nejnižší úroveň územní veřejné správy.

územní samospráva - postihuje organizaci a vyjadřuje samosprávné uplatňování veřejné správy podle územních, resp. místních, hledisek (tradičně obce, okresy, kraje, země apod.); v našich současných podmínkách je územní samospráva představována obcemi a kraji.

územní základ samosprávy obcí - vyjadřuje skutečnost, že právní úprava charakterizuje obce i podle územních hledisek; obce jsou příslušnými územními celky u nichž platí,  že se obce mohou za podmínek stanovených v zákoně jak slučovat, tak rozdělovat, a dále i to, že může docházet ke změně jejich hranic, čímž dochází ke změnám v území obcí.

veřejnoprávní korporace -  společenství osob, spojených společnými cíli při realizaci veřejných zájmů, jež je státem aprobováno a jemuž je přiznána příslušná právní subjektivita; veřejnoprávní korporace se zřizují, resp. jejich právní postavení se zakládá, zákonem.

výbory zastupitelstva obce -  orgány zastupitelstva obce s postavením iniciativních a kontrolních orgánů; počet členů výborů je vždy lichý, předsedou výboru (s výjimkou výboru osadního) je vždy člen zastupitelstva; povinně se zřizují výbor finanční a výbor kontrolní (tyto výbory jsou nejméně tříčlenné); obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny; výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo, ze své činnosti výbory odpovídají rovněž zastupitelstvu.

vyšší územní samosprávné celky - platná právní úprava  jako vyšší územní samosprávné celky („VÚSC“) vymezuje  samosprávné kraje; postavení VÚSC přiznává také hl.m. Praze .

zastupitelstvo města - orgán s postavením zastupitelstva obce, zřizovaný ve městech, a to včetně statutárních měst.

zastupitelstvo městysu - orgán s postavením zastupitelstva obce, zřizovaný ve městysech.

zastupitelstvo obce -  nejvyšší samosprávný orgán a zastupitelský sbor obce; od něho je potom odvozováno postavení dalších orgánů obce; vykonává zákonem o obcích svěřené nejdůležitější pravomoci v oblasti tzv. samostatné působnosti obce, ve věcech patřících do přenesené působnosti rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon; zasedání zastupitelstva obce jsou veřejná, konají se v územním obvodu obce; zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce; zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta; počet členů zastupitelstva je podle počtu občanů obce 5 až 55.