MÍSTNÍ SPRÁVA I. PrF MU v Brně © petr průcha, 2024 Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice I. POJEM A PODSTATA MÍSTNÍ SPRÁVY, VÝVOJOVÉ ASPEKTY ´Organizační a funkční pojetí ´ ´ místní správa nejnižší úrovní územní veřejné správy ´ místní a územní správa protipólem správy centrální, resp. ústřední ´místní, resp. územní, státní správa (jako specializovaná VS) a místní, resp. územní, samospráva (jako VS s tzv. všeobecnou působností) ´ ´ ´ Charakteristika vývojových modelů organizace evropských systémů místní správy ´ ´smíšený - německý (pův. pruský, později tzv. rakouský model (většina evropských zemí - Německo, Rakousko, Belgie, Holandsko, Itálie, Polsko, Slovensko, Maďarsko, severské země) ´ ´dělený - nejblíže k tzv. francouzskému modelu (dnes se již blíží smíšenému modelu) ´ ´výlučně samosprávný (self gowernment) – (na základní úrovni – obce) – anglický, resp. anglosaský model (na vyšších úrovních (okresy, hrabství), taktéž státní správa – kombinace samosprávy a státní správy Místní, resp. územní, samospráva ´ ´místní, resp. územní, samospráva v našich podmínkách – představována tzv. smíšeným modelem ´ ´organizačně pouze samospráva, s přenesenou působností (nejblíže k tzv. rakouskému modelu) ´ Mezníky vývoje místní správy na našem území ´ ´období před vznikem samostatného československého státu ´Stadionovo prozatímní obecní zřízení – č. 170/1849 – „Die Grundfeste des freien Staates ist die freie Gemeinde“ (Základem svobodného státu je svobodná obec.) ´existence zemského zřízení (země Koruny české) ´období I. republiky, dále po válce do r. 1949 - důraz na obecní samosprávu (včetně zemského zřízení), vedle obcí v několika případech dále tzv. vojenské újezdy ´1949 – 1989 - místní správa ve formě správy státní (soustava „národních výborů“) ´od r. 1990 - revitalizace územní samosprávy, demokratická transformace, reforma a modernizace ´ pozn. k zemskému uspořádání ´ ´po r. 1918 zachovány historické zemské uspořádání (země Česká, země Moravská a země Slezská) ´ ´v roce 1928 Morava a Slezsko sloučeny do jednoho správního celku - země Moravskoslezské ´ ´k 1. lednu 1949 zemské zřízení zrušeno a vytvořeny kraje ´ ´ Země na půdorysu dnešní ČR – stav po druhé světové válce ´. 800px-Protektorat_Bohmen-Mahren Šedě země česká, země moravskoslezská - zeleně je vyznačena její moravská část, žlutě její slezská část, červeně moravské enklávy ve Slezsku . . ´ ´ ´ K vývoji právní úpravy ´ ´zákon č. 2/1918 Sb., jímž se zřizují nejvyšší správní úřady ve státě československém ´ústavní dekret presidenta republiky č. 18/1944 Úředního věstníku československého, o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění (viz vyhláška MV č. 43/1945 Sb.) ´vl. nařízení č. 4/1945 Sb. , o volbě a pravomoci národních výborů ´dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb., o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory ´zákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení ´ústavní zákon č. 12/1954 Sb., o národních výborech ´zákon č. 13/1954 Sb., o národních výborech ´zákon č. 36/1960 Sb., o územním členěním státu ´na území dnešní ČR – 7 krajů plus Praha ´nyní - zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu , ´ ve spojení s vyhláškou č. 346/2020 Sb. ´zákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech ´zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech ´ústavní zákon č. 294/1990 Sb. (a navazující úprava – viz další témata) Dosažený stav územněsprávního členění místní, resp. územní správy ´územněsprávní členění ´dle zákona č. 36/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ´dle zákona č. 51/2020 Sb. ´ ´obce, kraje - jako výsledek reforem po přelomu r. 1989/90 ´ po r. 1990 přes 6 000 obcí, od r. 2000/2001 13 krajů + Praha ´ ´4 vojenské újezdy ´( Boletice, Březová, Hradiště, Libavá - zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky) ´ ´regiony soudržnosti (v návaznosti na zákon č. 248/2000 Sb.) ´7 tzv. „NUTSů 2“ a hl.m. Praha ´ ´ ´ II. AKTUÁLNÍ STAV MÍSTNÍ resp. ÚZEMNÍ SPRÁVY V NAŠICH PODMÍNKÁCH. ´ ´ ´ ´ specifika obecního „uspořádání“ ´ ´ kategorizace obcí – tři kategorie, ´městysy, města ´ statutární města, ´ hlavní město Praha ´ ORGANIZACE OBCÍ ´kategorizace obcí ´obce (běžné) (6 258) ´obce s pověřeným obecním úřadem (388) ´obce s rozšířenou působností (205) ´ ´městysy, města (231/609) ´statutární města (26) ´hlavní město Praha ´ ´pozn. : na úroveň obcí navazuje úroveň okresů (bez organizace všeobecné územní veřejné správy) a dále úroveň krajů, dotvářející „územní samosprávu“ ´ ´ NADOBECNÍ ÚROVEŇ ´ Okresy (zachovány jako „správní obvody“) ´okresní úřady - zrušeny ´„zůstaly“ jen některé územně dekoncentrované orgány státní správy s okresní působností ´viz: Okresní správy sociálního zabezpečení (do nabytí účinnosti zákona č. 412/2023 Sb.) ´ ´ Kraje (vyšší územní samosprávné celky) ´ ´ ´ ´ ´Okresy (skladebně v rámci samosprávných krajů) ´ ´od 11.4.1960 – 75 okresů ´od 1.1.1996 – 76 okresů, přibyl okres Jeseník ´ (vyčleněn z okresu Šumperk) ´ ´ ´ ´ ´ Kraje ´ ´ ´ ´Samosprávné kraje ´ -podle právní úpravy z r. 1997, -uvedeny do života na přelomu r. 2000/2001 III. ÚSTAVNĚPRÁVNÍ ZÁKLADY MÍSTNÍ SPRÁVY ´ Ústava České republiky ´Čl. 8, 13, 79, ´hlava sedmá Ústavy, čl. 99 – 105 (ústavněprávní vymezení územní samosprávy) ´ ´Listina základních práv a svobod ´Čl. 17, 18, 21, 44 ´ ´Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ´ ´ ´Čl. 8 Ústavy České republiky ´Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků. ´ Promítá se dále dílem do ústavní, a zejména do podústavní (zákonné), úpravy organizace a činnosti samosprávy územních samosprávných celků, záruk zákonnosti, včetně soudní ochrany. ´ ´Čl. 13 Ústavy České republiky ´Hlavním městem České republiky je Praha. ´ ´Čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ´Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. ´ ´ ´ ´ ´Hlava sedmá Ústavy („Územní samospráva“) ´Čl.99 ´Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. ´ ´Čl.100 ´Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. ´Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. ´Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem. . ´ ´ ´Čl.101 ´ Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. ´Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem. ´Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. ´Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. ´ ´Čl.102 ´Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. ´Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období. . ´ ´ ´Čl.103 - zrušen ´ ´Čl.104 ´Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem. ´Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku. ´Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. ´ ´Čl.105 ´ Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. ´ ´ ´Listina základních práv a svobod ´ ´Čl. 17 ´(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. ´ ´Čl.18 ´(1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. . ´Čl. 21 ´Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. ´Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. ´Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. ´Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. ´ ´Čl. 44 ´Zákon může … zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, .. omezit .. právo uvedené v čl. 27 odst. 4 (právo na stávku) IV. EVROPSKÁ CHARTA MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY (sdělení MZV ČR č. 181/1999 Sb.) ´ ´dokument Rady Evropy, který byl přijat (podepsán prvními státy) v říjnu 1985 ve Štrasburku, a který nabyl platnosti po předepsané ratifikaci stanoveným minimálním počtem členských států k 1.9.1988 ´Česká republika Evropskou chartu místní samosprávy podepsala v květnu 1998 a po její ratifikaci se Charta stala pro Českou republiku platnou dnem 1.9.1999 ´upravuje základní otázky postavení a poslání místní samosprávy, a to : ´ústavní a zákonné základy místní samosprávy, ´pojem místní samosprávy , ´rozsah místní samosprávy, ´ochrana hranic místních správních jednotek, ´správní struktury a zdroje k plnění úkolů místních společenství, ´podmínky výkonu odpovědnosti na místní úrovni, ´institut dozoru nad činností místních společenství, ´finanční zdroje místních společenství, ´právo místních společenství se sdružovat, ´soudní ochrana místní samosprávy ´ Vázanost obsahem Charty ´ Každá strana se musí cítit vázána alespoň dvaceti odstavci I. části Charty (z celkem třiceti), z nichž alespoň deset musí být vybráno z odstavců konkrétně vyjmenovaných. ´Česká republika se považuje býti vázána dvaceti čtyřmi odstavci I. části Charty, z toho třinácti odstavci z vyjmenovaných. ´ ´ČR se necítí být vázána : ´ Čl.4 ´ Rozsah místní samosprávy ´ 5. Tam, kde jsou pravomoci na ně přeneseny ústředním nebo regionálním orgánem, se místním společenstvím dovolí, aby, pokud to lze, jejich výkon podle svého uvážení přizpůsobila místním podmínkám. ´ ´ Čl.6 ´ Správní struktury a zdroje k plnění úkolů místních společenství ´ 2. Služební podmínky zaměstnanců místní správy musí umožňovat získávání velmi kvalitního personálu na základě vlastností a kvalifikace; za tímto účelem se zajišťují přiměřené možnosti zvyšování kvalifikace, přiměřené odměňování a přiměřené vyhlídky na postup. ´ ´ . ´ ´ Čl.7 ´ Podmínky výkonu odpovědnosti na místní úrovni ´ 2. Tyto podmínky musí umožňovat přiměřenou finanční náhradu výdajů, k nimž při výkonu příslušné funkce došlo, náhradu ušlých příjmů nebo odměnu za vykonanou práci a odpovídající sociální zabezpečení. ´ ´ Čl.9 ´ Finanční zdroje místních společenství ´ 3. Alespoň část finančních zdrojů místních společenství pochází z místních daní a poplatků, jejichž sazbu mohou místní společenství v mezích zákona stanovit. ´ 5. Ochrana finančně slabších místních společenství volá po zavedení postupů finančního vyrovnávání nebo rovnocenných opatření, jež mají korigovat důsledky nerovného rozdělování potenciálních finančních zdrojů a finančního zatížení, které je třeba z nich hradit. Takové postupy nebo taková opatření nesmějí omezovat volné uvážení, které místní společenství mohou v rámci své vlastní odpovědnosti uplatňovat. ´ 6. S místními společenstvími se vhodným způsobem konzultuje, jak se jim přerozdělované zdroje mají přidělovat. ´ Prameny ke studiu tohoto bloku: nZákladní literatura n nPrůcha, P.: Místní správa, 2. vydání, MU Brno, 2018 n n nPodpůrně : n nKopecký, M.: Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva, 2. vydání, Wolters Kluwer, Praha 2017 n SHRNUTÍ, ZÁVĚR PrF MU v Brně Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice