Vybrané otázky správního práva

4. kolektivní konzultace

Organizační informace

Místo a datum konání:

1. 11. 2024 8:00-11:40, učebna 215

Témata:

  • Právní úprava správního řízení ve správním řádu. Procesní pojmy a instituty.

  • Zahájení a průběh správního řízení. Správní rozhodnutí. Opravné a přezkumné prostředky dle správního řádu.

Přednášející: 

JUDr. Alena Kliková, Ph.D.

Cíle kolektivní konzultace

Cílem této kapitoly je zodpovězení a vymezení jednotlivých procesů v rámci správního řízení.  Dále se přednáška zaměří na charakteristiku jednotlivých institutů správního řízení. Následně je dalším cílem přednášky seznámit studenty se základy postupu před zahájením správního řízení, s jeho zahájením a průběhem, opravnými a dozorčími prostředky.    

  • budete umět vysvětlit svými slovy vybrané pojmy a instituty správního řízení
  • dozvíte se podstatné informace o zahájení správního řízení z moci úřední a na žádost
  • budete umět charakterizovat základní instituty správního práva procesního
  • seznámíte se se základními pojmy a definicemi správního práva procesního
  • pochopíte proces správního řízení
  • pochopíte systematiku opravných a dozorčích prostředků

Klíčové pojmy

  • správní řízení
  • spis
  • protokol
  • jednací jazyk
  • lhůta
  • doba
  • fikce doručení
  • podání
  • stížnost
  • účastník
  • podjatost
  • zastoupení
  • žadatel
  • podklady pro vydání rozhodnutí
  • koncentrace řízení
  • volné hodnocení důkazů
  • správní rozhodnutí
  • vady rozhodnutí
  • opravné prostředky
  • odvolání
  • přezkumné řízení
  • dozorčí prostředky
  • nečinnost

Obsah kolektivní konzultace

  • subjekty správního řízení 
  • procesní pojmy a instituty
  • právní úprava správního řízení ve správním řádu
  • zahájení a průběh správního řízení
  • správní rozhodnutí
  • opravné a přezkumné prostředky dle správního řádu

Výklad k předmětu kolektivní konzultace

Subjekty správního řízení 

Na úvod je potřeba obecně vymezit pojem subjekty správního řízení jako institutu označující nositele procesních práv a povinnosti, majících zásadní, rozhodující vliv na průběh a výsledek správního řízení. Hlavními subjekty správního řízení jsou:

1. na jedné straně procesně právního vztahu správní orgány, jakožto subjekty veřejné správy vybavené odpovídající pravomocí,

2. na druhé straně účastníci řízení, vůči nimž je tato pravomoc vykonávaná a o jejichž záležitostech je v konkrétním správním řízení rozhodováno.

Mimo tyto dvě fundamentální skupiny subjektů mohou ve správním řízení vystupovat další subjekty, především tzv. dotčené orgány (např. některé odborné orgány nebo jednotky územní samosprávy jako obce a kraje).

Ve správním řízení podle obecné právní úpravy vystupují ještě další osoby bez statutu účastníka správního řízení, které mají určité postavení a úlohu, s nimiž jsou pak spojena určitá procesní oprávnění a povinnosti. Jedná se zde o např. svědky, znalce, tlumočníky, prostředníky, držitele listin a věcí určených k úřednímu ohledání apod. Kromě základní obecné právní úpravy pak postavení a úkoly těchto subjektů specifikují a zakotvují zvláštní zákony, jejichž právní úprava má vždy přednost před obecnou úpravou správního řádu. 

Procesní pojmy a instituty

Správní řízení lze obecně charakterizovat jako rozhodovací proces vedený především na základě písemných podkladů, což je jedním z projevů zásady písemnosti řízení.  Tomu odpovídá pravidlo formulované v § 15 odst. 1 spr. řádu, dle kterého jsou jednotlivé úkony  v řízení činěny písemně, pokud zákon nestanoví jinak či to nevylučuje povaha věci. Úkony, které jsou v řízení činěny ústně, spr. řád označuje jako sdělení. 

Pokud správní orgán provádí úkon jinou než písemnou formou, je vždy povinen obsah tohoto úkonu poznamenat do spisu (výjimku může stanovit zákona). Nutno si uvědomit, že spis je materiální stopu celého rozhodovacího procesu a i sdělení zde musí mít svůj odraz.  Není tedy možné, aby obsah ústně povedeného úkonu nebyl ve spise zaznamenán.

V rámci správního řízení či i v rámci jiných postupů dle správního řádu jsou využívány jednotlivé procesní instituty upravené správním řádem. Správní řád taktéž vymezuje některé základní pojmy správního procesu. 

Konkrétně správní řád upravuje tyto pojmy a instituty:

  • Jednací jazyk
  • Spis, nahlížení
  • Protokol
  • Doručování
  • Úřední deska
  • Počítání času
  • Dožádání
  • Podání
  • Stížnost 

Postup před zahájením řízení 

Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb., v platném znění) obsahuje ve své druhé a také třetí části vedle vlastní úpravy správního řízení také několik ustanovení týkajících se postupu správních orgánů před zahájením řízení.

Zařazením uvedených postupů do úpravy správního řádu dostalo se jednak potřebného zákonného základu pro postup správního orgánu předtím, než je řízení zahájeno, a obecně přispělo k posílení efektivnosti postupů správních orgánů. 

Jedná se tedy o úkony, které správní orgán činí předtím, než přistoupí k zahájení správního řízení.

V případě řízení zahajovaných z moci úřední, tedy dle zásady oficiality, slouží úkony učiněné před zahájením správního řízení (přijímání podnětů k zahájení řízení, podávání vysvětlení, zajištění důkazu)  jednak k prověření toho, zda jsou zde skutečnosti, jež zahájení takového řízení odůvodňují, a dále  k zajištění důkazů pro takové event. budoucí řízení.

Další takové postupy lze  pak uplatnit v řízeních zahajovaných na žádost ( jde o institut odložení věci, resp. předběžné informace) a svou povahou a způsoby uplatnění odpovídají specifičnosti takových řízení., ovládaných zásadou dispoziční.

Uplatnění některého z těchto úkonů pak mohou navodit situaci, že správní řízení následně ani zahájeno nebude (odložení věci, vysvětlení).

Zahájení správního řízení 

Zahájení správního řízení jako jedna z nejdůležitějších fází celého rozhodovacího procesu. Má celou řadu právních důsledků, mezi nejdůležitější můžeme zařadit oprávnění účastníka správního řízení realizovat svoje procesní práva vyplývající z jeho postavení, správní orgán začíná činit úkony směřující k řádnému vyřízení dané věci, počíná běžet  zákonem stanovená lhůta pro vyřízení věci, a v neposlední řadě je třeba zmínit překážku litispendence.

K zahájení řízení dochází dvěma způsoby, a to:

a) na základě žádosti, nebo

b) z moci úřední. 

Způsob zahájení řízení vždy závisí na povaze předmětu řízení. V kompetenci správního orgánu není zahájit správní řízení z vlastního podnětu, pokud zahájení je podle hmotněprávního předpisu výlučně v dispozici účastníka. (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze č. SJS 846/2001)

Způsob, jakým bylo řízení zahájeno, má vliv na interpretaci a aplikaci dalších institutů správního řádu včetně procesu dokazování. 

Příklad - zahájení řízení o žádosti

Jako příklad zahájení řízení o žádosti lze uvést řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu v režimu zák. o matrikách, jménu a příjmení (133/2000 Sb.) v případě, že zaniklo užívací právo občana k objektu nebo jeho vymezené části, jehož adresa je uvedena v evidenci obyvatel jako místo trvalého pobytu občana, a občan tento objekt či jeho část neužívá. Řízení je zde zahajováno na žádost vlastníka objektu či tzv. oprávněné osoby a je třeba v ní prokázat existenci daného stavu [§ 12 odst. 1 písm. c)]. Řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu se zahajuje taktéž z moci úřední, a to v případě, že objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, je odstraněn, nebo zanikl, nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení [§ 12 odst. 1 písm. b)]. Řízení zde zahajuje ohlašovna. 

Příklad - zahájení řízení z moci úřední

Jako příklad zahájení řízení z moci úřední lze uvést řízení o nařízení odstranění nepovolené stavby v režimu stavebního zákona (č.183/2006 Sb.) [§ 129]. V případě, že stavebník postaví stavbu bez povolení vyžadovaného stavebním zákonem, stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby z moci úřední oznámením o zahájení tohoto řízení stavebníkovi. Řízení je zahájeno dnem doručení tohoto oznámení stavebníkovi.

 Podklady pro vydání správního rozhodnutí 

Správní orgán je v rámci svého rozhodovacího procesu vázán zásadou materiální pravdy. Jeho skutková zjištění vycházejí z informací získaných z podkladů pro vydání správního rozhodnutí.

Podklady pro vydání rozhodnutí (§ 50) mohou být zejména:

  • návrhy účastníků,
  • důkazy,
  • skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti,
  • podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci,
  • skutečnosti obecně známé.

Povinnost opatřovat podklady pro vydání správního rozhodnutí je dána správnímu orgánu, účastník však musí poskytnout potřebnou součinnost. Účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, pokud správní orgán usnesením neprohlásil, dokdy tak lze činit, nebo pokud zákon nestanoví jinak.

Jedním z podkladů pro vydání správního rozhodnutí jsou důkazy (§ 51). K provedení dokazování lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy (zásada legality).

Mezi nejčastější důkazní prostředky dle správního řádu náleží:

  • listiny,
  • ohledání,
  • svědecká výpověď,
  • znalecký posudek.

Závěry ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu: 

Závěr č. 115: Přítomnost účastníků při úkonech prováděných správním orgánem

Zajištění účelu a průběhu řízení

Správní řád zakotvuje instituty, které mají sloužit k řádnému, rychlému, hospodárnému a efektivnímu vedení správního řízení, tak aby nedocházelo k průtahům v řízení a nedocházelo k nadbytečnému ekonomickému zatížení správního orgánu. 

K zajištění účelu a průběhu správního řízení slouží zejména: 

  • předvolání
  • předvedení
  • předběžné opatření
  • pořádková pokuta
  • vykázání z místa jednání
  • záruka za splnění povinnosti

Přerušení a zastavení řízení 

Přerušení řízení (§ 64 a § 65) je formou procesního institutu, který má za následek stavění procesních lhůt, správní orgán po dobu přerušení nenařizuje jednání, neprovádí dokazování ani nevydává rozhodnutí ve věci.

Správní orgán může a v některých zákonem stanovených případech musí řízení přerušit. Důvody pro fakultativní i obligatorní přerušení řízení jsou stanoveny správním řádem, popř. ve zvláštních právních předpisech. 

Správní rozhodnutí

Správní rozhodnutí je individuální správní akt vydaný ve správním řízení. Správní rozhodnutí autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech adresátů veřejné správy.

Správní rozhodnutí je správní akt:

  • veřejně mocenský (jednostranný, autoritativní)
  • vydaný na základě zákona (sekundární)
  • vydaný vykonavatelem veřejné správy
  • individuální
  • vydaný ve správním řízení (obecném nebo zvláštním)

Základní formy rozhodnutí:

  • správní rozhodnutí meritorní (rozhodnutí ve věci, která je předmětem řízení), a
  • správní rozhodnutí procesní (rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení správního řízení, případně zajišťuje průběh a účel správního řízení).

Uvedené tradiční členění správních rozhodnutí na meritorní a procesní se pak stalo důležitým východiskem i pro aktuální pozitivně právní úpravu (platný správní řád), která terminologicky rozlišuje:

  • meritorní správní rozhodnutí, jež označuje jako „rozhodnutí“ (v užším slova smyslu),
  • zatímco pro procesní správní rozhodnutí používá označení „usnesení“. 

Vlastnosti správních rozhodnutí:

  • platnost,
  • právní moc,
  • účinnost a
  • vykonatelnost. 

Závěry ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu 

Závěr č. 88: Výklad § 68 odst. 4 správního řádu – podmínky pro vydání rozhodnutí bez odůvodnění


Přezkoumání správních rozhodnutí

Právní úpravou přezkoumání správních rozhodnutí se sleduje možnost zjednání nápravy vydaných rozhodnutí pro případ, že jsou stižena takovými vadami, pro které je nutné správní rozhodnutí změnit nebo zrušit. ˇ

1. řádné opravné prostředky

Jsou takové prostředky, jejichž uplatnění přichází v úvahu do té doby, dokud předmětné správní rozhodnutí nenabylo právní moci. Jakmile správní rozhodnutí právní moci již nabylo, nelze proti nim úspěšně řádné opravné prostředky uplatnit. Dalším charakteristickým znakem řádných opravných prostředků je, že tam, kde jejich uplatnění přichází v úvahu a za předpokladu, že byly uplatněny včas, je na přezkoumání řádnými opravnými prostředky napadených správních rozhodnutí právní nárok a povinností příslušných orgánů potom je, takto napadená rozhodnutí přezkoumat. Řádnými opravnými prostředky jsou: 

  • odvolání a
  • rozklad.
Odvolání

Odvolání je nejčastěji uplatnitelný typ řádného opravného prostředku, který přichází v úvahu u všech správních rozhodnutí, pokud to není výslovně vyloučeno zákonem a kdy dotčený účastník chce proti danému rozhodnutí protestovat. Přichází v úvahu podání odvolání nejen proti rozhodnutí, ale také proti usnesení. 

Odvolání má obecně (není-li stanoveno jinak) suspenzivní a devolutivní účinek.

Rozklad


Rozklad je řádný opravný prostředek ve správním řízení, který přichází v úvahu u tzv. prvoinstančních rozhodnutí ústředních orgánů státní správy. Jeho úprava je zařazena mezi tzv. zvláštní ustanovení o správním řízení. 

Rozklad nemá devolutivní účinek.

2. mimořádné opravné prostředky a prostředky dozoru

Jsou takové opravné prostředky, jejichž uplatnění přichází v úvahu zásadně proti správním rozhodnutím již pravomocným, tedy prakticky proti takovým správním rozhodnutím, které již nelze napadnout řádnými opravnými prostředky. Při uplatnění mimořádných opravných prostředků ve správním řízení přitom zpravidla není rozhodující, zda proti předmětnému rozhodnutí byl či nebyl uplatněn v úvahu přicházející řádný opravný prostředek. 

Mimořádným opravným prostředkem (klasickým) je obnova řízení v případech, kdy se řízení zahajuje na návrh (specifikem je tzv. „nové rozhodnutí“),

Prostředky dozoru jsou obnova řízení, zahajovaná z moci úřední a přezkumné řízení. 

Obnova řízení

Obnova řízení je svou povahou mimořádný opravný prostředek směřující proti pravomocným rozhodnutím vykazujícím nedostatky ve zjištění skutečného stavu věci, nebo spojeným s některými jmenovitými překážkovými právními skutečnostmi. 

Přezkumné řízení

U přezkumného řízení se jedná o dozorčí prostředek, na který není na rozdíl od obnovy řízení právní nárok


Závěry ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu

Závěr č. 149:  Chybějící podpis na odvolání, který nebyl odvolatelem doplněn ani na základě výzvy správního orgánu

Závěr č. 117:  Lhůty pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení podle zvláštních zákonů

Závěr č. 110: Vyhotovení stejnopisů odvolání na náklady účastníka řízení

Závěr č. 96: Zastavení přezkumného řízení podle § 94 odst. 4 správního řádu

Příklad judikatury

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18.12.2018, čj. 4 As 113/2018 – 39

I. Podpis na listinném podání je podstatnou náležitostí podání. Chybějící podpis na podání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení (§ 37 odst. 2 správního řádu).

II. Chyběl-li podpis na odporu podle § 87 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a nebyla-li tato vada přes výzvu odstraněna, odpor nevyvolal žádné právní účinky a příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty nabyl právní moci.

III. Podává-li stejná osoba jako účastník či jako zmocněnec opakovaně listinná podání bez podpisu, není procesní chybou, pokud správní orgán nepostupuje podle § 37 odst. 3 správního řádu a osobu nevyzve k odstranění nedostatku podání. Stejné závěry platí i pro osoby nějakým způsobem spojené s osobami tyto obstrukční taktiky využívajícími. Takovéto podání je v těchto výjimečných případech zneužitím práva, nepožívá právní ochrany a nevyvolá samo o sobě žádné procesní důsledky. Správní orgán na ně nemusí nijak procesně reagovat.

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 8 As 106/2015 - 36  

Podle § 17 odst. 1 poslední věty správního řádu přitom musí soupis obsahovat i údaje o datu, kdy byla konkrétní písemnost či jiná spisová součást do spisu vložena. Dané pravidlo vychází ze zásady řádného vedení spisu, která má svůj základ již v římskoprávní zásadě quod non est in actis, non est in mundo (co není ve spisech, není na světě; v podrobnostech srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2013, čj. 6 As 81/2013 – 56). Jedná se o klíčový požadavek správního řádu, jehož nedodržení může mít vliv na zákonnost správního rozhodnutí, protože bez těchto údajů není správní orgán schopen prokázat, jaký byl obsah správního spisu ke konkrétnímu datu. Za vedení správního spisu odpovídá správní orgán; lze proto přitakat městskému soudu, že nedůslednosti v tomto směru nelze přičítat k tíži účastníků řízení.“ 

 rozhodnutí Krajského soudu Ústí nad Labem 15 Ca 258/2008 „Pokud je účastníku správního řízení uděleno správním orgánem poučení o tom, že procesní práva, která mu pro dané správní řízení náleží, může uplatnit po celou dobu trvání tohoto řízení, aniž by mu před ukončením dotyčného řízení bylo dáno na vědomí, k jakému datu správní orgán hodlá vydat rozhodnutí ve věci, zakládá to vadu řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. pro porušení § 36 odst. 3 správního řádu z roku 2004 v návaznosti na čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které garantují účastníku správního řízení možnost prezentovat své stanovisko k důkazním prostředkům shromážděným ve správním řízení ve fázi před vydáním rozhodnutí.“ 

*Nález Ústavního soudu, II. ÚS 329/04: Je porušením principu právního státu, který je zakotven v čl. 1 Ústavy ČR, a práva na soudní ochranu a na soudní přezkum, vyplývající z čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, pokud správní orgán nedal stěžovateli možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění ve smyslu ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu a soud v rámci přezkumu správních rozhodnutí k této okolnosti nepřihlédl.

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25.04.2019, čj. 2 As 258/2017 – 48

Pokud správní orgán neprovede důkaz listinou v souladu s § 53 odst. 6 správního řádu, jedná se zpravidla o vadu řízení. Tato vada nicméně nemá vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé za situace, že listina byla součástí správního spisu, s jehož kompletním obsahem se mohl účastník řízení seznámit a vyjádřit se k němu před vydáním rozhodnutí.

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25.07.2019, čj. 1 Azs 181/2018 – 29

Ani případné nesplnění povinnosti součinnosti účastníka řízení označit důkazy na podporu svých tvrzení (§ 52 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu) nezbavuje správní orgán povinnosti zjistit podstatný skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu).

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18.02.2020, čj. 10 As 275/2018 – 102

Souhlasné i nesouhlasné závazné stanovisko podle § 149 správního řádu musí být přezkoumatelné; toho lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li z něj zjevné důvody, na jejichž základě jej správní orgán vydal. V případě souhlasného i nesouhlasného závazného stanoviska podle § 149 správního řádu je tedy nutné přiměřeně použít ustanovení o obsahu, formě a náležitostech rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 67 a § 68 správního řádu.

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 07.02.2018, čj. 3 As 303/2016 – 97

"Uloží-li správní orgán rozhodnutím povinnost entitě, která není osobou v právním slova smyslu, je takové rozhodnutí nicotné pro právní neuskutečnitelnost podle § 77 odst. 1 správního řádu".

Ústavní soud ČR, nález I ÚS 5/96 (Sb. n. ÚS, sv. 6, Praha, C. H. BECK, 1996, str. 337):

„Podle tohoto ustanovení (čl. 38 odst. 2 Listiny – pozn. aut.) má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. V případě této ústavní stížnosti jde tudíž o prokázaný jiný zásah do ústavně garantovaného práva zakotveného v čl. 38 odst. 2 Listiny.“

Ústavní soud ČR, nález IV. ÚS 114/96 (Sb. n. ÚS, sv. 9 , Praha: C. H. BECK, 1997, str. 71):

„Právo plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, totiž právo na řádný a spravedlivý proces, zahrnuje v sobě nejen právo na spravedlivý způsob vedení procesu, ale také právo na trvání procesu až do jeho ukončení zákonem předpokládaným způsobem.“

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27.8.1996, čj. 7 A 52/94-21, rozhodnutí č. 252 in Soudní judikatura ve správních věcech, č. 8/1998: Nedostatek poučení v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nebrání tomuto správnímu orgánu v tom, aby odvolání účastníka, směřující proti rozhodnutí, předložil odvolacímu orgánu a aby odvolací orgán o odvolání rozhodl.

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 8. 2001, č. j. 7 A 42/99-37: Lhůta k podání odvolání je zachována, jestliže je odvolání, bez ohledu na to, jak je formálně označeno, podáno v zákonem stanovené lhůtě, a z takovéhoto podání je patrno, že účastník řízení vyjadřuje nesouhlas s konkrétním rozhodnutím správního orgánu.

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. října 1998, č. j. 31 Ca 250/97-23: Vázanost právním názorem odvolacího orgánu znamená povinnost orgánu, který zrušené rozhodnutí vydal, aby se při novém projednávání a rozhodování věci řídil pokyny odvolacího orgánu. Dojde-li však v takové době ke změně hmotně právního předpisu, je situace zcela jiná. V takových případech musí rozhodovat podle hmotného práva platného v době, kdy o věci znovu rozhoduje.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2003, čj. 7 A 124/2000-39 (www.nssoud.cz): Není možné v odvolacím řízení současně zamítnout odvolání a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve výroku změnit. Takové rozhodnutí je nepřezkoumatelné a soud je zruší podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro vady řízení bez jednání.

Zde naleznete prezentaci k přednášce:

Otázky k procvičování látky:

Kontrolní otázky:

  • Co to je úřední deska a k čemu slouží?
  • V jakých případech je nutné doručovat prostřednictvím datové schránky?
  • Jaké jsou podmínky pro nahlížení do spisu?
  • Co to je dožádání?
  • V jakém okamžiku je zahájení řízení z moci úřední?
  • V jakém okamžiku je zahájení řízení o žádosti?
  • Vyjmenujte a charakterizujte postupy správního orgánu před zahájením správního řízení?
  • Je účastník oprávněn navrhovat podklady pro vydání rozhodnutí? 
  • Jakou zásadou správního řízení je správní orgán vázán při hodnocení důkazů?
  • Je účastník oprávněn se účastnit provádění důkazů?
  • Jaké jsou obligatorní důvody pro přerušení správního řízení (dle správního řádu)?
  • Charakterizujte pojem správní rozhodnutí.
  • Vyjmenujte vlastnosti správního rozhodnutí.
  • Co to znamená platnost správního rozhodnutí?
  • Co znamená právní moc rozhodnutí?
  • Kdo se může odvolat proti rozhodnutí?
  • Co je obsahem odvolání?
  • Jaké zásady se uplatňují v rámci odvolacího řízení?
  • Co je předmětem přezkumu v přezkumném řízení/obnova řízení
  • Jaké zásady se uplatňují v rámci přezkumného řízení a jaké v rámci řízení o obnově

Charakterizujte předvolání

Pokud správní orgán dospěje k názoru, že je nutná účast dané osoby k provedení úkonu, tuto osobu předvolá (§ 59). Předvolání musí mít písemnou formu a je doručováno do vlastních rukou s dostatečným,  nejméně pětidenním předstihem.

Předvolávaná osoba má povinnost se dostavit na předvolání, omluvit se může pouze ze závažných důvodů. Tyto důvody posuzuje správní orgán v rámci svého správního uvážení při respektování základních zásad.

Charakterizujte předvedení

Institut předvedení (§ 60) lze využít za podmínky, že se účastník nebo svědek bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů nedostaví na předvolání. O předvedení rozhoduje správní orgán usnesením, které doručí provádějícímu orgánu. Tento následně usnesení doručí předváděné osobě.

O předvedení osoby lze požádat Policii ČR nebo jiný ozbrojený sbor podle zvláštního zákona. 

Za jakých podmínek může být uložena pořádková pokuta?

Pořádková pokuta (§ 62) může být správním orgánem uložena tomu, kdo:

  • bez náležité omluvy se nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu,
  • ruší pořádek, a to i přes předchozí napomenutí,
  • neuposlechne pokynu úřední osoby,
  • učiní hrubě urážlivé podání.

Prameny ke studiu

Povinná literatura:

SKULOVÁ, Soňa, Petr PRŮCHA, Petr HAVLAN, Jana JURNÍKOVÁ, Stanislav KADEČKA, Lukáš POTĚŠIL, Alena KLIKOVÁ a Radislav BRAŽINA. Správní právo procesní. 4. aktualizované a doplněné. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2020, s. 91-337.

Doplňující literatura:

POTĚŠIL, Lukáš, Alžbeta KRÁLOVÁ a Jiří VENCLÍČEK. Správní právo procesní (v příkladech a otázkách). 2.vydání doplněné. Brno: MU, 2018, 197 s. Učebnice č. 544. ISBN 978-80-210-9054-5.

VEDRAL, Josef. K pojetí rozhodnutí správního orgánu ve správním řádu a soudním řádu správním. Správní právo, 2012, roč. 45, č. 1-2, s. 1-61. 

Následující