(pracovní materiál do výuky, ot. 4, bez jazykové korektury, sestavila K. Vlčková) Rozlišovány bývají dvě základních paradigmata pedagogické metodologie, resp. kvantitativní a kvalitativní metodologie. Dříve chápány jako kontradiktorní, v současnosti spíše jako komplementární; využívá se vzájemného doplňování obou přístupů za účelem co nejlepšího postižení výzkumného problému. Většina odborníků se shoduje na tom, že kombinace metod obou přístupů umožňuje celistvější poznání. Tabulka zobecněných rozdílů kvalitativního a kvantitativního výzkumu kritérium kvantitativní výzkum kvalitativní výzkum filozofic pozitivizmus fenomenologie, antropologie, ký zdroj hermeneutika cíl získání objektivního porozumění chování lidí důkazu, ověření v přirozeném prostředí teorie/ hypotéz charakter snaha o objektivnost subjektivní vztah k potvrzení či vyvrácení tvorba teorie, generování teorii teorie hypotéz myšlenkov prvotně dedukce prvotně indukce ý postup východisk vychází z teorie a začíná vstupem do terénu o/ hypotéz začátek výzkumu plánování pečlivě se připravuje plán vzniká v průběhu práce, výzkumu na začátku, písemný mohou se měnit zkoumané projekt podle dané otázky, a metody => je struktury pružnější průběh plánovitě ověřuje shromažďuje obrovské výzkumu hypotézy, zjišťuje množství údajů o konkrétním kauzální vztahy chování lidí a o jeho kontextu, zaznamenává se a interpretuje, v průběhu výzkumu se vynořují hypotézy počet reprezentativní žák, třída, škola -- zkoumanýc vzorek, preference "reprezentativnost" ve h osob velkého množství smyslu specifičnosti techniky, experiment dlouhodobý terénní výzkum, metody (manipulace pozorování s různou mírou s proměnnými), zúčastněnosti, spolupráce dotazník, testy, výzkumníka s informanty při standardizované sběru údajů, bez zasahování pozorování aj. do dějů zpracován kvantitativní, kvalitativní kódování, í dat počítačové, analýza, interpretace -- statistické, snaha o subjektivní porozumění objektivní interpretaci dat spolehliv standardní postupy, problematická - výsledky ost zjišťována statisticky subjektivní; triangualce výsledků (validita, dat, metod, výzkumníků, reliabilita); výzkum teorie (interpretace údajů lze zopakovat několika výzkumníky, porovnání podobných výzkumů, podobných jedinců v podobném kontextu, použití více metod, schválením závěrečné zprávy účastníky) výsledky, zobecnění výsledků na vysvětlování chování lidí podoba populaci, zjištění v určitém kontextu; závěrečné zákonitostí; detailní, interpretativní či zprávy stručná, výstižná jen deskriptivní zpráva, výzkumná zpráva, dle hluboké vyprávění zažité struktury: 1/ výzkumný problém, 2/ metodologie, 3/ analýza dat, 4/ diskuse výsledků platnost snaha o platnost pro platnost pro danou třídu, výsledků celou populaci žáka, školu význam predikce, zákonitosti, deskripce, porozumění, smysl KVANTITATIVNÍ VÝZKUM (angl. quantitative research) Ustálené, nikoli však výstižné, označení pro metodologii výzkumu v pedagogice a sociálních vědách, která je založena na pozitivismu (k.v. je někdy nazýván "novopozitivistický"). Hlavní znaky: Zdrojem poznání má být pouze objektivní/objektivizované a co možná nejpřesnější zkoumání edukační reality, podobně jako v přírodních vědách. Cílem výzkumu je objasňování jevů na základě vědecké teorie, ověřování z ní odvozených hypotéz a formulování zákonitostí. Postup výzkumu je formalizován, jeho provádění lze popsat pomocí různých schémat a modelů, které zaručují jeho opakovatelnost a verifikovatelnost. Sběr dat je stále častěji prováděn on-line -- časové, finanční výhody, zasažení i obtížně dosažitelných skupin, multimediální možnosti, flexibilita. Výsledky jsou statisticky zpracovány a prezentovány tak, aby splňovaly požadavek reliability, validity a reprezentativnosti výběru a pokud možno byly vyjádřeny též kvantitativními daty. Dodržuje se standardní postup výzkumu a jeho etapy, struktura projektu výzkumu i zprávy z výzkumu. Hlavní metody: experiment, dotazník, strukturované pozorování/rozhovor. Lit.: Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. Pelikán, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. Hendl, Jan Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1 Kerlinger, F. N. Základy výzkumu chování. Pedagogický a psychologický výzkum. Praha : Academia, 1972. bez ISBN Přehled metod pedagogického výzkumu - nejčastěji je používán dotazník (což není optimální!!) - rozhovor, pozorování, experiment, obsahová analýza, didaktické testy, test Pelikán: metody empirického výzkumu: Explorativní metody a) dotazník b) anketa c) autobiografie d) intreview e) beseda Ratingové metody a) škály, posuzovací stupnice b) expertní šetření Metoda Q-třídění Psychosémantické metody a) sémantický diferenciál Obsahová analýza a) analýza osobní dokumentace b) a. školské a školní dokumentace c) a. školních ukazatelů Testy a) psychologické testy (testy inteligence, testy osobnosti) b) psychomotorické testy c) didaktické testy Projektivní metody a techniky a) verbální metody (slovní asociační experiment, testy nedokončených vět, projektivní interview) b) grafické (analýza dětské kresby) c) manipulační techniky Metody měření sociálních vztahů a) sociometrické techniky b) techniky zkoumající preferenční postoje Behaviorální metoda a) pozorování b) pozorování jako východisko interakční analýzy Experiment Strategie etnografického výzkumu Gavora: metody kvalitativního výzkumu (participační pozorování, etnografické interview, výzkum životního příběhu učitele) Skalková: 1/ empirické m. a) pozorování b) experiment c) dotazník d) rozhovor e) obsahová analýza dokumentů f) techniky měření (ústní, písemné, praktické zkoušky, testy, škálování, měření v oblasti sociálních vztahů) 2/ teoretické m. a) analýza, syntéza + dedukce, indukce b) modelování (myšlenkový experiment) 3/ historicko-srovnávací metody a) m. genetická, srovnávací, historicko-srovnávací b) m. historická Mezinárodní srovnávací výzkumy výsledků vzdělávání s účastí ČR RLS 1991 (ČR 1995): Výzkum čtenářské gramotnosti, 3. a 8. roč. ZŠ TIMSS 1995: matematické a přírodovědné vědomosti a dovednosti, 3.+ 4. / 7.+ 8. roč. ZŠ TIMSS-R 1999: opakování TIMSS, 8. roč. ZŠ CivEd 1999: výzkum občanské výchovy, 8. roč. ZŠ, 3.roč. SŠ PISA 2000: čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost, 15 a 17 let (OECD) Př. TIMSS 1995 ˙ Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání (Third International Mathematics and Science Study) ˙ šetření kurikulárních vědomostí a dovedností + šetření experimentálních dovedností ˙ provádí: IEA (International Association for the Evaluation of Educational Achievement) ˙ 43 zemí, v ČR 500 škol, 16 700 žáků, 1 120 učitelů, 485 ředitelů ˙ 4. roč. -- matematické vědomosti (1. Singapur ř 625 bodů, 2. Korea, 3. Japonsko, 4. Hongkong, 5. Nizozemsko, 6. ČR ř 567bodů // průměr: Kanada, VB, USA) ˙ 4.roč. přírodovědné vědomosti (1.Korea, 2. Japonsko, 3.USA, 4. Rakousko, 5. Austrálie, 6. Nizozemsko, 7. ČR) ˙ 8.roč. matematika (1. Singapur, 2. Korea, 3.Tchaj-wan, 4. Hongkong, 5. Japonsko, .. 8. Slověnsko, 12. Rusko, 15. ČR, 19.USA) ˙ 8. roč. přírodovědné vědomosti (1.Singapur ř 607 bodů, 2.ČR ř 574 bodů, 3. Japonsko, 4.Korea, 5.Bulharsko, 6.Nizozemsko, ..17.USA, 18.Německo ř 531 bodů, 28. Francie ř 498 bodů) Porovnání výsledků mezinárodních výzkumů: matematika PISA 2000 TIMSS 1995 TIMSS-R 1999 1 Japonsko .Korea Korea 2 Japonsko Japonsko Korea . 3 Maďarsko Nový Zéland .Česká republika 4 Maďarsko Kanada Finsko . 5 Rusko Rusko Austrálie . 6 Kanada Austrálie Kanada . 7 Austrálie Finsko Velká Británie . 8 Nový Zéland . Česká republika Česká republika 9 Velká Británie Lotyšsko USA . 1 USA USA Maďarsko 0 . 1 Itálie VB Rusko 1 . 1 Lotyšsko Nový Zéland Lotyšsko 2 . statisticky významně nad průměrem OECD (horní tmavá část) statisticky významně pod průměrem OECD (dolní tmavá část) Porovnání výsledků mezinárodních výzkumů: přírodovědné předměty PISA 2000 TIMSS 1995 TIMSS-R 1999 1 Korea .Česká republika Maďarsko 2 Japonsko Japonsko Japonsko . 3 Korea Finsko .Korea 4 Maďarsko Velká Británie . Austrálie 5 Velká Británie Kanada . Česká republika 6 Austrálie Velká Británie Austrálie . 7 Rusko Finsko Nový Zéland . 8 Kanada . Kanada Česká republika 9 USA Rusko USA . 1 Nový Zéland USA Maďarsko 0 . 1 Itálie Nový Zéland Itálie 1 . 1 Lotyšsko Lotyšsko Rusko 2 . statisticky významně nad průměrem OECD (horní tmavá část) průměr zemí OECD (bíle) statisticky významně pod průměrem OECD (dolní tmavá část) Porovnání výsledků mezinárodních výzkumů: čtenářská gramotnost RLS 1991 (ČR 1995) PISA 2000 1 Finsko 1 Finsko 2 Francie 2 Kanada 3 Švédsko 3 Nový Zéland 4 Nový Zéland 4 Irsko 5 Island 5 Švédsko 6 Švýcarsko 6 Belgie 7 Maďarsko 7 Island 8 USA 8 Norsko 9 Dánsko 9 Francie 10 Německo 10 USA 11 Portugalsko 11 Dánsko 12 Kanada 12 Švýcarsko 13 13 Španělsko Česká republika 14 Norsko 14 Česká republika 15 Itálie 15 Itálie 16 Irsko 16 Německo 17 Řecko 17 Maďarsko 18 Španělsko 18 Řecko