Hydrolýza solí:

   

   Hydrolýza solí  může být zjednodušeně chápána jako rozklad solí vodou (hydór = voda, lysis =
   rozklad), tedy opak neutralizace:

                                                      neutralizace

               kyselina    +    zásada                                sůl    +    voda

                                                        hydrolýza

   Tato představa neplatí u solí silných kyselin a silných zásad, které nehydrolyzují (zdůvodnění
   viz dále).

             

   Lze rozlišit 4 druhy solí:

   

   1/  sůl silné zásady a slabé kyseliny:

   Hydrogenuhličitan sodný  reaguje alkalicky, je hydrolyzován takto:

   

   NaHCO[3]   +    H[2]O    (r)                                +    Na^+     +     OH^-

   

   Ve vodném roztoku je disociace kyseliny uhličité zanedbatelná (slabá kyselina) ve srovnání
   s prakticky úplnou disociací hydroxidu sodného (silná zásada). Ve vodném prostředí se
   nacházejí volné OH^- ionty,  způsobující zásaditou reakci. (V rovnicích je slabý elektrolyt
   znázorněn v elipse).

   Octan sodný je hydrolyzován obdobným způsobem:

   

                          CH[3]-COONa   +   H[2]O    (r)   
                                                   +     Na^+    +    OH^-

   

   Kyselina octová prakticky nedisociuje v protikladu ke zcela disociovanému hydroxidu sodnému,
   jehož volné OH^- ionty podmiňují alkalickou reakci.

   

   2/  sůl silné kyseliny a slabé zásady:

   Chorid amonný:

   

                           NH[4]Cl   +   H[2]O    (r)    
   [ ]                                      +    H^+    +      Cl^- 

   

   V roztoku se zvýší koncentrace H^+ iontů, reakce je tedy kyselá.  

                         

   

   3/  sůl slabé kyseliny i slabé zásady:

   Octan amonný je příkladem soli zhruba stejně slabé kyseliny i zásady, tj. disociační konstanty
   obou elektrolytů jsou si přibližně rovny (K[A]  =  K[B]). Jejich disociace bude tedy stejně
   potlačena:

   

                      CH[3]-COONH[4]     +    H[2]O     (r)     
                                                  +    

   

   Reakcí nevzniknou ani  H^+ ani  OH^- ionty,  pH roztoku tedy bude neutrální.

   

   

   4/  sůl silné kyseliny i silné zásady:

               Chlorid sodný jako sůl silné kyseliny a silné zásady není hydrolyzován. Jak to lze
   to zdůvodnit?  Při (hypotetické!) hydrolýze by nastala tato reakce:

   

   NaCl   +   H[2]O    (r)     Na^+    +    OH^-    +    H^+    +      Cl^- 

   

   Úplnou hydrolýzou obou silných elektrolytů by tak vznikla značná koncentrace  H^+ a  OH^- 
   iontů.  Ty však nemohou vedle sebe ve větší koncentraci  volně existovat, protože disociační
   konstanta vody je velmi nízká,  K =  1,8 ˙ 10^-16  (je to ještě o dva řády méně než je hodnota
   iontového součinu vody,  K[W] = 10^-14 !!).  H^+ a  OH^-  ionty se tedy prakticky úplně sloučí
   na vodu a rovnice získá tvar:

   

    NaCl   +   H[2]O    (r)     Na^+    +     Cl^-    +   H[2]O 

   

   Vodu na obou stranách rovnice můžeme odečíst  ("zkrátit"),  tedy voda se zde reakce neúčastní,
   tj. sůl silné kyseliny a silné zásady není hydrolyzována. Po odečtení  H[2]O  na obou stranách
   rovnice získáme informaci o tom, že taková sůl ve vodném roztoku je pouze disociována a pH
   zůstává neutrální:

   

   NaCl     (r)     Na^+    +     Cl^-    

   

   Pamatuj:         1/  všechny soli, pokud jsou ve vodě rozpustné, jsou disociovány (až na
   několik výjimek!).

   2/  soli jsou silnými elektrolyty, jsou tedy disociovány téměř 100 %, tj. prakticky nevratnou
   (jednosměrnou) reakcí.

       (Disociace solí je snižována se vzrůstající koncentrací soli v roztoku. Tento jev však
   v praxi většinou nebereme v úvahu).

   3/  disociace solí nezávisí na tom, zda sůl je nebo není hydrolyzována.

               4/  soli jsou ve vodě rozpustné právě proto, že jsou disociovány (sůl i voda jsou
   polární).

   Nedisociované soli jsou prakticky nepolární a tedy ve vodě nerozpustné. Jedinou medicínsky
   významnou výjimkou je citran vápenatý  Ca[3](citrát)[2] , vápenatá sůl kyseliny citrónové. 
   Citran vápenatý je ve vodě rozpustný, ale nedisociovaný  --  na této vlastnosti je založena
   příprava krevních konzerv pro transfúze -- nesrážlivá "citrátová krev" (odstranění Ca^2+ iontů
   z krevní plasmy jejich vazbou na kys.citrónovou, přesněji citrátový pufr).

   

   26. 7. 05, vp+