Cíle výchovy - stejně jako každá lidská činnost, musí mít i práce učitele a žáků ve vyučování svůj cíl, což vyjádřil už J. A Komenský - ideální představa předpokládaných výsledků, jichž má být ve výchově dosaženo - cíle výchovy se mění s vývojem společnosti - jednotlivé pedagogické koncepce nejednotné v oblasti cílů - z výchovných cílů vyplývá obsah, prostředky, principy, metody a formy výchovy - výchovného cíle dosahujeme soustavou výchovných prostředků v relativně dlouhodobém procesu -> cíl musí být neustále srovnává s realitou - cíle konkretizovány v obsahu výchovy (učební plány, osnovy a učebnice) - problematikou cílů se zabývá pedagogická teleologie - dva směry přístupu k problematice cílů: - indeterministický -- odmítá společenskou podmíněnost výchovných cílů, původ cílů v nadpřirozených silách, nezávislé na vývoji společnosti - deterministický -- vychází ze společenské podmíněnosti výchovných cílů, musí být v souladu se dvěma základními stránkami výchovného procesu : stránka subjektivní -- psychická úroveň vychovávaných stránka objektivní -- stav společensko-ekonomických vztahů i vývoj společnosti - funkce cílů výchovy (Blížkovský) - orientační a anticipační - správná pedagogická orientace, anticipace základních pedagogických možností - motivační a stimulační - dosahování postupných cílů a úspěšné překonávání překážek - realizační - správně stanovené cíle = proměna pedagogických představ ve skutečnost - regulační - srovnávají hodnotu žádoucího výsledku (cíle) s hodnotou dosaženého výsledku - metody při vymezování cílů výchovy - analýza -- zkoumány jsou potřeby společnosti a požadavky kladené na člověka - empirická metoda -- metoda využívající výsledků z výzkumných studií - členění výukových cílů (obecné): - kognitivní (vzdělávací, poznávací) - osvojování poznatků a intelektových dovedností (znalost, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a hodnotící posouzení) - afektivní (postojové, hodnotové) - osvojování postojů, tvoření hodnotové orientace (vnímavost, reagování, oceňování hodnoty, integrování hodnot) - psychomotorické (výcvikové) - osvojování psychomotorických dovedností (řeč, psaní, manipulace, imitace, zpřesňování, koordinace, automatizace) - cíle lze však členit a klasifikovat i podrobněji (Kádner) - individuální -- snaha o osobní rozvoj a uplatnění jedince (antiku, humanismus a reformaci, J.Locka a J:J. Rousseaua a F.Nietzscheho) - sociální -- zaměření k zapojení člověka do společnosti, tak aby byl schopen uvědoměle a kvalifikovaně plnit své sociální funkce (Aristoteles, Platon, Helvétius, Lindner, Drtina a Masaryk) - materiální / informativní -- orientace na osvojení konkrétní učební látky důležité pro zvládnutí teoretických i praktických úkolů - formální / formativní -- zaměření na rozvoj schopností člověka, učební látka chápána jako prostředek formálního rozvoje vychovávaného - obecný -- společný veškeré výchově, shrnuje specifické cíle týkající se konkrétních dovedností, vědomostí, návyků a utváření postojů a potřeb spjatých s oborem - odborné / specifické -- speciální konkretizací obecných cílů - adaptační -- vedou člověka k přizpůsobení se stávajícím podmínkám - anticipační -- výchovné působení orientováno k budoucím potřebám jedinci i společnosti - teoretické -- zaměření na vytvoření systému vědomostí - praktické cíle -- uplatnění teoretických vědomostí v praktickém životě - autonomní / vnitřní -- vycházejí od jednotlivce a jsou produktem jeho potřeb a vůle - heteronomní / vnější -- stanoví jiní činitelé (stát, skupina, vychovatel, rodiče ad.) - někdy ještě připojovány další dva cíle (Pařízek): - hodnotové -- zdroj v potřebách a zájmech lidí (hodnotová orientace člověka) - operační -- klasifikace lidských činností (pracovní, sociální, zdravotní, výchova dětí, vzdělávací) které si má jedinec osvojit - výukový cíl - kvalitativní a kvantitativní změny u žáků v oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorické, kterých má být dosaženo v procesu výuky - zamýšlený výsledek učební činnosti, ke kterému učitel se žáky směřuje - požadavky na výukové cíle : - komplexnost - vzdělávací (kognitivní) cíle - výchovné (afektivní) cíle - výcvikové (psychomotorické) cíle - soudržnost - cíle jednotlivých druhů škol - cíle jednotlivých předmětů - cíle jednotlivých ročníků - cíle jednotlivých tématických celků - cíle jednotlivých témat - cíle jednotlivých vyučovacích hodin - kontrolovatelnost - požadovaný výkon (co musí žák umět) - podmínky výkonu (jak žák realizuje -- sám, skupina) - norma výkonu (kolik úloh vyřešit, s jakým počtem chyb) - přiměřenost - stanovit cíle dostatečně náročně, ale zároveň splnitelné - realizuje se pomocí Bloomovy taxonomie cílů - kategorie cílů: - znalost (zapamatování) -- znovuvybavení znalostí a jejich reprodukce, aktivní slovesa pro vymezení cíle -- definovat, opakovat, reprodukovat,... - porozumění -- pochopení znalosti, akt. slovesa -- jinak formulovat, vysvětlit, vyj. vlastními slovy - aplikace -- transfer učení do situací pro žáka nových, akt. slovesa -- aplikovat, uvést vztah mezi..., navrhnout, řešit,... - analýza -- schopnost rozlišit významné údaje od méně významných či nevýznamných, akt. slovesa -- analyzovat, provést rozbor, rozlišit,... - syntéza -- schopnost žáka skládat části v celek, umět vyhledávat části z různých pramenů a skládat je do nových útvarů, akt. slovesa -- syntetizovat, skládat, shrnout - hodnocení -- schopnost posoudit hodnotu myšlenek, dokumentů, způsobů řešení, akt. slovesa -- obhájit, posoudit, zhodnotit,... - členění cílů někdy pojímáno pouze jako pomocné, cíle mají být pojímány soustavně a jednotně - z tohoto hlediska dělíme cíle na : - subjektivně-objektivních vztahů (cíle vnější a vnitřní) - obsahu (cíle celkové a dílčí) - rozsahu (cíle obecné, konkrétní a jedinečné) - hierarchie (cíle nadřazené a podřazené) - pedagogického zřízení (cíle strategické, taktické a operativní) - náročnosti (cíle maximální, optimální, minimální) - realizovatelnosti (cíle nerealizovatelné, obtížně realizovatelné, reálné a snadno uskutečnitelné) - závaznosti (cíle obecně závazné, výběrově závazné a nezávazné) - časové náročnosti (cíle blízké, střední, vzdálené) - přizpůsobenosti konkrétním podmínkám výchovy (cíle standardní a přizpůsobené aktuálním zvláštnostem) - chyby učitelů při vymezování výuk. cílů: - stanoví cíl příliš obecně - nahrazují cíl tématem - namísto cíle popisují svoji činnost - formulace cíle připouští různou interpretaci - struktura cílů výchovy - nejobecnější, globální cíl -- nejzákladnější představa o vychovávané osobnosti - dílčí cíle -- vzdělávací a výchovné požadavky, obsahy znalostí a vlastností, požadavky na osobní rozvoj jednotlivých složek výchovy - cíle formativní a institucionální -- konkrétní výchovné a vzdělávací instituce, jejich dokumentace a normy - cíle individuální - učitel pracuje s cíly ve všech fázích výuky (při projektování // plánování, v přípravné fázi hodiny, na počátku vyučovací hodiny, v jejím průběhu i na konci vyučovací hodiny) - současné cíle výchovy zaměřeny na plnohodnotný, svobodný rozvoj jedince jako osobnosti aktivní, se schopností rychlého a pružného rozhodování a dalšího seberozvoje - v ČR cíle výchovy podmíněny Ústavou České republiky, výchovné cíle v textu školského zákona z roku 1990 Literatura : Grecmanová, H., Holoušková, D., Urbanovská, E. : Obecná pedagogika I. Olomouc: Hanex, 1999. Jůva, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999. Kalhous, Z., Obst, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. Průcha, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha: Portál, 2001. Vorlíček, Ch. Úvod do pedagogiky, Praha: Karolinum, 1994.