Pojetí výchovy a její hlavní rysy - rozdílná pojetí pedagogiky rozdílnými autory, velmi složité orientovat se v nich Typologie pojetí pedagogické vědy (Průcha -- Moderní pedagogika) 1. Z hlediska účelovosti - pedagogika jako normativní teorie - pedagogika jako explorativní a explanační teorie 2. Z hlediska předmětu - pedagogika jako teorie výchovy - pedagogika jako teorie edukační reality 3. Z hlediska postavení mezi vědami - pedagogika jako věda filozofující - pedagogika jako věda sociální - pedagogická teorie nedospěla k jednotnému, přesně definovanému chápání svých ústředních pojmů Základní pojmy pedagogiky - výchova i vzdělávání se v české pedagogické teorii používají souběžně - výchova -- činnost, která ve společnosti zajišťuje předávání "duchovního majetku" z generace na generaci; je hlavní složkou procesu socializace (= lidský jedinec se v průběhu života zespolečenšťuje); záměrné působení na osobnost jedince s cílem dosáhnout změn v různých složkách osobnosti - výchova intencionální (přímá) -- bezprostřední působení pedagoga na jedince - výchova funkcionální (nepřímá) -- rozvoj osobnosti ovlivňován vhodně adaptovaným prostředím - vzdělání -- proces záměrného a organizovaného osvojování poznatků, dovedností, postojů aj., typicky realizovaný prostřednictvím školního vyučování - edukační reality -- úsek objektivní skutečnosti v níž probíhají nějaké edukační procesy - edukační proces -- činnost lidí, při níž se nějaký subjekt učí a jiný subjekt mu toto učení zprostředkovává - edukační prostředí -- je dáno fyzikálními podmínkami, zúčastněnými subjekty a jejich psychosociálními vztahy - školní edukace -- souhrnně pokrývá jak výchovu, tak vzdělávání v pojetí standardní pedagogické teorie - vzdělávání -- specifická edukace, která je obvykle dlouhodobá a institucionalizovaná, realizují ji profesionální edukátoři a je obvykle legislativně vymezena co do svého průběhu a produktu Pedagogika jako normativní teorie - otázka účelovosti pedagogiky "K čemu vlastně pedagogika slouží?" - normativní účelovost pedagogiky -> pozor však na přecenění (ztrácí vědecký charakter, stává se metodikou správné výchovy) - v povaze pedagogiky, jakožto teorie vycházející z praxe a praxi (kromě jiného) sloužící, musí být zakotvena určitá složka předpisovosti, normovanosti, ideálu a vzoru - zprostředkující, instrumentální role pedagogiky Pedagogika jako explorativní a explanační teorie - pedagogika je explorativní teorie -> je založena na výzkumu a na poznatcích jím produkovaných - pedagogika je explanační teorie -> slouží k identifikaci a objasňování jevů edukační reality, posyktuje výklad o struktuře a fungování těchto jevů (zkoumá + objasňuje) - nejlépe posuzováno při porovnání tradiční pedagogiky a pedagogiky moderní - tradiční pedagogika -- vytvářena z koncepcí předních teoretiků -- jsou přesvědčeni o vhodnosti//žádoucnosti určitých principů a modelů edukace a vytvářejí teoretické konstrukce o tom, jaká má edukace být, jak má být ve školách realizována -- tyto konstrukty však mají vadu, jelikož jim chybí opora v realitě běžné edukace, nejsou opřeny o konkrétní výzkumné poznatky - moderní pedagogika -- není pro ni prioritní vytváření teoretických koncepcí o ideální výchově, nýbrž se snaží objasňovat reálné jevy edukace, její fungování a to pomocí exaktních výzkumných procedur -- zásadní je poznávání a vysvětlování edukační reality, nikoliv přímo její přetváření - pedagogika se neobejde ani bez teorie, ani bez výzkumu, má-li být skutečnou vědou Využití pedagogiky - oblast školství -- prioritní oblast, výkonné subjekty čerpají z pedagogiky - oblast mimoškolního vzdělávání -- vzdělávání mimo formální školský systém = pedagogika volného času, pedagogika vzdělávání dospělých - oblast ekonomického rozhodování -- ekonomie vzdělávání - oblast sociální politiky -- ekonomie vzdělávání, sociologie výchovy, vzdělávací politika - oblast pomáhajících profesí -- sociální pedagogika - oblast samotné vědy -- vědecké poznání - pedagogika produkující vědecké poznatky o edukačních jevech, procesech a konstruktech má široké pole využívání - praktická využitelnost pedagogiky je hlavní silou, která způsobuje, že pedagogická věda se v průběhu minulých desetiletí rozvíjí a nabývá stále více na významu .................................................................................................................. Obecné rysy výchovy - výchova je vždy konkrétní povahy a byla a je determinována - naše současná výchova je historicky podmíněný model, odpovídající podmínkách české demokratické společnosti - výchovu chápeme jako jeden z významných činitelů rozvoje společnosti vedle činitelů ekonomických, morálních a kulturních - charakteristické rysy -- permanentní, univerzální a mnohostranně orientovaná - permanentní charakter -- předpokládá organicky propojit dvě základní formy výchovy, tedy výchovu druhým jedincem (heteroedukaci) a sebevýchovu (autoedukaci) - univerzální charakter -- dotýká se každého prakticky v každé životní situaci - s proměnami světa souvisí internacionalizace a globalizace výchovy, tedy orientování výchovy na problémy globální povahy a překonávání uzavřenosti výchovy - projevuje se : 1. mezinárodní dohody v oblasti výchovy a vzdělávání 2. společné mezinárodní edukativní projekty 3. mezinárodní výměna učitelů a studentů 4. globální tématika ve VP a tvorba mezinárodních učebnic 5. postupné mezinárodní uznávání kvalifikačních certifikátů 6. srovnávání edukativních výsledků v různých zemích - konkrétní mezinárodní projekty -- TEMPUS, ERASMUS, EURYDICE, PHARE, LINGEA - pluralita výchovných cílů a obsahů, výchovných forem, metod a prostředků - jeví se potřeba určité integrace dílčích výchovných procesů -> zdůrazňuje se při spolupráci školy a rodiny - významným integračním činitelem hodnotová orientace - každá výchovná aktivita má svou rovinu globální, teritoriální a individuální; ve všech těchto rovinách probíhají neustále procesy diferenciační i integrační se snahou o optimalizaci výchovného efektu - mnohostranná orientace -- výchova se snaží připravit jedince pro základní sociální role - rozvíjí zároveň základní fyzické a psychické kvality jedince - dvoustránkovitost pedagogického procesu (termín vzdělávání pojímán jako výchova v užším slova smyslu) - mnohostranně orientovat znamená rozvíjet jedince v jednotlivých oblastech kultury - pedagogika hovoří o několika složkách (komponentech, součástech, druzích) výchovy : - výchova světonázorová - výchova tělesná - výchova jazyková, vědecká a ekologická - výchova estetická - výchova technická, ekonomická a pracovní - výchova morální, právní a politická Literatura : Jůva, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999. Jůva, V. et al. Základy pedagogiky (pro doplňující pedagogické studium). Brno: Paido, 2001. Průcha, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997. Průcha, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha: Portál, 2001.