Lékařská mikrobiologie pro ZDRL Týden 30: Rezistence mikrobů a strategie antimikrobiální terapie Co nás dnes čeká § Už v minulém semestru jsme si udělali přehled antibiotik a přehled metod testování citlivosti § Dnes nás čeká podrobnější rozbor mechanismů rezistence a antibiotické politiky Rezistence mikrobů na antimikrobiální látky § Primární rezistence: všechny kmeny daného druhu jsou rezistentní. Příklad: betalaktamová atb nepůsobí na mykoplasmata, která vůbec nemají buněčnou stěnu. § Sekudndární rezistence: vznikají necitlivé mutanty, a ty při selekčním tlaku antibiotika začnou převažovat. (Escherichie mohou být citlivé na ampicilin, ale v poslední době výrazně přibývá rezistentních kmenů Mechanismy rezistence I § Mikrob zabrání vniknutí antibiotika do buňky § Mikrob aktivně vypuzuje atb z buňky § Mikrob změní cílový receptor nebo nabídne antibiotiku falešný receptor § Mikrob prodělá metabolické změny, jež atb zabrání vyvinout účinek v obvyklých cílových strukturách § Mikrob enzymaticky štěpí antibiotikum (například betalaktamázy štěpí betalaktamová antibiotika) Mechanismy rezistence II: vzájemné rozdíly mezi nimi § Některé rezistence jsou kódovány chromozomálně § Jiné naopak plasmidově, přičemž plasmidy mohou být předávány vnitro- i mezidruhově Mechanismy rezistence: I. Betalaktamová antibiotika § Změna penicilin-vázajících proteinů (penicilin binding proteins, PBP), např. u MRSA § Snížená propustnost membrány § Produkce betalaktamáz, například: § Stafylokokové penicilinázy § Penicilinázy enterobakterií § Cefalosporinázy různých mikrobů § Širokospektré betalaktamázy (podrobněji příště) Betalaktamázy § Existuje jich různé typy, mohou být účinné proti všem či většině betalaktamových atb či jen proti některým z nich § Mohou být kódovány chromozomálně i plasmidově § Principem je vždy rozštěpení betalaktamového kruhu Alterace PBP (penicilin binding proteins) Mechanismy rezistence: II. Aminoglykosidy a makrolidy § Snížená vazba na cílové ribozomy § Snížená permeabilita buněčné stěny § Produkce inaktivujících enzymů Jak streptomycin (či jiný aminoglykosid) přestane být účinný Mechanismy rezistence: IV. Tetracykliny § Nedostupnost cílových ribozomů § Aktivní buněčný eflux (vylučování atb z buňky) Eflux (aktivní vypuzení ven) Silnější chinolon (ciprofloxacin) je ještě účinný, slabší už ne. Ale i při použití toho silnějšího je nutná opatrnost! Mechanismy rezistence: VI. Sulfonamidy, trimetoprim § Rezistence syntetázy kyseliny dihydrolistové § Rezistence reduktázy kyseliny dihydrolistové § Snížená permeabilita Resistence – shrnutí § Jak jsme viděli, je celá řáda mechanismů rezistence, a celá řada možností genetického kódování § Tudíž nelze ke všem rezistencím přistupovat stejně: § Některé jsou epidemiologicky významné, jiné ne. § Některé se týkají jen jednoho antibiotika, jiné celé skupiny či několika skupin § Některé lze překonat zvýšeným dávkováním antibiotika (jde spíše o kvantitativní posun, „horší účinnost“ – časté např. u aminoglykosidů) § U jiných jde o rezistenci „buď anebo“. Pokud je, nelze ji překonat ani mnohonásobkem normální dávky Přenos genů pro rezistenci různými způsoby Selekce rezistentních kmenů Další důvod in vitro neúčinnosti: Bakterie v biofilmu Následujících několik obrazovek je převzato, přeloženo a upraveno z prezentace mé kolegyně: Stádia rozvoje biofilmu § Přímý kontakt planktonických bakterií s povrchem + § Přilnutí na tento povrch § Adhese, růst a shlukování bakterií do mikrokolonií § Produkce polymerické matrix § Vytvoření třidimenzionální struktury známé jako biofilm Neúčinnost antibiotik může být způsobena § Polyanionickým nábojem usazených buněk § Sníženým množením bakterií § Difusní bariérou glykokalyxu § Reakcí s matrix biofilmu § Tvorbou chráněných fenotypů § Mechanismy intercelulární signalizace (quorum sensing) § Vlivem imunitní odpovědi hostitele Příklad: citlivost kmene Staphylococcus aureus číslo 351 Řešení § Myslet na reálnou skutečnost, že bakterie nežijí jen v planktonické formě, ale i ve formě biofilmu (zejména u některých typů infekcí) § Využívat kombinací antibiotik § Vedle MIC vyšetřovat i MBIC/MBEC, a to nejen na jednotlivá atb, ale i na kombinace § Využívat jinou než atb terapii (výměna katetru, lokální léčba a podobně) Tato problematika je v současnosti předmětem výzkumných úkolů. Realitou je i to, že in vivo může být terapie úspěšná i tam, kde podle in vitro stanovení MBIC by být neměla Určování MBIC a MBEC Jak se odečítá MBEC I Destičky A a B se přiloží k sobě a odečítají společně. Dvě destičky jsou nutné proto, že hodnoty v základní destičce, na rozdíl od testování MIC, zpravidla nestačí, takže je destičku nutno „nastavit“ Lze si celou dvojici destiček představit jako jednu destičku, kde je každé antibiotikum v šestnácti různých koncentracích Jak se odečítá MBEC II Zelené kroužky označují důlky s hodnotami MBEC pro atb ve druhém až pátém sloupci. Pro antibiotikum v prvním sloupci nelze hodnotu MBEC určit, je příliš vysoká (vyšší než sledované) Epidemiologicky závažné kmeny § Častí původci nozokomiálních nákaz § Komplikace hospitalizace, komplikace operací, zhoršení zdravotního stavu, úmrtí hospitalizovaných § Obrovské náklady na léčbu § Medializace problematiky, často s následkem paniky, která není konstruktivní Figurují i v politickém boji `a Medializace postihla zejména MRSA Veterinární souvislosti ovšem opravdu jsou Mediální rozměr těchto kmenů § Týká se jen určitých typů (zejména MRSA) § Často ovlivňuje i zdravotnický personál (SVOČkařka: „Ondro, naše sestřička bude mít mimčo, a u nich na oddělení se vyskytla MRSA, a tak má strach, aby se něco nestalo“) § Lidé přitom mají strach z MRSA, ale pomíjejí jiné, rovněž velice závažné rezistence (VRE, ESBL, MLS rezistence stafylokoků) § Podobná situace je i u jiných mikrobiálních nemocí („masožravé streptokoky“, „šílené krávy“, „ptačí chřipka“ – často mají své „lidové názvy“) Obav ruče využívají různé firmy, které nabízejí „zaručené přípravky“. Zde pacientský „MRSA-kit-bag“ Obavy veřejnosti (včetně zdravotnické, zejména sester) § je třeba obrátit konstruktivním směrem (chování, které opravdu vede ke snížení riskantního chování ve vztahu k nemoci) § naopak je třeba zamezit nekonstruktivní panice, která má za následek tlak na zbytečné nezdůvodněné vyšetřování osob, které nejsou v riziku, zbytečné užívání léčiv a podobně MRSA, nebo ptačí chřipka? VRE (vankomycin rezistentní enterokoky) Enterokoky – charakteristika § Enterokoky jsou primárně rezistentní na řadu antibiotik (mimo jiné všechny cefalosporiny, ale také makrolidy, linkosamidy, horší je i účinnost G-penicilinu) § Enterococcus faecium (méně patogenní, ale více resistentní než E. faecalis) je navíc primárně rezistentní na ampicilin § K léčbě lze použít např. ko-trimoxazol, tetracykliny, chinolony, glykopeptidy (vankomycin, teikoplanin); aminoglykosidy pouze v kombinaci VRE – kdy jsou závažné, a proč § Rezistence na vankomycin jsou závažné u klinicky významných (ne náhodných) nálezů Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium § Pokud je zachyceno pouhé nosičství VRE, není to důvod k léčbě (enterokok je normální flórou střeva), avšak je to důvod k obezřetnosti a izolaci pacienta § Z tohoto důvodu se u pacientů ARO často provádí screening střevního nosičství VRE § Za závažnou se nepovažuje rezistence na vankomycin u kmenů E. gallinarum či E. casseliflavus, izolace se nepovažuje za nutnou (druhy s menší patogenitou) § Významnou hrozbou je přenos rezistence na stafylokoky, viz dále. I to je důvod, proč VRE hlídat a kontrolovat VRE v Brně § Na MÚ LF MU a FN USA Brno byly dosud zaznamenány pouze ojedinělé případy VRE § Naproti tomu na OKM FN Brno-Bohunice jsou VRE podstatně častější § Pravděpodobným důvodem je spektrum pacientů. VRE jsou časté u pacientů s nádorovým bujením leukocytárních buněk, a tito pacienti se v rámci JMK soustřeďují právě v bohunické nemocnici § I svatá Anna se ovšem udržuje ve stavu bdělosti a je pravděpodobné, že i zde se časem VRE vyskytnou Příklad systému bdělosti pro VRE Lékem volby je linezolid (SYNERCID) Možné mechanismy přenosu VRE Meticilin rezistentní stafylokoky (MRSA) Historie MRSA § Původně byly i stafylokoky citlivé na penicilin, brzy však získaly rezistenci betalaktamázového typu § Meticilin poprvé použit 1960, o něco později byl použit příbuzný oxacilin (z různých důvodů ho používáme raději než původní meticilin) § První epidemický výskyt MRSA zaznamenán roku 1963, tehdy byl ovšem podíl MRSA 0,4 %. V roce 1973 to již bylo 10 % a 2004 43 % (z literárních údajů, pravděpodobně situace v USA – neuvedeno) § Podkladem je alterace „penicillin binding proteins“ MRSA jako medicínský problém § Stárnutí populace § Používání léčby ovlivňující imunitu § Používání nitrožilních katetrů a nitrotělních implantátů § Používání (a nadužívání antibiotik) To vše jsou určující faktory, které ovlivňují riziko výskytu (nejen) MRSA MRSA není virulentnější než jiný S. aureus § Oproti vžité představě je potřeba si uvědomit, že z.hlediska schopnosti vyvolat infekci se kmeny MRSA chovají úplně stejně jako kterýkoli jiný zlatý stafylokok. Rezistence k oxacilinu není faktorem virulence kmene! § Nejsou více, ale ani méně virulentní než jiné. Staphylococcus aureus (MRSA) Není MRSA jako MRSA § Mezi kmeny MRSA existují velké vzájemné rozdíly § Existuje populace tzv. EMRSA – epidemických MRSA, které se vyskytují především jako nemocniční kmeny. Jsou často polyrezistetní a například rezistence k erytromycinu je u nich téměř vždy doprovázena i rezistencí k linkosamidům § Naopak existují tzv. komunitní kmeny MRSA, které jsou většinou dobře postižitelné i běžnými nebetalaktamovými antibiotiky. V našich podmínkách zatím stále převažují. Rozdíly lze zmapovat i metodou PFGE Genom jednoho z kmenů MRSA Rozdíly jsou i v citlivosti na další atb § Zde jsou dokumentovány tři populace kmenů s různými vzorci rezistence Aktuální situace v Brně § Vyskytují se sporadické případy MRSA ve všech nemocnicích, občas se vyskytne kmen MRSA i u ambulantního pacienta § Naštěstí zpravidla nedochází k významnějším epidemickým výskytům, zejména díky obecnému povědomí o nutnosti dodržovat pravidla pro ošetřování pacientů s MRSA § Některé kmeny jsou dobře citlivé na jiná antibiotika, pouze část kmenů je polyrezistentních Zlatý stafylokok MRSA – přístup k výskytu § Protistafylokokové očkování § Eliminace nosního nosičství zlatého stafylokoka (pouze u indikovaných osob, např. před chystanými operacemi § Opatření k redukci infekce žilních vstupů § Omezení používání dialyzačních kanyl § Opatření k omezení katetrových infekcí, zejména u pacientů s hemodialýzou a peritoneální dialýzou Podle www.ndt-educational.org/goldsmithslide.asp Vakcinace § Jediná dávka vakcíny signifikantně redukuje riziko bakteriémie v příštích deseti měsících, a to nejvíce u nosních nosičů § Vakcína je dobře tolerována, a to i u starších a oslabených § Kromě komerčně dostupných vakcín lze použít i autovakcíny od pacienta Vakcinace – úspěšnost Eliminace nosního nosičství § Má smysl pouze krátkodobě, např. před výkonem, a nelze použít celkově působící látky § Eradikace nosního nosičství má jen omezenou účinnost a je obvykle jen dočasná § Záleží také na predispozici té které osoby být nosičem (trvalým, či jen přechodným) § Provádí se lokálními antiseptiky, především mupirocinem § Dobré výsledky má použití extraktů z medu včel, pasoucích se na jisté australsko-novozélandské bylině Prevence infekce žilních vstupů § I při ošetřování žilních vstupů lze použít lokální antibiotika (antiseptika), např. mupirocin, ale též např. jodové preparáty apod. Omezení katetrových sepsí § Proplachování hemodialyzačních katetrů např. směsí gentamicinu s heparinem či gentamicinu s.citrátem („antibiotic lock“) § Používání katetrů napuštěných určitým antibiotikem § Spolupráce mikrobiologů a makromolekulárních chemiků při vývoji nových plastů, které nepodporují tvorbu biofilmu § Při výběru nových katetrů by měl spolupracovat i mikrobiolog (na Homolce to takto funguje) Hlášení a identifikace kmene § Všechny suspektní kmeny MRSA musí být pečlivě ověřeny a v případě pozitivity se hlásí jednak na oddělení, jednak ústavním epidemiologům § Součástí komunikace mikrobiologie s oddělením je konzultace vhodné a dostatečně dlouho trvající léčby infekce (jde-li o infekci a ne jen kolonizaci) § V případě výskytu kmene MRSA na oddělení se přistupuje k zavedení opatření, jejichž cílem je zamezit přenesení infekce na další pacienty Opatření na oddělení Čím léčit? § U komunitních kmenů MRSA lze použít i ta nebetalaktamová antibiotika, na která je kmen in vitro citlivý (makrolidy, tetracykliny, ko-trimoxazol) § U polyrezistetntních kmenů je nutno použít glykopeptidová antibiotika (vankomycin, teikoplanin). S tím také souvisí požadavek nepoužívat tato antibiotika zbytečně, aby zůstala zachována citlivost alespoň na tato antibiotika § U rezistence na glykopeptidy, či jejich kontraindikace z důvodu stavu pacienta lze použít linezolid či některé z dalších nových antibiotik Nová antibiotika § Streptograminová kombinace quinupristin/daflopristin (Synercid) § Lipopeptid daptomycin § Nové glykopeptidy – oritavancin, dalbavancin § Glykolipodepsipeptid – ramoplanin U glykopeptidů a jim příbuzných látek lze ale očekávat vývoj rezistence i v souvislosti s užíváním stávajících glykopeptidů Hygienická pravidla § Nutno přerušit řetězec nákazy § Izolace pacienta nesmí znamenat přerušení jeho společenských kontaktů (etické zásady!) – návštěvy ovšem musí stejně jako personál dodržovat pravidla bariérového kontaktu § Existuje doporučný postup pro MRSA, který je dostupný na www.cls.cz, přičemž jednotlivá zdravotnická zařízení zpravidla mají svoje lokalizovaná pravidla Jak si mýt ruce Vyšetřování na MRSA § U indikovaných pacientů se odebírá zpravidla výtěr z nosu a stěr z perinea, případně též z rány či jiného místa (tracheostomie apod.), kde lze předpokládat přítomnost MRSA § U takovýchto pacientů se také zpravidla provádí pravidelný screening během celé hospitalizace § Indikovaní pacienti = pacienti, kteří měli MRSA, přicházení z oddělení, kde se MRSA vyskytla, nebo přicházejí k provedení rizikové operace (pak není ani nutná „nebezpečná anamnéza“) Management nemocnice a MRSA § V rámci nemocnice musí být vytvořen systém, který dopředu určuje postupy ve všech situacích souvisejících s možným výskytem MRSA § Zpravidla existují dva týmy § koncepční tým (který zahrnuje ředitelství nemocnice, vedení oddělení či klinik apod.): určují dlouhodobé trendy a směřování opatření sloužících k potlačení MRSA a nozokomiálních infekcí vůbec § výkonný tým (epidemiolog, mikrobiologové, „styční důstojníci“ klinik) – řeší konkrétní aktuální případy Výskyt MRSA v Evropě, aneb Nejsme na tom tak zle VISA/GISA (vankomycin/glykopeptidy intermediárně rezistentní S. aureus) a VRSA (vankomycin rezistentní S. aureus) Od MRSA k VRE a VRSA VISA a VRSA § Objevují se od roku 1997 § Zatím pouze jednotlivé případy, zejména v USA § Geny pro rezistenci získávají zřejmě od enterokoků § Nelze podcenit, i když se zatím nevyskytují § Řešení: ponechat glykopeptidy jako rezervní antibiotika pro indikované případy MLS[B] rezistence Charakteristika MLS[B] rezistencí § Jde o společnou rezistenci k makrolidům, linkosamidům a streptograminu B. § Týká se stafylokoků, ale podobné rezistence lze pozorovat také u různých druhů streptokoků § Ne každý kmen rezistentní na erytromycin má tuto společnou rezistenci. Zejména komunitní kmeny zlatých stafylokoků mívají často jen izolovanou rezistenci na erytromycin § V některých případech jde o indukovaný typ rezistence: erytromycin indukuje rezistenci na linkomycin či klindamycin. V tom případě by se neměl použít ani jeden z nich. Průkaz MLS rezistence „D-testem“ Širokospektré betalaktamázy (ESBL) ESBL – širokospektré betalaktamázy § Betalaktamázy TEM, SHV, CTX apod. § Vyskytují se především u enterobakterií: Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli, ale mohou být i u nefermentujících tyčinek § Existuje jich mnoho typů § geny pro ně jsou uloženy v plasmidech, mutace jsou časté, vznikají stále nové varianty § z betalaktamů zůstávají citlivé karbapenemy § Metalobetalaktamázy § Vyskytují se u G- nefermentujících bakterií § štěpí i karapenemy § zbývají citlivé monobaktamy (aztreonam) § málokdy u enterobakterií Induktory a selektory betalaktamáz § Tvorba některých betalaktamáz může být indukována používáním určitého antibiotika (induktoru). Příkladem induktoru je ko-amoxicilin § Nebezpečnější než induktory jsou však selektory: poměrně účinná antibiotika, která vyhubí citlivou část populace, a zůstanou pouze odolné, polyrezisentní kmeny. Příkladem jsou cefalosporiny třetí generace. Pokles jejich používání vedl ve všech nemocnicích k poklesu výskytu ESBL pozitivních kmenůů. Spotřeba cefalosporinů a ESBL Aktuální situace § V nemocnici u sv. Anny jsou bohužel velmi běžné. Lokálně se jejich výskyt na určitých klinikách či odděleních daří omezit, obecně se však stále vyskytují velmi často § Časté na urologii, interně, ARK – často nozokomiální a chronické (lze se pokusit o přípravu autovakcíny) § Před několika lety byly vzácné, poté nástup ESBL-producentních klebsiel. Nyní již i E. coli a řada dalších enterobakterií Laboratorní průkaz ESBL § Pomocí čtyř disků: cefotaximu (1) a ceftazidimu (2), cefotaximu s klavulanátem (3) a ceftazidimu s.klavulanátem (4) § Rozdíl mezi velikostí zóny „nekrytých“ cefalosporinů (1, 2) a „krytých“ (3, 4) musí být více než 5 mm Zjištění produkce ESBL při běžném testování citlivosti mikrodilučním testem § Testy jsou záměrně uspořádány tak, aby ko-amoxicilin byl obklopen mohutnými betalaktamovými antibiotiky (aztreonam, cefotaxim). § V místě, kam difundoval jak např. aztreonam, tak i kyselina klavulanová z ko-amoxicilinu, vzniká charakteristické čočkovité projasnění růstu mikroba. Čočkovité projasnění Terapie a prevence Terapie: § Meropenem, imipenem, ertapenem, aminoglykosidy – jsou-li citlivé, § Cefalosporiny 4. generace či laktamáz se nedoporučují) § Náklady na tuto léčbu jdou do desítek tisíců/den Prevence: § Obdobná jako v případě MRSA – obecná opatření, vedoucí ke snížení rizika nozokomiálních nákaz § Cílená léčba neširokospektrými antibiotiky § Případně screening střevního nosičství (není běžné) Definice antibiotické politiky Převzato z přednášky prim. Jindráka z Nemocnice na Homolce pro studenty 2. LF UK v rámci výuky farmakologie § Antibiotická politika je souhrn opatření, jejichž cílem je vysoká kvalita používání antibiotik ve smyslu účinné, bezpečné a nákladově efektivní léčby a profylaxe, s cílem maximálního omezení vzestupu antibiotické rezistence. § klinická účinnost (klinické vyléčení) § mikrobiologická účinnost (mikrobiologické vyléčení) § klinická bezpečnost (eliminace nežádoucích účinků) § epidemiologické bezpečnost (eliminace epidemiologických rizik) § nákladová efektivita (vyvážený poměr přínos – náklady) Principy antibiotické politiky Převzato z přednášky prim. Jindráka z Nemocnice na Homolce pro studenty 2. LF UK v rámci výuky farmakologie § omezení používání antibiotik na léčbu infekcí § trvalé zvětšování prostoru cílené léčby na úkol empirické § eliminace nevhodné a chybně indikované léčby § eliminace chybné volby antibiotika § eliminace chybného dávkování a délky podávání Tolik pan primář Jindrák, další rozvinutí jednotlivých bodů už je moje J Omezení používání antibiotik § používání antibiotik u virových infekcí § používání antibiotik u neinfekčních onemocnění § používání antibiotik z rozpaků, „protože je to zvykem“, „protože to chce pacient“ § používání „profylaxe“ tam, kde to není indikováno a kde o žádnou profylaxi nejde § používání celkových antibiotik k lokální léčbě, často tam, kde vůbec není léčba indikována Procento pacientů, kteří v Oregonu 2000 – 2002 dostali antibiotika – zřejmě stále příliš mnoho Zvětšování prostoru cílené léčby § Cílená léčba by měla být pravidlem např. u cystitid či faryngitid § Na druhou stranu je třeba vyhnout se „cílené“ léčbě na základě chybné diagnostiky (léčba sinusitidy dle výsledku výtěru z nosu, léčba pneumonie podle výsledku výtěru z krku) Cílená léčba mimo jiné znamená omezení nadužívání širokospektrých preparátů – ty by měly zůstat vyhrazeny pro iniciální léčbu akutních stavů, popř. cílenou léčbu infekcí způsobených polyrezistentními kmeny Omezení nevhodné a chybně indikované léčby § Příklady: § léčba rhinitidy, třeba proto, že se vyskytl hlenohnisavý sekret § léčba bronchitid, u kterých nic nenasvědčuje tomu, že by neměly být virové § léčba průjmových onemocnění (vyjma specifické indikace) § léčba asymptomatických nálezů bakterií v různých lokalizacích, vyjma specifické případy Eliminace chybné volby antibiotika § antibiotikum, které není či nemůže být účinné na zjištěné či předpokládané agens § antibiotikum, které sice je in vitro účinné, nelze však předpokládat účinnost in vivo, či hrozí vznik rezistence při terapii (stafylokoky – chinolony) § antibiotikum, které je in vitro účinné, avšak jeho distribuce v organismu vylučuje dostatečný průnik do místa infekce (linkomycin u uroinfekcí) § antibiotikum účinné na planktonickou formu, avšak bez účinku na biofilm Biofilm Eliminace chybného dávkování a délky podávání § Nutné dodržení intervalu i velikosti dávky § U antibiotik, jejichž závislá na čase (např. u betalaktamů) je přitom podstatný interval § U antibiotik, jejichž účinek je závislý na koncentraci (a s přetrvávajícím postantibiotický účinkem – např. aminoglykosidy) je naopak nejpodstatnější dostatečná dávka § Délka podávání by neměla být nadměrná, a je chybou nevysadit antibiotika, pokud se ukáže, že etiologické agens není účinné Základní úkoly antibiotických středisek Převzato z přednášky prim. Jindráka z Nemocnice na Homolce pro studenty 2. LF UK v rámci výuky farmakologie § Surveillance rezistence v nemocnici a komunitě § Surveillance používání antibiotik v nemocnici a komunitě § Konzultační a konsiliární činnost § Ovlivňování kvality používání antibiotik § Příprava a inovace směrnic pro používání antibiotik § Vzdělávací činnost Je třeba poučit i pacienty Správná antibiotická praxe Antibiotická praxe primárního kontaktu Některé ukázky nesprávné atb praxe Tam, kde má pacient normální mikroflóra, znamenají atb často nežádoucí zásah Individualizace podání atb § Každé předepsání atb by mělo být individuální, mělo by být použito takové atb a v takovém dávkování, aby to odpovídalo konkrétní situaci daného pacienta § Nelze objednávat antibiotika „do zásoby, aby na oddělení bylo“ Co tedy může ošetřující lékař dělat? Co s tím může dělat mikrobiolog? Význam antibiotických středisek Preskripční omezení Ekonomika antimikrobiální léčby Globálně ekonomický pohled Nezávislost pohledu na atb problematiku Další nežádoucí vlivy Spolupráce s veterináři § Problémem při komplexním řešení atb rezistence je také veterinární používání antibiotik § Ještě před nemnoha lety se antibiotika používala u zvířat i z jiných než terapeutických důvodů. To je nyní přinejmenším v EU zakázáno § Připouští se tedy jen terapeutické použití atb u zvířat, a to pokud možno použití takových atb, která se nepoužívají u člověka. Ovšem s ohledem na zkřížené rezistence to nemusí být dostatečné Rizika přenosu rezistence z.veterinárních kmenů na lidské Používání antibiotik v EU (1997) Logo belgického výboru pro koordinaci antibiotické politiky moudře obsahuje i koňskou hlavu Testování reziduí antibiotik v potravinách Hezký zbytek dne!