LIS a informační technologie v klinických laboratořích Historie: • 1946 - první univerzální PC • 1971 – kapesní kalkulátor • 1981 – na trh IBM PC • 1985 – Win 1,0 - nadstavba OS DOS • 1991 – CERN spouští www • kolem r. 1990 - zavádění LIS do klinických laboratoří v ČR • 2001 – počet internetových serverů přesáhl 100 miliónů LIS Původně: • software - nahradil ruční zadávání požadavků na lab. vyš. • zapisování výsledků a jejich odesílání k objednateli Nyní: • komplexní zpracování dat v laboratoři • od příjmu požadavku po zpracování - kontrola a vydání • vyúčtování provedené práce • tiskové sestavy, statistika a nadstavbové programy pro další zpracování uložených dat • údaje mohou přicházet z nejrůznějších zdrojů - ručně zadané nebo elektronicky od jiných PS či analyzátorů • výsledky trvale uloženy v systému Základní charakteristiky LIS : • Žádanka – údaje o pacientovi: jméno, rodné číslo, diagnóza, pojišťovna, požadované metody k vyšetření • Definice metod – název, jednotky, počet desetinných míst, referenční hodnoty, číslo NČLP, kód pojišťovny, kontrolní materiály… • Kontrolní modul – automatický přenos výsledků IKK a jejich hodnocení • Validace výsledků – různé úrovně – laborantka, lékař • Archivace výsledků • Nástroje k výpočtům a statistice • Generace dat pro pojišťovnu • Komunikace pomocí datových standardů Další možnosti: • Generace jedinečných čárových kódů • Obousměrná komunikace s externím systémem • Skladové hospodářství (PCS LIS) Jednotlivé LIS se velice liší finanční náročností – pořizovací náklady, údržba, cena napojení jednotlivých analyzátorů Významné charakteristiky moderních LIS: • kompletnost ( pro všechny typy klinických laboratoří) • vhodnost pro řetězce laboratoří, podpora detašovaných pracovišť • přizpůsobitelnost provozním podmínkám př. automatizaci • dokonalé sledování nákladů • údržba a upgrade přes web • podpora akreditace • databázová nezávislost • části nastavitelné uživatelem • grafická prezentace výsledků • prohlížení výsledků přes web na základě nastavených práv • možnost generování elektronické žádanky Výčet firem nabízejících LIS v ČR (stav v roce 2006 - listopad): Pozn.: Výrobci LIS často nabízejí také NIS Trendy: • otevřít informační systémy do okolí – komunikace s lékaři (externí lékaři, oddělení) • kvalitní statistika a mezioborové vytěžování dat (souvislost laboratorních údajů s momentálně aplikovaným léčivem, s demografickými údaji) • automatické účtování pro pojišťovny • Schopnost přijímat data z programů pro POCT ( kontrola glukometrů, ABR analyzátorů a koagulometrů, možnost jednotné archivace výsledků, vyúčtování testů v pojišťovně) N-vrstvá architektura: • Moderní systémy využívají web klient – na PC pouze web rozhraní – software přístup na web, ne k databasi • Mají N-vrstvou strukturu • Jednotlivé vrstvy: - Prezenční vrstva – nejvyšší vrstva, s kterou pracuje obsluha - Aplikovaná logika – pravidla a prostředky umožňující práci s nejvyšší vrstvou - Konektivita k DB – schopnost připojit určitý počet uživatelů či aplikací pracujících současně - Databáze – datový systém, který ukládá a zpřístupňuje data na externím serveru (př. Oracle) • Staré aplikace rozšířené na trhu (bez mnohovrstevnaté struktury) - obtížné postupně měnit • N – vrstvé aplikace - možnost měnit jen jednu vrstvu, mnohem flexibilnější, obecnější LIS • Na světě existují stovky laboratorních informačních systémů (LIS) Příklady LIS – mnohovrstevnaté: • ORSYX – izraelská firma • LABLynx LIMS – USA - web klient - koncové stanice nemusí být extrémně výkonné • STARLIMS Corporation (USA) – databáze MS-SQL, Oracle - web klient OpenLIMS • nový LIS firmy Stapro využívající mnohovrstevnatou strukturu. • dvacetiletá historie - její LIS nejrozšířenější v ČR a SR Datový standard MZ ČR a NČLP: • Nezbytné vytvořit datové rozhraní zajišťující komunikaci mezi informačními systémy ve zdravotnictví • V ČR došlo k sjednocení v r. 1997 - první verze datového standardu ( ing. Zámečník) • Nyní verze 4 Datový standard umožňuje: • předávání informací o pacientech mezi zdravotnickými informačními systémy • objednávání směrem do LIS, sdělování výsledků z LIS • předávání dat pro NZIS (Národní zdravotnický informační systém) • systém využívá národní číselníky laboratorních položek (NČLP) • číselníky složeny z číselných kódů, z nichž každý odpovídá určité metodě (čtyřmístné číslo) Datové standardy • akceptovány většinou firem dodávajících zdravotnický SW • zabudovány do významných LIS a jiných systémů např. IZIP • rozšiřovány o další položky dle požadavků z praxe (trvalý rozvoj) • do budoucna je v systémech zakázáno používání vlastních položek zpočátku používané • mezinárodní standardy – ve světě není jednotný systém • datový standard HL7 – australský, částečně využíván v Evropě NZIS - Národní zdravotnický informační systém • určený ke sběru a zpracování zdravotnických údajů a informací • k vedení Národních zdravotních registrů • k poskytování informací v rozsahu určeném právními předpisy při respektování podmínek ochrany dat • k využití informací v rámci zdravotnického výzkumu IZIP IZIP – internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta • Zkvalitňuje komunikaci mezi zdravotnickými subjekty • Komunikace lékař-lékař, pacient – lékař • Umožňuje přenos všech dat včetně náročných zobrazovacích technik (např. rentgeny) • Zajišťuje poskytnutí rychlých údajů o zdravotním stavu pacienta např. při výjezdu záchranné služby IZIP – pokrač. • Velká pozornost věnována zabezpečení dat - pacient může vložit ochranná hesla - odstínění přístupu k jednotlivým datům • V systému nyní registrováno 10% obyvatel ČR • Hodnocen positivně v zahraniční • Evropská unie podobné systémy vyžaduje • V systému zapojena řada soukromých lékařů, velké subjekty (FN HK) • IZIPCHECK – ověření, zda pacient je v databázi IZIP Elektronická zdravotní knížka • IZIP z ní čerpá data • Vystavena souhlasí-li pacient • Ukládání veškerých zdravotnických dat pacienta – kompletní anamnéza, očkování, laboratorní výsledky, hospitalizace, ambulantní ošetření, poznámky pacienta • Po zápisu do knížky data automaticky odeslána do systému IZIP