Lékařská mikrobiologie pro ZDRL Týden 26: Základy klinické mikrobiologie III (diagnostika běžných patogenů v jednotlivých lokalizacích B) Co nás dnes čeká § Dnes budeme pokračovat v povídání o tom, jaké jsou tam patogeny a jakými metodami je můžeme odhalit. § Konkrétní povídání o odběrech vzorků, jejich transportu a zpracování ale čekejte příště Pohlavní orgány Význam této skupiny infekcí § Infekce pohlavních orgánů patří opět mezi poměrně časté infekce § Problém je, že jejich skutečný výskyt lze těžko zjistit. Nemocní se často pokoušejí o samoléčbu a zůstávají skryti zdravotní péči § Dalším problémem je obtížné zajišťování účinných léčebných a preventivních opatření. I v případě chorob, kde pohlavní přenos nehraje hlavní roli (např. poševní mykózy) je nutná léčba obou (všech) partnerů Klasické pohlavní nemoci Kapavka § Původcem je Neisseria gonorrhoeae § Hnisavý zánět urethry a děložního hrdla, nález také v řiti a případně faryngu § Poměrně běžná (údaje podhodnoceny!) § Netýká se jen prostitutek a jejich klientů, ale i osob, které si „jen“ méně pečlivě vybírají své sexuální partnery § Léčba penicilinem, ceftriaxonem aj. § Neléčená nebo špatně léčená kapavka může mít různé komplikace – záněty velkých kloubů, neplodnost mužů i žen Kapavka – mikroskopie Kapavka – jak vypadá Syfilis § Závažná pohlavně přenosná infekce § Pouze v počátečních stádiích postihuje pohlavní orgány, rozvinutá syfilis napadá různé orgánové soustavy celého těla (neurolues, aneurysma aorty a podobně) § Také syfilis častější, než se myslí § Nebezpečná je vrozená syfilis – lues congenita, proto důležitý screening těhotných § Léčba: velké dávky penicilinu Primární syfilitická leze – tvrdý vřed Sekundární syfilis Terciární syfilis Vrozená syfilis Treponema pallidum „Malé pohlavní nemoci“ a nemoci pouze podmíněně pohlavně přenosné § Kromě klasických pohlavních nákaz je také řada dalších onemocnění, které se více či méně přenášejí pohlavně. § U některých (chlamydie, papilomaviry) je pohlavní přenos stále převažující § U jiných jsou hlavní jiné cesty, nicméně v případě infekce je nutno léčit oba (či všechny) sexuální partnery (kvasinky) Papilomaviry § Papilomaviry jsou viry, způsobující útvary v genitální oblasti, hlavně na děložním čípku – condylomata accuminata § Infekci lze považovat za prekancerózu § Onemocnění se léčí zákrokem na děložním čípku § Je dostupné očkování, prozatím za úhradu § Diagnostika papilomavirových infekcí je obtížná, nové šance nabízejí genetické metody (genové sondy, PCR) Condylomata accuminata Prekanceróza ve stádiu CIN 3 (nyní se pokud vím tato klasifikace opouští) Chlamydie § Chlamydie jsou sice bakterie, ale svými vlastnostmi blízké virům. Na rozdíl od Chlamydia trachomatis L[1], L[2] a L[3], které způsobují klasickou pohlavní nemoc v.tropech, serotypy D až K jsou běžné ve vyspělých zemích a způsobují méně specifické postižení pohlavních orgánů § Diagnostika je podobně obtížná jako u papilomavirů (i když jsou to bakterie) § Chlamydiová infekce je léčitelná některými antibiotiky Trichomonas vaginalis – bičenka poševní § Je to prvok – bičíkovec, způsobuje poševní výtoky, doprovázené svěděním pochvy § Přenos převážně pohlavní, avšak možný i přenos např. ručníkem apod. § Počet případů u nás klesá, snad i díky dobře dostupné léčbě § Diagnostika: mikrobiální obraz poševní; a/nebo souprava C. A. T. (Candida and Trichomonas), zároveň na kvasinky § Léčba – metronidazol, kromě trichomonád je účinný i na poševní anaeroby. Je nutno léčit oba (všechny) sexuální partnery! Trichomonas vaginalis, česky bičenka poševní Trichomonádový výtok Poševní mykózy § Houbové (kvasinkové) onemocnění pochvy § Pohlavní přenos relativně málo významný. Infekce se do pochvy dostává náhodnou manipulací nebo ze střevního rezervoáru § Nicméně i v tomto případě je nutno léčit oba (všechny) sexuální partnery § V léčbě významná dieta, úprava menstruačního cyklu apod. Candida Vulvární kandidóza Různé bakteriální záněty § Vedle bakteriální vaginózy (viz dále) jsou možné i klasické bakteriální záněty pochvy (kolpitidy, nesprávně vaginitidy) § Je však velmi obtížné odlišit původce zánětu od náhodného nálezu nebo kolonizace pochvy § Nejčastěji nalézáme enterobakterie, enterokoky, Streptococcus agalactiae, Staphylococcus aureus § Léčba závisí na přítomnosti příznaků, s.výjimkou S. agalactiae (novorozenci!) Bakteriální vaginózy § Bakteriální vaginóza je stav, kdy normální flóra poševní je narušena a v pochvě se nacházejí jiné bakterie, zejména rody Gardnerella, Mobiluncus, Mycoplasma, Ureaplasma a anaerobní bakterie Clue cells Další pohlavně přenosné nákazy § Pohlavní přenos je jednou z cest přenosu u některých systémových onemocnění: hepatitidy, AIDS § Při pohlavním kontaktu se mohou přenášet také herpesvirová onemocnění (zejména způsobená virem HSV2 § Zvláštním případem je přenos některých ektoparazitů, především jde o veš muňku (Phthirus pubis, „filcka“ Herpes labialis Herpes genitalis Infekce v.těhotenství a při porodu Infekce v těhotenství a při porodu § Mnohé infekce získané v těhotenství mohou postihovat plod. V první fázi těhotenství jde především o stav „buď anebo“ (infekce často vedou k potratu), u pozdějších infekcí mohou infekce vést k různým deformitám § Některé nemoci mají svoje specifické kongenitální formy, (kongenitální syfilis) § Někdy se infekce u matky neprojeví, ale plod je postižen: často u toxoplasmózy, listeriózy a dalších Některé infekce závažné v těhotenství § Virové, zejména zarděnky, příušnice a cytomegalovirová infekce § Bakteriální, například listerióza či syfilis § Parazitární, například toxoplasmóza Infekce získané při porodu § Při porodu je pochva porodním kanálem § Bakterie, které u ženy byly bezpříznakové, mohou být příčinou závažné infekce § Typický je v tomto směru Streptococcus agalactiae, který se vyskytuje u značného procenta jinak zdravých žen § Proto je to výjimka z pravidla, že léčit se má jen nemoc, která se nějak projevuje: u S. agalactiae se léčí i bezpříznakové nosičství Neonatální sepse způsobená Streptococcus agalactiae na rentgenovém snímku Novorozenecké infekce § Novorozenec je velice zranitelný. Jeho imunitní systém se ještě vyvíjí § Ochranu mu poskytují mateřské IgG protilátky; IgM třída neprochází placentou § V ochraně proti infekci se uplatňuje také kojení mateřským mlékem § Novorozenecké infekce mohou vznikat prenatálně (kongenitálně), perinatálně (při porodu) nebo postnatálně (až po porodu) § Často se generalizují na celý organismus Zdroj infekce § Matka – hlavně u časných infekcí § Nemocniční prostředí – hlavně u pozdních infekcí § Toto je velmi důležité, neboť u pozdních infekcí jsou jiní původci a často jsou kmeny daleko více rezistentní na antibiotika Léčba novorozeneckých sepsí § po odběru kultivací empiricky ATB – dostatečné dávky § časná sepse: ampicilin + gentamycin (amikacin, netilmicin) § nosokomiální sepse: např. cefotaxim + netilmicin § změna preparátu dle výsledků kultivací, citlivosti a klinické odpovědi Kožní infekce Infekce projevují se na kůži § Na kůži se mohou projevovat onemocnění, postihujících přímo kůži. (dále) § Na kůži mohou probíhat projevy mnoha virových a některých bakteriálních onemocnění, jejichž průběh je celkový (dále) § Na kůži může být také přítomna toxická či alergická reakce na přítomnost mikroba, či v.souvislosti s imunitní reakcí, s podáním antibiotika a podobně. Jako alergie probíhají i infestace ektoparazity (např. svrab). Vlastní kožní infekce § Stafylokokové infekce mohou postihovat jak samotnou kůži, tak i vlasy, nehty, chlupy a podobně. Původcem je zlatý stafylokok, sám či ve směsi s.jinými mikroby. Trocha stafylokoků je normální. § Dermatofyty jsou vláknité houby, snášející vyschnutí a specializované na infekce kůže § Kvasinky naopak mohou kromě kůže napadat i sliznice a případně i vnitřní orgány § Papillomaviry mohou dělat na kůži bradavice § Nemoci způsobené herpesviry HSV1, HSV2 a VZV nejsou klasické kožní infekce – postižena je i nervová tkáň. Plané neštovice jsou celková nemoc. Virová exantémová onemocnění § Charakter exantému je často typický a zkušený lékař je schopen určit nemoc § Prostý opar I. či II. typu,většinou lokálně § Pásový opar (VZV) podél nervů § Týž virus dělá i plané neštovice § Očkování zredukovalo spalničky i zarděnky § Vyskytuje se Pátá dětská nemoc – megalerythema infectiosum, a také Šestá dětská normoc – roseola infantum § Exantém bývá i u EB virózy a dalších Některá bakteriální exantémová onemocnění § Spála – scarlatina: způsobuje ji Streptococcus pyogenes, kmeny produkující tzv. erythrogenní toxin § Erysipel – růži vyvolává týž mikrob § Petechie u meningokokové meningitidy jsou často tím jediným, co ji odliší od jiných onemocnění § Některé nemoci od zvířat, např. erysipeloid – červenka Spalničky a spála Oční infekce Infekce povrchových částí oka § Infekce spojivky mohou způsobovat kožní bakterie, zejména zlaté stafylokoky. Zde je nutno pečlivě odlišit skutečnou infekci od pouhé kolonizace bakteriemi přecházejícími z kůže § Infekce rohovky mohou způsobovat různé mikroby, např. pseudomonádami. Vzácná je infekce způsobená prvokem – měňavkou akantamébou. Týká se osob používajících kontaktní čočky. Rohovkový vřed Infekce hlubších částí oka § Infekce hlubších částí oka jsou působeny nejrůznějšími bakteriemi (Moraxella, dle švýcarského očního lékaře Victora Moraxe), houbami, prvoky (Toxoplasma gondii), houbami, viry (herpesviry) a dalšími § Rozdělují se podle toho, která část oka je postižená, s tím souvisejí i různé příznaky § Často jsou komplikací infekcí centrálního nervového systému, nebo naopak jsou infekce CNS komplikací těchto infekcí Infekce ran Hnisavé infekce a infekce ran § Specifickou situací je hnisavý zánět operační rány. Původcem zde mohou být nemocniční kmeny enterobakterií, pseudomonád apod. Původci hnisavých infekcí § V oblasti kolem dutin osídlených anaerobní flórou (břišní dutina, malá pánev, tvář, měkké tkáně krku) se často uplatňuje smíšená aerobně anaerobní flóra § U hnisavých afekcí na kůži (+ nehtech, vlasech, chlupech…) jsou nejčastější zlaté stafylokoky, možné streptokoky aj. § U ran po pokousání zvířetem různé mikroby dle druhu zvířete (třeba pasteurelly) Rána po pokousání Pokousání – zajímavá kasuistika Autokasuistika Při povrchových infekcích se sekundárně uplatňují i pseudomonády § 13. 1. 2006, pátek, Padang, Západní Sumatra, Indonésie: as. Zahradníček padá do nezakryté dešťové kanalizace s následkem poměrně velké rány sahající na tibiální okostici § O několik týdnů později: rána je intenzivně cítit pseudomonádou, která je následně z rány i vykultivována. Naštěstí je dobře citlivá § Terapie: lokální – ušní kapky otosporin (gentamicin + polymyxin B, obě složky účinné) § Terapie úspěšná Padang Infekce rány Léčba hnisavých infekcí § Důležité je vždy lokální ošetřování rány § Nepředpokládáme-li anaeroby, je nejvhodnější celkovou léčbou oxacilin (klasické protistafylokokové antibiotikum) § Je-li pravděpodobný streptokokový původce, je lékem volby klasický penicilin ve vysokých dávkách. § U nemocničních nákaz nutná cílená léčba Lingvistická poznámka: infekce jsou ranné; rané mohou být např. brambory (ale i sepse ve významu „časné“) Infekce pohybového systému Infekce pohybového systému § Infekce kostí nejsou běžné, avšak často život ohrožující a obtížně léčitelné § Infekce kloubů se také vyskytují zřídka, je však nutno s nimi počítat § Infekce svalů a svalových obalů mohou ohrožovat i samotný život pacienta, zvláště u bleskového průběhu Infekce kostí § Osteomyelitidy (záněty kostní dřeně) bývají nejčastěji hematogenní § Původcem bývají nejčastěji zlaté stafylokoky, u diabetiků též anaeroby § K léčbě se používají zejména linkosamidová antibiotika pro dobrý průnik do kosti Osteomyelitis purulenta Infekce kloubů § Infekce kloubů – arthritidy – nejsou příliš časté, ale zato jsou závažné. Zvláštním případem je zánět obratlové ploténky (spondylodiscitis) § Klouby mohou být postiženy infekcemi různého původu § Nejčastější jsou zlaté stafylokoky § Je nutno nezapomenout ani na možnost kapavky (velké klouby) Purulentní arthritis Spondylodiscitis Vývoj hnisavých onemocnění páteře Infekce svalů a fascií § Infekce svalů (myositidy) jsou vzácné a nemají společného jmenovatele § Častější jsou záněty svalových obalů – fasciitidy. Obávaná je zejména tzv. nekrotizující fasciitida. Může být vyvolána klostridii, případě Streptococcus pyogenes, který je infikován fágem (tzv. „masožravý streptokok“ bulvárních médií) § Léčba podle citlivosti. U streptokoků je stále nejlepším lékem penicilin Nekrotizující infekce (nejen) svalů Nekrotizující infekce – detail Chirurgické řešení Ostatní místa Je třeba ještě zmínit alespoň: § Infekce krevního řečiště (IKŘ) – sepse a endokarditidy § Virové systémové infekce – hepatitidy a AIDS § Neuroinfekce – meningitidy, encefalitidy a meningoencefalitidy Ve všech případech jde o infekce mnohem vzácnější, než např. respirační. Jsou však velmi závažné a i dnes s sebou nesou riziko úmrtí, popř. trvalých následků (chronické hepatitidy, neuroinfekce) Infekce krevního řečiště § Sepse postihují krevní řečiště jako takové, zároveň jsou to systémové infekce postihující celý organismus. Mohou být primární (např. u tyfu) nebo sekundární (katetrové sepse, urosepse) § Endokarditidy s předchozími těsně souvisejí, ale kromě přítomnosti mikroba v krvi je zde těsnější vazba na nitroblánu srdeční, obvykle v případě, že je narušena nějakým předchozím onemocněním (revmatická horečka, implantát) Důležité pojmy § Sepse je komplexní pojem, zahrnující mikrobiologickou stránku (přítomnost bakterií v.krvi), ale také a především klinický stav organismu – rozvrat vnitřní rovnováhy § Bakter(i)émie je pouhé konstatování přítomnosti bakterií v krvi, bez hodnocení jejich klinického významu. Transientní bakteriémie nastává i za fyziologických okolností či při šíření některých infekcí v rámci organismu § Pseudobakter(i)émie je situace, kdy hemokultivace je pozitivní bez skutečné přítomnosti bakterií v krvi. Probereme dále. Enterococcus faecalis v hemokultuře Druhy sepsí § Primární sepse – některé baktérie mají sepse „v popisu práce“, třeba tyfové salmonely nebo do jisté míry i meningokoky § Sekundární sepse – sepse následující po předchozím postižení nějakého orgánu § Zvláštní typy sepsí: § urosepse – sepse při onemocnění ledvin § katetrová sepse jako nozokomiální onemocnění (většinou působí stafylokoky) Sepse – klinický obraz § nestabilní tělesná teplota § porucha svalového tonu § nesnášenlivost stravy, průjem § poruchy dýchání – zrychlené, nepravidelné, dechové pausy, selhání § poruchy krevního oběhu – zrychlený či zpomalený puls, pokles TK, apod. § často žloutenka, hyper/hypoglykemie, metabolický rozvrat, krvácení, nervové příznaky apod. Nejčastější původci sepsí § Dnes patří k nejběžnějším stafylokoky, enterokoky, enterobaktérie, gramnegativní nefermentující tyčinky, popřípadě kvasinky (fungémie) Další k sepsím Zvláštní případy sepsí § Katetrové sepse jsou typickou nemocí moderního věku. Přibývá pacientů se zavedenými žilními, případně arteriálními katetry, případně jinými cizími tělesy § Fungémie – přítomnost kvasinek v krevním řečišti. Klinicky jsou téměř neodlišitelné od bakteriálních sepsí, až při kultivaci se zjistí, že v krvi není bakterie, ale kvasinka Katetrová sepse a biofilm § Velmi podstatné je, že v řadě případů katetrových sepsí je patogen (zejména u stafylokoků) přítomen ve formě biofilmu § V takových případech není relevantní zjištění MIC pro planktonickou formu bakterií § Relevantní by bylo zjištění MBIC či MBEC, to však zatím není součástí rutinního schematu § Nutno použít kombinace vysoce účinných antibiotik, a především volit také jiné než čistě antibiotické léčebné postupy (zejména výměnu katetru, s jeho zasláním na mikrobiologii) Prevence katetrových sepsí § Souvisí zejména s vysoce rezistentními kmeny bakterií (MRSA apod.) § Prevencí je především věnovat pozornost výběru katetru a jeho použití tak, aby splňoval požadavky na maximální ochranu proti vzniku mikrobiálního biofilmu (vhodný materiál, napuštění antibiotikem, proplachy dialyzačních systémů a podobně) Kvasinkové infekce krevního řečiště § Fungémii způsobují zpravidla různé druhy kandid, ale občas i různé jiné mikromycety § Často je důsledkem širokospektré antibiotické léčby. Kvasinky se nejprve pomnoží na sliznicích, a později pronikají do celého organismu § Je velmi důležité určit, o který druh kvasinky jde, neboť u kvasinek existují četné primární rezistence (např. C. krusei na flukonasol) Candida Endokarditidy § Jsou to záněty nitroblány srdeční. Postihují většinou výstelku srdečních chlopní § Akutní se projevují jako sepse. Původcem bývají zlaté stafylokoky, hemolytické streptokoky aj. § Endocarditis/sepsis lenta (loudavý zánět srdeční nitroblány) – vegetace na chlopních bývá větší, ale nenastává tak rychlé zhoršování stavu § Bakterie vniknou do organismu a zpravidla musí zároveň narazit na vhodný terén (chlopeň poškozená revmatickou horečkou nebo s chlopenní náhradou, narkomani) Původci endokarditid § Bez přítomnosti umělých materiálů § Ústní (viridující) streptokoky 40 % § Enterokoky 30 % § Stafylokoky (hlavně koag. neg.) 20 % § Ostatní 10 % § Při umělém materiálu v krevním řečišti § Stafylokoky jsou na prvním místě Infekční hepatitidy a AIDS § Systémové infekce jsou takové, které nepostihují jen určitý orgán, ale celý organismus § Typickým příkladem jsou infekční hepatitidy a AIDS § Infekční hepatitidy sice postihují primárně játra, ale jde o postižení celého organismu § AIDS a jeho předstupně postihují buněčnou imunitu `a ovlivňují celé tělo Hepatitidy § Jde o infekční záněty jater, lidově zvané žloutenky. Je ovšem nutno odlišit žloutenku jako přenosné virové onemocnění a žloutenku jako příznak, který je přítomen nejen při hepatitidě, ale i např. při obstrukci žlučových cest kameny § Pacient má horečky, trávicí potíže, může být přítomno zežloutnutí skléry či kůže, změna barvy moče a stolice atd. Hepatitidy B, C a D mohou přecházet do chronicity, a někdy i být prekancerózou Postižené orgány Pacienti se žloutenkou Prevence a léčba hepatitid § Očkování proti hepatitidě B je nyní součástí normálního očkovacího kalendáře § Očkování proti hepatitidě A je dostupné a doporučené např. i při cestách do jižní Evropy či severní Afriky § U některých hepatitid se používá léčba pomocí interferonů § Jinak se používají hepatoprotektiva (látky chránící játra) a jiná podpůrná terapie Virus HIV §Virus HIV existuje ve dvou typech s tím, že většinu infekcí způsobuje první typ viru §Virus postihuje především buněčnou imunitu §Po nespecifické primární infekci nastává dlouhé období, kdy se „nic neděje“. §Poté se vyvíjí PGL, ARC (předstádia AIDS) a nakonec vlastní AIDS §AIDS nemá vlastní příznaky. Příznakem nemoci jsou oportunních infekcí (toxoplasmóza, pneumocystóza, různé mykózy aj.) a nádorů §Přenos krví, pohlavní a z matky na dítě Diagnostika a léčba § Prokazují se protilátky proti obalovým glykoproteinům pomocí ELISA testů. Pokud výsledek vyjde jako pozitivní, pošle se vzorek séra do referenční laboratoře, která výsledek ověří western blottem § Přímý průkaz lze provádět pomocí PCR. Izolace viru je dnes již možná, ale velmi náročná a běžné se neprovádí § K léčbě se dnes již používají desítky antivirotik, např. zidovudin, didanosin, zalcitabin. Na jejich vývoji se podílí dr. Holý z Česka Infekce nervového systému § Postižení periferních nervů (viry prostého a pásového oparu) § Infekce centrálního nervového systému § Významné jsou i infekce, které nepostihují přímo nervový systém, ale vyskytují se např. mezi lebkou a mozkem Druhy infekcí CNS § Hnisavé záněty mozkových blan (meningitidy) akutní a chronické § Mozkové abscesy (hnisavé útvary) § Basilární meningitida (na bazi lební, tuberkulózní původ) § „Aseptické“, většinou virové meningitidy § Encefalitidy (záněty přímo mozku) § Abscesy a empyémy pod a nad tvrdou plenou mozkovou a podobně Mozkový absces Akutní hnisavé meningitidy § Ze všech neuroinfekcí jejich léčba nejvíc spěchá. Prvotní je obnova životních funkcí, antibiotická léčba až pak § U novorozenců hlavně Streptococcus agalactiae, listerie, enterobakterie § U batolat dříve Haemophilus influenzae b, nyní díky očkování klesá § U teenagerů a mladých dospělých meningokok čili Neisseria meningitidis (skvrnky na kůži!) § U starších osob Streptococcus pneumoniae Typická vyrážka u meningokokové meningitidy: nemusí být přítomna, ale může být i výrazně prokrvácená Likvorologické odlišení purulentní meningitidy od aseptické Meningokok Ostatní nevirové neuroinfekce Chronické meningitidy § Mnohem vzácnější než akutní. § Mycobacterium tuberculosis (meningitis basilaris) § Houby – aspergily, Cryptococcus neoformans Mozkové abscesy § U akutních: smíšená anaerobní a aerobní flóra – stafylokoky a streptokoky. § U chronických: Mycobacterium tuberculosis, nokardie, houby, někteří paraziti (boubele). Spirochetální infekce (borreliosa, neurolues) jsou průběhem více podobné virovým Původci aseptických meningitid § virus klíšťové encefalitidy § virus Ťahyňa a další tzv. arboviry (= ARthropod BOrne, přenášené členovci) § enteroviry: virus dětské obrny, tzv. coxsackieviry, echoviry a další § virus spalniček § virus příušnic (většinou bezpříznaková infekce) § viry oparů § virus HIV § virus vztekliny § prionová agens ("nemoc šílených krav") Nejčastější původci encefalitid Léčba a prevence virových neuroinfekcí Léčba většinou symptomatická (léčí se příznaky) Specifická prevence – např. očkování proti klíšťové encefalitidě. Očkovat proti klíšťové encefalitidě sice lze po celý rok, je ale mnohem lepší absolvovat očkování během zimy, tj. začít už v listopadu či prosinci, na druhou dávku přijít za tři měsíce a na třetí po roce. Jiná (zkrácená) očkovací schémata jsou méně účinná a při letním očkování i riziková Borreliové neuroinfekce Borrelie jsou spirochety Charakter infekcí CNS blízký spíše virovým infekcím než bakteriálním. Borrelia burgdorferi sensu lato = druh „v.širším slova smyslu“ Zahrnuje několik klíšťaty přenášených druhů v užším slova smyslu Nejdůležitější: Borrelia burgdorferi sensu stricto, B. garinii a B. afzelii. U nás se vyskytuje hlavně druhá a třetí z.nich Prionová onemocnění CNS § Priony jsou přenosné bílkovinné částice (proteinaceous infectious particles). Za prionovou hypotézu obdržel Stanley Prusiner Nobelovu cenu za rok 1997 § Způsobují nemoci zvané přenosné spongiformní encefalopatie. Patří sem choroba scrapie u ovcí, dále „nemoc šílených krav“ čili bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) u krav a Creutzfeldova-Jakobova choroba (CJD) a nemoc kuru u člověka. § Jedna z variant BSE možná vede ke vzniku CJD, ale není to dodnes potvrzeno. Nashledanou příště!