Doporučená literatura

•         M. Balíková: Forenzní a klinická toxikologie, Galén 2004

•         J. Prokeš a kol.: Úvod do toxikologie, Praha 2005

•                                    Základy  toxikologie II. Karolinum, Praha 1998

•         Clarke´s Analysis of drugs and poisons, The Pharmaceutical Press, London 2004

•         R.C. Baselt: Disposition of Drugs and Chemicals in Man, Foster City California, 1995

•         Lüllman H. a kol: Farmakologie a toxikologie, Grada 2002

•         Kolektiv autorů: Vybrané kapitoly z toxikologie, IPVSZ Brno, 1986

•         O. Horáková a kol.: Materia pharmaceutica 5, Osveta, 1987









                                       1. Úvod do toxikologie

•       Toxikologie mezi ostatními vědními disciplínami

•       Vymezení klinické a forenzní toxikologie

•       Vyšetřovaný materiál

•       Použité laboratorní techniky

•       Interpretace nálezů

•       Vývojové trendy

                                         Obecná toxikologie







•       Samostatný vědní obor studující nepříznivé (toxické)  účinky cizorodých chemických látek
(xenobiotik) nebo jejich směsí na živé organizmy

                      TOXIKOLOGIE – nauka o účincích jedů na lidský organismus
                    (z řečtiny „to toxikon“ značí jed, jímž se napouštějí šípy)

                                         OBECNÁ TOXIKOLOGIE

•          JED - taková látka, která po vniknutí do organismu v poměrně malém množství ohrožuje
organismus buď těžkým poškozením zdraví, nebo ukončením života;



•          každá látka organismu kvalitativně nebo kvantitativně cizí, která poškozuje organismus
chemicky nebo fyzikálně-chemicky, je JED.



•          chemická škodlivina (noxa) - látka schopná zapříčinit poškození zdraví, které lze
odhalit: - v průběhu styku se škodlivinou;

         - v návaznosti na něm;

         - v pozdějších obdobích života organismu;

         - u budoucích generací



•          xenobiotika - látky kvalitativně nebo kvantitativně organismu cizí



•          účinek  - biologická změna vyvolaná nebo související s působením škodliviny;

                  - projev interakce látky s organismem



     účinek nespecifický - daný obecnou fyzikálně-chemickou vlastností látky málo závislou na
struktuře škodliviny (př. kyseliny, zásady,…)















            Klasifikace toxických látek podle velikosti  střední  smrtelné dávky  LD[50

                                                 ]





































         PŘEHLED BIOLOGICKÝCH A TOXIKOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ PRVKŮ A ANORGANICKÝCH SLOUČENIN

•       Chemická reaktivita prvků a jejich biologický účinek závisí na stavbě atomu

  







                            3. Slučivost  dána rozdílem elektronegativit

•        a) Afinita k vodíku ve skupině směrem dolů klesá, ale stoupá s číslem skupiny

•        b) Afinita ke kyslíku ve skupině směrem dolů stoupá, ale klesá s číslem skupiny



                                        4. Chemická povaha:

•        a) Elektronegativita směrem dolů ve skupině klesá a stoupá s číslem skupiny

•         b) Zásadotvornost směrem dolů stoupá a klesá s číslem skupiny

•        c) Kyselinotvornost směrem dolů klesá a stoupá s číslem skupiny



                                           BIOGENNÍ PRVKY

•       Hlavní biogenní prvky: H, C, O, N, P, S,

•       Makrobiogenní prvky: Na, K, Mg, Ca, Cl, Fe,

•       Mikrobiogenní prvky: Cu, Zn, Mo, Mn, Co, F, I

•       Stopové prvky: B, Br, Se, As, Si, Al, Li, Ti, V, Ni, Au, Cr



                 Biologická aktivita i toxicita anorganických sloučenin závisí na:

- chemické struktuře látky ® fyzikálně-chemické vlastnosti:

·      typ disperse ® rozpustnost a disociabilita

·      typ a počet funkčních skupin

        těkavost