Metody elektrostimulace a elektrogymnastiky využitelné pro rozvoj svalové síly ve sportovním tréninku Elektrostimulace(ES) a elektrogymnastika (EG) se dnes dostává v tréninkových programech čím dál více do popředí. V rámci sportovní přípravy se může podílet na zvýšení kvality a výkonnosti sportovců. Základy elektrické stimulace byly položeny francouzskými fyziology Lapicquem a Weissem, kteří po sérii experimentů vypočítali matematickou souvztažnost mezi množstvím elektrického proudu a délkou aplikace nutnou ke stimulaci motoneuronů. Ovšem tehdejší podmínky vyžadovaly obrovskou elektrickou laboratoř a i slabá svalová odpověď způsobovala pálení a bolest. První pokusy využití elektrostimulace ve sportu provedl profesor Kotz v 60. letech minulého století na Moskevské Akademii sportovních věd. Po třítýdenním tréninku byl zaznamenán nárůst svalové síly o 5 - 15%. Tehdejší aplikace ovšem připomínaly spíše mučení než tréninkovou metodu. Až pokrok v elektronice, zvláště příchod mikroprocesorů, umožnil snížení rizika popálení a eliminaci elektrické bolesti. Princip působení elektrostimulace Elektrický proud může potencovat přirozený proces nervové stimulace svalových vláken, jelikož ta sama o sobě nerozeznávají, odkud impuls přichází. Pouze vykonávají mechanickou práci. Pro výsledný efekt je zásadní nastavení parametrů stimulace. Účelný tréninkový program by měl mít v nastavení zejména dostatečně dlouhou periodu tetanické kontrakce svalu. Dále je nezbytná přesná lokalizace motorických bodů a zaučení sportovce pro správné určení maximální tolerance elektrické intenzity. Ideální frekvence pro tetanickou kontrakci pomalých svalových vláken je 35 Hz, zatímco pro rychlá vlákna 70 Hz. Výhody ES V polovině 80. let minulého století poukázal Frischknecht (London Institute of Physiology) na zásadní roli centrální (neurologické) únavy jako na faktor omezující celkovou výkonnost při nadměrném tréninku. Při použití ES na svaly přetrénovaných atletů bylo aktivováno více vláken a byla vyprodukována větší svalová síla, než by to bylo možné při volní kontrakci. Při ES také na rozdíl od klasického tréninku není zatěžován kardiovaskulární aparát. Tyto dvě výhody umožňují provádět trénink ve vyšší kvalitě. Pacienti skardiální dekompenzací jsou silově limitováni, což je dáno nedostatečnou schopností svalů absorbovat kyslík přinášený krví. To by v praxi znamenalo, že oxidační schopnosti svalů (využití kyslíku z krve)^ omezují vytrvalost atletů více než kardiální průtok. Navíc bylo experimentálně prokázáno, že oxidační schopnosti vláken pretransformovaných na pomalá vlákna elektrostimulací jsou dvakrát vyšší než u nejlepších vytrvalostních běžců. Možnost využití ES k transformaci svalových vláken je v medicíně používáno v léčbě inkontinence (přestavba malých částí stehenních svalů pro funkci sfínkteru). Podobně by mohla být přestavena vlákna m. latissimus dorsi nebo m. pectoralis major na vlákna o stejné odolnosti jako srdeční, čímž by poskytla stálou podporu kardiakům. Při ES se přednostně aktivují fázické svaly. Atleti usilující o zvýšení síly a rychlosti jsou odkázání na trénink s velmi těžkými závažími a na provádění kontrakcí s využitím až 80% jejich maximální síly. Ve skutečnosti se však rychlá vlákna (fázické svaly) zapojují až jako poslední (na vrcholu kontrakce) při vědomé kontrakci. Takový styl tréninku značně zatěžuje nejen kardiovaskulární systém, ale i klouby a šlachy. To sportovce vyčerpává fyzicky Autor: Jana Urbanová i psychicky a vystavuje je riziku svalového či osteo-artikulárního poškození. Při ES jsou ovšem vlákna stimulována do hloubky nehledě na jejich typ. I když je tedy kontrakce prováděna jen na úrovni 50% maximální síly, určitá rychlá vlákna již plně pracují. Další výhodou ES je, že umožňuje trénink svalových vláken v míře normálně dosažitelné jen při soutěži. Svalová únava při výkonu (= pokles maximální síly kontrakce) je dána částečně centrální komponentou (psychická únava) - 40% a částečně periferní komponentou (svalová únava) - 60%. Během soutěže je centrální složka únavy pozitivně ovlivňována stresem a atletovou motivací. Motoneurony tak stimulují svalová vlákna více souvisle, než se tomu děje při tréninku. Jelikož ale normálně nejsou svalová vlákna takto stimulována při tréninku, nejsou potom schopna při soutěži dostatečně reagovat na danou výzvu. ES umožňuje svalům pracovat ve vyšší míře (ve frekvencích o vyšší stimulaci), než by mohly při klasickém tréninku, čímž je lépe připraví na soutěžní podmínky. ES může být dále potencována zejména explozivní síla. Při silovém momentu skoku nebo hodu vysílají motoneurony signály ve frekvenci 80-100 Hz. Tato úroveň aktivace je ovšerri udržena jen po zlomek sekundy, a to i při maximální svalové kontrakci. ES může opět aktivovat svaly o této frekvenci mnohem déle a tím explozivní sílu zlepšit. Nové tréninkové koncepty 1) Cyklistika- v posledních letech cyklisti zaměřili svou pozornost na posilování m. quadriceps femoris. U cyklistů se totiž na celkovém výkonu nepodílí jen kardiální a respirační zdatnost, ale i síla quadricepsu. Mnohem více se dnes v závodech uplatňují rychlé starty a akcelerace během jízdy než udržování konstatní rychlosti. A na tom nesou hlavní zásluhu vypracované quadricepsy. Tradiční tréninkové metody (cvičení se závažími) navíc vedou k bolestem zad, brzkému nástupu únavy, ale také k srdeční hypertrofii, což má za následek snížení srdečního výdeje a krevního průtoku. Někteří cyklisti dokonce zaznamenali, že cvičení se závažími snižuje jejich výkonnost. Profesionální cyklisté dnes proto využívají jízdu na kole hlavně k tréninku kardiálních funkcí a ke zlepšení techniky, pro posílení svalů však upřednostňují ES ve vhodném programu. 2) Lyžování - vzhledem k tomu, že pro lyžování je nezbytná explozivní síla, je s přihlédnutím k výše uvedeným argumentům jasná aplikace ES u lyžařů. Opět se navíc redukuje únava a riziko poranění spojené s využíváním zátěží při tréninku. Rovněž tak zbývá více času na trénink techniky. Také mnoho dalších sportů se dnes přiklání k používání ES. Italští volejbalisté tak nahrazují plyometrická cvičení a cvičení se závažími. Výsledkem ES je zvýšení výskoku. Hráči socceru si při preferenci ES šetří již tak zatěžované chrupavky. Rehabilitační využití ES se v procesu rehabilitace sportovních zranění neuvěřitelně rozšířila, jelikož napomáhá rychlejšímu návratu sportovců do tréninku. Délka aplikace ES by měla být ne méně než 20 minut. Samotná stimulace začíná na frekvenci 9-10 Hz a postupně se snižuje, automaticky každé dvě minuty až skončí na 1Hz. Takový způsob aplikace vede k účelné regeneraci a redukci křečí na minimum. S klesající frekvencí automaticky stoupá amplituda a proud proniká hlouběji do tkání. Při frekvenci 9Hz pracují svaly na relativně vysoké hladině VC^max, která se postupně s frekvencí snižuje. Svalová únava je způsobena hromaděním kyseliny mléčné a její odbourávání tak urychluje regeneraci svalů. Eliminace kyseliny mléčné je akcelerována intensivní aerobní fyzickou aktivitou okolo 30- 60% V02max (nesmí ovšem přesáhnout Autor: Jana Urbanová anaerobní práh). Ideální průběh eliminace kyseliny mléčné začíná na 60% a postupně klesá až ke 30%. Průběh ES tedy optimálně kopíruje aktivní aerobní schéma regenerace. Následuje pokles frekvence na 8Hz, při níž se maximálně zvyšuje přítok krve ke svalům, což urychluje buněčnou regeneraci - odplavení toxinů (intracelulární H+) - a opětovné ustálení iontové rovnováhy. Současně se urychluje i žilní odtok, který mimo jiné také zabraňuje pocitu těžkých nohou. Při dalším snížení frekvence na 5Hz dochází k maximálnímu vyplavování endorfmů a encephalinů, které mají nejen analgetický, ale i celkově relaxační a anxiolytický účinek. V posledních minutách stimulace (1-3 Hz) se k celkově relaxačnímu účinku přidává ještě účinek lokálně relaxační. Tento potom přetrvává ještě několik ještě několik hodin po stimulaci a umožňuje tak lepší kontrolu pohybů. COMPEX Sport 400 Takové možnosti stimulace dnes nabízí přístroj Compex® Sport 400, který byl vyvinut ve spolupráci se špičkovými sportovci. Tato nová technologie nabízí 418 různých programů, které je možno kombinovat s vědomými kontrakcemi, což rapidně zvyšuje kvalitu tréninku. Specifické využití ve sportu 1- Potenciace - zvyšuje rychlost kontrakce a maximální sílu. Využívá se pro optimální svalovou přípravu před závody. 2- Vytrvalost - zlepšuje absorpci kyslíku ve stimulovaných svalech. Zvyšuje výkonnost vytrvalostních běžců. 3- Výdrž - optimalizuje odbourávání laktátu. 4- Síla - zyšuje maximální sílu. 5- Explozivní síla - zvyšuje efektivitu skoků, sprintů, hodů aj. 6- Svalový objem - využití v body-buildingu. 7- Koncentrická kontrakce - specifický program kombinující ES a trénink se závažími. 8- Excentrická kontrakce - zvyšuje svalovou sílu. Opět kombinace ES a trénink se závažími, ovšem v excentrickém programu. 9- Plyometrie - rozvoj síly v rychlosti. Využití zejména u svalů, na které se hůře aplikuje plyometrický program (m. deltoideus, m. latissimus dorsi). ES rovněž vylučuje riziko poranění. 10-Stretching - podporuje klasický stretching ve významu snížení svalového tonu, který je dosažen aktivací antagonisty (reciproční inhibice). Určeno atletům, kteří se snaží udržet svalovou elasticitu. Optimálně po každém tréninku. 11-Aktivní regenerace - urychluje eliminaci kyseliny mléčné, přívod krve ke svalům, vyplavení endorfmů, relaxaci. Optimální využití první 3 hodiny po každém intenzivním tréninku nebo po soutěži. Dále se dá využít ke tlumení bolesti (vyplavení endorfmů, zvýšený přívos krve) u diagnóz jako bolesti zad, bolesti kloubů, epikondylitidy, pro prevenci křečí. V rehabilitaci se využívá pro prevenci svalové atrofie po zraněních, zvětšení svalového objemu a svalové síly ad. Autor: Jana Urbanová Sportovci využívající COMPEX Sport 400 Jean Luc Crétier, Ski, Olympic Champion (Nagano 1998) Claude Issorat, 1500 m, Olympie Champion (Disabled, Sydney 2000) Liv Sansoz, Climbing, 5 World Championship titles French Cycling Federation, French Skiing Federation, French and German Triathlon Federation, French Volley-ball Federation. COFIDIS Cycling team Carlo Ancelotti, football coach (Italy) Chantal Dällenbach, Running (Switzerland) Heike Drechsler, Long Jump, Olympic Champion, Sydney 2000 (Germany) Hermann Maier, Ski, World Cup winner 2001 (Austria) Fiona May, Long Jump, Vice Olympic Champion, Sydney 2000 (Italy) Filip Meirhaeghe, Mountain Bike, Vice Olympic Champion, Sydney 2000 (Belgium) Austrian Skiing Team Spanish football team VALENCIA CF REFERENCE http://www.hammernutrition.com/downloads/muscle.pdf (Pierre Rigeaux, M.D. Compex Technologies) http://www.sportsci.com/SPORTSCI/JANUARY/macrocurrent and microcurrent el.htm http://www.idssportcoaching.com/ems/ems overview.pdf http://www.oztrack.com/EMS/compex.htm Autor: Jana Urbanová 1 MUSCULAR ELECTROSTIMULATION in SPORT and TECHNOLOGICAL ADVANCES Introduction Electrostimulation (ES) is no different to any other sports-related activity when it comes to the impact of recent technological advances and the more scientific approach now being taken to training. Both have radically changed our perception of this technique, and without the considerable scientific and technological advances we have seen, electrostimulation (ES) would not be available to the world of sport today. The fundamentals governing the stimulation of nerve and muscle cells by electrical impulses have been known since the beginning of the last century. These laws were discovered and fully understood by eminent French physiologists like Lapicque and Weiss (1, 2). Through a series of remarkable experiments, they succeeded in calculating a mathematical correlation between the quantity of current and duration of application required to stimulate motor nerves. More recently, the work of Hill (3) has enabled an even better understanding of the processes involved. But the resources available at that time and the enormous size of electrical laboratory required meant that even obtaining a weak muscular response caused severe pain and burns. Today, with equipment no bigger than a large calculator, we can concentrate all the power of a bodybuilding gymnasium to express ourselves as we wish. As we will see later in this document, today's ES offers some very special additional benefits over and above those delivered by traditional muscle building training exercises. However, no one is suggesting that active training no longer has a place, but neither is it an alternative to muscular stimulation. On the contrary ES is a complementary muscle working technique! Used as part of a sports preparation program, it can enhance the quality and performance of the overall training program. This is not based on choosing one technique in preference to another, but rather on methodology-based sequencing of the different training techniques to exploit their distinct and individual benefits. In this context, the benefits delivered by muscular stimulation can be substantial. The results of advances in electronics The first attempts at using ES in training were made at the Moscow Academy of Sports Science in the 1960s, directed by Professor Kotz. The results proved very encouraging, although they do look rather optimistic today. Rather than the 35% jajn_in_ strength then claimed to result from just three weeks of training, the real benefit (unless the circumstances are exceptional) was much more likely in the range ofj>%JoJ_5%, although this is still a remarkable achievement. The problem in Kotz's day was that the stimulation applied was quite uncomfortable and athletes found themselves subjected to something approaching torturě~sě^šIónšTlf things had remained that uncomfortable, it seems unlikely that ES woulcfever have~ďeveloped into an accepted sporting practice. As late as .1,972athe physiologist, McDonnell (4), who had conducted a lot of research into the mechanisms that By Pierre Rigaux, M.D. Compex Technologies, Inc. 2 limit muscular performance, still thought of ES in these terms: "it cannot be used because of the very high voltages required and the impossibility of creating tetanic contractions". The progress made in electronies, especially with the arrival of mkroprocessors^ changed this situation radically. It became jpossible to be protected against_ the _risk of burning and eliminate^lecLricaLpain, providedlhäľ the ES was applied using high quality 'eqjälpiňentl:ati^than some of the outlandish devices that seem better suited for creating aesthetic illusions than training muscle. How exactly do electronics provide the type of stimulation that can be effective m increasing sporting performance? To understand this fundamental aspect of how stimulation works, we must first address the basic principles involved. In contrast to what many people thought for a long time (and which some of those involved in electrotherapy still teach) there is no magic current! Electricity has no particular innate ability to improve the condition of living tissue, especially muscle! All electricity can do isJriggertoejraturaL p_roc£S.aof nerve ___ rtimulatiroito which thejnuscle fibersjespond mechamcaJLIy.by^doin&aunit of work. ES is therefore just a means of imposing work on muscle fibers, which will, in turn, develop as a result of that work. But the fact is (and this is where the problem lies) that if it only makes a small percentage of muscle fibers do that work, we cannot expect to see that muscle progress significantly. Only working fibers will_grow! The point is therefore to use ES to work the _ maximum number of fíbers,TeľäTdeepry into the muscle as possible. If only the surface - Wers^ärewörked, then the results obtained will also hělairly superficial. The basic problem of electrostimulation is therefore trying to work the maximum number of muscle fibers! In practical terms, thorough fiber stimulation means using powerful equipment whose current can be increased to maximize the number of fibers reached. But increased electrical current also means the risk of pain and burning. So the challenge was to exploit electronics to develop current pulses that were not only powerful and comfortable, but also risk-free. All of which is'a long way away from the many gadgets seen on home shopping TV channels. Using technology very similar to that used by the best mobile phone systems and today's high quality electronic components, we can now generate the "optimum" electrical pulse. This pulse delivers maximum effectiveness (fulfilling Lapicque and Weiss's fundamental laws on excitation) with maximum safety and comfort for the patient (by minimizing the number of electrical parameters contained in the pulse). This optimum pulse is now available to work the maximum number of muscle fibers, so the limitation on ES is no longer electrical pain, but the sensation produced by the power of contraction. With a genuine ES system, the user is aware of a gro.win^feeling of tension in the muscle even before sensing the electricity. This contraction force rises with the current until the maximum number of muscle fibers is activated. Although few training or bodybuilding specialists seem to be aware of the fact, it is possible, under certain stimulation conditions, to achieve a degree of contraction approaching or (in some instances exceeding) maximum isometric voluntary strength! The sümukmon_TOndilmns_are therefore fundamental to the effect. Strong training programs must be followed; programs that allow a_mffic[ently long_ periodofjelariic-coiitra&tion. High_quality_ele£trodesmust also be used at^ecjsely^děfmed "motor points and the sportspejson concerned must be trained in the technique to a point whěre^Eé or she can tolerate the sharp rise in current. Since thejtnid:1^80s, it has been possible to identify central neurological fatigue by measuring the difference between the subject's maximum voluntary contractions and the high levels achievable by ES (5). This aspect of activating the maximum number of fibers using ES can also be used as a test to By Pierre Rigaux, M.D. Compex Technologies, Inc. 3 [identify overtraining. Frischknecht (5a) of the London Institute of Physiology has I demonstrated that using ES on the muscles of overtrained athletes can activate more fibers i ;and produce greater strength than it was possible for those athletes to achieve by voluntary|i 'contraction, thus demonstrating the central neurological component as an essential factor in 1 ' performance reduction as a result of overtraining. It is therefore the progress made in electronics that has enabled ES to go beyond being a superficial treatment to provide a means of working muscle fibers much more thoroughly. Without this essential progress, ES could be of no practical use in sports preparation, but that progress alone would not have been sufficient for ES to become such an essential training technique. Other scientific advances were needed to control this technique and to understand how it could be applied to enhance performance. The results of advances in muscular physiology Although the ability to use advances in electronics to impose work by stimulating the maximum number of muscle fibers is a vital part of the equation, it teaches us nothing about the nature of the work itself. Walking a dog involves a certain element of muscular work, as does an interval training session, but it is clear that the nature of the work done in these two activities is very different. In the first example, the muscular work involved is not the kind that will improve the performance of an athlete, but the second example, if repeated often enough, can result in improved performance. So, working the maximum number of muscle fibers by means of stimulation is clearly of interest only if we can control the nature and quantity of that work in such a way that it enhances a particular type of muscular performance. Much recent research work, such as that_done_by_Lieber (6), shows, predictably perhaps, that where identical quantities of the same work are done, the outcome for the muscle is the same regardless of whether that work is done voluntarily or by using ES. As muscle fibers are unconscious, they have no awareness of the source imposjng the work, so whether the action potential is sent directly from the brain or applied by the stimulation equipment, the fibers progress in exactly the same way as long as work done is identical in quantity and quality. Given these conditions, it became vital to gather sufficient knowledge about the physiology of muscle contraction and the work done by different types of muscle fiber so that electrical pulses could be programmed to apply a quantity and rate of work appropriate to performance of the muscle to be improved. This brings us to the problem of programming of the stimulation parameters that will enable the equipment to impose a range of work rates. This programming must be based on the most up-to-date physiological data. Bear in mind that there are two main types of muscle fiber: slow fibers and fast fibers. These two fiber types are differentiated by a series of morphological and functional differences. Slow fibers contract slowly using little force, but are highly resistant to effort, i.e. they do not tire quickly and are therefore capable of working for longer periods. Unlike slow fibers, fast fibers contract quickly and with great force, but tire quickly. Slow fibers are those that deliver endurance, while fast fibers are what we use for strength and speed. We know the precise tetanization frequencies for slow and fast fibers. Slow fibers tetanize at ajjr^axiinately^ 3JL..ej^ while the figure for fast fibers is approximately 70 Hz. This data can therefore be used to help By Pierre Rigaux, M.D. Compex Technologies, Inc. 4 determine the frequencies at whreh we must program our electrical pulses to tetamze fas. --=biŤpe=cľr;^ strength, etc. The results ofrecent medical and bjological research ^ T^ÄSÍS«« do exist and can be very considerable. The fact that mental fatigue. This in turn means that we cm.uä^ßQmJ™mL^äLi^n^¥ia^, Wherc C;:C:Í "JSÄ— me arm tp.^t^xidahve illfil^ii By Pierre Rigaux, M.D. Compex Technologies, ?- function resulting in reduced blood flow) are severely limited in terms of strength as a result of the poor capability of their muscles to absorb the oxygen carried by the blood. It therefore seems reasonable to assume that the ox^eS consumption limit in endurance athletes is connected™^ abilities of muscle fibers than to cardiac flow Furthermore, the oxidative jibiliti^^^ into glow übers b^Stamilaliurx^^ (7a)~ thus demonstratm that stimulation holds out the prospect of considerable improvements in endurance This ability to use stimulation to transform fibers into slow fibers with very high oxidative properties is. used medically to transform small pieces ofjthigb. muscle, for use as sphincters (i.e muscles required to work .continually), in incontinent patients. The same process can be used to transform latissimus dorsi or pectoralis major muscle into fibers every bit as resistant as those found in the he^rt and therefore capable of contracting and providing permanent support for patients with heart problems. ES_also offers the benefit of-enabling activation or preferential use of fast fihprg (8) Athletes looking to increase their strength and speed have to work with very heavy weights and use contractions involving over 80% of their maximum strength. In fact, fastjibers_are JM laj^tobecafledjipon in^yoluntary^contractions, which begin wjtriloVfibSrs" the fesT bbjis_onlY coming into play as the contraction approaches its maximum. Thus athletes looking to mcreasgJheir strength have to train using extremely heavy weights, a process that ^nagoie^siggifisantsteesses on the joint anď cardio vašcfflirly^teni.Ttalso exhausts the user physicafly and mentally an^exßpses him or her to thejisk of muscular'or osteo-articular" damage. Just think how many people have wrecked their lumbar vertebrae by doing squats with enormous weights! With_ES, fibers are activated from the surface right through to the depths of the muscle rather than according to the nature of the fibers involved So even when ES is used to stimulate a contraction at only 50%pf maximum strength, some fast fibers are -alI?ady busy working, which would not be the case if the contraction were voluntary" ES therefore avoidsJhe risks linked to using very heavy weights, as well as working more fast fibers than would be activated in a voluntary contraction of the same intensity. Another special property of ES isjhat it enables the muscle fibers to beJrained at an „operating rate normally attainerd'only'in competition. _Muscle fatigue during effortTwhichli defined as a decrease in the maximum power of contraction (power in terms of quantity of work done per umí of time),.is linked partly to a central or neurological component (central iatigue) and partly to a peripheral component (muscle fatigue). The central comjo^ent accoimtsjor40%_qf fatigue, and the peripheraUomrjonent_60%. Mental stress linked to competition and the athlete's motivation to win significantly influences the central component, but has no effect on the peripheral component. So, during the competition, the central component of fatigue is reduced so that the motor neurons discharge their excitations to the muscle fibers in.ajnore^sjajne^^ training. The fibers are then incapable of complying with sucTT requests from the nervous system because they are never called upon to function at such levels during training. ES enables muscle fibers to work at a higher rate (and therefore at higher motor neuron discharge frequencies) than an athlete could normally manage when training. So, when trainingwith the use of appropriate PS, stress.._wtij„redm;e._lr^^ejm^_fatigue experienced during competition, because performance will have been improved by preparing muscle fibers through training them at the same work rate as that demanded during the competition. The result will be that they win By Pierre Rigaux, M.D. Compex Technologies, Inc. 6 more competitive events because their central fatigue and peripheral fatigue levels have been improved.____—______j^ We have known for some time now that|b^losiye_slrengjh^s one aspect of sports performance that can_be specificallyimprQysdrJiyTiS. During an explosive movement like Jumping or throwing, the motor neurons begin by discharging to the muscle fibers at high 'frequencies of 80 to 100 Hertz. This level of activation is maintained for a very short time (less than one second) and the discharge rate of these motor neurons decrease very quickly even if the competitor maintains maximum muscle contraction. So, whatever form of voluntary training is used, the duration for which muscle fibers can be trained at high activation levels is short. When using ES, the programmed frequency continues to impose high activity lev els oil the fibers for as long-as-the contractions last and are repeated. ES can therefore deliver rapid improvements in explosive strength, because muscle fibers are trained at higher activity levels- for extremely longer periods than could be achieved with voluntary training,. The results of new training and recovery concepts . „ „ Strengthening muscles without harmful hypertrophic effects to the cardiac wall. / In recent years, cyclists have been paying increasing attention to quadriceps strength. Improving performance is partly linked to the awareness that it is not only miles and V02max that count, but that" quadriceps power and resistance are also fundamental issues. We only need to look at the powerful starts and accelerations seen in today's races, both in the mountains and on the flat. Gone are the days of maintaining constant speed: it's the more "beefy" quadriceps that finish first, because they start more strongly. It is conditions like these that have made muscle building exercise fundamental to boosting quadriceps strength throughout the year, not just in the winter months. However, traditional weight training exercises can, in addition to back pain, cause two, serious problems for cyclists. The first is the tendency of these exercises to add to general fatigue and the second is to produce cardiac "wall hypertrophies (also seen in weightlifters), which reduce „the _cardiacj)utput and Jherefore blood flow, both of which are very important for cyclists. This second point explains why some cyclists notice a decrease in their cyclingjpexGarjnance as a result of too much weight training in the gym. This is why the very top fryr.lists lare replarjrip traHitional _exereis£s_with ES. In today's professional cycle sport, trainrng^means using the bike to train the heartland-improve^ technique^while working the muscles using high quality ES and appropriate programs. Fewer injuries, less fatigue and improved technique Now top-class Nordic^skjers/train with ES and the technique has transformed the training schedule. Those competing in this sport need to. maximize their strength and ^explosive strength and did so by using enormous weights to do traditional weight training, with all the potential for serious injury, physical fatigue and mental fatigue that is involved. £aligu£--placed a limit on the total time they could train, as well as limiting the time they could spend actually skiing. Today's Nordic ski training replaces traditional weight training By Pierre Rigaux, M.D. Compex Technologies, Inc. 7 exercises with ES, thus_redueiiig. fatigue, and freeing up more time to improve ski technique. ES allows skiers to do more musclj^developmerrTon their quadriceps (in terms of both quantity and quality), as well ^gTvmYSTěňTřnóre time toľconcentŕafôj^ [iq ĺ g- j Other sports are now moving'In this direction. Italian ^olleybahjpla^grsjj-sed to__________^ undergo punishing plyometric and weight training sessions involving heavy weights, but this 'hás~now been reduced byJLS .terming. The result has been feweHnjuries, and, thanks to the special advantages delivered by ES and described above, these Italian teams are now fielding smaller players able to jump 43Jnc^svertÍ£aUy. r \ TV tr^HJQ a)sr> spreading to'soccer, where ES offers considerable advantages for