ČICHOVÁ DRÁHA Čich je fylogeneticky velmi starý senzorický systém. Vlastní čichová dráha je navíc výjimečná tím, že centrální projekce nejdříve vstupují do paleokortexu a teprve potom dosáhnou thalamu, odkud následuje projekce do neokortexu. STAVBA ČICHOVÉ SLIZNICE Čichové informace jsou registrovány primárními smyslovými (receptorovými) buňkami, které jsou u člověka uloženy v čichová sliznice (regio olfactoria) žlutohnědé barvy o ploše asi 5 cm2). Kromě smyslových buněk obsahuje epitel čichové sliznice podpůrné a bazální buňky. Čichové buňky jsou vlastně bipolární neurony s krátkým válcovitým dendritem a dlouhým nemyelinizovaným axonem. Rozšířená dendritická (receptorová) zóna je zanořena do povrchové vrstvy sliznice. Řada cilií, které jsou vysílány z receptorové zóny, dosahuje až na povrch sliznice, kde jsou uloženy v hlenové vrstvě. Zde patrně dochází k interakcím s molekulami, které vyvolávají čichové vjemy. Čichové buňky mají podobně jako chuťové buňky omezenou životnost. Nové smyslové buňky se tvoří v periodě asi 60 dnů postupnou diferenciací z bazálních buněk. Můžeme říci, že čichové buňky jsou jediné dosud známé neurony centrální nervové soustavy dospělého člověka, které si udržují mitotické dělení i v období dospělosti. USPOŘÁDÁNÍ A SPOJE NEURONŮ V BULBUS OLFACTORIUS Svazky nemyelinizovaných axonů receptorových buněk jsou obklopeny gliovými buňkami, které jsou fenotypově podobné buňkám Schwannovým. Tato nervová vlákna procházejí přes lamina cribrosa jako fila olfactoria a vstupují do bulbus olfactorius. Komplex těchto svazků je označován jako nervus olfactorius. Axony čichových neuronů se po vstupu do bulbus olfactorius bohatě větví a tvoří s dendrity neuronů bulbu zvláštní typ sférických synapsí označovaný jako glomeruli olfactorii. Glomeruli olfactorii jsou navzájem propojeny GABA-ergními periglomerulárními neurony. Nejvíce takových synapsí je vytvořeno s většími mitrálními neurony a menšími neurony podobného tvaru, které jsou označovány jako chomáčkové neurony. Axony dvou posledně jmenovaných typů neuronů tvoří tractus olfactorius a zabezpečují další projekci čichových informací do olfaktorické kůry. Granulární neurony nemají axon a svými bohatě větvenými dendrity zabezpečují v dendro-dendritických synapsích spojení mezi dendrity mitrálních buněk. Granulární neurony jsou navíc ovlivněny eferentními vlákny z neuronů, které tvoří kontralaterální nucleus olfactorius anterior. Axony vysílané neurony tohoto jádra procházejí kontralaterálně přes ventrální část commissura anterior. SPOJE ČICHOVÉ DRÁHY První neurony v pořadí této dráhy jsou primární smyslové neurony, jejichž axony tvoří n. olfactorius a končí na mitrálních neuronech (II. neurony v pořadí čichové dráhy) v bulbus olfactorius. Axony mitrálních neuronů tvoří tractus olfactorius, který se dělí na výrazné stria olfactoria lateralis a medialis a méně výraznou stria olfactoria intermedia. Přes posledně jmenovanou strukturu se axony mitrálních neuronů dostávají do tuberculum olfactorium, které se nachází převážně v rozsahu substantia perforata anterior a kde leží těla III. neuronů v pořadí. Axony neuronů ležících v tuberculum olfactorium převádějí čichové informace přes stria medullaris thalami do ncl. medialis dorsalis thalami (IV. neurony). Obrázek XX. Základní spoje v bulbus olfactorius. Neurony tohoto thalamického jádra vysílají své axony do orbitofrontálního kortexu, ve kterém dochází k analýze čichových informací. Cestou stria olfactoria medialis se čichové informace dostávají do area olfactoria medialis, která se nachází na mediální ploše frontálního laloku a zahrnuje area subcallosa a gyrus paraterminalis (struktury ve službách aktivace limbického předního mozku). Stria olfactoria lateralis převádí čichové informace do area olfactoria lateralis. Ta zahrnuje mimo jiné prepyriformní kortex, enthorhinální kortex (Brodmannova area 28) a dorzomediální část amygdalárního komplexu (tzv. periamygdalární kortex). Uvádí se, že pro vlastní vnímání čichových informací jsou důležité spoje vedoucí z periamygdalárního kortexu opět do orbitofrontální kůry přes stria terminalis a stria medullaris thalami. Spoje z ostatních struktur area olfactoria lateralis slouží jako aferentace pro limbický přední mozek. Obr. XX. Zjednodušené schéma základních spojů čichové dráhy.